Precheza, přerovský výrobce titanové běloby
Precheza je přerovská chemická továrna, která vyrábí titanovou bělobu, železité pigmenty, kyselinu sírovou a průmyslový sádrovec. Její název je zkratkou původního jména Přerovské chemické závody a firma pod ním působí na stejném místě u řeky Bečvy od konce 19. století.
Titanová běloba, tedy bílý pigment na bázi oxidu titaničitého, tvoří naprostou většinu tržeb společnosti a řadí Prechezu mezi hrstku evropských výrobců tohoto pigmentu. Většina produkce míří na export, hlavně do západní Evropy a do Severní Ameriky. Vlastníkem podniku je holding AGROFERT.
Rychlá fakta
Rychlý přehled
- Název: PRECHEZA a.s., IČO 26872307
- Obor: chemický průmysl, výroba anorganických pigmentů a kyseliny sírové
- Založeno: 1894 (dnešní právnická osoba vznikla rozdělením podniku v roce 2006)
- Sídlo: nábř. Dr. Edvarda Beneše 1170/24, Přerov I-Město, 750 02 Přerov
- Vlastník: jediným akcionářem je AGROFERT, a.s.
- Web: precheza.cz
- Tržby: zhruba 4,4 miliardy Kč za rok 2025
- Čistý zisk: zhruba 512 milionů Kč za rok 2025
- Počet zaměstnanců: zhruba 650 osob k roku 2025
- Známá díky: pigmentu titanová běloba pod značkou PRETIOX
Co je Precheza
Precheza je jednozávodní chemický podnik. Celý provoz stojí na jednom areálu v Přerově, kde spolu souvisejí výroba kyseliny sírové, rozklad titanové suroviny, kalcinace pigmentu a zpracování vedlejších produktů. Rozhodujícím výrobkem je titanová běloba, kterou firma prodává pod obchodní značkou PRETIOX. Vyrábí se sulfátovou technologií, tedy rozkladem ilmenitu kyselinou sírovou, na rozdíl od chloridového postupu používaného částí světových výrobců.
Vedle titanové běloby má společnost druhou pigmentovou řadu, syntetické železité pigmenty FEPREN v odstínech od žluté přes červenou po černou. Používají se hlavně k probarvování betonu, dlažby, střešních tašek a nátěrových hmot. Doplňkové produktové řady vznikají zpracováním toho, co při hlavní výrobě zbývá: MONOSAL je monohydrát síranu železnatého, PREGIPS, PRESTAB a FERROGIPS jsou různé typy síranu vápenatého, tedy sádrovce, a firma prodává také technickou kyselinu sírovou.
Zákazníky jsou průmysloví odběratelé, ne koncoví spotřebitelé. Titanová běloba se dodává výrobcům nátěrových hmot, plastů, papíru a umělých vláken, potravinářská a farmaceutická jakost pak podnikům z těchto oborů. Sádrovec odebírají cementárny a výrobci stavebních hmot, monohydrát síranu železnatého slouží mimo jiné jako aditivum do krmných směsí a v cementářství. Podle údajů společnosti jde více než čtyři pětiny objemu prodaných chemických výrobků na export.
Historie a vývoj
Továrna na hnojiva (1894 až 1945)
Podnik byl založen v roce 1894 jako První akciová továrna na soustředěná hnojiva a lučebniny v Přerově. Výroba se od začátku opírala o dvojici kyselina sírová a superfosfát, tedy o klasický zemědělský chemický program konce 19. století. V roce 1908 přibyla výroba fluorokřemičitanu sodného, v roce 1921 pak bateriová extrakce olejnatých semen s denní kapacitou zhruba 30 tun a na ni v roce 1926 navázala výroba fermeží a lakových olejů. V roce 1934 se firma přejmenovala na Rolnické lučební závody, akciová společnost v Přerově. Výroba superfosfátu byla zastavena v roce 1941 a obnovena až v roce 1950 v novém kontinuálním provozu.
Národní podnik a příchod pigmentů (1946 až 1990)
V roce 1946 byla továrna znárodněna a začleněna do národního podniku Synthesia se sídlem v Semtíně. O tři roky později vznikl samostatný národní podnik Lučební závody Přerov a skončila výroba jedlých olejů a tuků. Rozhodující investice přišly v šedesátých letech: v roce 1962 byla postavena výrobna kyseliny sírové S-1 s roční kapacitou 100 tisíc tun, v letech 1963 a 1964 se rozběhla výroba práškového a granulovaného superfosfátu a současně začala stavba výroben anorganických pigmentů. Rok 1966 přinesl název Přerovské chemické závody, který se dodnes odráží ve zkratce Precheza.
Klíčovým rokem je 1968, kdy byla zahájena výroba anorganických pigmentů, tedy titanové běloby a železité červeně. Podnik byl v roce 1969 začleněn do výrobně hospodářské jednotky Chemopetrol a od roku 1975 nesl název Chemopetrol, koncernový podnik, Přerovské chemické závody. V roce 1978 byla spuštěna výrobna kyseliny sírové S-2 pracující s tekutou sírou, od roku 1980 začaly dodávky průmyslového sádrovce do cementáren a rekonstrukce v roce 1984 zvýšila kapacitu titanové běloby na 25 tisíc tun ročně. V roce 1989 se z podniku stal státní podnik a byla vybudována výrobna síranu železnatého.
Privatizace a vstup do Agrofertu (1991 až 2006)
Státní podnik byl v roce 1991 transformován na akciovou společnost PRECHEZA. Výroba průmyslových hnojiv, tedy původní jádro továrny, definitivně skončila v roce 1993 a podnik se přeorientoval výhradně na pigmenty a navazující chemii. V roce 1994 byla výroba koagulantu PREFLOC převedena do dceřiné společnosti Kemifloc, založené společně se skandinávskou Kemirou.
Majoritní podíl získala v roce 1996 společnost PRECOLOR, dceřiná firma holdingu AGROFERT. V roce 1997 zasáhla celý areál povodeň a výroba stála přes měsíc. Přímým majoritním vlastníkem se AGROFERT HOLDING stal v roce 2003, o dva roky později se Precheza stala členem skupiny AGROFERT. V roce 2006 se podnik rozdělil na dvě nástupnické společnosti: na dnešní PRECHEZA a.s. s identifikačním číslem 26872307 přešla výroba, zatímco kapitálové účasti převzala společnost CECHEM.
Dnešek
Miliontá tuna titanové běloby byla v Přerově vyrobena v říjnu 2009. V roce 2012 firma koupila společnost Precolor, o rok později České technologické centrum pro anorganické pigmenty, které do té doby fungovalo jako samostatná výzkumná dcera. Roku 2020 podnik poprvé v historii vyrobil a prodal 60 tisíc tun titanové běloby za rok. V roce 2024 si Precheza připomněla 130 let od založení. V prosinci 2025 byl zprovozněn poslední úsek dálnice D1 mezi Říkovicemi a Přerovem, jehož část vede přes areál továrny.
Vlastnická struktura
Jediným akcionářem společnosti PRECHEZA a.s. je AGROFERT, a.s., se sídlem v Praze. Základní kapitál činí jednu miliardu korun a je rozdělen do jediné kmenové akcie na jméno v zaknihované podobě. Precheza je tedy stoprocentně ovládanou dcerou a součástí koncernu AGROFERT, uvnitř kterého patří k chemické divizi.
Holding AGROFERT vybudoval podnikatel Andrej Babiš, který jej vlastnil až do února 2017, kdy akcie kvůli zákonu o střetu zájmů vložil do svěřenských fondů. Ke dni 20. února 2026 byly akcie holdingu vloženy do soukromého svěřenského fondu RSVP Trust, který majetek spravuje prostřednictvím nezávislého správce. Na provozní řízení Prechezy tato změna přímý vliv nemá, mění se vrstva nad holdingem.
Výroba, provozy a životní prostředí
Podle údajů zveřejněných k roku 2025 měla Precheza maximální roční výrobní kapacitu 62 tisíc tun titanové běloby, 11,5 tisíce tun železitých pigmentů, 40 tisíc tun monohydrátu síranu železnatého a 220 tisíc tun kyseliny sírové. Prodej titanové běloby se na tržbách podílel zhruba 85 procenty a na zahraniční trhy směřovalo přibližně 88 procent tržeb.
Sulfátová výroba titanové běloby je náročná na vodu, energii a nakládání s odpadními proudy, a proto tvoří ekologické investice velkou část historie podniku. V roce 1993 byl uveden do trvalého provozu systém zachycování emisí z kalcinace titanové běloby. V roce 1995 začala neutralizace kyselých odpadních vod vápencem, jejímž produktem je čistý bílý sádrovec PREGIPS, který se místo ukládání prodává do stavebnictví. V roce 2013 byla zahájena rekonstrukce výrobny kyseliny sírové a stavba turbíny využívající odpadní teplo, v roce 2014 byl připojen čtvrtý reaktor sulfacid pro zachycování oxidu siřičitého z kalcinace a v roce 2021 byl na výrobě titanové běloby uveden do provozu mokrý elektrostatický odlučovač snižující prašnost emisí.
Jako adaptaci na změnu klimatu začala firma v roce 2024 stavět retenční nádrž na surovou vodu, zkolaudovanou v červenci 2026, jejíž objem podle společnosti vystačí přibližně na 14 dní provozu technologií. Precheza se od roku 1996 účastní programu chemického průmyslu Responsible Care a v hodnocení udržitelnosti EcoVadis získala v roce 2022 zlatou a v roce 2025 stříbrnou medaili.
Hospodaření a postavení na trhu
Za rok 2025 vykázala Precheza tržby zhruba 4,4 miliardy korun, meziročně o 4,1 procenta vyšší, a čistý zisk okolo 512 milionů korun, což byl meziroční růst o sedm procent. Podnik k témuž roku zaměstnával přibližně 650 lidí. Pro rok 2026 vedení očekávalo horší výsledek: hlavními důvody jsou slabší poptávka průmyslu a stavebnictví, tlak dovozů z Číny a výrazné zdražení síry, tedy klíčové vstupní suroviny.
Trh s titanovou bělobou je typicky cyklický a Precheza jím prochází opakovaně. Podobný propad zažila v letech 2022 a 2023, kdy kvůli slabé poptávce a zásobám dočasně snížila výrobu na tři čtvrtiny běžné kapacity. Postavení firmy je dané tím, že evropských výrobců titanové běloby zůstalo málo a přerovský závod patří mezi ně, zároveň ale čelí konkurenci velkých čínských producentů.
Časté otázky
Kdo vlastní Prechezu?
Jediným akcionářem společnosti PRECHEZA a.s. je holding AGROFERT, a.s. Precheza je jeho stoprocentní dcerou a součástí chemické části koncernu. Akcie samotného Agrofertu byly 20. února 2026 vloženy do svěřenského fondu RSVP Trust.
Co Precheza vyrábí?
Hlavním výrobkem je titanová běloba, bílý pigment na bázi oxidu titaničitého, prodávaná pod značkou PRETIOX. Dále firma vyrábí syntetické železité pigmenty FEPREN, monohydrát síranu železnatého MONOSAL, sádrovce PREGIPS, PRESTAB a FERROGIPS a technickou kyselinu sírovou.
Kdy Precheza vznikla?
Podnik byl založen v roce 1894 jako První akciová továrna na soustředěná hnojiva a lučebniny v Přerově. Výroba anorganických pigmentů, na které firma stojí dnes, byla zahájena až v roce 1968. Dnešní právnická osoba PRECHEZA a.s. vznikla rozdělením podniku v roce 2006.
Kde Precheza sídlí?
Sídlem i jediným výrobním areálem je Přerov v Olomouckém kraji, konkrétně adresa nábř. Dr. Edvarda Beneše 1170/24 v části Přerov I-Město. Přes areál vede závěrečný úsek dálnice D1 mezi Říkovicemi a Přerovem, zprovozněný v prosinci 2025.
Odkud pochází název Precheza?
Jde o zkratku názvu Přerovské chemické závody, který podnik nesl od roku 1966. Při transformaci státního podniku na akciovou společnost v roce 1991 se zkratka stala oficiálním obchodním jménem firmy.
Jaké má Precheza tržby a kolik má zaměstnanců?
Za rok 2025 vykázala tržby zhruba 4,4 miliardy korun a čistý zisk okolo 512 milionů korun. Ve stejném roce zaměstnávala přibližně 650 lidí. Pro rok 2026 vedení kvůli slabší poptávce a dražší síře očekávalo zhoršení výsledku.
