Průkopníci českého filmu
Průkopníci českého filmu
Český film patří k tomu nejcennějšímu, co domácí kultura poslala do světa. Od prvních zvukových experimentů přes trikovou a loutkovou animaci až po dvě oscarová vítězství se u nás zrodila řada tvůrců, kteří neposouvali jen vlastní kariéru, ale celé řemeslo. Tento přehled nesestavuje pořadí od nejlepšího po nejhoršího. Spojuje osobnosti, které jako první otevřely nějakou cestu, po níž pak šli další: nový výrazový prostředek, nový žánr, nový způsob výuky nebo první průnik na mezinárodní scénu.
Kritéria zařazení
Do výběru jsme zařadili tvůrce podle několika otevřených hledisek. Prvním je prvenství: dotyčný zavedl postup nebo formu, která u nás dosud neexistovala. Druhým je vliv na následovníky, ať už přes vlastní filmy, nebo přes výuku. Třetím je doložený mezinárodní ohlas, tedy uznání za hranicemi bývalého Československa. Nejde tak o měření talentu, ale o roli, kterou konkrétní osobnost sehrála ve vývoji domácí kinematografie.
Zvuk a první světový ohlas
Na samém začátku moderní éry stojí Gustav Machatý. Jeho snímek Extase z roku 1933 patřil k prvním českým zvukovým filmům, které vzbudily pozornost po celém světě. Machatý vsadil na obrazovou zkratku a hudbu místo dialogu a vytvořil dílo, o němž se mluvilo na festivalech i v zahraničním tisku. Ukázal, že film z malé země může konkurovat velkým kinematografiím, a otevřel českým tvůrcům dveře do Hollywoodu i do evropské produkce.
Machatého odkaz je dvojí. Technicky prosadil, že zvuk není jen mluvené slovo, ale plnohodnotná složka vyprávění. Kariérně dokázal, že cesta z Prahy do světových studií je schůdná, a stal se v tomto ohledu vzorem pro pozdější generace. Jeho pojetí obrazu jako nositele emoce ovlivnilo řadu režisérů, kteří se učili vyprávět beze slov.
Trikový a loutkový film jako český vynález
Druhou velkou branou byl animovaný a trikový film, obor, v němž si Češi vydobyli světové jméno. Karel Zeman spojoval hraný obraz s animací a výtvarnou stylizací tak originálně, že bývá přirovnáván ke Georgesi Mélièsovi. Snímky jako Cesta do pravěku, Vynález zkázy nebo Baron Prášil vytvořily svébytný vizuální svět inspirovaný starými rytinami. Zeman ukázal, že trik nemusí být jen atrakce, ale nástroj poetického vyprávění.
Vedle něj stojí Jiří Trnka, jehož loutková animace pozvedla české výtvarné umění na filmové plátno. Trnka dokázal loutce vdechnout výraz i vnitřní život a jeho filmy sbíraly ocenění na předních světových festivalech. Díly jako Sen noci svatojánské nebo pozdější Ruka spojily řemeslnou dokonalost s vážným obsahem. Právě on nasměroval českou animaci k pověsti, kterou má dodnes, a vychoval okruh tvůrců navazujících na jeho styl.
Zeman i Trnka mají společné to, že proměnili okrajovou disciplínu ve výkladní skříň domácího filmu. Jejich přístup, kdy výtvarná stránka nese příběh a technika slouží fantazii, zůstává pro českou animaci určující. Oba také dokázali oslovit dětského i dospělého diváka najednou, což z jejich děl udělalo evergreeny, které nestárnou.
Škola, kontinuita a most mezi generacemi
Bez pedagogického zázemí by ojedinělé talenty zůstaly ostrovy. Tuto roli sehrál Otakar Vávra, režisér s výjimečně dlouhou tvůrčí dráhou a zakladatel katedry režie na pražské FAMU. Vávra natočil desítky filmů napříč žánry, od komorních dramat po velké historické fresky včetně husitské trilogie. Jeho význam ale přesahuje vlastní filmografii, protože jako učitel formoval budoucí špičku české režie.
Právě přes Vávrovu školu prošla podstatná část tvůrců pozdější nové vlny. Předával jim řemeslo, vypravěčskou kázeň i vztah k látce a stal se tak spojnicí mezi předválečnou generací a modernou šedesátých let. Kontinuita, kterou zajistil, patří k důvodům, proč se český film dokázal opakovaně obrodit a nezůstal u jediného úspěšného období.
Nová vlna a cesta k Oscarům
Šedesátá léta přinesla československou novou vlnu, hnutí, které svět uznal jako jeden z vrcholů evropské kinematografie. Jejím symbolem se stal Jiří Menzel, jehož snímek Ostře sledované vlaky získal Oscara za nejlepší cizojazyčný film. Menzel spojoval jemný humor s lidskostí a citem pro literární předlohu, zejména pro prózu Bohumila Hrabala. Filmy jako Postřižiny nebo Vesničko má středisková patří k tomu nejoblíbenějšímu, co domácí kino nabídlo.
Z téže generace vzešel Miloš Forman, který jako jediný český režisér získal dvě režisérské oscarové sošky, za Přelet nad kukaččím hnízdem a za Amadea. Než odešel do Spojených států, natočil doma snímky jako Lásky jedné plavovlásky či Hoří, má panenko, jimiž spoluutvářel tvář nové vlny. V Hollywoodu pak dokázal, že středoevropský pohled na člověka a moc obstojí i ve velké americké produkci.
Menzel a Forman uzavírají oblouk, který Machatý na začátku otevřel. Oba potvrdili, že český film umí mluvit univerzálním jazykem a získávat nejvyšší světová ocenění. Zároveň zůstali věrní domácí tradici vyprávění o obyčejných lidech, ironii a laskavém pohledu, díky němuž je česká škola rozpoznatelná i mezi cizími diváky.
Co mají průkopníci společné
Napříč generacemi se opakuje několik rysů. Všichni zmínění tvůrci pracovali s omezenými prostředky, a přesto dosáhli výsledků srovnatelných s velkými kinematografiemi. Většina z nich také propojovala film s dalším uměním, ať už výtvarným, hudebním, nebo literárním. A společný je i mezinárodní přesah, protože jejich díla se dostala k publiku daleko za hranice a nesou pověst českého filmu dodnes.
Přehled osobností
| Osobnost | Přínos | Období |
|---|---|---|
| Gustav Machatý | Raný zvukový film a první světový ohlas | první polovina 20. století |
| Karel Zeman | Trikový film spojující animaci a hraný obraz | polovina 20. století |
| Jiří Trnka | Loutková animace a její světová pověst | polovina 20. století |
| Otakar Vávra | Zakladatel výuky režie na FAMU, kontinuita | 20. století |
| Jiří Menzel | Nová vlna, Oscar za Ostře sledované vlaky | od šedesátých let |
| Miloš Forman | Nová vlna a dvě režisérské ceny Akademie | od šedesátých let |
Chcete o zakladatelských osobnostech českých dějin vědět víc? Prozkoumejte podrobné profily v našem rozcestníku českých historických osobností, kde najdete vědce, spisovatele, umělce i státníky.
Časté otázky
Kdo je považován za průkopníka českého zvukového filmu?
K průkopníkům rané zvukové éry patří Gustav Machatý, jehož film Extase z roku 1933 vzbudil mezinárodní pozornost a ukázal, že zvuk je plnohodnotnou vypravěčskou složkou, nikoli jen doprovodem obrazu.
Proč je česká animace ve světě tak známá?
Zásluhu na tom mají zejména Jiří Trnka a Karel Zeman. Trnka pozvedl loutkovou animaci na úroveň výtvarného umění, Zeman propojil animaci s hraným obrazem do poetického trikového filmu. Oba získali ocenění na světových festivalech.
Kolik Oscarů získali čeští režiséři z tohoto výběru?
Miloš Forman získal dvě režisérské ceny Akademie, za Přelet nad kukaččím hnízdem a za Amadea. Jiří Menzel získal Oscara za nejlepší cizojazyčný film za snímek Ostře sledované vlaky.
Jakou roli sehrál Otakar Vávra?
Otakar Vávra byl nejen plodný režisér, ale i zakladatel katedry režie na pražské FAMU. Jako pedagog vychoval podstatnou část tvůrců pozdější nové vlny a zajistil kontinuitu mezi generacemi.
Podle čeho je tento přehled sestaven?
Nejde o pořadí od nejlepšího po nejhoršího. Výběr spojuje osobnosti podle otevřených kritérií: prvenství v zavedení nového postupu nebo formy, prokazatelný vliv na následovníky a doložený mezinárodní ohlas.
