České filmy s Oscarem a nominacemi
Aktualizováno 26. 8. 2026
České filmy s Oscarem jsou tři, a přesně tři. Za celou historii československé a české kinematografie získaly cenu Americké filmové akademie za nejlepší cizojazyčný (dnes mezinárodní) film jen snímky Obchod na korze, Ostře sledované vlaky a Kolja. Vedle nich stojí řada nominovaných titulů, které se do finálové pětice dostaly, ale sošku si nakonec neodnesly, a zvlášť pak hollywoodské filmy Miloše Formana, které Oscary posbíraly po hrstech, jenže jako americké snímky, ne jako české. Tento přehled každý údaj ověřuje: kdo režíroval, ve kterém roce a zda šlo o výhru, nebo o nominaci. Kompletní kontext k tvůrcům najdete v našem rozcestníku českých osobností.
Tři výhry: filmy, které Oscara skutečně získaly
Kategorie nejlepšího cizojazyčného filmu vznikla jako soutěžní kategorie v roce 1957. Československo do ní posílalo své zástupce od 60. let a hned dvakrát v krátkém sledu uspělo, v obou případech šlo o filmy spojené s vlnou československé nové vlny.
Obchod na korze (Oscar 1966)
První sošku přivezl film Obchod na korze režisérské dvojice Ján Kadár a Elmar Klos. Snímek z roku 1965 o slovenském truhláři, který za slovenského štátu dostane „árijský“ dohled nad galanterií staré židovské vdovy, získal Oscara na 38. ročníku udílení cen, který se konal v roce 1966. Byl to vůbec první Oscar pro československou kinematografii a dodnes jediné vítězství slovensko-českého tvůrčího tandemu v této kategorii. Tragikomický příběh o zbabělosti a spoluvině obyčejného člověka patří k tomu nejsilnějšímu, co u nás vzniklo.
Ostře sledované vlaky (Oscar 1968)
Druhou výhru přidal Jiří Menzel se svým celovečerním debutem Ostře sledované vlaky, natočeným v roce 1966 podle novely Bohumila Hrabala. Příběh nesmělého výpravčího Miloše Hrmy na malé nádraží za protektorátu, který svůj osobní i milostný účet vyrovná až v okamžiku odbojového činu, získal Oscara na ceremoniálu v roce 1968 (40. ročník, za filmovou sezonu 1967). Menzel se tak zařadil mezi mladé tvůrce, kteří světu ukázali sílu tehdejší československé školy. K režii se navíc jako jediný z našich oscarových autorů vrátil o dvě dekády později znovu, tentokrát jako nominovaný.
Kolja (Oscar 1997)
Na třetí a zatím poslední sošku si Česko počkalo skoro třicet let. Přinesl ji film Kolja režiséra Jana Svěráka podle scénáře jeho otce Zdeňka Svěráka, který ztvárnil i hlavní roli. Příběh stárnoucího pražského muzikanta Loušky, jemuž se z účelového sňatku znenadání dostane pod křídla malý ruský chlapec, se odehrává na pozadí listopadu 1989. Kolja získal Oscara na 69. ročníku udílení cen v roce 1997 a stal se prvním, a doposud jediným, oscarovým filmem samostatné České republiky.
Nominace, které Oscara těsně minuly
Nominace v cizojazyčné kategorii znamená postup do závěrečné pětice, o níž hlasuje celá Akademie. Československo a Česko se do ní probojovaly opakovaně, i když si sošku neodnesly. Do finále se dostaly zejména tyto snímky:
- Lásky jedné plavovlásky (1966, Miloš Forman), nominace na ceremoniálu v roce 1967. Formanova hořká komedie o dívce ze zlínského typu maloměsta a jejím nenaplněném milostném dobrodružství.
- Hoří, má panenko (1968, Miloš Forman), nominace v roce 1969. Satira na hasičský ples, kterou dnes řada diváků čte jako podobenství o rozkladu poměrů; byl to Formanův poslední film natočený doma před odchodem do USA.
- Vesničko má středisková (1986, Jiří Menzel), nominace v roce 1987. Menzelův laskavý portrét jihočeské vesnice a prostoduchého Otíka, jeden z divácky nejoblíbenějších českých filmů vůbec.
- Obecná škola (1991, Jan Svěrák), nominace na 64. ročníku v roce 1992. Režijní debut Jana Svěráka podle vzpomínek Zdeňka Svěráka na poválečné dětství; film ještě reprezentoval Československo a byl Svěrákovou předehrou k pozdějšímu vítězství s Koljou.
- Musíme si pomáhat (2000, Jan Hřebejk), nominace v roce 2001. Drama o manželském páru, který za války ukrývá židovského souseda, s výraznou rolí Bolka Polívky.
- Želary (2003, Ondřej Trojan), nominace v roce 2004. Milostné drama z valašské samoty za druhé světové války s Anou Geislerovou v hlavní roli.
Za zmínku stojí, že československou a českou stopu na Oscarech tvoří i řada dalších přihlášených snímků, které se do finálové pětice nedostaly, od Ucha přes Obsluhoval jsem anglického krále až po Nabarvené ptáče Václava Marhoula, jež se v roce 2020 probojovalo alespoň do užšího předvýběru.
Miloš Forman: osm a pět Oscarů, ale za americké filmy
Když se řekne „český režisér a Oscar“, většina lidí si vybaví Miloše Formana. Je ovšem třeba rozlišovat: jeho oceněné velkofilmy nejsou české filmy, nýbrž americké produkce, které Forman natočil po emigraci do USA. V kategorii nejlepšího cizojazyčného filmu se objevil jen s domácími snímky z 60. let (Lásky jedné plavovlásky, Hoří, má panenko), a to jako nominovaný. Sošky, které si osobně odnesl, patří k jiným kategoriím:
- Přelet nad kukaččím hnízdem (One Flew Over the Cuckoo’s Nest, 1975), americký film, který na 48. ročníku (ceremoniál 1976) posbíral pět Oscarů, včetně ceny za nejlepší film a nejlepší režii pro Formana. Byl to první snímek po desetiletích, který vyhrál všech „velkých pět“ hlavních kategorií najednou.
- Amadeus (1984), americký film o Mozartovi a Salierim natočený z velké části v Praze; na 57. ročníku (ceremoniál 1985) získal osm Oscarů, opět včetně nejlepšího filmu a druhé Formanovy režijní sošky.
Forman je tedy dvojnásobným držitelem Oscara za režii, ale za tyto filmy stály americké studiové produkce, ne československá ani česká kinematografie. Proto je v přehledu vedeme odděleně od tří „domácích“ vítězů.
Přehledová tabulka: výhry a nominace pohromadě
| Film | Režisér | Rok (film / Oscary) | Výsledek |
|---|---|---|---|
| Obchod na korze | Ján Kadár, Elmar Klos | 1965 / 1966 | Výhra, nejlepší cizojazyčný film |
| Lásky jedné plavovlásky | Miloš Forman | 1966 / 1967 | Nominace |
| Ostře sledované vlaky | Jiří Menzel | 1966 / 1968 | Výhra, nejlepší cizojazyčný film |
| Hoří, má panenko | Miloš Forman | 1968 / 1969 | Nominace |
| Vesničko má středisková | Jiří Menzel | 1986 / 1987 | Nominace |
| Obecná škola | Jan Svěrák | 1991 / 1992 | Nominace |
| Kolja | Jan Svěrák | 1996 / 1997 | Výhra, nejlepší cizojazyčný film |
| Musíme si pomáhat | Jan Hřebejk | 2000 / 2001 | Nominace |
| Želary | Ondřej Trojan | 2003 / 2004 | Nominace |
| Přelet nad kukaččím hnízdem | Miloš Forman | 1975 / 1976 | Americký film, 5 Oscarů (režie, nejlepší film) |
| Amadeus | Miloš Forman | 1984 / 1985 | Americký film, 8 Oscarů (režie, nejlepší film) |
Roky uvádíme ve dvojici „rok filmu / rok udílení cen“, protože Oscary se udělují zpětně za předchozí sezonu, proto film z roku 1965 vítězí až na ceremoniálu 1966. Kdo chce mít přehled o tvůrcích za těmito tituly, najde je propojené v rozcestníku osobností; kompletní profil konkrétního režiséra nebo herce rádi doplníme na míru, ozvěte se přes kontaktní stránku.
Kam došly české přihlášky do oscarové soutěže za posledních dvacet let
Vedle vítězů a nominovaných existuje ještě třetí, mnohem delší řada: filmy, které Česko do soutěže o Oscara skutečně poslalo, ale které se do finálové pětice nedostaly. Každá země smí přihlásit jediný snímek za rok a za Českou republiku ho vybírá Česká filmová a televizní akademie (ČFTA). Následující tabulka shrnuje dvacet po sobě jdoucích ročníků, tedy filmy přihlášené za roky 2007 až 2026; údaje vycházejí ze seznamu kandidátů ČFTA a z oficiálních tiskových zpráv Akademie (AMPAS) o užších výběrech, stav k září 2026. Rok v prvním sloupci je rokem filmu, ceremoniál se koná vždy počátkem roku následujícího.
Z tabulky je vidět jedna nepříjemná pravidelnost: od Želar, tedy od přihlášky za rok 2003, se žádný český film neprobojoval mezi pět nominovaných. Trojice snímků, které za dvě dekády došly nejdál, se zastavila v takzvaném užším výběru, což je patnáctka titulů zveřejňovaná zhruba měsíc před oznámením nominací. Nabarvené ptáče se tam dostalo za rok 2019, Šarlatán Agnieszky Holland za rok 2020 a Vlny Jiřího Mádla za rok 2024. Zajímavé je i složení té řady: převažují historická a společenská dramata, jednou se mezi kandidáty dostal animovaný film (Alois Nebel) a v posledních dvou letech dvakrát celovečerní dokument.
Jak se vybírá český kandidát a proč většina přihlášek skončí v prvním kole
Cesta k Oscaru za mezinárodní film má dvě zcela oddělené fáze a v obou se dá vypadnout. První se odehrává doma. Producenti přihlásí své snímky České filmové a televizní akademii a ta z nich vybere jediného zástupce; v roce 2026 přitom ČFTA statut změnila a hlasování rozdělila do dvou kol, kdy sedmičlenná předvýběrová komise nejprve prošla desítku přihlášených filmů a teprve nad zúženým seznamem hlasovalo plénum akademie. Už tady se rozhoduje o osudu řady titulů, protože zemi zastupuje opravdu jen jeden film ročně a druhá šance neexistuje.
Druhá fáze je americká a má vlastní překážky, o které se české filmy zastavují nejčastěji. Snímek musí mít převážně jinou než anglickou dialogovou stopu, musí být uveden v kině v zemi původu nejméně sedm po sobě jdoucích dnů a musí to stihnout v období, které pro tuto kategorii končí dřív než kalendářní rok pro ostatní kategorie. Filmy vysílané v televizi nebo na internetu dřív než v kině Akademie odmítá; právě na tom v roce 2013 ztroskotal Hořící keř, sestřih televizní minisérie, a Česko muselo narychlo poslat Donšajny. Ze všech přihlášek, kterých bývá kolem devadesáti, pak předvýběrová komise sestaví užší výběr patnácti titulů, teprve z něj nominační komise vybere pět nominovaných a o vítězi hlasuje celá Akademie. Do patnáctky se tedy nedostane zhruba osm z devíti přihlášených filmů a čtvrtina těch, kdo v ní jsou, končí těsně před nominací.
Za název kategorie stojí ještě jedna změna. Do roku 2019 se soutěžilo o nejlepší cizojazyčný film, od 92. ročníku v roce 2020 nese kategorie jméno nejlepší mezinárodní celovečerní film a Akademie v pravidlech i nadále výslovně uvádí, že soutěžit mohou také animované a dokumentární filmy. Od 99. ročníku, který se má konat v roce 2027, se okruh uchazečů rozšiřuje ještě dál: kromě filmů vybraných národními akademiemi mohou do soutěže vstoupit i neanglicky mluvené snímky, které získaly hlavní cenu na některém z šesti velkých festivalů, tedy v Berlíně, Cannes, Benátkách, Torontu, Busanu nebo na Sundance. Pro malé kinematografie to znamená obojí: konkurence v užším výběru poroste, ale zároveň mizí pravidlo, že film bez domácí nominace nemá do soutěže vůbec přístup.
Časté otázky
Kolik českých filmů získalo Oscara?
Za nejlepší cizojazyčný film získaly Oscara tři československé, respektive české filmy: Obchod na korze (1966), Ostře sledované vlaky (1968) a Kolja (1997). Roky uvádíme podle ceremoniálů udílení cen.
Který byl první český, respektive československý film s Oscarem?
Historicky prvním byl Obchod na korze režisérů Jána Kadára a Elmara Klose, který cenu získal na 38. ročníku udílení Oscarů v roce 1966 za film z roku 1965.
Byl Kolja první Oscar samostatné České republiky?
Ano. Obchod na korze i Ostře sledované vlaky reprezentovaly ještě Československo. Kolja Jana Svěráka získal Oscara v roce 1997 jako první film samostatné České republiky.
Získal Miloš Forman Oscara za české filmy?
Ne. Forman byl s českými snímky Lásky jedné plavovlásky a Hoří, má panenko pouze nominován. Jeho vítězné filmy Přelet nad kukaččím hnízdem a Amadeus jsou americké produkce; za ně získal dvě sošky za režii.
Které české filmy byly na Oscara nominovány, ale nevyhrály?
Do finálové pětice se probojovaly mimo jiné Lásky jedné plavovlásky, Hoří, má panenko, Vesničko má středisková, Obecná škola, Musíme si pomáhat a Želary.
Byla Obecná škola nominována jako český, nebo československý film?
Obecná škola Jana Svěráka získala nominaci na 64. ročníku v roce 1992, kdy ještě reprezentovala Československo. Jde o film z roku 1991.
Za co přesně se Oscary udělovaly: kategorie a rok?
Všechny tři výhry padly v kategorii nejlepší cizojazyčný film (dnes nejlepší mezinárodní film). Oscary se udělují zpětně za předchozí filmovou sezonu, proto se rok filmu a rok ceremoniálu liší zpravidla o rok.
Který český film naposledy získal Oscara?
Naposledy získal Oscara Kolja Jana Svěráka, a to na 69. ročníku v roce 1997. Od té doby se do finálové pětice dostaly Musíme si pomáhat (2001) a Želary (2004), soškou ale neskončily. Nejdál poté došly filmy do užšího výběru patnácti titulů.
Kolik nominací na Oscara mají české filmy?
V kategorii cizojazyčného filmu získalo nominaci devět československých a českých filmů, z toho tři zvítězily. Šest nominací připadá na Československo (dvě výhry) a tři na samostatnou Českou republiku (jedna výhra, Kolja).
Jaký film poslalo Česko na Oscara 2027?
Pro 99. ročník Oscarů vybrala Česká filmová a televizní akademie dokument Kdyby se holubi proměnili ve zlato režisérky Pepy Lubojacki. Film získal cenu za nejlepší dokument na Berlinale. Užší výběr patnácti filmů má Akademie zveřejnit 15. prosince 2026.
Kdo vybírá český film na Oscara?
Kandidáta za Českou republiku určuje Česká filmová a televizní akademie (ČFTA), protože Akademie v Los Angeles přijímá z každé země jediný snímek ročně a jeho výběr nechává na národní organizaci. Od roku 2026 hlasuje ČFTA dvoukolově: sedmičlenná předvýběrová komise nejprve zúží filmy přihlášené producenty a nad kratším seznamem pak hlasují členové akademie.
Který český film byl naposledy blízko nominaci na Oscara?
Zatím poslední český titul v užším výběru patnácti filmů jsou Vlny Jiřího Mádla, přihlášené za rok 2024. Mezi pět nominovaných nakonec nepostoupily. Před nimi se do stejné fáze dostaly Nabarvené ptáče Václava Marhoula (rok 2019) a Šarlatán Agnieszky Holland (rok 2020).
Související články
- Čeští filmoví režiséři
- Čeští hudební skladatelé
- Čeští nositelé Nobelovy ceny
- Čeští panovníci a králové
- Čeští vynálezci a jejich vynálezy
- Známé osobnosti: přehled
Prozkoumejte profily
Na czech-profile.cz najdete podrobné profily osobností, firem a značek zmíněných v tomto přehledu. Projděte si celý rozcestník:
