Roman Liščák je český neurochirurg, jehož kariéra je spojená s radiochirurgií, tedy léčbou ložisek v mozku přesně cíleným zářením bez otevření lebky. V roce 1992 nastoupil na nově založené Oddělení stereotaktické a radiační neurochirurgie pražské Nemocnice Na Homolce, kde byl téhož roku instalován první Leksellův gama nůž v zemi. Web nemocnice ho v červenci 2026 uváděl jako primáře tohoto oddělení. O gama noži sestavil českou i anglickou monografii a s účinností od 26. listopadu 2024 byl jmenován profesorem Univerzity Karlovy pro chirurgické obory.
Ve zkratce
- Obor: neurochirurgie se zaměřením na stereotaktickou radiochirurgii Leksellovým gama nožem.
- Studium: 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, promoce v roce 1986, specializace v neurochirurgii v roce 1996.
- Pracoviště: Nemocnice Na Homolce od roku 1991, oddělení s gama nožem od roku 1992. Jako primáře ho uvádí Česká televize v roce 2010 i web nemocnice v červenci 2026.
- Tituly: kandidát věd (1998), docent (2007), profesor Univerzity Karlovy pro chirurgické obory s účinností od 26. listopadu 2024.
- Knihy: Radiochirurgie gama nožem (Grada, 2009) a anglická Gamma Knife Radiosurgery (New York, 2013), kterou vedl jako editor.
- Mezinárodně: člen výkonného výboru Evropské společnosti pro stereotaktickou a funkční neurochirurgii.
Kdo je Roman Liščák a jak se dostal k oboru
O svém původu veřejně nemluví. Autoritní databáze Národní knihovny ho vede jen jako autora publikace z oboru radiochirurgie a datum ani místo narození neuvádí, proto je neuvádí ani tento profil. Vzdělání a profesní dráhu shrnuje životopis na webu Nemocnice Na Homolce. Podle něj získal titul MUDr. v roce 1986 na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze a specializační vzdělávání v oboru neurochirurgie dokončil v roce 1996.
Začátky v Bruntále a Trenčíně
Životopis na webu nemocnice uvádí, že v letech 1986 až 1989 pracoval jako sekundární lékař na všeobecné chirurgii nemocnice v Bruntále a rok 1990 strávil na onkologickém oddělení nemocnice v Trenčíně. Teprve potom, v roce 1991, přišel jako neurochirurg na Neurochirurgické oddělení Nemocnice Na Homolce. Na oddělení s gama nožem přešel hned následující rok, kdy vzniklo.
Kandidátská práce o gama noži
Souborný katalog Národní knihovny eviduje jeho kandidátskou dizertační práci Radiochirurgie pomocí Leksellova gama nože, která vznikla v Praze v roce 1997. Vedle ní je v katalogu i autoreferát k získání vědecké hodnosti kandidáta lékařských věd, u něhož je jako druhé jméno uveden Vilibald Vladyka, jeho starší kolega a spoluautor prvních článků. Titul CSc. získal Liščák podle životopisu v roce 1998 na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnici.
Kariéra: od prvních pacientů k profesuře
Sbírka Konto Míša a rok 1992
Příběh pracoviště začal veřejnou sbírkou. V roce 1990 potřeboval třináctiletý Míša Budínský ze slovenského Martina zákrok gama nožem ve Stockholmu a Nadace Charty 77 na něj vyhlásila sbírku Konto Míša. Vybralo se tolik, že vedle operace zbylo i na přístroj pro tehdejší Československo. Web nemocnice uvádí, že byl na Homolce instalován v roce 1992 jako osmý v Evropě a sedmatřicátý na světě. První pacient byl podle České televize i Deníku ošetřen 26. října 1992.
Mezi prvními u nového přístroje
Na nově založené oddělení přešel Liščák podle životopisu hned v roce 1992. Agentuře ČTK o dvacet let později vyprávěl o své první pacientce, zdravotní sestře s cévní malformací mozku, tedy se stejnou diagnózou, jakou měl chlapec ze sbírky. Databáze PubMed ho uvádí už u přehledového článku o radiochirurgii gama nožem z roku 1994, který podepsal s Vilibaldem Vladykou a Oldřichem Šubrtem. O rok později vyšly v Časopise lékařů českých jeho první práce, kde je hlavním autorem.
Stáže v Pittsburghu a Londýně
V polovině devadesátých let odjel pro zkušenosti do zahraničí. Životopis na webu nemocnice uvádí dvě stáže: v roce 1995 fellowship v radiochirurgii v univerzitní nemocnici UPMC v americkém Pittsburghu a v roce 1996 fellowship ve stereotaktické neurochirurgii v londýnské The National Hospital. V roce 1996 dokončil také specializaci a o rok později dizertaci.
Primář oddělení
Rok, kdy vedení oddělení převzal, se v dostupných zdrojích nepodařilo doložit, a tak zbývají milníky. Jako primáře ho uvádí Česká televize v dubnu 2010 při uvedení nového přístroje do provozu. Stejně ho představuje ČTK v říjnu 2012, Česká televize v listopadu 2019 a Deník v říjnu 2022. Stránka Náš tým na webu nemocnice ho jako primáře oddělení uváděla i v červenci 2026. Docentem se podle životopisu stal v roce 2007 na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy.
Profesura v roce 2024
Na téže fakultě absolvoval i řízení ke jmenování profesorem. Přehled nově jmenovaných profesorů, který zveřejňuje univerzita i fakulta, u něj uvádí obor chirurgické obory, pracoviště v Nemocnici Na Homolce a účinnost od 26. listopadu 2024. Dlouholetou prací na pracovišti, které média popisují jako jediné svého druhu v zemi, se řadí k osobnostem, jež představuje přehled nejlepších českých lékařů současnosti.
Čím se Roman Liščák zapsal do české medicíny
Jak gama nůž funguje
Web nemocnice popisuje radiochirurgii jako formu stereotaktické operace, při níž jedna dávka záření soustředěného do malého cíle vyvolá potřebný účinek bez otevření lebky. Gama nůž k tomu používá 192 zdrojů kobaltu 60, jejichž úzké svazky se kříží v jediném ohnisku s přesností pod jeden milimetr. Mimo ohnisko dávka strmě klesá. Ozáření se předem plánuje podle snímků tak, aby ložisko dostalo účinnou dávku a zrakový nerv nebo mozkový kmen byly zatíženy co nejméně.
Nové výkony devadesátých let
Historie oddělení na webu nemocnice vypočítává, co se na pracovišti postupně dělalo poprvé. V roce 1994 to bylo ozáření hypofýzy gama nožem u pokročilého karcinomu prsu, v roce 1995 léčba neuralgie trojklaného nervu a v roce 1996 první thalamotomie gama nožem u neztišitelné bolesti. Liščák je u těchto témat podepsán v odborném tisku: PubMed eviduje jeho práci z roku 1998 o radiochirurgické hypofyzektomii u bolestivých kostních metastáz karcinomu prsu, kterou napsal s Vilibaldem Vladykou.
Výměna přístroje a nové možnosti
První gama nůž sloužil podle Liščákových slov pro Deník sedmnáct let a dvakrát prošel modernizací. V roce 2009 ho nahradil model Perfexion, který podle České televize přešel do rutinního provozu na jaře 2010. V roce 2019 přibyl model Icon, u něhož může hlavu držet termoplastická maska. Liščák tehdy televizi vysvětlil, že díky tomu lze léčit i větší nádory, které by dřív museli odmítnout.
Tisíce pacientů na jednom přístroji
Od 26. října 1992 do konce září 2012 provedlo podle ČTK 13 304 operací. V únoru 2019 nemocnice ohlásila zákrok s pořadovým číslem 20 000 a na svém webu píše, že tuto hranici překročila jako první na světě. Je to tvrzení nemocnice, které převzaly Seznam Zprávy s upřesněním, že jde o pracoviště s jediným přístrojem. V říjnu 2022 Liščák Deníku řekl, že za třicet let léčili přes 24 200 pacientů.
Jak léčbu sám popisuje
Svou práci přirovnává k programování. „Jsem něco jako programátor a přístroj neumožňuje udělat chybu,“ řekl v roce 2019 Seznam Zprávám. Za nejtěžší část přitom podle ČTK považuje rozhodnutí, komu ozáření pomůže a pro koho vhodné není. Dodává, že bez gama nože by bylo nutné lebku klasicky otevřít, a největším omezením metody zůstává velikost ložiska.
Věda, knihy a odborné společnosti
Přes dvě stě odborných prací
Databáze PubMed vedla v listopadu 2026 pod autorským heslem Liscak R přes dvě stě záznamů. Rané práce popisují první zkušenosti z Homolky, novější záznamy jsou hlavně velké mezinárodní studie, do nichž pražské pracoviště přispívá svými daty. Příkladem je práce o meningiomech v blízkosti zrakové dráhy z roku 2021 v časopise Neurosurgery, která shrnula 438 pacientů z dvanácti pracovišť a Liščáka uvádí mezi autory s pražskou afiliací. Výzkum mozku tu navazuje na tradici, kterou připomíná přehled slavných českých vědců.
Pokusy s cílenou lézí hipokampu
Národní knihovna eviduje závěrečnou zprávu grantu ministerstva zdravotnictví z roku 2002, jehož byl řešitelem. Tým v něm sledoval, jak dávka záření z gama nože souvisí s funkčním a strukturálním poškozením hipokampu u laboratorního potkana. Mikroskopický pohled na nervovou tkáň má v české vědě dlouhou tradici: velké nervové buňky mozečku jako první popsal fyziolog Jan Evangelista Purkyně.
Česká a anglická monografie
V roce 2009 vydalo pražské nakladatelství Grada knihu Radiochirurgie gama nožem s podtitulem Principy a neurochirurgické aplikace, kterou Liščák napsal s kolektivem spolupracovníků. O čtyři roky později vyšla v New Yorku u vydavatelství Nova Biomedical anglická kniha Gamma Knife Radiosurgery, u níž je uveden jako editor. Širší souvislosti oboru nabízí pohled na české lékaře a zakladatele medicíny.
Evropská společnost a pražský kongres
Evropská společnost pro stereotaktickou a funkční neurochirurgii, známá pod zkratkou ESSFN, ho na svém webu uvádí mezi členy výkonného výboru s působištěm v Praze. Ten jmenuje i členství v České neurochirurgické společnosti, Leksell Gamma Knife Society a mezinárodní společnosti ISRS a ocenění Pioneers in Radiosurgery Award. V Praze se také ve dnech 12. až 16. května 2002 konalo jedenácté mezinárodní setkání uživatelů Leksellova gama nože, jehož sborník vyšel jako příloha časopisu Journal of Neurosurgery.
Rodina a soukromí
O rodině, bydlišti ani zálibách veřejně nemluví a životopis na webu nemocnice obsahuje jen profesní údaje. V rozhovorech, které se podařilo dohledat, se věnuje výhradně medicíně, pacientům a historii pracoviště. Osobnější jsou jen jeho vzpomínky na začátky, kdy podle něj o gama noži věděl úplně každý.
Roman Liščák v datech
| Rok | Událost |
|---|---|
| 1986 | promoce na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy |
| 1986 až 1990 | chirurgie v Bruntále a onkologie v Trenčíně |
| 1991 | nástup na Neurochirurgické oddělení Nemocnice Na Homolce |
| 1992 | přechod na nové oddělení s gama nožem, první pacient 26. října |
| 1995 až 1996 | stáže v Pittsburghu a Londýně, specializace v neurochirurgii |
| 1998 | titul CSc. po dizertaci o radiochirurgii gama nožem |
| 2007 | docent na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy |
| 2009 | nový přístroj Perfexion, kniha Radiochirurgie gama nožem |
| 2013 | anglická monografie Gamma Knife Radiosurgery |
| 2019 | model Icon s fixací hlavy maskou |
| 2024 | profesor Univerzity Karlovy pro chirurgické obory |
Pět věcí, které Romana Liščáka vystihují
- Jeden obor na celý život: o gama noži psal dizertaci, dvě knihy i většinu odborných článků.
- Pamětník začátků: na oddělení přišel v roce jeho založení a pamatuje první pacienty z podzimu 1992.
- Zkušenost ze světa: radiochirurgii se učil v Pittsburghu a stereotaktickou neurochirurgii v Londýně.
- Mezinárodní spolupráce: pražská data vstupují do velkých studií a evropská odborná společnost ho uvádí ve svém výkonném výboru.
- Srozumitelný výklad: složitou techniku umí laikům přiblížit přirovnáním k programování.
Časté otázky
Kdo je Roman Liščák?
Roman Liščák je český neurochirurg a profesor Univerzity Karlovy pro chirurgické obory, jmenovaný s účinností od 26. listopadu 2024. Věnuje se radiochirurgii Leksellovým gama nožem, tedy ozařování ložisek v mozku bez otevření lebky. Jeho kariéra je od roku 1991 spojená s Nemocnicí Na Homolce v Praze.
Kde Roman Liščák působí?
Podle životopisu na webu Nemocnice Na Homolce tam nastoupil v roce 1991 a od roku 1992 patří k Oddělení stereotaktické a radiační neurochirurgie. Jako primáře oddělení ho uvádí Česká televize v roce 2010, Deník v roce 2022 a web nemocnice v červenci 2026.
Co je Leksellův gama nůž?
Je to přístroj, který soustředí 192 úzkých svazků záření gama do jednoho bodu v mozku. V místě, kde se svazky protnou, je dávka vysoká, okolní tkáň dostane jen zlomek. Lékaři tak mohou zasáhnout nádor nebo cévní malformaci bez skalpelu a bez otevření lebky.
Kdy se Roman Liščák stal profesorem?
Přehled nově jmenovaných profesorů Univerzity Karlovy u něj uvádí účinnost jmenování od 26. listopadu 2024, obor chirurgické obory a 3. lékařskou fakultu. Docentem se podle životopisu na webu nemocnice stal v roce 2007 a titul kandidáta věd získal v roce 1998.
Jaké knihy Roman Liščák napsal?
S kolektivem spolupracovníků napsal knihu Radiochirurgie gama nožem, kterou v roce 2009 vydala Grada. V roce 2013 vyšla v New Yorku anglická monografie Gamma Knife Radiosurgery, u níž byl editorem. Databáze PubMed k tomu eviduje přes dvě stě odborných článků s jeho jménem.
Kdy se Roman Liščák narodil a má rodinu?
Datum ani místo narození autoritní databáze Národní knihovny neuvádí a sám je nezveřejnil. O rodině a soukromí veřejně nemluví, v rozhovorech se věnuje jen medicíně a historii pracoviště. Doložená je jeho profesní dráha od promoce v roce 1986.
Zdroje
- Přehled nově jmenovaných profesorů, Univerzita Karlova (cuni.cz)
- Oddělení stereotaktické a radiační neurochirurgie, tým a životopis, Nemocnice Na Homolce (homolka.cz)
- Gama nůž v ČR slaví třicetiny, rozhovor a reportáž Deníku (denik.cz)
