Cyril Höschl byl český psychiatr, vysokoškolský pedagog a popularizátor vědy, který založil Národní ústav duševního zdraví v Klecanech a stal se jeho prvním ředitelem. Po roce 1989 vedl jako děkan 3. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy, tři desetiletí řídil Psychiatrické centrum Praha a stál v čele evropské psychiatrické asociace. Široká veřejnost ho znala ze sloupků v časopise Reflex a z rozhlasu. Zemřel 21. dubna 2025.
Ve zkratce
- Obor: psychiatrie, hlavně biologická psychiatrie, klinická psychofarmakologie a psychoneuroendokrinologie.
- Narození a úmrtí: narodil se 12. listopadu 1949 v Praze, zemřel 21. dubna 2025.
- Studium: Fakulta všeobecného lékařství Univerzity Karlovy, titul MUDr. v roce 1974, profesorem psychiatrie od roku 1991.
- Hlavní funkce: děkan 3. lékařské fakulty UK v letech 1990 až 1997, ředitel Psychiatrického centra Praha od roku 1990 a Národního ústavu duševního zdraví od jeho vzniku v roce 2015 do roku 2021.
- Evropa: prezident Asociace evropských psychiatrů v letech 2007 až 2008 a Federace evropských lékařských akademií v letech 2008 až 2009.
- Ocenění: mimo jiné ocenění v soutěži Česká hlava 2008 a Cena Neuron 2024 za celoživotní přínos vědě.
Kdo byl Cyril Höschl a odkud pocházel
Narodil se 12. listopadu 1949 v Praze, střední školu ale vychodil na severu Čech. V roce 1968 maturoval na Gymnáziu F. X. Šaldy v Liberci a ještě téhož roku nastoupil na Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze. Už během studia pracoval jako pomocná vědecká síla, nejdřív v ústavu biochemie a potom ve farmakologickém ústavu fakulty. V roce 1973 získal cenu pro nejlepšího studenta a v roce 1974 studium zakončil titulem MUDr.
Atestace a vědecké hodnosti
Na atestaci z psychiatrie prvního stupně se připravoval v letech 1974 až 1977, na atestaci druhého stupně v letech 1977 až 1981. V roce 1982 získal po vědecké aspirantuře v neuroendokrinologii hodnost CSc. Docentem se stal v roce 1988, doktorát věd (DrSc.) mu Univerzita Karlova udělila v roce 1990 a v roce 1991 byl jmenován profesorem psychiatrie. V roce 1996 se stal členem britské Royal College of Psychiatrists, později jejím řádným členem s titulem FRCPsych., který uváděl za jménem.
Psychiatrem být nechtěl
V rozhovoru, který poskytl při převzetí Ceny Neuron, řekl, že psychiatrem původně být nechtěl. Obor si ho našel až po promoci, kdy dostal místo ve Výzkumném ústavu psychiatrickém v pražských Bohnicích. Později ale dodával, že kdyby se rozhodoval znovu, vybral by si stejně. Do české medicíny tak vstoupil v oboru, který má u nás dlouhou tradici: psychiatrem byl i objevitel krevních skupin Jan Janský.
Kariéra: od Bohnic po Klecany
Výzkumný ústav psychiatrický a klinika
Ve Výzkumném ústavu psychiatrickém pracoval v letech 1974 až 1977 jako lékař, statistik a výzkumný asistent. Praxi si mezitím doplnil na interně v Nemocnici Pod Petřínem, v Psychiatrické léčebně Bohnice a na chirurgii v Thomayerově nemocnici. V roce 1977 přešel jako odborný asistent na psychiatrickou kliniku tehdejší Lékařské fakulty hygienické Univerzity Karlovy, kde zůstal přes deset let. V letech 1980 až 1982 absolvoval vědeckou aspiranturu v neuroendokrinologii a od roku 1988 na klinice působil jako docent.
Děkan 3. lékařské fakulty UK
Rok 1990 mu přinesl tři funkce najednou. Lékařská fakulta hygienická se přejmenovala na 3. lékařskou fakultu a Höschl byl zvolen jejím děkanem, prvním po listopadu 1989. Fakultu vedl do roku 1997 a v dalších šesti letech, do roku 2003, byl jejím proděkanem. Nekrology mu připisují reformu fakulty, kterou proměnil v respektovanou školu. Od roku 1990 byl zároveň přednostou fakultní Kliniky psychiatrie a lékařské psychologie, kterou vedl až do roku 2020.
Psychiatrické centrum Praha
Třetí funkcí bylo vedení Výzkumného ústavu psychiatrického, kam se v roce 1990 vrátil jako ředitel. Ústav později nesl název Psychiatrické centrum Praha a Höschl stál v jeho čele až do konce roku 2014. Do roku 2011 vedl také Centrum neuropsychiatrických studií. Právě z něj vyrostla instituce, se kterou bude jeho jméno spojeno nejvíc. Mezi špičky české medicíny podle oborů ho řadí hlavně tento krok.
Národní ústav duševního zdraví
Národní ústav duševního zdraví (NÚDZ) vznikl v roce 2015 přeměnou Psychiatrického centra Praha a sídlí v Klecanech ve Středočeském kraji. Nová budova tam vyrostla v letech 2013 až 2014. Ústav spojuje výzkum, vzdělávání a léčbu: zkoumá neurobiologické mechanismy schizofrenie, deprese, poruch spánku, závislostí a demencí a vyvíjí nové diagnostické a léčebné postupy. Höschl ho vedl od založení. Na jaře 2021 na funkci rezignoval s tím, že je čas předat řízení mladší generaci, a v červnu 2021 ho vystřídal Petr Winkler.
Působení v zahraničí
Jeho práce nezůstala jen v Česku. V letech 1997 až 1999 byl ředitelem britského vzdělávacího institutu International Institute for Education in Mental Health and Psychopharmacology, v letech 2004 až 2011 přednášel jako profesor psychiatrie na Lékařské fakultě Univerzity Pavla Jozefa Šafárika v Košicích. Patřil také k vedení Vídeňské školy klinického výzkumu, kde byl v letech 2005 až 2013 viceprezidentem. V roce 2013 hodnotil pro Evropskou komisi žádosti o výzkumné granty.
Čím se zapsal do české psychiatrie
Výzkum na pomezí psychiatrie a hormonů
Odborně se věnoval biologické psychiatrii, klinické psychofarmakologii a psychoneuroendokrinologii, tedy vztahu mezi hormonální soustavou a duševními poruchami. Jako mladý vědec se s kolegy podílel na metodách, které využívaly endokrinní procesy k diagnostice. V roce 1989 vydal monografii Neuroendokrinologie v psychiatrii, za kterou o rok později dostal prezidiální cenu Československé lékařské společnosti J. E. Purkyně. V roce 1992 získal americkou Stanley Award. Publikoval přes dvě stě odborných textů v češtině a angličtině, čímž se řadí mezi české vědce známé i za hranicemi.
První prezident z východu Evropy
V letech 2007 až 2008 byl prezidentem Asociace evropských psychiatrů, dnešní Evropské psychiatrické asociace (EPA). Podle Učené společnosti České republiky i Nadace Neuron byl prvním prezidentem této organizace ze zemí střední a východní Evropy a za cíl si dal otevřít jí dveře právě pro tento region. V letech 2008 až 2009 vedl také Federaci evropských lékařských akademií (FEAM). Asociace mu v roce 2013 udělila ocenění za práci pro organizaci a v roce 2017 čestné členství.
Destigmatizace duševních nemocí
Vedle vědy a řízení institucí se soustavně snažil měnit pohled veřejnosti na psychiatrii. Přednášel pro laické publikum, psal popularizační texty a opakoval, že lidé s duševní nemocí nejsou nebezpeční. Sám to shrnul slovy, že chtěl lidem ukázat, že psychiatričtí pacienti nekoušou. Nadace Neuron mu v roce 2024 udělila cenu za celoživotní přínos vědě právě s odkazem na úsilí o destigmatizaci duševních onemocnění a na reformu péče o pacienty i lékařského vzdělávání.
Věda, ocenění a knihy
Odborné společnosti a rady
Byl zakládajícím členem Učené společnosti České republiky a v letech 2004 až 2011 předsedal České lékařské akademii. Zasedal v Radě vlády pro výzkum a vývoj v letech 2002 až 2004 a znovu v letech 2011 až 2014, v letech 2008 až 2016 byl členem předsednictva Grantové agentury České republiky. Založil odborný časopis Psychiatrie a působil v redakčních radách zahraničních oborových časopisů. Americká psychiatrická asociace ho v roce 2009 jmenovala svým International Distinguished Fellow.
Ocenění
V roce 1997 dostal zlatou medaili Univerzity Karlovy i 3. lékařské fakulty, v roce 2008 byl oceněn v soutěži Česká hlava a v roce 2012 převzal v Mnichově Kraepelinovu a Alzheimerovu medaili. V roce 2022 mu byla udělena zlatá pamětní medaile lékařské společnosti nesoucí jméno Jana Evangelisty Purkyně. V roce 2024 přibyla medaile Za zásluhy o vědu od Učené společnosti, Hippokratova cena a už zmíněná Cena Neuron.
Učebnice a sloupky z Reflexu
Pro studenty a lékaře napsal skripta obecné a speciální psychiatrie a příručku Psychiatrie pro praktické lékaře. Spolu s J. Libigerem a J. Švestkou sestavil rozsáhlou učebnici Psychiatrie, která vyšla ve dvou vydáních a získala Kuffnerovu cenu. Čtenáři mimo obor ho znali hlavně z pravidelné rubriky v časopise Reflex, v níž odpovídal na dotazy. Sloupky vyšly i knižně, například ve výborech Úhel pohledu aneb Všechno je jinak, Stručně a jasně, České kružítko a Reflexe.
Rozhlas a veřejné působení
Jako komentátor vystupoval v pořadu Českého rozhlasu Jak to vidí, kde se vyjadřoval k dění ve společnosti očima psychiatra. V devadesátých letech byl členem ediční rady Lidových novin a dlouhodobě zasedal v redakční radě časopisu Vesmír. Jednou zkusil i politiku: v prvních senátních volbách v roce 1996 kandidoval v Praze 8 jako nestraník za Občanskou demokratickou alianci a neuspěl. Jeho místo mezi českými lékaři a zakladateli medicíny tak zůstalo čistě odborné.
Rodina a soukromí
Od roku 1976 byl ženatý s akademickou malířkou Jitkou Štenclovou. Podle životopisu na svých osobních stránkách měl dvě dcery, dva syny a jedenáct vnoučat. Dcera Kristina Höschlová se stala lékařkou. V životopise uváděl i mladšího bratra Viktora, geofyzika, který zemřel v roce 1997. O dalších podrobnostech rodinného života veřejně nemluvil.
Nemoc a poslední roky
Na podzim 2023 mu lékaři diagnostikovali multisystémovou atrofii, vzácné neurodegenerativní onemocnění. Mluvil o ní otevřeně v rozhovorech i ve svém sloupku a popisoval, jak mu nemoc postupně zmenšuje možnosti, aniž by propadal zoufalství. Cenu Neuron přebíral v říjnu 2024 už na invalidním vozíku. Zemřel 21. dubna 2025, na Velikonoční pondělí. Úmrtí potvrdil mluvčí Národního ústavu duševního zdraví a podle Učené společnosti České republiky podlehl právě této nemoci.
Cyril Höschl v datech
| Rok | Událost |
|---|---|
| 1949 | narodil se 12. listopadu v Praze |
| 1968 | maturita na Gymnáziu F. X. Šaldy v Liberci, začátek studia medicíny |
| 1974 | titul MUDr., nástup do Výzkumného ústavu psychiatrického |
| 1977 | odborný asistent psychiatrické kliniky Lékařské fakulty hygienické UK |
| 1982 | kandidát věd (CSc.) po aspirantuře v neuroendokrinologii |
| 1988 | docent psychiatrie |
| 1990 | děkan 3. lékařské fakulty UK, ředitel ústavu a přednosta kliniky |
| 1991 | profesor psychiatrie Univerzity Karlovy |
| 1997 | konec děkanského období, zlatá medaile Univerzity Karlovy |
| 2007 | prezident Asociace evropských psychiatrů |
| 2008 | prezident Federace evropských lékařských akademií, Česká hlava |
| 2015 | vznik Národního ústavu duševního zdraví v Klecanech |
| 2020 | konec vedení kliniky 3. lékařské fakulty |
| 2021 | odchod z čela Národního ústavu duševního zdraví |
| 2024 | Cena Neuron za celoživotní přínos vědě |
| 2025 | zemřel 21. dubna |
Pět věcí, které po Höschlovi zůstaly
- Národní ústav duševního zdraví: pracoviště v Klecanech, které pod jednou střechou spojuje výzkum, výuku a léčbu duševních poruch.
- Proměna 3. lékařské fakulty: sedm let v čele školy těsně po roce 1989 a dalších šest let ve funkci proděkana.
- Česká stopa v evropské psychiatrii: první prezident evropské psychiatrické asociace ze střední a východní Evropy.
- Učebnice a časopis: velká učebnice Psychiatrie pro studenty i lékaře a odborný časopis Psychiatrie, který založil.
- Srozumitelná psychiatrie: sloupky, přednášky a rozhlasové komentáře, které pomáhaly zbavovat duševní nemoci stigmatu.
Časté otázky
Kdo byl Cyril Höschl?
Byl to český psychiatr, profesor Univerzity Karlovy a popularizátor vědy. V letech 1990 až 1997 vedl jako děkan 3. lékařskou fakultu, od roku 1990 řídil Psychiatrické centrum Praha a v roce 2015 z něj vybudoval Národní ústav duševního zdraví v Klecanech, jehož byl prvním ředitelem.
Kdy se narodil a kdy zemřel?
Narodil se 12. listopadu 1949 v Praze a zemřel 21. dubna 2025. V posledních letech žil s multisystémovou atrofií, vzácným neurodegenerativním onemocněním, o kterém sám otevřeně mluvil v rozhovorech. Úmrtí potvrdil mluvčí Národního ústavu duševního zdraví.
Co je Národní ústav duševního zdraví?
Je to výzkumné a klinické pracoviště v Klecanech u Prahy, které vzniklo v roce 2015 přeměnou Psychiatrického centra Praha. Zkoumá mechanismy závažných duševních poruch, například schizofrenie a deprese, vyvíjí nové léčebné postupy a vzdělává odborníky. Höschl ústav založil a vedl ho do roku 2021.
Jaké funkce zastával v evropských organizacích?
V letech 2007 až 2008 byl prezidentem Asociace evropských psychiatrů, dnešní Evropské psychiatrické asociace, jako první zástupce střední a východní Evropy. V letech 2008 až 2009 vedl Federaci evropských lékařských akademií a v letech 2005 až 2013 byl viceprezidentem Vídeňské školy klinického výzkumu.
Jaké knihy napsal psychiatr Cyril Höschl?
Z odborných titulů je nejznámější učebnice Psychiatrie, kterou sestavil spolu s J. Libigerem a J. Švestkou, a starší monografie Neuroendokrinologie v psychiatrii. Pro širší veřejnost vyšly výbory jeho sloupků z časopisu Reflex, například Úhel pohledu aneb Všechno je jinak, Stručně a jasně nebo České kružítko.
Jakou měl rodinu?
Od roku 1976 byl ženatý s akademickou malířkou Jitkou Štenclovou. Ve svém životopise uváděl dvě dcery, dva syny a jedenáct vnoučat. Dcera Kristina Höschlová je lékařka. O dalších podrobnostech soukromí veřejně nemluvil.
Zdroje
- Životopis na osobních stránkách Cyrila Höschla (hoschl.cz)
- Po Höschlovi převzal vedení Národního ústavu duševního zdraví Winkler, zpráva ČT24 (ct24.ceskatelevize.cz)
- Zemřel psychiatr Cyril Höschl, zpráva Seznam Zpráv (seznamzpravy.cz)
