Aktualizováno: 31. srpna 2026
Emil Votoček byl český chemik a hudební skladatel, jeden ze zakladatelů moderní české organické chemie a světově uznávaný odborník na chemii cukrů. Proslavil se objevem několika cukrů, prací na názvosloví methylpentóz, které bylo přijato mezinárodně, a především spolutvorbou českého chemického názvosloví, jehož soustava přípon (-ný, -natý, -itý, -ičitý, -ičný, -ový, -istý, -ičelý) se v obměněné podobě používá dodnes. Byl profesorem chemie na pražské technice, z níž později vzešla Vysoká škola chemicko-technologická, a spolu s Jaroslavem Heyrovským založil odborný časopis, který českou chemii otevřel světu.
Votočkův význam přesahuje hranice jeho oboru i jeho doby. Jako pedagog vychoval generace českých chemiků a jeho učebnice anorganické i organické chemie zůstaly po desetiletí nepřekonané. Vedle vědy byl činný také jako skladatel a hudební teoretik, což z něj činí jednu z nejvšestrannějších postav české vědy a kultury první poloviny 20. století. Bývá pro spojení exaktní chemie s hudbou přezdíván „Mozartem české chemie“.
Rychlá fakta
Rychlý přehled
- Jméno: Emil Votoček
- Obor / čím se proslavil: chemik a hudební skladatel; chemie cukrů, české chemické názvosloví
- Narození: 1872, Hostinné
- Úmrtí: 1950, Praha
- Působení / obor: organická chemie; profesor pražské techniky (dnes ČVUT / VŠCHT)
- Klíčový přínos: objevy v chemii cukrů, názvosloví methylpentóz a spolutvorba českého chemického názvosloví
- Znám díky: zakladatelské roli v české organické chemii a spoluzaložení časopisu Collection of Czechoslovak Chemical Communications
Kdo byl Emil Votoček
Emil Votoček se narodil 5. října 1872 v Hostinném v Podkrkonoší, tehdy v Rakousku-Uhersku. Vyrůstal v prostředí, které v něm brzy probudilo dvojí nadání — pro exaktní vědu i pro hudbu. Po studiích na střední škole zamířil na pražskou polytechniku, kde se rozhodl pro chemii a kde také prošel celou svou akademickou dráhou.
Na pražské technice se stal roku 1895 asistentem, roku 1905 docentem a roku 1907 byl jmenován profesorem experimentální anorganické a organické chemie. Před nástupem profesury i během své kariéry si rozšiřoval odborný obzor na zahraničních pracovištích, mimo jiné ve Francii, což se odrazilo v jeho pozdějším sepětí s francouzskou vědou a kulturou. V akademických letech 1921–1922 zastával funkci rektora, čímž stvrdil své postavení jedné z vůdčích osobností školy. Právě z chemické části pražské techniky se v roce 1952 vydělila samostatná Vysoká škola chemicko-technologická, k jejíž zakladatelské tradici se Votoček řadí.
Přínos a dílo
Chemie cukrů
Světového uznání dosáhl Votoček svými pracemi v chemii sacharidů, tedy cukrů. Věnoval se zejména monosacharidům a v laboratoři připravil a popsal několik dosud neznámých cukrů. Zvláštní pozornost patřila methylpentózám — cukrům odvozeným od pentóz — pro něž Votoček stanovil názvosloví, jež bylo přijato mezinárodně. Chemie sacharidů patřila v jeho době k nejnáročnějším oblastem organické chemie, neboť cukry jsou látky citlivé a obtížně krystalizující, u nichž rozhoduje přesné určení prostorového uspořádání. Votočkovy metody izolace a charakterizace se proto řadily ke špičce oboru. Jeho systematický přístup k přípravě a pojmenování cukerných sloučenin zařadil českou organickou chemii mezi světově respektované školy tohoto oboru a založil domácí tradici výzkumu sacharidů, na niž navazovaly další generace.
České chemické názvosloví
Trvalým a všeobecně známým Votočkovým přínosem je spolutvorba českého chemického názvosloví. Podílel se na vybudování soustavy, v níž mocenství prvku ve sloučenině vyjadřuje charakteristická přípona podniku jako oxid sodný, chlorid vápenatý, oxid siřičitý či kyselina sírová. Tato promyšlená a logická soustava přípon umožňuje z názvu odvodit složení látky a naopak. V obměněné a dále rozpracované podobě se používá v českém školství i odborné praxi dodnes a patří k nejnápadnějším stopám, jež Votoček v české vědě zanechal.
Učebnice a odborná literatura
Votoček byl mimořádným pedagogem a autorem učebnic. Jeho příručky anorganické a organické chemie zůstaly po desetiletí nepřekonané a formovaly vzdělání celých ročníků českých chemiků. Vedle učebnic je autorem řady odborných prací a překladů; jeho jazykové nadání a záliba v lexikografii vyústily v několik slovníků, mezi nimi i vícejazyčné odborné slovníky, které využíval při své vědecké i překladatelské práci.
Odborný časopis
V roce 1929 Votoček spolu s Jaroslavem Heyrovským, pozdějším nositelem Nobelovy ceny za chemii, založil vědecký časopis Collection of Czechoslovak Chemical Communications, určený pro publikování prací českých a slovenských chemiků v angličtině. Časopis zpřístupnil výsledky domácí chemie mezinárodní vědecké obci a stal se jedním z pilířů, na nichž stála prestiž československé chemie ve světě. Existuje a vychází dodnes.
Odkaz a zajímavosti
Emil Votoček patří k nejvšestrannějším osobnostem české vědy. Vedle chemie se celoživotně věnoval hudbě — hrál na několik nástrojů, sestavil rozsáhlý hudební slovník a jako skladatel je autorem asi sedmdesáti uznávaných hudebních děl: písní a skladeb pro klavír a menší soubory. Právě spojení přísně exaktní vědy s uměleckou tvořivostí je pro jeho postavu příznačné a přineslo mu přezdívku odkazující na hudební génie.
Jako profesor vychoval řadu žáků, kteří se sami stali významnými vědci; k jeho škole se řadí například chemik Rudolf Lukeš a především Otto Wichterle, pozdější vynálezce měkkých kontaktních čoček a silonu. Votočkovo jméno dnes připomínají pojmenování v akademickém prostředí i v pražské topografii — v Praze po něm nese jméno Votočkova ulice. Jeho odkaz spočívá v tom, že českou organickou chemii pozvedl na světovou úroveň, dal jí mezinárodní publikační platformu a prostřednictvím názvosloví ovlivnil způsob, jímž se chemie v českých zemích vyučuje dodnes.
Časté otázky
Čím se proslavil Emil Votoček?
Proslavil se jako jeden ze zakladatelů české organické chemie a světově uznávaný odborník na chemii cukrů. Objevil několik cukrů, stanovil mezinárodně přijaté názvosloví methylpentóz a podílel se na tvorbě českého chemického názvosloví. Byl činný také jako hudební skladatel.
Kdy a kde se narodil a zemřel?
Narodil se 5. října 1872 v Hostinném v Podkrkonoší a zemřel 11. října 1950 v Praze.
Co Emil Votoček přinesl do chemie?
Věnoval se chemii cukrů, připravil a popsal několik nových cukrů, vytvořil názvosloví pro methylpentózy a spolupodílel se na soustavě českého chemického názvosloví s příponami vyjadřujícími mocenství (-ný, -natý, -itý, -ičitý a další).
Kde Emil Votoček působil?
Působil na pražské technice (dnešní ČVUT), z jejíž chemické části později vznikla Vysoká škola chemicko-technologická. Byl zde profesorem a v letech 1921–1922 rektorem.
Jaký měl vztah k hudbě?
Votoček byl vedle vědy činný jako hudební skladatel a teoretik. Hrál na několik nástrojů, sestavil hudební slovník a složil asi sedmdesát hudebních děl, zejména písní a skladeb pro klavír a malé soubory.
Jaký časopis Emil Votoček založil?
V roce 1929 spolu s Jaroslavem Heyrovským založil odborný časopis Collection of Czechoslovak Chemical Communications, který zpřístupnil práce českých a slovenských chemiků mezinárodní vědecké obci a vychází dodnes.
