Nejslavnější české filmové pohádky

20/04/202602/09/2026 Libor Výborný

Aktualizováno 26. 8. 2026

České filmové pohádky patří k tomu nejtrvalejšímu, co domácí kinematografie vytvořila, snímky staré padesát i sedmdesát let se dodnes hrají v hlavním vysílacím čase, znají je tři generace diváků a o svátcích je má naprogramovaná skoro každá televizní stanice. Tento přehled vybírá devět titulů, které se do téhle „síně slávy“ dostaly nejzaslouženěji, a u každého ověřuje to podstatné: rok premiéry, jméno režiséra a čím se snímek zapsal. Data uvádíme podle roku premiéry a nic nedomýšlíme.

Půjde vesměs o snímky z éry Filmového studia Barrandov, od začátku 50. let po konec století. Spojuje je řemeslná pečlivost, výrazné herecké obsazení a scénáře, které fungují i po desítkách let. Kdo si chce dohledat tvůrce a herce za těmito filmy, najde postupně budovaný přehled v našem rozcestníku českých osobností.

Zakladatelská éra: princezny a králové 50. let

Poválečná filmová pohádka se u nás zrodila ve znamení barvy a velkých výprav. Pyšná princezna (1952) režiséra Bořivoje Zemana je učebnicovým příkladem: příběh pyšné princezny Krasomily a krále Miroslava z říše Půlnočního království se stal jedním z divácky nejnavštěvovanějších českých filmů vůbec. Píseň „Kterak by ne, kterak by ne“ a zpívající květina Živěna patří do zlatého fondu. Snímek se natáčel mimo jiné na zámku Opočno a od té doby se stal pevnou součástí televizního programu, zvláště o Vánocích a Velikonocích.

Stejný režisér Bořivoj Zeman natočil o tři roky později Byl jednou jeden král… (premiéra 11. února 1955). Volná adaptace pohádky Boženy Němcové „Sůl nad zlato“ proslavila krále Já I. v podání Jana Wericha a jeho okřídlené hlášky („Za pár šupů, za pár šupů…“). Byl to jeden z prvních československých barevných filmů a Werichova rozšafná role z něj udělala nesmrtelný titul. Právě propojení lidové moudrosti s Werichovým humorem drží film naživu dodnes.

Desetiletí uzavírá Princezna se zlatou hvězdou (1959) režiséra Martina Friče, jednoho z nejvšestrannějších tvůrců své doby. Princezna Lada, která před sňatkem s odpudivým králem Kazisvětem prchá v myší kožešině a slouží v cizím zámku pod jménem Popelka, dala vzniknout snímku s výraznou hudbou a pohádkovou logikou útěku a proměny. Film bývá řazen k nejkrásnějším výpravným pohádkám konce 50. let.

Zlom roku 1968: pohádka jako komedie i satira

Uvolněná atmosféra 60. let přinesla pohádku, která si pohrává sama se sebou. Šíleně smutná princezna (premiéra 7. června 1968), opět v režii Bořivoje Zemana, je hudební komedie s Helenou Vondráčkovou a Václavem Neckářem v hlavních rolích. Princezna Helena a princ Václav se milují, ale dvorské intriky je rozdělují, a diváky provází řada písniček, které se staly samostatnými hity (mimo jiné „Není nutno“). Snímek spojil pohádkový žánr s pop-music vlnou tehdejší mladé generace a dodnes působí svěže.

Zlatá sedmdesátá a osmdesátá: tituly, které dělají Vánoce

Nejslavnější kus této sbírky vznikl na přelomu let 1972 a 1973. Tři oříšky pro Popelku (premiéra 16. listopadu 1973) režiséra Václava Vorlíčka je československo-východoněmecká koprodukce se studiem DEFA. Zimní scény se točily v Německu na zámku Moritzburg u Drážďan a ve studiu Babelsberg, domácí exteriéry pak především na vodním hradě Švihov a v okolí Klatov. Popelka Libuše Šafránkové, tři kouzelné oříšky a princ na koni z tohoto snímku udělaly nejznámější českou pohádku v Evropě, v Německu i Norsku patří k pevným bodům vánočního vysílání a bez ní si Štědrý den nedovede představit celá střední Evropa.

Jiný tón má Ať žijí duchové! (1977) režiséra Oldřicha Lipského, pohádková komedie o partě dětí, které chtějí zachránit chátrající hrad a spřátelí se s duchem rytíře Brtníka z Brtníka. Písničky Zdeňka Svěráka a Jaroslava Uhlíře, zejména „Hej, pane králi“ a „Duch“, zlidovějí dodnes a film patří k nejoblíbenějším dětským titulům. Ve stejné komediální, ale dospělejší poloze natočil Lipský o šest let později Tři veteráni (1983) podle pohádky Jana Wericha z knihy Fimfárum. Vyprávění o třech vysloužilých vojácích, Pankrácovi, Bimbácovi a Servácovi, kteří od skřítků dostanou tři kouzelné dary a špatně s nimi naloží, napsal s Lipským Zdeněk Svěrák. Werichovo podobenství o lidské hlouposti a chamtivosti dělá z filmu chytrou pohádku pro dospělé.

Vrcholem „normalizační“ éry žánru je S čerty nejsou žerty (premiéra 1. října 1985) režiséra Hynka Bočana. Motivy Boženy Němcové zde vyprávějí o vysloužilém vojákovi Petrovi, který se dostane do pekla i na zámek, o zlé maceše a hodné Anče. Peklo s čerty Janků a Solfernem, hláškami („Já jsem se snad zbláznil“) a písní „Kdo v štěstí žije“ se stalo jednou z nejcitovanějších českých pohádek vůbec a nesmí chybět v žádném vánočním programu.

Devadesátá léta: pohádka po revoluci

Po roce 1989 žánr nezanikl, jen se proměnil rukopis. Z pekla štěstí (premiéra 4. března 1999) režiséra Zdeňka Trošky navázalo na tradici výpravné pohádky s humorem: příběh chudého Jana, který se ucházel o princeznu, roztočil pekelné i královské zápletky a stal se jedním z prvních velkých pohádkových hitů polistopadové produkce. Troška se k žánru vrátil ještě několikrát a patří k režisérům, kteří českou filmovou pohádku přenesli přes přelom tisíciletí.

Přehledová tabulka: pohádka, rok a režisér

Pohádka	Rok premiéry	Režisér
Pyšná princezna	1952	Bořivoj Zeman
Byl jednou jeden král…	1955	Bořivoj Zeman
Princezna se zlatou hvězdou	1959	Martin Frič
Šíleně smutná princezna	1968	Bořivoj Zeman
Tři oříšky pro Popelku	1973	Václav Vorlíček
Ať žijí duchové!	1977	Oldřich Lipský
Tři veteráni	1983	Oldřich Lipský
S čerty nejsou žerty	1985	Hynek Bočan
Z pekla štěstí	1999	Zdeněk Troška

Proč se pořád vysílají o Vánocích

Vánoční programová schémata českých i zahraničních stanic stojí na několika málo jistotách a filmová pohádka je jednou z nich. Tři oříšky pro Popelku běží každý rok v Německu i skandinávských zemích, S čerty nejsou žerty, Pyšná princezna či Byl jednou jeden král patří k pevným bodům domácího svátečního vysílání a Ať žijí duchové baví nejmladší diváky. Fungují proto, že spojují nadčasový příběh, zpěvné písničky a herecké legendy, které si každá generace spojuje s dětstvím. Chcete-li si dohledat tvůrce, herce a další kulturní osobnosti spojené s těmito filmy, mrkněte do našeho rozcestníku českých osobností; profil konkrétního režiséra nebo herce rádi doplníme na míru, ozvěte se přes kontaktní stránku.

Časté otázky

Která česká pohádka je nejslavnější v zahraničí?

Nejznámější v zahraničí jsou Tři oříšky pro Popelku z roku 1973, koprodukce s východoněmeckým studiem DEFA. Zimní scény se natáčely na zámku Moritzburg u Drážďan a film patří k pevným bodům vánočního vysílání v Německu, Norsku a dalších evropských zemích.

Kdo režíroval Tři oříšky pro Popelku?

Film režíroval Václav Vorlíček. Premiéra proběhla 16. listopadu 1973. Domácí exteriéry se točily hlavně na vodním hradě Švihov a v okolí Klatov, zimní scény v Německu na Moritzburgu a ve studiu Babelsberg.

Ze kterého roku je Pyšná princezna a kdo ji natočil?

Pyšná princezna je z roku 1952 a režíroval ji Bořivoj Zeman. Stejný režisér natočil i Byl jednou jeden král… (1955) a Šíleně smutnou princeznu (1968).

Kdo hrál krále ve filmu Byl jednou jeden král?

Krále Já I. ztvárnil Jan Werich. Film z roku 1955 je volnou adaptací pohádky Boženy Němcové Sůl nad zlato a patří k prvním československým barevným filmům.

Podle čeho vznikly Tři veteráni?

Tři veteráni z roku 1983 vznikly podle pohádky Jana Wericha z knihy Fimfárum. Režíroval je Oldřich Lipský a na scénáři se podílel Zdeněk Svěrák. Lipský je také režisérem komedie Ať žijí duchové! z roku 1977.

Které české filmové pohádky se nejčastěji vysílají o Vánocích?

K pravidelně vysílaným titulům patří Tři oříšky pro Popelku, S čerty nejsou žerty, Pyšná princezna, Byl jednou jeden král…, Šíleně smutná princezna a Ať žijí duchové! Tvoří páteř svátečního programu českých i zahraničních stanic.