Slavní čeští cestovatelé
Aktualizováno: 26. 8. 2026
Slavní čeští cestovatelé patří k tomu nejlepšímu, co malá země uprostřed Evropy poslala do světa. Od půjčené plachetnice přes muzejní sbírky až po motory Tatry rachotící africkou savanou psali Češi dějiny objevování, etnografie i cestopisné literatury. Tento přehled představuje osobnosti, které vyrazily za obzor, přivezly domů poznání a sepsaly knihy čtené dodnes. Více portrétů najdete v našem rozcestníku českých osobností.
Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund: svět na kolech Tatry
Dvojice Jiří Hanzelka (1920 az 2003) a Miroslav Zikmund (1919 az 2021) je nejslavnějším cestovatelským tandemem českých dějin. V letech 1947 az 1950 projeli vozem Tatra 87 Afriku a Latinskou Ameriku, druhá výprava v letech 1959 az 1964 zamířila dvěma vozy Tatra 805 do Asie a Oceánie. Cesty proměnili v obří dokumentární dílo: jen z první výpravy vzniklo na sedm set rozhlasových reportáží, k tomu filmy a knihy jako Afrika snů a skutečnosti, Za lovci lebek nebo Světadíl pod Himalájem. Nešlo o turistiku, dvojice sbírala údaje o hospodářství, dopravě i životě lidí a část poznatků předávala i domácímu průmyslu. Jejich reportáže formovaly představu několika generací Čechů o dalekých krajích v době, kdy se za hranice cestovalo jen výjimečně. Miroslav Zikmund se dožil 102 let a stal se doslova živoucí legendou žánru; jeho archiv i vozy dnes připomínají výstavy ve Zlíně a v Kopřivnici.
Emil Holub: český lékař v srdci jižní Afriky
Emil Holub (1847 Holice, 1902 Vídeň) bývá označován za nejslavnějšího českého cestovatele 19. století. První výpravu do jižní Afriky podnikl v letech 1872 az 1879 sám, s nedostatečným vybavením i penězi; druhou, rozsáhlejší, absolvoval v letech 1883 az 1887 v čele rakousko-uherské expedice. Pracoval jako lékař, pozoroval přírodu i etnika, kreslil mapy a shromáždil desetitisíce předmětů. Během zhruba jedenácti let výzkumu v jižní Africe nashromáždil pozorování z přírodních věd i etnografie a přivezl tisíce předmětů. Podstatná část jeho sbírek se dnes uchovává v Náprstkově muzeu jako součást Národního muzea a v posledních letech ji připomněla i samostatná výstava s více než třemi sty exponáty. Holubovo dílo je dnes připomínáno s obdivem k jeho vytrvalosti i s kritickým odstupem k dobovému koloniálnímu kontextu, část výprav totiž probíhala v duchu tehdejšího evropského pohledu na Afriku.
Vojtěch Náprstek: mecenáš, který přivezl svět do Prahy
Vojtěch Náprstek (1826 az 1894), původním jménem Fingerhut, není klasický objevitel, ale bez něj by česká cestovatelská tradice vypadala jinak. Po revoluci roku 1848 emigroval do USA, kde strávil zhruba deset let, živil se mimo jiné jako knihkupec a účastnil se výprav do oblasti Dakot. Po návratu roku 1858 proměnil rodinný pivovar na dnešním Betlémském náměstí v centrum české inteligence a roku 1862 založil Průmyslové muzeum, z něhož se stalo dnešní Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur. Byl mecenášem, propagátorem techniky, ženské emancipace i organizované turistiky a stál u zrodu Klubu českých turistů. Jeho sbírky se staly základem instituce, která dodnes zpřístupňuje mimoevropské kultury české veřejnosti, a právě sem později doputovala i velká část odkazu Emila Holuba.
Alberto Vojtěch Frič: lovec kaktusů mezi indiány
Alberto Vojtěch Frič (1882 az 1944) byl cestovatel, etnograf, botanik a fotograf. V letech 1901 az 1929 podnikl sedm výprav do Jižní Ameriky a jednu do Severní. Sbíral kaktusy, proto přezdívka Lovec kaktusů, i národopisný materiál a dlouhé měsíce žil mezi indiánskými kmeny jako Čamakoko, Toba nebo Bororo, kteří mu dali jméno Karaí Pukú. Své poznatky shrnul v knihách o životě jihoamerických indiánů a patří k zakladatelům české etnografie mimoevropských kultur. Frič bývá dnes připomínán i pro kontroverzní epizodu, kdy do Čech přivezl indiána z kmene Čamakoko; příběh ukazuje, jak tenká byla v jeho době hranice mezi vědeckým zájmem a dobovou senzací. Přesto zůstává jeho fotografická a národopisná dokumentace kmenů, které se od té doby proměnily nebo zanikly, nenahraditelným pramenem.
Miloslav Stingl: náčelník, který obeplul svět
Miloslav Stingl (1930 Bílina, 2020 Praha) byl etnograf a spisovatel s téměř neuvěřitelnou bilancí. Procestoval 151 zemí, na cestách strávil bezmála dvacet let a domluvil se sedmnácti jazyky. Stal se jediným Čechem zvoleným náčelníkem indiánského kmene (Kikapú). Napsal 43 knih, které vyšly ve stovkách vydání a v milionových nákladech; popularizoval mayskou i polynéskou kulturu a pro řadu čtenářů byl branou do světa dálek za časů, kdy se za hranice jen těžko cestovalo. Vystudoval na Univerzitě Karlově mezinárodní právo a etnografii, což mu umožnilo dívat se na cizí kultury bez nadřazenosti a s odborným zázemím. Jeho tituly o Polynésii, Mikronésii a předkolumbovské Americe vycházely v milionových nákladech a mnohé se dočkaly desítek vydání i překladů do řady jazyků.
Ladislav Zibura: současný poutník na vlastních nohou
Ze současníků patří k nejčtenějším Ladislav Zibura (* 1992, České Budějovice). Věnuje se poutnickému pěšímu cestování: první výpravu podnikl roku 2011, kdy došel zhruba 900 kilometrů do Santiaga de Compostela. Následovaly pěší cesty do Jeruzaléma, Nepálem a Čínou, Kavkazem i napříč rodným Českem. Svůj první titul 40 dní pěšky do Jeruzaléma napsal ve dvaadvaceti letech; dnes patří k nejprodávanějším českým autorům cestopisů. Zibura ukazuje, že objevovat se dá i pomalu, po svých a s humorem.
Přehledová tabulka: kdo, kam a čím se zapsal
| Osobnost | Éra | Kam cestoval(a) | Přínos |
|---|---|---|---|
| Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund | 1947 az 1964 | Afrika, Latinská Amerika, Asie a Oceánie (Tatra 87, Tatra 805) | Stovky rozhlasových reportáží, filmy, knihy (Afrika snů a skutečnosti) |
| Emil Holub | 1872 az 1887 | Jižní Afrika | Desetitisíce sbírkových předmětů, část v Náprstkově muzeu |
| Vojtěch Náprstek | 19. století (USA 1848 az 1858) | USA, výpravy k Dakotám | Zakladatel Náprstkova muzea, mecenáš vědy a turistiky |
| Alberto Vojtěch Frič | 1901 az 1929 | Jižní a Severní Amerika | Etnografie indiánů, sbírky kaktusů, cestopisné knihy |
| Miloslav Stingl | 2. polovina 20. století | 151 zemí (Amerika, Oceánie a další) | 43 knih, čestný náčelník kmene Kikapú, 17 jazyků |
| Ladislav Zibura | od 2011 (současnost) | Santiago, Jeruzalém, Nepál, Čína, Kavkaz, Česko (pěšky) | Bestsellerové cestopisy, popularizace poutnictví |
Co spojuje české objevitele napříč staletími
Přes propast dvou set let mají tyto osobnosti společné rysy. Skoro vždy nešlo jen o cestu, ale o poznání, které přivezly domů: sbírky, mapy, jazyky, knihy. Náprstkovo muzeum je hmatatelným pojítkem, sbírky Holuba i tradice, kterou založil Náprstek, tvoří jeden příběh. Druhým poutem je psané slovo: od Fričových etnografických studií přes Stinglových třiačtyřicet titulů až po Ziburovy pěší deníky zůstává český cestovatel především vypravěčem. A do třetice odvaha vyrazit s málem, od půjčené plachetnice a jediné Tatry po batoh a pár bot. Další medailony objevitelů, vědců i umělců najdete v přehledu českých osobností; máte-li tip na osobnost, která tu chybí, ozvěte se nám přes kontakt.
Čeští cestovatelé a jejich cesty podle staletí
Následující přehled řadí české cestovatele chronologicky, od renesančních poutníků po současné mořeplavce, a doplňuje k osobnostem z předchozích kapitol i ty starší, bez nichž by česká cestovatelská tradice neměla na co navazovat. Datace vychází z vydaných cestopisů samotných cestovatelů, z biografické příručky Jiřího a Miloslava Martínkových Kdo byl kdo: naši cestovatelé a geografové (Libri, 1998) a z podkladů Národního muzea, respektive Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur, které spravuje sbírky i fotografické pozůstalosti několika z nich. U jmen ze 16. az 18. století jde o období samotné cesty nebo pobytu v zámoří, ne o data narození a úmrtí. Přehled je sestaven ke stavu v roce 2026.
Jak se české cestovatelství měnilo od misionářů k dnešním expedicím
Nejstarší vrstvu tvoří poutníci a diplomaté. V 16. století se z českých zemí do světa jezdilo buď za Božím hrobem, nebo v císařských službách, a obojí se hodilo napsat: Prefátova zpráva o cestě do Palestiny je dodnes citovaným popisem památek Svaté země, které pozdější staletí poškodila, a vzpomínky Václava Vratislava z Mitrovic vznikly z poselstva, jež skončilo galejemi a vězením v pevnosti Anadolu. O sto let později převzali roli objevitelů jezuité. Nejeli za dobrodružstvím, ale s řádovým posláním, a přesto po nich zůstala tvrdá věda: mapa Amazonky od Samuela Fritze z Trutnova, první ucelené zprávy o filipínské přírodě od brněnského lékárníka Jiřího Josefa Kamela nebo plán Pekingu a astronomická pozorování Karla Slavíčka. Přírodovědecká linka pak vedla přes Tadeáše Haenkeho, který se s Malaspinovou výpravou dostal kolem světa a v Jižní Americe už zůstal.
V 19. století se z cestování stala veřejná věc. Financovaly ji sbírky, spolky a mecenáši, výsledky se vracely do muzeí a do školních kabinetů. Dům U Halánků fungoval jako uzel celé sítě: právě tam se během studií seznámil Josef Kořenský s Emilem Holubem a přátelství jim vydrželo celý život. Kořenského dvě velké cesty, kolem světa v letech 1893 az 1894 a na jižní polokouli v letech 1900 az 1901, nepřinesly žádný nový objev, zato tisíce exponátů a knihy psané pro mládež. Vedle něj stáli fotografující cestovatelé Enrique Stanko Vráz a Bedřich Machulka, jehož skleněné negativy z Afriky skončily rovněž v Náprstkově muzeu. Jinou, syrovější podobu měl osud Jana Eskyma Welzla, který strávil téměř třicet let v sibiřské Arktidě a stal se spíš legendou vyprávění než vědcem.
Meziválečná léta přinesla motor. Zoolog Jiří Baum projel v roce 1931 se sochařem Františkem Vladimírem Foitem Afriku od Alexandrie po Kapské Město malým vozem Tatra 12 a materiál sbíral pro Národní muzeum; František Alexander Elstner proměnil dálkovou jízdu v disciplínu, když s vozy Aero a Škoda projel severní Afriku, Spojené státy i Jižní Ameriku a roku 1947 přejel Saharu vozem Aero Minor v rekordním čase. Cesty tehdy sloužily i jako zátěžová zkouška československých automobilek, což je přímý předobraz toho, co po válce v mnohem větším měřítku předvedla dvojice ze Zlína.
Po roce 1948 se hranice zavřely a cestování se stalo věcí povolení. Elstner už velkou výpravu nedostal, s výjimkou propagační jízdy Sovětským svazem v roce 1959. Hanzelka se Zikmundem sepsali roku 1964 na základě cesty po Sovětském svazu kritický materiál známý jako Zvláštní zpráva č. 4; byl utajen a vyšel až roku 1990, oba autoři měli po roce 1968 zákaz publikovat a část jejich knih se šířila jen samizdatem. Otevření hranic po roce 1989 rozdělilo obor do specializací: mořeplavec Richard Konkolski, který sám obeplul zeměkouli, horolezec Radek Jaroš, jenž roku 2014 jako první Čech vystoupil na všech čtrnáct osmitisícovek bez kyslíku, i pěší poutníci. Společné zůstalo jediné, co drží tuhle tradici od Prefáta po dnešek pohromadě: z cesty se vždycky vrací kniha.
Časté otázky
Kdo je nejslavnější český cestovatel?
Nejčastěji se toto označení spojuje s dvojicí Hanzelka a Zikmund kvůli jejich cestám s Tatrou a obrovskému dokumentárnímu dílu, v 19. století pak s Emilem Holubem.
Kam cestovali Hanzelka a Zikmund?
V letech 1947 az 1950 projeli Afriku a Latinskou Ameriku vozem Tatra 87, v letech 1959 az 1964 pak dvěma vozy Tatra 805 Asii a Oceánii.
Čím je významný Emil Holub?
Podnikl dvě velké výpravy do jižní Afriky (1872 az 1879 a 1883 az 1887), shromáždil desetitisíce předmětů a jeho sbírky dnes zčásti uchovává Náprstkovo muzeum.
Založil Vojtěch Náprstek muzeum?
Ano. Roku 1862 založil v Praze Průmyslové muzeum, z něhož se vyvinulo dnešní Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur.
Proč se Alberto Vojtěch Frič nazýval Lovec kaktusů?
Během sedmi výprav do Jižní Ameriky v letech 1901 az 1929 sbíral kaktusy a přivážel je do Evropy; současně studoval a fotografoval tamní indiánské kmeny.
Kolik zemí procestoval Miloslav Stingl?
Podle dostupných údajů navštívil 151 zemí, domluvil se sedmnácti jazyky a napsal 43 knih.
Kdo je Ladislav Zibura?
Současný český poutník a spisovatel (* 1992), který od roku 2011 podniká pěší cesty do Santiaga, Jeruzaléma, Nepálem, Čínou i napříč Českem a patří k nejprodávanějším autorům cestopisů.
Kdo byl první Čech, který cestoval kolem světa?
Jako první Čech obeplul svět botanik Tadeáš Haenke, který se roku 1789 připojil ke španělské Malaspinově výpravě. Za první ryze českou cestu kolem světa se ale obvykle považuje putování učitele Josefa Kořenského v letech 1893 az 1894, o němž vydal třísvazkový cestopis Cesta kolem světa.
Který Čech jako první sám obeplul zeměkouli na plachetnici?
Byl to mořeplavec Richard Konkolski (* 1943, Bohumín), který se stal prvním Čechem a padesátým třetím člověkem na světě, jenž zvládl sólovou plavbu kolem zeměkoule. Celkem obeplul svět sám třikrát a startoval i v mezinárodních námořních závodech.
Související články
- Slavní čeští herci a herečky
- Slavní čeští malíři a výtvarníci
- Slavní čeští spisovatelé
- Slavní čeští vědci
- České filmy s Oscarem a nominacemi
- Známé osobnosti: přehled
Prozkoumejte profily
Na czech-profile.cz najdete podrobné profily osobností, firem a značek zmíněných v tomto přehledu. Projděte si celý rozcestník:
