Největší Češi v historii
Aktualizováno: 31. srpna 2026
Největší Češi historie nevzešli z jediného oboru, formovali evropskou politiku, měnili podobu vzdělávání, skládali hudbu, kterou dodnes hrají světové orchestry, objevovali principy, na nichž stojí moderní věda, a běhali rychleji než kdokoli před nimi. Tento přehled shrnuje osobnosti, které se napříč staletími a obory nejvýrazněji zapsaly do dějin českých zemí. Nejde o žebříček podle jediného měřítka, ale o kurátorský výběr jmen, u nichž se historikové i veřejnost shodnou, že bez nich by české dějiny vypadaly jinak.
Rámec pro takové srovnávání nabídla anketa Největší Čech, kterou Česká televize uspořádala v roce 2005 podle britského formátu Greatest Britons. Diváckým hlasováním v ní zvítězil císař a král Karel IV. (68 713 hlasů), následován Tomášem Garriguem Masarykem a Václavem Havlem. Pořadatelé přitom po konzultaci s BBC vyřadili fiktivní postavu Járy Cimrmana, který podle dobových zpráv patřil k nejčastěji jmenovaným, a vyvolali tím vlnu nesouhlasu. Anketa dobře ukazuje, jak různorodá kritéria si lidé pod pojmem „největší“ představují: pro jedny rozhoduje politický odkaz, pro druhé vědecký objev, sportovní rekord nebo umělecké dílo, které přesáhlo hranice. Následující kapitoly proto seskupují velká jména podle oborů, aby vynikla šíře, z níž český příběh vyrůstá.
Státníci a panovníci
Nejstarší z velkých jmen patří Karlu IV. (1316 az 1378), českému králi a římskému císaři z rodu Lucemburků. Za jeho vlády se Praha stala metropolí Svaté říše římské: založil zde roku 1348 první univerzitu ve střední Evropě, nechal vystavět kamenný most přes Vltavu i hrad Karlštejn a povýšil pražské biskupství na arcibiskupství. Vydáním Zlaté buly sicilské potvrdil postavení českého státu v rámci říše a jako panovník, který spojil politickou moc s kulturním a stavebním rozkvětem, není náhodou vnímán jako vítěz ankety Největší Čech. Období jeho vlády se dodnes připomíná jako zlatý věk českých zemí.
O necelé století později otřásl Evropou Jan Hus (asi 1370 az 1415), kněz, univerzitní mistr a náboženský reformátor. Kázáním proti prodeji odpustků a mravnímu úpadku církve předešel o sto let německou reformaci. Když odmítl odvolat své učení, byl na kostnickém koncilu odsouzen jako kacíř a 6. července 1415 upálen. Jeho smrt se stala jednou z jisker husitských válek a den jeho upálení je dnes českým státním svátkem. Hus bývá připomínán jako symbol věrnosti přesvědčení i za cenu nejvyšší.
Zakladatelskou roli v moderních dějinách sehrál Tomáš Garrigue Masaryk (1850 az 1937), filozof, sociolog a politik, který stál v čele zahraničního odboje za první světové války a v roce 1918 se stal prvním prezidentem samostatného Československa. Ve funkci setrval do roku 1935 a je dodnes označován jako „prezident Osvoboditel“. Jeho důraz na demokracii, humanitu a kritické myšlení se stal ideovým základem meziválečné republiky, a jedním z důvodů, proč skončil v anketě Největší Čech na druhém místě.
O znovunabytí demokracie po čtyřech desetiletích komunistického režimu se zasloužil Václav Havel (1936 az 2011), dramatik a disident. Jako spoluautor Charty 77 a vězeň režimu se stal tváří sametové revoluce roku 1989 a poté posledním prezidentem Československa i prvním prezidentem samostatné České republiky. Jeho hry i esejistika o „životě v pravdě“ mu zajistily mezinárodní respekt a jeho postava dodnes zůstává symbolem nenásilného odporu proti totalitě. Souvislou linii českých vládců od Přemyslovců přes Lucemburky až po Habsburky sleduje samostatný přehled českých panovníků a králů.
Vědci a vynálezci
České země daly světu překvapivě hustou řadu badatelů a vynálezců, jejichž objevy dodnes používá celá planeta. K nejznámějším patří Gregor Johann Mendel (1822 az 1884), augustiniánský mnich působící v brněnském klášteře, který pokusy s křížením hrachu odhalil základní zákony dědičnosti. Jeho práce zůstala za jeho života téměř bez povšimnutí, po přelomu století však byla znovu objevena a stala se základem moderní genetiky. Mendel je proto celosvětově uváděn jako zakladatel tohoto oboru.
Fyziolog Jan Evangelista Purkyně (1787 az 1869) proslul objevy v oblasti buněčné biologie a smyslového vnímání; podle něj jsou pojmenovány Purkyňovy buňky v mozečku i tzv. Purkyňův jev. Chemik Jaroslav Heyrovský (1890 az 1967) získal roku 1959 jako první Čech Nobelovu cenu za chemii, a to za objev a rozvoj polarografie, analytické metody využívané v laboratořích po celém světě. Vynálezcem, jehož dílo nosí denně miliony lidí, je Otto Wichterle (1913 az 1998), tvůrce měkkých kontaktních čoček i syntetického vlákna silon. Řadu praktických vynálezů přinesli i Josef Ressel (1793 az 1857) s lodním šroubem a František Křižík (1847 az 1941), elektrotechnik označovaný za „českého Edisona“. Zpět do 18. století sahá Prokop Diviš (1698 az 1765), který sestrojil jedno z prvních uzemněných bleskosvodných zařízení. K nejvýznamnějším postavám novější doby patří chemik Antonín Holý (1936 az 2012), jehož práce stály u vzniku účinných antivirotik používaných v léčbě virových onemocnění po celém světě. Tato hustá řada objevů dokládá, že věda patří k oborům, v nichž české země trvale přesahovaly svou velikost.
Do dějin vzdělávání se nesmazatelně zapsal Jan Amos Komenský (1592 az 1670), poslední biskup Jednoty bratrské, filozof a pedagog. Pro reformní myšlenky o vyučování v mateřském jazyce, o názornosti a soustavnosti výuky si vysloužil přízvisko „učitel národů“. Většinu života strávil v exilu, kam ho vyhnala pobělohorská rekatolizace, a jeho spisy jako Didactica magna ovlivnily evropské školství na staletí dopředu.
Umělci a spisovatelé
Českou hudbu proslavil po celém světě Antonín Dvořák (1841 az 1904), skladatel, jehož symfonie, opery a komorní díla patří ke stálicím světového repertoáru. V letech 1892 az 1895 vedl konzervatoř v New Yorku, kde vznikla jeho nejhranější Symfonie č. 9 „Z Nového světa“. Vedle ní se hrají jeho Slovanské tance, opera Rusalka i violoncellový koncert. Dvořák dokázal spojit domácí lidové kořeny s velkou symfonickou formou a stal se prvním českým skladatelem se skutečně globálním renomé. Zakladatelem novodobé české hudby byl přitom už Bedřich Smetana (1824 az 1884), autor cyklu symfonických básní Má vlast a opery Prodaná nevěsta; osobitou moderní řeč hudby pak přinesl Leoš Janáček (1854 az 1928).
Do dějin literatury se zapsala Božena Němcová (1820 az 1862), spisovatelka a sběratelka pohádek, jedna z klíčových postav českého národního obrození. Její novela Babička z roku 1855 patří k základním dílům české prózy a její jazyk pomohl kultivovat spisovnou češtinu v době, kdy o její budoucnost teprve svedli boj obrozenci. Přes tíživé osobní i finanční poměry vytvořila dílo, které se čte dodnes, a stala se jednou z nejvýznamnějších českých autorek vůbec.
Světový ohlas získali i další literáti spjatí s českými zeměmi. Karel Čapek (1890 az 1938) proslul romány, dramaty i cestopisy a jeho hra R.U.R. dala světu slovo „robot“. Pražský německy píšící Franz Kafka (1883 az 1924) se stal jedním z nejvlivnějších autorů moderní literatury a básník Jaroslav Seifert (1901 az 1986) získal roku 1984 jako jediný Čech Nobelovu cenu za literaturu. Ve výtvarném umění pak secesní tvorba Alfonse Muchy (1860 az 1939) obletěla svět v podobě plakátů i monumentálního cyklu Slovanská epopej. Na velká jména českého herectví a divadla navazuje samostatný přehled slavných českých herců a hereček.
Sportovní legendy
Napříč obory patří k největším i Emil Zátopek (1922 az 2000), atlet přezdívaný „česká lokomotiva“. Na olympijských hrách v Helsinkách roku 1952 zvítězil v běhu na 5 000 i 10 000 metrů a přidal ještě maraton, který do té doby nikdy neběžel, ve všech třech disciplínách zaběhl olympijský rekord. Tři vytrvalecká zlata z jedněch her se dodnes nikomu nepodařilo zopakovat. Zátopek se stal ikonou nejen sportovní dřiny, ale i osobní statečnosti během normalizace.
Neméně zářivou stopu zanechala gymnastka Věra Čáslavská (1942 az 2016), sedminásobná olympijská vítězka, jejíž vystoupení na hrách v Mexiku roku 1968 mělo i silný občanský rozměr. V hokeji se do světových dějin zapsal Jaromír Jágr (* 1972), jeden z nejproduktivnějších hráčů historie NHL a mistr světa i olympijský vítěz. Tenis proslavili rodáci, kteří dobyli světové žebříčky, Martina Navrátilová (* 1956) a Ivan Lendl (* 1960) patřili dlouhá léta k absolutní světové špičce a získali desítky grandslamových titulů. Tito sportovci ukazují, že české země dokázaly opakovaně vychovat osobnosti schopné porazit celý svět. Na tuto tradici navazují i pozdější olympijští vítězové v atletice, jako oštěpařka Barbora Špotáková (* 1981) či desetibojař Roman Šebrle (* 1974), první člověk, který v desetiboji překonal hranici 9 000 bodů. Kombinace individuální dřiny a kolektivních úspěchů v hokeji či fotbale drží české sportovce dlouhodobě mezi zeměmi, které svou velikostí neodpovídají počtu obyvatel.
Novodobí podnikatelé a inovátoři
Vedle politiků, vědců a umělců formovali obraz českých zemí i podnikatelé, jejichž značky pronikly na světové trhy. Symbolem meziválečného průmyslového rozmachu je Tomáš Baťa (1876 az 1932), zakladatel obuvnického impéria ve Zlíně, které svým systémem řízení, sociální politikou i exportem proměnilo celé město a proslavilo českou výrobu po celém světě. Strojírenský věhlas přinesla i značka spojená se jménem Emila Škody (1839 az 1900), zakladatele plzeňských závodů, z nichž vyrostl jeden z největších průmyslových podniků střední Evropy. Odkaz těchto značek dodnes sledují přehledy českých výrobků ve světě i českých firem ve světě.
Novou vlnu úspěchu přinesla po roce 1989 éra soukromého podnikání a digitální ekonomiky. České technologické a e-commerce projekty vybudovaly firmy s celosvětovým dosahem a jejich zakladatelé se zařadili mezi nejbohatší Čechy. Přehled těch, kdo zbohatli na online obchodě a internetových službách, nabízí samostatný rozcestník českých miliardářů z e-commerce. Právě propojení tradiční průmyslové zručnosti s novými technologiemi ukazuje, že příběh „největších Čechů“ není uzavřená kapitola dějin, ale pokračuje i v současnosti. Zatímco Baťa a Škoda budovali své impérium na strojírně a řemesle, dnešní zakladatelé stavějí na softwaru, bezpečnostních technologiích a internetových službách, které se prodávají po celém světě. Společné mají to, že dokázali z domácího prostředí vybudovat značku srozumitelnou i za hranicemi, a v tomto smyslu jsou přímými dědici podnikatelské tradice, kterou české země pěstují už více než sto let.
Přehledová tabulka: osobnosti a jejich přínos
| Osobnost | Éra | Obor | Proč patří mezi největší |
|---|---|---|---|
| Karel IV. | 1316 az 1378 | panovník | Císař a král, zakladatel pražské univerzity, vítěz ankety Největší Čech |
| Jan Hus | asi 1370 az 1415 | náboženský reformátor | Kritik církve, jehož upálení rozpoutalo husitské hnutí |
| Jan Amos Komenský | 1592 az 1670 | pedagog, filozof | „Učitel národů“, reformátor evropského školství |
| Gregor Johann Mendel | 1822 az 1884 | přírodovědec | Objevitel zákonů dědičnosti, zakladatel genetiky |
| Božena Němcová | 1820 az 1862 | spisovatelka | Autorka Babičky, klíčová postava národního obrození |
| Antonín Dvořák | 1841 az 1904 | hudební skladatel | Symfonie Z Nového světa, první Čech se světovým věhlasem v hudbě |
| T. G. Masaryk | 1850 az 1937 | politik, filozof | Zakladatel a první prezident Československa (1918) |
| Jaroslav Heyrovský | 1890 az 1967 | chemik | První český nositel Nobelovy ceny (1959) za polarografii |
| Emil Zátopek | 1922 az 2000 | atletika | Tři vytrvalecká zlata na OH 1952, dodnes nepřekonáno |
| Václav Havel | 1936 az 2011 | dramatik, politik | Tvář sametové revoluce, poslední čs. a první český prezident |
Kde hledat další velká jména českých dějin
Výběr několika jmen z každého oboru nutně zjednodušuje bohatství českých dějin. Vedle nich stojí celé řady osobností, kterým se věnujeme v samostatných přehledech téže vlny. Souvislou linii vládců od Přemyslovců přes Lucemburky až po Habsburky propojuje rozcestník českých panovníků a králů, značky, které se prosadily za hranicemi, mapují přehledy českých výrobků ve světě a českých firem ve světě, a nejúspěšnější tváře digitální ekonomiky sleduje výběr českých miliardářů z e-commerce. Každá z těchto vrstev ukazuje, že „velikost“ má v českých dějinách mnoho podob, od koruny přes laboratoř a koncertní sál až po sportovní dráhu a podnikatelský nápad.
Časté otázky
Kdo vyhrál anketu Největší Čech?
V anketě Největší Čech, kterou Česká televize uspořádala v roce 2005, zvítězil císař a král Karel IV. se 68 713 hlasy. Druhý skončil Tomáš Garrigue Masaryk a třetí Václav Havel.
Proč je Karel IV. považován za největšího Čecha?
Karel IV. (1316 az 1378) byl český král i římský císař, za jehož vlády se Praha stala metropolí říše. Založil zde roku 1348 první středoevropskou univerzitu, nechal postavit kamenný most a hrad Karlštejn a povýšil pražské biskupství na arcibiskupství. Spojení politické moci s kulturním rozkvětem z něj učinilo symbol zlatého věku českých zemí.
Který Čech jako první získal Nobelovu cenu?
Prvním českým nositelem Nobelovy ceny se stal chemik Jaroslav Heyrovský (1890 az 1967), který ji získal roku 1959 za objev a rozvoj polarografie. Nobelovu cenu za literaturu později získal roku 1984 básník Jaroslav Seifert.
Za co je známý Jan Amos Komenský?
Jan Amos Komenský (1592 az 1670) byl pedagog a filozof přezdívaný „učitel národů“. Prosazoval výuku v mateřském jazyce, názornost a soustavnost a jeho spisy jako Didactica magna ovlivnily evropské školství na staletí. Většinu života strávil v exilu.
Kolik olympijských medailí získal Emil Zátopek v roce 1952?
Na olympijských hrách v Helsinkách roku 1952 získal Emil Zátopek tři zlaté medaile, v běhu na 5 000 metrů, 10 000 metrů a v maratonu, který do té doby nikdy neběžel. Ve všech třech disciplínách zaběhl olympijský rekord a tento trojnásobný triumf dodnes nikdo nezopakoval.
Kdo byl první prezident Československa?
Prvním prezidentem samostatného Československa se v roce 1918 stal Tomáš Garrigue Masaryk (1850 az 1937). Ve funkci setrval do roku 1935 a bývá označován jako „prezident Osvoboditel“.
Související přehledy
Prozkoumejte profily
Na czech-profile.cz najdete podrobné profily osobností, firem a značek zmíněných v tomto přehledu. Projděte si celý rozcestník:
