Nejstarší české firmy

Q: Kde najdu profily českých firem a jejich zakladatelů?

Profily firem i podnikatelů vedeme v rozcestnících České weby a e-shopy a České osobnosti e-commerce. Najdete tam mimo jiné historický Koh-i-noor, klobučnický Tonak i kuchyňskou Tescomu.

04/06/202625/09/2026 Lenka Váhová

Aktualizováno: 30. srpna 2026

Nejstarší české firmy spojuje jedna věc: jako organizace přežily monarchii, dvě světové války, znárodnění i divokou privatizaci a dodnes něco vyrábějí, vaří nebo prodávají. Nejde přitom jen o dochovaná jména na etiketě, u firmy sledujeme kontinuitu výroby, přechod přes generace vlastníků a to, zda se dnešní společnost skutečně hlásí k původní dílně. Patří sem klášterní a městské pivovary se středověkými kořeny, sklárny z počátku 19. století, strojírenské závody a zbrojovky z doby páry i obuvnické a klobučnické podniky, které se staly světovými značkami. Následující kurátorský přehled řadí nejstarší doložené podniky od nejstaršího po nejmladší, vždy s rokem či stoletím založení, oborem a stručným vysvětlením, proč vydržely.

U historických firem je potřeba opatrnost s letopočty. Marketingová „datace od roku…“ se často opírá o první písemnou zmínku o domě nebo o privilegiu vařit pivo, nikoli o nepřetržitou výrobu jedné právní entity. Proto u sporných případů uvádíme jak tradovaný letopočet, tak to, co je skutečně doložené, a opíráme se o českou Wikipedii a oficiální weby firem. Doplňkem tohoto textu je sesterský přehled nejstarší české značky, který sleduje trvanlivost jmen; zde jde naopak o kontinuitu samotných společností.

Pivovary a nápoje: nejstarší doložená výroba

Nejhlouběji do minulosti sahá pivovarnictví. Za symbolicky nejstarší se považuje Břevnovský klášterní pivovar v Praze, jehož tradici odvozují benediktini už od roku 993, kdy byl klášter založen; vaření se v jeho historii několikrát přerušilo a v obnovené podobě běží od roku 2011. Kontinuálně doložené městské pivovarnictví reprezentuje Pivovar Domažlice, kde se podle města i turistických zdrojů vaří pivo od roku 1318, a proto bývá označován za nejstarší český pivovar s nepřetržitou tradicí.

Praktický unikát je pražský pivovar U Fleků: dům, v němž se vaří, koupil doložitelně roku 1499 Vít Skřemenec a od té doby se tu pivo vaří prakticky bez přestávky, dnes hlavně tmavý ležák, který se tu poprvé uvařil v roce 1843. Do renesance sahá i Pivovar Krušovice (1581), spojený kdysi s Rudolfem II. Tyto podniky přežily hlavně proto, že pivo bylo vždy poptávané zboží a várečné právo se dědilo spolu s domem či panstvím, firma tu měla oporu v nemovitosti, ne jen v obchodní značce.

Rok 1842 patří do dějin světového pivovarnictví: v plzeňském Měšťanském pivovaru uvařil sládek Josef Groll první spodně kvašený ležák a dal vzniknout typu pils. Dnešní Plzeňský Prazdroj s pivem Pilsner Urquell patří od roku 2017 japonské skupině Asahi, ale výroba na stejném místě nikdy neustala a společnost si udržela kontinuitu závodu i receptury. O půl století později, roku 1895, uvařil první pivo českobudějovický Budějovický Budvar, který je dnes jedním z posledních státních národních podniků a proslul dlouholetým mezinárodním sporem o značku Budweiser. Mimo pivo patří k barokním stálicím Becherovka: v Karlových Varech začal roku 1807 Josef Vitus Becher prodávat bylinný likér, z něhož vyrostla dodnes fungující lihovarnická firma.

Sklo a porcelán: řemeslo vázané na místo

Sklářství dalo Česku několik firem s nepřetržitou historií přes 150 let. Roku 1837 založil František Kavalír v Sázavě sklárny Kavalier, které se specializovaly na žáruvzdorné a laboratorní sklo a jejichž značka Simax je dodnes světovým standardem borosilikátového skla. O dvě desetiletí později, roku 1857, otevřel v Karlových Varech svou brusičskou dílnu Ludwig Moser a firma Moser se stala synonymem luxusního křišťálu, „skla králů“; vyrábí ho na stejném místě dodnes jako jeden z mála výrobců ručně broušeného bezolovnatého křišťálu.

Sklo i porcelán přežily díky tomu, co se nedá snadno okopírovat: vázanost na surovinu a lidské řemeslo. Sklárna potřebovala lesy, křemen a generacemi předávané know-how brusičů a hutníků. Právě proto podniky jako Kavalier a Moser vydržely výměny vlastníků, znárodnění i privatizaci, výrobní tajemství a zaškolený personál se stěhovat nedaly, a tak zůstávaly svázané s konkrétním závodem. U firem tohoto typu se navíc kontinuita dobře dokládá: výroba běžela na jednom místě, s jedním technologickým odkazem.

Podobný obraz nabízí i porcelánka na Karlovarsku, region, který se výrobě porcelánu věnuje nepřetržitě od první poloviny 19. století. Zdejší závody prošly zásadní konsolidací za monarchie, znárodněním po roce 1948 i následnou privatizací, ale samotná výroba porcelánu v regionu se nikdy zcela nezastavila. Tím se sklo a porcelán liší třeba od textilu nebo lehkého spotřebního zboží: kde stačí přesunout stroje a najmout novou pracovní sílu, tam firmy padají snadno; kde je výroba svázaná s krajinou, surovinou a školenými řemeslníky, tam vydrží i staletí. Kontinuita společnosti se pak často pozná právě podle toho, zda dnešní podnik sídlí a vyrábí tam, kde jeho zakladatel před sto lety roztápěl pec.

Strojírenství a zbrojovky: dědictví průmyslové revoluce

Průmyslová revoluce dala vzniknout podnikům, které formovaly celé obory. Nejstarší je kopřivnická Tatra: kořeny má v kočárovně, kterou roku 1850 založil Ignác Šustala, k automobilům se firma dostala roku 1897 a dodnes vyrábí těžké nákladní vozy s originální koncepcí podvozku. V Plzni koupil roku 1869 strojírnu, založenou tam roku 1859 hrabětem Valdštejnem, inženýr Emil Škoda a vybudoval z ní Škodovy závody světových parametrů; jejich dědici jsou dnešní Škoda Transportation a energetická Doosan Škoda Power.

Zvláštní kapitolou jsou zbrojovky. Roku 1825 založil Louis Sellier a Jean Maria Nicolas Bellot v Praze firmu Sellier & Bellot, dnes se sídlem ve Vlašimi; patří k nejstarším nepřetržitě fungujícím výrobcům střeliva na světě a jako společnost přečkala celé 19. i 20. století. K meziválečné vlně strojírenství patří i Jawa, kterou roku 1929 založil František Janeček a která se stala jedním z nejúspěšnějších výrobců motocyklů východní Evropy; vyrábí je dodnes v Týnci nad Sázavou. Nejstarší „papírnickou“ stálicí je Koh-i-noor Hardtmuth, založená roku 1790 ve Vídni a od roku 1848 sídlící v Českých Budějovicích, odkud se dodnes vozí žluté tužky do celého světa; dnešní holding pod vedením Vlastislava Břízy ukazuje, jak se z jedné historické značky dá vybudovat živá průmyslová skupina. Nepřetržitou hudební výrobu reprezentuje Petrof: roku 1864 začal Antonín Petrof v Hradci Králové stavět klavíry a firma vyrábí piana dodnes jako největší evropský výrobce akustických klavírů, po znárodnění i privatizaci zpět v rukou rodiny Petrofových.

Spotřební výroba: klobouky, prádlo, obuv i kosmetika

Mezi nejstarší firmy vůbec patří novojičínský Tonak, jehož klobučnická tradice se odvozuje už od roku 1799; dodnes patří ke světové špičce ve výrobě plstěných klobouků a jako podnik přežil více než dvě století proměn módy. Prvorepublikovou stopu nese Triola, navazující na pražskou výrobu dámského prádla z časů první republiky, i obuvnická éra Zlínska. Roku 1949 se ve Skutči rozběhla obuvnická výroba pod názvem Botana, z níž od 60. let vznikla legendární sportovní značka Botas, natolik populární, že se slovo „botasky“ stalo v češtině obecným označením tenisek. K obuvnickému dědictví se hlásí i slavičínský Prabos, výrobce pracovní a vojenské obuvi navazující na tradici zlínského regionu.

Ne všechny „staré“ firmy musí být z 19. století; některé mladší podniky se za jednu generaci propracovaly do role oborových stálic. Zlínská Tescoma, kterou roku 1992 spoluzaložil Petr Chmela, se stala jedním z největších českých výrobců a prodejců kuchyňských potřeb s exportem po celé Evropě, ukázka, že rodinná firma dokáže i po roce 1989 vyrůst v mezinárodního hráče. Podobně Nobilis Tilia ukazuje pozdější vlnu: výrobce přírodní kosmetiky, který od 90. let vsadil na řemeslnou výrobu a dlouho budovanou důvěru zákazníků. Tyto podniky vydržely díky přechodu od masové výroby k specializaci a v případě Botasu i díky retro renesanci.

Obchod a řemesla: od dílny ke značce

Řada nejstarších firem začínala jako jediná dílna nebo krám a teprve časem se z nich stal obchodní impérium. Prvorepubliková obuvnická živnost bratří Baťů ze Zlína (1894) je nejznámějším příkladem, jak z rodinného řemesla vyrostl globální koncern s pásovou výrobou a vlastní prodejní sítí. Stejný vzorec, dílna, pak značka, pak firma s vlastní distribucí, sledujeme u Mosera, Koh-i-nooru i u Tatry, která začínala coby kočárovna. Pro obchodní a řemeslné firmy je přitom typické, že jejich přežití nezáviselo jen na kvalitě výrobku, ale i na schopnosti přejít z lokálního trhu na export a včas si postavit vlastní prodejní kanály. Kdo zůstal jen dodavatelem bez značky a bez přímého vztahu k zákazníkovi, ten obvykle skončil jako první, jakmile přišla hospodářská krize nebo levnější dovoz.

V posledních dekádách tento příběh opakuje nová generace zakladatelů, kteří stavějí značky rovnou na e-commerce. Medailonky těchto podnikatelů, od Vlastislava Břízy v čele historického Koh-i-nooru přes Petra Chmelu z Tescomy po novější tváře jako Václav Staněk, vedeme v přehledu české osobnosti e-commerce. Kontext k jednotlivým firmám a jejich webům pak najdete v rozcestníku české weby a e-shopy, a jestli vás zajímá dnešní generace rodinných podniků, navazuje na tento text přehled české rodinné firmy v e-commerce.

Přehledová tabulka

Nejstarší doložené dosud existující české firmy a podniky, seřazené od nejstaršího po nejmladší (letopočty podle Wikipedie a oficiálních webů; u pivovarů jde často o tradovaný rok první zmínky):

Firma	Založeno	Obor
Břevnovský klášterní pivovar	tradice od 993 (obnoven 2011)	pivovarnictví
Pivovar Domažlice	1318	pivovarnictví
Pivovar U Fleků	1499	pivovar a hostinec
Pivovar Krušovice	1581	pivovarnictví
Koh-i-noor Hardtmuth	1790 (v Č. Budějovicích od 1848)	psací a výtvarné potřeby
Tonak	tradice od 1799	klobučnictví
Becherovka	1807	likér
Sellier & Bellot	1825	výroba střeliva
Sklárny Kavalier	1837	laboratorní a technické sklo
Plzeňský Prazdroj	1842	pivovarnictví
Tatra	1850	vozy a nákladní automobily
Moser	1857	luxusní křišťál
Škodovy závody	1859 (E. Škoda od 1869)	strojírenství
Petrof	1864	výroba klavírů
Baťa	1894	obuv
Budějovický Budvar	1895	pivovarnictví
Triola	první republika	výroba prádla
Jawa	1929	motocykly
Botas (Botana)	1949	sportovní obuv
Tescoma	1992	kuchyňské potřeby
Nobilis Tilia	90. léta 20. stol.	přírodní kosmetika

Proč jedny firmy přežijí a jiné zaniknou

Ze srovnání nejstarších firem vychází několik opakujících se důvodů dlouhověkosti. První je poptávka po nenahraditelném zboží: pivo, sklo, tužky, klobouky nebo boty se pijí a nosí v každé době, ať se mění režimy, nebo hospodářské cykly. Druhým je vázanost na místo a surovinu, pivovar u dobré vody, sklárna u lesů a křemene, strojírna u uhlí a železnice; taková firma se nedá snadno přesunout ani vytlačit dovozem. Třetím je značka a know-how: jakmile se z regionálního výrobku stane chráněné jméno jako Pilsner Urquell, Moser nebo Baťa, firma přežije i výměnu vlastníků, znárodnění a privatizaci. Naopak podniky bez silné značky a s okopírovatelným výrobkem po roce 1990 většinou zanikly nebo je pohltila konkurence.

Když v podobných přehledech narazíte na letopočet, ověřte, co přesně znamená. Rozdíl mezi „první písemnou zmínkou“, „udělením várečného práva“ a „nepřetržitou výrobou dodnes“ může být i stovky let, a právě proto se u nejstarších pivovarů datace tak liší. U firmy navíc rozlišujeme dvě roviny: kontinuitu značky a kontinuitu společnosti, Prazdroj i Baťa změnily vlastníka i sídlo, ale výrobní linie a odkaz zůstaly. Profily jednotlivých firem i jejich zakladatelů průběžně doplňujeme do rozcestníků české weby a e-shopy a české osobnosti e-commerce.

Časté otázky

Která je nejstarší česká firma?

Záleží na definici. Nejstarší tradici má pivovarnictví: Břevnovský klášterní pivovar odvozuje svou historii od roku 993, doložitelně nepřetržité městské vaření piva reprezentuje Pivovar Domažlice (od roku 1318) a pražský U Fleků (od roku 1499). U výrobních firem patří k nejstarším Koh-i-noor Hardtmuth (1790) a klobučnický Tonak s tradicí od roku 1799.

Jaká je nejstarší česká zbrojovka nebo výrobce střeliva?

K nejstarším nepřetržitě fungujícím výrobcům střeliva na světě patří Sellier & Bellot, založený v Praze roku 1825 a dnes sídlící ve Vlašimi. Jako společnost přečkal celé 19. i 20. století a vyrábí náboje dodnes.

Jaký je nejstarší dosud fungující pivovar v Česku?

Mezi kontinuálně vařícími se nejčastěji uvádí Pivovar Domažlice s pivem od roku 1318 a pražský U Fleků, kde se vaří bez přestávky přes 520 let. Břevnovský pivovar má sice tradici už od roku 993, ale s několika přerušeními a dnešní provoz běží od roku 2011.

Vyrábí se české klavíry Petrof i dnes?

Ano. Firma Petrof z Hradce Králové staví piana nepřetržitě od roku 1864 a je největším evropským výrobcem akustických klavírů a pianin. Po znárodnění i privatizaci se vrátila do rukou rodiny Petrofových.

Proč se u starých firem letopočty založení liší?

Firmy často datují svůj vznik od první písemné zmínky o domě nebo od udělení práva vařit pivo, ne od nepřetržité výroby. U společnosti navíc rozlišujeme kontinuitu značky a kontinuitu právní entity, takže marketingový letopočet může být o staletí starší než doložená nepřetržitá výroba.

Kde najdu profily českých firem a jejich zakladatelů?

Profily firem i podnikatelů vedeme v rozcestnících české weby a e-shopy a české osobnosti e-commerce. Najdete tam mimo jiné historický Koh-i-noor, klobučnický Tonak i kuchyňskou Tescomu.