Pavel Pafko je český břišní a hrudní chirurg, který se svým týmem provedl 22. prosince 1997 ve Fakultní nemocnici v Motole první transplantaci plic v Česku. Širší veřejnost ho poznala o rok dřív, když v prosinci 1996 operoval plicní nádor prezidenta Václava Havla. V letech 1992 až 2010 vedl III. chirurgickou kliniku 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, na kterou nastoupil už v roce 1966. Je profesorem chirurgie, autorem učebnic i knih pro širokou veřejnost.
Ve zkratce
- Obor: břišní a hrudní chirurgie, transplantace plic.
- Narození: 3. července 1940 v Bratislavě.
- Studium: Fakulta všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze, promoce v roce 1963.
- Pracoviště: III. chirurgická klinika 1. LF UK, od roku 1966; přednostou byl v letech 1992 až 2010.
- Prvenství: první transplantace plic v Česku, 22. prosince 1997 ve FN Motol.
- Ocenění: medaile Za zásluhy (2013), Rytíř českého lékařského stavu, Cena J. E. Purkyně (2018), Cena Arnošta Lustiga za rok 2020.
Kdo je Pavel Pafko a odkud pochází
Narodil se 3. července 1940 v Bratislavě do česko-slovenské rodiny. Otec Gejza Pafko byl právník z Prešova, který ve třicátých letech vystudoval práva v Praze, matka pocházela z pražských Holešovic. Česká lékařská komora ho proto ve svém laudatiu nazvala typickým Čechoslovákem. Válečné dětství prožil na Slovensku. Podle vzpomínek, které zaznamenala Paměť národa, odjela matka s dětmi po prvním bombardování Bratislavy v roce 1944 k příbuzným do vesnice pod Tatrami, kde rodina zůstala do konce války. Maturoval v Bratislavě.
Studium medicíny v Praze
V roce 1957 začal studovat na Fakultě všeobecného lékařství Univerzity Karlovy, dnešní 1. lékařské fakultě. Během studia pomáhal jako demonstrátor v Anatomickém ústavu, což byla obvyklá cesta budoucích chirurgů. Promoval v roce 1963. V Praze tehdy neměl žádné zázemí a podle vlastních slov nějaký čas v anatomickém ústavu i bydlel. Po promoci absolvoval roční základní vojenskou službu na letecké základně v Čáslavi a poté působil v Anatomickém ústavu fakulty.
Kariéra: od traumatologie k hrudní chirurgii
Profesní dráha Pavla Pafka je spojená s jediným pracovištěm. V červnu 1966 nastoupil na III. chirurgickou kliniku v pražské Londýnské ulici a zůstal jí věrný i po jejím přestěhování do Motola. Za šest desetiletí si na ní prošel cestu od mladého sekundáře přes vedoucího traumatologie až po přednostu. Byl žákem profesora Františka Řeháka, jednoho z předních československých odborníků na hrudní chirurgii, po kterém později vedení kliniky převzal.
Roční stáž v Nordhornu
Nabídku na stáž v západoněmeckém Nordhornu dostal několik týdnů před srpnovou okupací v roce 1968. Odjel v září téhož roku a pracoval tam zhruba rok. Na rozdíl od řady kolegů, kteří tehdy v zahraničí zůstali, se v roce 1969 vrátil do Československa. Na klinice pak pracoval na traumatologickém oddělení. V roce 1972 složil na Bulovce u profesora Knoblocha druhou atestaci z chirurgie a o rok později se stal vedoucím lékařem traumatologie.
Tituly a akademický postup
V sedmdesátých letech pracoval hlavně jako traumatolog, v osmdesátých se začal věnovat hrudní chirurgii, zejména náročným operacím jícnu a plic. V roce 1981 získal titul kandidáta věd a v roce 1986 se habilitoval prací o vstřebávání alkoholu a acylpyrinu po resekcích žaludku. Titul doktora věd obhájil v roce 1989 a o rok později byl jmenován profesorem chirurgie Univerzity Karlovy. Řadí se tak k osobnostem, jako jsou čeští lékaři a zakladatelé medicíny, kteří spojili praxi u lůžka s výukou.
Přednosta III. chirurgické kliniky
Vedení III. chirurgické kliniky 1. lékařské fakulty převzal v roce 1992 a v čele pracoviště stál osmnáct let. Během roku 1997 se klinika přestěhovala z nevyhovující budovy v Londýnské ulici do Fakultní nemocnice v Motole. V roce 2010 předal funkci svému žákovi Robertu Lischkemu, který se podílel už na první transplantaci plic. Na klinice působil dál. V rozhovoru pro Seznam Zprávy v roce 2023 uvedl, že už prakticky neoperuje a věnuje se výuce mediků, psaní a přednáškám.
Čím se Pavel Pafko zapsal do české medicíny
Do povědomí veřejnosti vstoupil dvěma událostmi, které dělí jediný rok. První byla operace hlavy státu, kterou sledovala celá země. Druhá byl výkon, na který se jeho tým připravoval tři roky a který v Česku do té doby nikdo neprovedl. Obě spolu souvisejí víc, než se na první pohled zdá, protože zájem o prezidentovo zdraví nakonec pomohl klinice k novému sídlu. I proto bývá uváděn mezi jmény, která tvoří přehled nejlepších českých lékařů.
Operace prezidenta Václava Havla
V prosinci 1996 odstranil na klinice v Londýnské ulici nádor z plic prezidentu Václavu Havlovi. Pooperační průběh zkomplikoval zápal plic a prezident zůstal v nemocnici až do konce prosince. Pafko později vzpomínal, že pacientovi musel provést tracheostomii a že mu Havel po probuzení napsal na papír poděkování. Z respektovaného chirurga se během několika dnů stala známá tvář. Sám opakovaně říkal, že prezidenta léčil stejně jako kteréhokoli jiného pacienta.
Výrok o platech lékařů
Pozornost médií tehdy využil k tomu, aby upozornil na poměry ve zdravotnictví. Podle laudatia České lékařské komory poukázal na paradox, že lékař za operaci plic prezidenta republiky dostane méně než automechanik za opravu jeho služební limuzíny. Vysloužil si za to kritiku i cenu Lékařského odborového klubu za statečnost. Veřejná debata se stočila také ke stavu budovy v Londýnské ulici, což podle komory přispělo k tomu, že se klinika mohla přestěhovat do Motola.
První transplantace plic v Česku
Na transplantace plic se s týmem začal připravovat v roce 1994. Součástí přípravy byly studijní pobyty v Londýně a operace ve vídeňské Všeobecné nemocnici pod vedením profesora Waltera Klepetka. Dne 22. prosince 1997 pak ve Fakultní nemocnici v Motole provedl první transplantaci plic v České republice. Operace byla úspěšná a pacient s novou plící žil ještě několik let. Ve spolupráci s rakouskými chirurgy tak vznikla metodika, podle které se výkon dostal do běžné praxe.
Program, který pokračuje
Transplantační program vedl až do sté operace a v roce 2010 s tímto typem výkonů skončil. Do konce listopadu 2014 dostalo na motolské klinice nové plíce 246 pacientů a počty výkonů za rok postupně rostly z přibližně deseti na několik desítek. Podle České lékařské společnosti J. E. Purkyně přivedl hrudní chirurgii na evropskou úroveň a vytvořil tým, který v práci pokračuje. Motolská klinika zůstala jediným pracovištěm v zemi, kde se plíce transplantují.
Věda, ocenění a knihy
Vedle operativy se věnoval výuce mediků a publikování. Pro odborníky napsal učebnici Náhlé příhody břišní, publikaci Causae mortis v chirurgii a knihu Komplikace v plicní chirurgii, s Robertem Lischkem vydal monografii Plicní chirurgie. Jeho odborný zájem se posouval spolu s kariérou, od úrazové chirurgie přes operace jícnu a žaludku až k plicím. V široké rodině oborů, kterou představuje přehled slavných českých vědců, patří k těm, kdo vědu spojili s každodenní prací na operačním sále.
Státní vyznamenání a ceny
Dne 28. října 2013 převzal od prezidenta republiky medaili Za zásluhy za přínos české medicíně. Česká lékařská komora ho jako třiadvacátého v pořadí pasovala na Rytíře českého lékařského stavu, tedy titulem, o kterém rozhodují sami lékaři. Dne 20. června 2018 dostal na zámku v Libochovicích Cenu J. E. Purkyně, nejvyšší ocenění České lékařské společnosti, která nese jméno fyziologa Jana Evangelisty Purkyně. Navrhla ho na ni Česká chirurgická společnost.
Cena Arnošta Lustiga a uznání na Slovensku
Cenu Arnošta Lustiga za rok 2020, kterou uděluje Česko-izraelská smíšená obchodní komora za odvahu, statečnost, lidskost a spravedlnost, převzal kvůli pandemii až v říjnu 2021. Komisi, která laureáta vybírala, předsedal kardiochirurg Jan Pirk, podle něhož Pafko splnil všechna čtyři kritéria ceny. Uznání má i v rodné zemi: je čestným členem Slovenské chirurgické společnosti a Slovenské lékařské společnosti a nositelem jejich medailí za rozvoj spolupráce českých a slovenských chirurgů.
Knihy pro širokou veřejnost
Čtenářům mimo obor je určen soubor úvah Medicínmani a ti druzí a knižní vyprávění o životě Šlo to skoro samo z roku 2012. V roce 2025 vyšla v nakladatelství Argo kniha Faktor Pafko, kterou připravil s novinářkou Kateřinou Kadlecovou a která byla jedním z titulů podzimního Velkého knižního čtvrtku. Ohlíží se v ní za životem, komentuje současnost a nevyhýbá se ani tématu smrti. Jeho vzpomínky zaznamenal také projekt Paměť národa.
Veřejné působení a názory
Když 27. prosince 2020 začalo v Česku očkování proti covidu-19, dostal vakcínu jako první ve Fakultní nemocnici v Motole. Před kamerami tehdy řekl, že nerozumí lidem, kteří s očkováním váhají, a že lékařům by se mělo věřit nejen na jednotce intenzivní péče, ale i v prevenci. Připomněl také, že řada lidí se z různých důvodů očkovat nechat nemůže. První dávky se ten den podávaly i v dalších velkých nemocnicích.
Rodina a soukromí
S manželkou Hanou, vystudovanou bioložkou, oslavil zlatou svatbu. Mají tři dcery, mezi nejstarší a nejmladší je podle jeho slov jedenáct let, a několik vnoučat. Při přebírání Ceny J. E. Purkyně manželce veřejně poděkoval za to, že mu byla vždy oporou, a Česká lékařská společnost připomněla, že mu vytvářela zázemí pro náročnou práci. O dalších podrobnostech rodinného života a o tom, kde bydlí, veřejně nemluví.
Sport a záliby
Celý život sportuje. V rozhovoru pro deník Právo k osmdesátým narozeninám řekl, že se hýbe téměř každý den a střídá kajak, plavání, běh a kolo. Do práce jezdil na skútru, má rád historická kola a účastnil se veteránských vyjížděk. Česká lékařská komora o něm napsala, že je motorkář, cyklista a turista, který se podle vlastních slov chystá chodit přírodou s kbelíkem barvy a obnovovat turistické značky.
Pavel Pafko v datech
| Rok | Událost |
|---|---|
| 1940 | narodil se 3. července v Bratislavě |
| 1957 | začal studovat medicínu na Univerzitě Karlově v Praze |
| 1963 | promoce na Fakultě všeobecného lékařství UK |
| 1966 | nástup na III. chirurgickou kliniku v Londýnské ulici |
| 1968 | odjezd na roční stáž do Nordhornu |
| 1973 | vedoucí lékař traumatologického oddělení |
| 1981 | kandidát věd |
| 1986 | docentura |
| 1989 | doktor věd |
| 1990 | profesor chirurgie Univerzity Karlovy |
| 1992 | přednosta III. chirurgické kliniky 1. LF UK |
| 1996 | operace plicního nádoru prezidenta Václava Havla |
| 1997 | první transplantace plic v Česku, 22. prosince ve FN Motol |
| 2010 | předal vedení kliniky Robertu Lischkemu |
| 2013 | medaile Za zásluhy |
| 2018 | Cena J. E. Purkyně |
| 2021 | převzal Cenu Arnošta Lustiga za rok 2020 |
Pět věcí, kterými se Pavel Pafko zapsal do české medicíny
- První transplantace plic v Česku, 22. prosince 1997.
- Operace Václava Havla v prosinci 1996.
- Osmnáct let v čele kliniky, od roku 1992.
- Výchova nástupců, kliniku převzal jeho žák Robert Lischke.
- Učebnice a monografie pro další generace chirurgů.
Stejně jako Pavel Pafko je nositelkou titulu Rytíř českého lékařského stavu také zakladatelka hospicového hnutí Marie Svatošová.
Časté otázky
Kdo je Pavel Pafko?
Pavel Pafko je český břišní a hrudní chirurg a profesor chirurgie Univerzity Karlovy. V letech 1992 až 2010 vedl III. chirurgickou kliniku 1. lékařské fakulty a Fakultní nemocnice v Motole. Známý je hlavně první transplantací plic v Česku a operací prezidenta Václava Havla.
Kdy a kde se Pavel Pafko narodil?
Narodil se 3. července 1940 v Bratislavě do česko-slovenské rodiny, otec byl právník z Prešova a matka pocházela z Prahy. V Bratislavě vyrůstal a maturoval. Do Prahy přišel v roce 1957 studovat medicínu a už v ní zůstal.
Kdy proběhla první transplantace plic v Česku?
První transplantaci plic v Česku provedl tým Pavla Pafka 22. prosince 1997 ve Fakultní nemocnici v Motole. Lékaři se na ni připravovali od roku 1994, mimo jiné ve Vídni u profesora Waltera Klepetka. Pafko pak program vedl až do sté operace.
Operoval Pavel Pafko Václava Havla?
Ano. V prosinci 1996 odstranil prezidentu Václavu Havlovi nádor z plic na III. chirurgické klinice v pražské Londýnské ulici. Po operaci přišel zápal plic a prezident odešel z nemocnice až na konci prosince. Právě tahle operace udělala z Pafka veřejně známou osobnost.
Jaká ocenění Pavel Pafko získal?
V roce 2013 dostal od prezidenta republiky medaili Za zásluhy. Česká lékařská komora ho pasovala na Rytíře českého lékařského stavu, v roce 2018 převzal Cenu J. E. Purkyně a v říjnu 2021 Cenu Arnošta Lustiga za rok 2020. Čestné členství mu udělila i Slovenská chirurgická společnost.
Jaké knihy Pavel Pafko napsal?
Pro lékaře napsal učebnici Náhlé příhody břišní, publikace Causae mortis v chirurgii a Komplikace v plicní chirurgii a s Robertem Lischkem monografii Plicní chirurgie. Širší veřejnosti jsou určeny knihy Medicínmani a ti druzí, Šlo to skoro samo a Faktor Pafko z roku 2025.
Zdroje
- Laudatio k titulu Rytíř lékařského stavu, Česká lékařská komora (lkcr.cz)
- Cena J. E. Purkyně pro profesora Pavla Pafka, časopis Živa (ziva.avcr.cz)
- Cenu Arnošta Lustiga obdržel chirurg Pavel Pafko, ČT24 (ct24.ceskatelevize.cz)
