Slavné české atletky

24/09/202625/09/2026 Lenka Váhová

Aktualizováno: 25. září 2026

Slavné české atletky patří k tomu nejcennějšímu, co česká a československá sportovní historie nabízí. Od poválečných olympijských her přes světové rekordy v běhu i hodu až po medaile z mistrovství světa v novém tisíciletí tvoří ženská atletika souvislou linii úspěchů. Tento přehled shrnuje ověřené výsledky několika sprinterek, běžkyň, oštěpařek, koulařek i chodkyň, které svými výkony zapsaly jméno tuzemské atletiky do světových tabulek.

Zaměřujeme se výhradně na atletiku, tedy na běh, hody, skoky a sportovní chůzi. U každé osobnosti uvádíme jen doložené úspěchy z olympijských her, mistrovství světa, mistrovství Evropy a rekordních listin.

Sprinty a běhy na střední tratě

Jarmila Kratochvílová

Jarmila Kratochvílová je držitelkou světového rekordu v běhu na 800 metrů. Čas 1:53,28 zaběhla v roce 1983 v Mnichově a jde o jeden z nejdéle platných rekordů v atletice vůbec. Ve stejném roce se stala na mistrovství světa v Helsinkách dvojnásobnou mistryní světa, když zvítězila v běhu na 400 i 800 metrů. Na tratích čtvrtky drží také dlouhodobě špičkové výkony a získala olympijské stříbro na 400 metrů v Moskvě v roce 1980.

Ludmila Formanová

Ludmila Formanová navázala na tradici československých běžkyň na 800 metrů. V roce 1999 se stala halovou mistryní světa v běhu na 800 metrů na šampionátu v japonském Maebaši a ve stejné sezoně vytvořila také halový světový rekord na této trati. Patřila k oporám české ženské atletiky přelomu tisíciletí.

Zuzana Hejnová

Zuzana Hejnová se specializovala na běh na 400 metrů překážek. Na mistrovství světa zvítězila dvakrát po sobě, nejprve v roce 2013 v Moskvě a poté v roce 2015 v Pekingu. K tomu přidala olympijský bronz na této trati na hrách v Londýně v roce 2012. Dlouhodobě patřila mezi světovou překážkářskou špičku.

Denisa Rosolová

Mezi čtvrtkařky patří také Denisa Rosolová, halová mistryně Evropy v běhu na 400 metrů z roku 2011. Startovala rovněž na hladké čtvrtce i na 400 metrů překážek a reprezentovala Českou republiku na vrcholných šampionátech i ve štafetách, kde česká ženská reprezentace patřila k evropské špičce.

Hody a vrhy

Dana Zátopková

Dana Zátopková se zapsala do historie jako olympijská vítězka v hodu oštěpem z her v Helsinkách v roce 1952. O osm let později v Římě přidala olympijské stříbro a byla také mistryní Evropy. V roce 1958 vytvořila v hodu oštěpem světový rekord. Sportovní osud ji spojil s vytrvalcem Emilem Zátopkem, se kterým se narodila ve stejný den.

Barbora Špotáková

K nejúspěšnějším oštěpařkám patří Barbora Špotáková. Získala dvě olympijská zlata, nejprve v Pekingu v roce 2008 a poté v Londýně v roce 2012. Dvakrát se stala mistryní světa, v letech 2007 a 2017. V roce 2008 vytvořila světový rekord v hodu oštěpem výkonem 72,28 metru, který platí dodnes. K medailím přidala i tituly a umístění z mistrovství Evropy a patří k nejdéle výkonnostně stabilním oštěpařkám světa.

Nikola Ogrodníková

Nikola Ogrodníková navázala na silnou českou oštěpařskou školu. Její největší individuální úspěch přišel na mistrovství Evropy v Berlíně v roce 2018, kde získala stříbrnou medaili. Patřila k oporám české reprezentace v hodu oštěpem na vrcholných akcích.

Helena Fibingerová

Helena Fibingerová byla vrcholnou vrhačkou koulí. Stala se historicky první halovou mistryní světa v roce 1977 a titul obhájila v roce 1985. Dlouho držela halový světový rekord a z olympijských her si přivezla dva bronzy, z Montrealu v roce 1976 a z Moskvy v roce 1980. Její výkony patří k tomu nejtrvalejšímu v české vrhačské historii.

Skoky

Šárka Kašpárková

Šárka Kašpárková se prosadila v trojskoku. Na mistrovství světa v Athénách v roce 1997 získala zlatou medaili a rok předtím vybojovala olympijský bronz na hrách v Atlantě v roce 1996. Byla dlouholetou českou rekordmankou v trojskoku a jednou z nejúspěšnějších skokanek v tuzemské historii.

Sportovní chůze

Anežka Drahotová

Anežka Drahotová se prosadila ve sportovní chůzi. Na mistrovství Evropy v Curychu v roce 2014 získala bronzovou medaili v chůzi na 20 kilometrů a v juniorských a mládežnických kategoriích posbírala řadu dalších cenných umístění. Opakovaně zlepšovala české rekordy v chodeckých disciplínách a startovala i na dráze.

Zajímavosti a souvislosti

Několik jmen z tohoto přehledu spojuje mimořádná dlouhověkost jejich rekordů. Světový rekord Jarmily Kratochvílové na 800 metrů z roku 1983 zůstává jedním z nejstarších platných rekordů v celé atletice. Podobně světový rekord Barbory Špotákové v hodu oštěpem z roku 2008 dosud nikdo nepřekonal.

Česká a československá ženská atletika má silnou tradici zejména v hodu oštěpem a v bězích na střední tratě. Na Danu Zátopkovou a její olympijské zlato z roku 1952 navázaly další generace oštěpařek, zatímco běžkyně na 800 metrů spojuje linie od Kratochvílové přes Formanovou. V technických disciplínách vynikly Helena Fibingerová v kouli a Šárka Kašpárková v trojskoku, zatímco Zuzana Hejnová prodloužila českou překážkářskou tradici až do druhé dekády nového století.

Řada těchto atletek prošla vrcholnou kariérou v odlišných epochách, od padesátých let až po současnost, a přesto je spojuje shodný rys, totiž medaile z globálních vrcholů a jména v mezinárodních rekordních tabulkách. Sportovní chůze díky Anežce Drahotové ukázala, že česká atletika dokáže dodávat výsledky i v disciplínách, které nemají tak dlouhou domácí tradici jako běhy či hody.

Časté otázky

Která česká atletka drží světový rekord na 800 metrů?

Světový rekord v běhu na 800 metrů drží Jarmila Kratochvílová časem 1:53,28 z roku 1983. Jde o jeden z nejdéle platných rekordů v atletice.

Kdo byl olympijskou vítězkou v hodu oštěpem v roce 1952?

Olympijskou vítězkou v hodu oštěpem na hrách v Helsinkách v roce 1952 se stala Dana Zátopková.

Kolikrát získala Zuzana Hejnová titul mistryně světa?

Zuzana Hejnová se stala mistryní světa v běhu na 400 metrů překážek dvakrát, v letech 2013 a 2015.

V jaké disciplíně uspěla Šárka Kašpárková?

Šárka Kašpárková se prosadila v trojskoku. V roce 1997 získala titul mistryně světa a v roce 1996 olympijský bronz.

Čím se proslavila Helena Fibingerová?

Helena Fibingerová byla vrhačkou koulí. Stala se první halovou mistryní světa v roce 1977, titul obhájila v roce 1985 a získala dva olympijské bronzy.

Související přehledy

Prozkoumejte profily

Kompletní přehled najdete v rozcestníku Čeští sportovci, kde jsou profily atletek i dalších českých osobností sportu.