Čeští vynálezci a jejich vynálezy
Aktualizováno: 26. srpna 2026
Čeští vynálezci stojí za věcmi, které dnes používá celý svět, aniž tuší, odkud pocházejí, od měkkých kontaktních čoček přes lodní šroub a vodní turbínu až po kostku cukru v kávě. Malá země uprostřed Evropy dala lidstvu překvapivě hustou řadu objevů: některé změnily medicínu, jiné energetiku nebo dopravu a další se prostě staly samozřejmou součástí každodenního života. V tomto přehledu jsme vybrali nejvýraznější české vynálezce a jejich vynálezy, seřadili je podle oborů a u každého uvádíme, co přesně vymyslel, kdy a jaký to mělo dopad.
Nejde o úplný seznam, ale o kurátorský průvodce jmény, která obstojí i po přísném ověření, u řady českých objevů se totiž vede spor o prvenství a je třeba je popisovat opatrně. Kde to bylo možné, drželi jsme se doložených dat a patentů. Více českých osobností napříč obory najdete v našem rozcestníku osobností.
Zdraví a věda: čočky, krev a Nobelova cena
Nejznámějším českým vynálezcem 20. století je bezesporu chemik Otto Wichterle, tvůrce měkkých kontaktních čoček. Klíčový důkaz, že kvalitní čočky lze vyrobit odléváním v rotujících formách, podal koncem roku 1961, podle tradované historky odlil první kusy doma na přístroji sestaveném ze stavebnice Merkur poháněné dynamem z jízdního kola. Materiálem byl jím vyvinutý hydrogel na bázi HEMA, který propouští kyslík a snáší kontakt s okem. Patent pochází z roku 1961, klinické zkoušky začaly hned následující rok a licence putovala do USA v roce 1965. Dnes nosí kontaktní čočky stovky milionů lidí po celém světě.
Ještě dřív posunul světovou medicínu lékař Jan Janský. Roku 1907 jako jeden z prvních správně roztřídil lidskou krev do čtyř skupin, které označil římskými číslicemi I až IV, systém odpovídá dnešnímu dělení A, B, AB a 0. Prvenství je tu ošemetné: rakouský badatel Karl Landsteiner popsal tři skupiny už v letech 1900 až 1901 (za což později dostal Nobelovu cenu) a čtvrtou doplnili jeho kolegové. Janský k úplné a správné klasifikaci všech čtyř skupin dospěl nezávisle a jeho zásluhu o systematické značení uznala roku 1921 i americká lékařská komise. Bez znalosti krevních skupin by nebyly bezpečné krevní transfuze.
Třetí velké jméno české vědy je fyzikální chemik Jaroslav Heyrovský. Roku 1922 vynalezl polarografii, analytickou metodu, která umožňuje z chování rtuťové kapkové elektrody přesně určit složení roztoku a stopová množství látek. Za tento objev získal v roce 1959 jako dosud jediný český vědec Nobelovu cenu za chemii. Polarografie a z ní odvozené metody se dodnes používají v laboratořích po celém světě.
Energie, voda a světlo
Do dějin techniky se čeští vynálezci zapsali hlavně tam, kde jde o pohyb, vodu a energii. Nejstarším z nich je kněz Prokop Diviš, který 15. června 1754 vztyčil v Příměticích u Znojma svůj „povětrnostní stroj“, uzemněné zařízení s množstvím hrotů, jež mělo odvádět elektřinu z mračen. Bývá označován za jednoho z vynálezců bleskosvodu. Prvenství vůči Benjaminu Franklinovi je nutné formulovat opatrně: Franklin publikoval teorii dřív (kolem let 1749 až 1753), svůj jednoduchý tyčový bleskosvod ale postavil až roku 1760. Šlo navíc o odlišné principy, Divišovo zařízení mělo blesku předcházet, Franklinovo ho bezpečně svést k zemi, a právě Franklinovo řešení se nakonec rozšířilo.
Lesník a technik Josef Ressel přišel s lodním šroubem. Patent získal roku 1827 a v roce 1829 s upraveným parníkem Civetta dosáhl v terstském přístavu rychlosti šesti uzlů. I zde platí opatrnost: na podobném principu pracovali ve stejné době i Francis Pettit Smith a John Ericsson, aniž o sobě věděli, a Resselův vynález upadl načas v zapomnění. Uznání se lodnímu šroubu jako pohonu dostalo až po jeho smrti. Přesto patří Ressel k průkopníkům, kteří změnili námořní dopravu.
Na vodu vsadil i strojní inženýr Viktor Kaplan, autor Kaplanovy turbíny. Nový tvar oběžného kola s natáčivými lopatkami navrhl v letech 1910 až 1912 a v následujících letech jej patentoval; první stroj byl postaven roku 1919. Genialita řešení spočívá v tom, že se lopatky natáčejí podle okamžitého průtoku, takže turbína drží vysokou účinnost i při kolísavém stavu vody, ideální pro nížinné řeky s malým spádem. Kaplanovy turbíny pohánějí vodní elektrárny dodnes.
Světlo do ulic přinesl elektrotechnik František Křižík. Roku 1880 patentoval podstatně zdokonalenou obloukovou lampu s takzvaným diferenciálním regulátorem, který udržoval stálý světelný oblouk automaticky. O rok později, na světové výstavě v Paříži roku 1881, získala jeho lampa zlatou medaili. Křižík z ní vybudoval úspěšný elektrotechnický podnik a stál i u počátků českých elektrických drah.
Vynálezy všedního dne
Ne každý český vynález změnil vědu, některé jen nenápadně usnadnily každodenní život. Nejznámějším je kostkový cukr. Jeho vynálezcem je Jakub Kryštof Rad, ředitel cukrovaru v moravských Dačicích, který na výrobu lisovaného cukru v kostkách získal privilegium 23. ledna 1843. Podle tradované historky ho k nápadu přivedla manželka Juliana poté, co se poranila při sekání cukru z homole. Dačice se dnes k tomuto prvenství hlásí pomníkem cukrové kostky.
Do oblasti materiálů patří druhý objev Otto Wichterleho, syntetické polyamidové vlákno silon. Vývoj začal na přelomu let 1940 a 1941 ve zlínské firmě, kterou vybudoval Tomáš Baťa, a už během války se spřádala první příze. Průmyslová výroba silonu se rozběhla po druhé světové válce a vlákno se stalo československou obdobou nylonu, od punčoch přes vlasce po technické tkaniny. Wichterle tak stojí hned za dvěma vynálezy světového významu.
Přehled: čeští vynálezci a jejich vynálezy
| Vynálezce | Vynález | Rok |
|---|---|---|
| Prokop Diviš | uzemněný bleskosvod („povětrnostní stroj“) | 1754 |
| Josef Ressel | lodní šroub (patent, zkouška 1829) | 1827 |
| Jakub Kryštof Rad | kostkový cukr | 1843 |
| František Křižík | oblouková lampa s diferenciálním regulátorem | 1880 |
| Jan Janský | klasifikace krevních skupin (I-IV) | 1907 |
| Viktor Kaplan | Kaplanova turbína | 1910 az 1912 |
| Jaroslav Heyrovský | polarografie (Nobelova cena 1959) | 1922 |
| Otto Wichterle | silon (polyamidové vlákno) | 1940 az 1941 |
| Otto Wichterle | měkké kontaktní čočky (hydrogel) | 1961 |
Časté otázky
Kdo je nejslavnější český vynálezce?
Mezinárodně nejznámější je chemik Otto Wichterle, vynálezce měkkých kontaktních čoček (1961) a syntetického vlákna silon. Jediným českým nositelem Nobelovy ceny za vynález je Jaroslav Heyrovský, oceněný roku 1959 za polarografii.
Kdo vynalezl měkké kontaktní čočky?
Otto Wichterle. Zásadní důkaz, že kvalitní čočky lze odlévat v rotujících formách z hydrogelu HEMA, podal koncem roku 1961, patent pochází ze stejného roku a licence později zamířila do USA.
Vynalezl bleskosvod Čech, nebo Benjamin Franklin?
Prvenství je sporné a je třeba ho formulovat opatrně. Prokop Diviš postavil uzemněné zařízení proti blesku roku 1754, tedy dříve, než Franklin roku 1760 vztyčil svůj tyčový bleskosvod. Šlo ale o odlišné principy a prakticky se prosadilo Franklinovo řešení.
Kdo vynalezl kostkový cukr a kde?
Jakub Kryštof Rad, ředitel cukrovaru v Dačicích na Moravě, na výrobu kostkového cukru získal privilegium 23. ledna 1843. Dačice se k tomuto prvenství dodnes hlásí.
Za co dostal Jaroslav Heyrovský Nobelovu cenu?
Za objev a rozvoj polarografie, analytické metody využívající rtuťovou kapkovou elektrodu k určení složení roztoků. Nobelovu cenu za chemii převzal v roce 1959 jako dosud jediný český vědec.
Byl Jan Janský první, kdo popsal krevní skupiny?
Janský roku 1907 nezávisle a jako jeden z prvních správně roztřídil krev do čtyř skupin. Karl Landsteiner ovšem popsal tři skupiny už v letech 1900 až 1901. Janského zásluhu o klasifikaci uznala americká lékařská komise roku 1921.
Odkaz českých vynálezců dnes
České vynálezy nejsou jen kapitolou v učebnici, potkáte je každý den. Kontaktní čočky vděčí za princip výroby Wichterlemu, kostku cukru v kavárně vymysleli v Dačicích, vodní elektrárny na Vltavě i Dunaji pohánějí Kaplanovy turbíny a bezpečnost každé transfuze stojí na klasifikaci krevních skupin. Spojuje je jeden rys: schopnost dotáhnout nápad do funkčního řešení a obhájit ho i tam, kde o prvenství soupeřilo víc badatelů najednou. Další profily českých osobností napříč obory sledujeme v rozcestníku osobností. Chybí vám tu podle vás zásadní vynálezce, nebo jste našli nepřesnost v datech? Napište nám přes stránku kontakt, pomůžete nám přehled rozšiřovat a zpřesňovat.
Související články
- Legendární české seriály
- Legendy české populární hudby
- Nejslavnější české filmové pohádky
- Největší Češi v historii
- Slavní čeští architekti
- Známé osobnosti: přehled
Prozkoumejte profily
Na czech-profile.cz najdete podrobné profily osobností, firem a značek zmíněných v tomto přehledu. Projděte si celý rozcestník:
