Čeští nositelé Nobelovy ceny: kolik jich je
Aktualizováno: 25. září 2026
Čeští nobelisté jsou téma, které svádí k omylům: seznamy kolující po internetu se liší podle toho, koho ještě počítají za „Čecha“ a koho už ne. Když se držíme přísného měřítka, tedy laureátů, kteří byli čeští občané a k českému prostředí se sami hlásili, jsou to jen dva: chemik Jaroslav Heyrovský (1959) a básník Jaroslav Seifert (1984). Vedle nich ale existuje skupina laureátů, kteří se v českých zemích narodili nebo odsud pocházeli, slávy však dosáhli jinde a za Čechy se zpravidla nepovažovali. Tento přehled obě roviny poctivě odděluje a u každého jména uvádí přesný obor a rok ocenění.
Rozdíl mezi „českým nobelistou“ a „nobelistou narozeným v Praze či Plzni“ není malichernost, je to rozdíl mezi státní a kulturní příslušností na jedné straně a pouhým rodištěm na straně druhé. Praha byla po staletí mnohonárodním městem Rakouska-Uherska, takže se v ní narodila řada osobností německého či rakouského okruhu. Právě proto uvádíme u každého laureáta konkrétní vazbu na Česko a nevydáváme rodiště za národnost. Podrobné profily českých osobností najdete v rozcestníku Osobnosti.
Dva skuteční čeští laureáti
Jediným Čechem, který získal Nobelovu cenu v přírodních vědách, je Jaroslav Heyrovský (1890 až 1967). Cenu za chemii převzal v roce 1959 za objev a rozpracování polarografie, elektroanalytické metody, kterou vyvinul už na počátku dvacátých let a která umožnila přesně měřit koncentrace látek v roztocích. Heyrovský se narodil v Praze, studoval a celý život působil na pražské univerzitě a je dosud jediným českým nositelem vědecké Nobelovy ceny. Polarografie se stala jednou z mála metod světového významu, které vznikly na domácí půdě.
Druhým a posledním laureátem s českým občanstvím je básník Jaroslav Seifert (1901 až 1986). Nobelovu cenu za literaturu dostal v roce 1984 za poezii, která podle výboru dává „osvobozující obraz nezlomného ducha a všestrannosti člověka“. Seifert se narodil na pražském Žižkově, patřil k zakladatelské generaci moderní české poezie a cenu získal v době komunistického režimu, k jehož kritikům se hlásil, byl mimo jiné signatářem Charty 77. Jeho ocenění zůstává jediným Nobelovým vavřínem pro českou literaturu.
Laureáti narození v českých zemích
Druhou skupinu tvoří laureáti, jejichž pojítkem s Českem je rodiště, případně původ, ne však občanství či kulturní příslušnost. Historicky první je baronka Bertha von Suttnerová, rozená hraběnka Kinská, narozená roku 1843 v Praze. Nobelovu cenu za mír získala v roce 1905 jako vůbec první žena v historii této kategorie. Byla spisovatelkou a průkopnicí mírového hnutí; její protiválečný román Složte zbraně! patřil k nejvlivnějším knihám své doby a přátelství s Alfredem Nobelem podle historiků přispělo k tomu, že Nobel mírovou cenu vůbec zřídil. Ke „starým“ českým zemím ji poutá pouze pražské rodiště a šlechtický rod Kinských.
Do stejné roviny patří manželé Carl Ferdinand Cori a Gerty Coriová, oba pražští rodáci. Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství získali v roce 1947 za objev toho, jak se v těle přeměňuje glykogen, děj dnes známý jako Coriho cyklus. Cenu jim výbor udělil společně (druhou polovinu téhož roku dostal Argentinec Bernardo Houssay). Gerty Coriová se tím stala první ženou, která obdržela Nobelovu cenu v oboru medicíny. Oba vystudovali na německé univerzitě v Praze, kariéru však vybudovali ve Spojených státech, kam odešli už na počátku dvacátých let a kde svou vazbu na Česko postupně přerušili.
Nejmladším laureátem s českým rodištěm je fyzik Peter Grünberg, narozený roku 1939 v Plzni. Nobelovu cenu za fyziku převzal v roce 2007 společně s Francouzem Albertem Fertem za nezávislý objev jevu obří magnetorezistence (GMR), na němž stojí čtecí hlavy pevných disků. Grünberg byl ovšem příslušníkem plzeňské německé rodiny, která byla po druhé světové válce z Československa odsunuta; celý svůj profesní život prožil v Německu, kde bádal ve výzkumném centru v Jülichu. I u něj je tedy vazba na Česko dána rodištěm a rodinným původem, nikoli občanstvím.
Přehledová tabulka
| Laureát | Obor a rok | Vazba na Česko |
|---|---|---|
| Jaroslav Heyrovský | Chemie, 1959 (polarografie) | Čech, narozen v Praze, celý život působil v Praze, jediný český vědecký laureát |
| Jaroslav Seifert | Literatura, 1984 | Čech, narozen v Praze (Žižkov), jediný český literární laureát |
| Bertha von Suttnerová | Mír, 1905 | Narozena v Praze (rod Kinských); rakouská spisovatelka, první žena s cenou míru |
| Carl Ferdinand Cori | Medicína, 1947 | Rodák z Prahy; kariéru budoval v USA |
| Gerty Coriová | Medicína, 1947 | Rodačka z Prahy; první žena s cenou za medicínu, působila v USA |
| Peter Grünberg | Fyzika, 2007 (obří magnetorezistence) | Narozen v Plzni v německé rodině; po válce odsun, působil v Německu |
Proč nelze mluvit o „šesti českých nobelistech“
Sečíst všech šest jmen do jednoho seznamu „českých nobelistů“ by bylo zavádějící. Občanství České republiky (respektive Československa) a přihlášení se k českému prostředí měli jen Heyrovský a Seifert. Suttnerová, manželé Coriovi i Grünberg se v českých zemích sice narodili, ale svým jazykem, občanstvím i kariérou patřili jinam, do rakouského, amerického a německého prostředí. Poctivá formulace proto zní: dva čeští laureáti a čtyři laureáti narození v českých zemích. Přesně tento rozdíl bývá zdrojem rozdílných čísel v různých článcích.
Kdo cenu nezískal, ač byl blízko
K příběhu českých nobelistů patří i ti, na které se nedostalo. Spisovatel Karel Čapek byl na Nobelovu cenu za literaturu nominován opakovaně ve třicátých letech, ocenění se však nedočkal a v roce 1938 zemřel. Sérolog Jan Janský bývá připomínán v souvislosti s klasifikací krevních skupin, cenu ale nezískal, v roce 1930 ji za objevy kolem krevních skupin dostal Karl Landsteiner. Samostatnou kapitolou jsou „pražské epizody“ slavných laureátů: Albert Einstein přednášel v letech 1911 až 1912 na pražské německé univerzitě a sám uváděl, že tamní pobyt pomohl jeho práci na obecné teorii relativity. Ani jednoho z nich ovšem nelze označit za českého laureáta, jde o nominace, blízkost tématu, nebo jen o dočasné působení v Praze.
Nobelovy ceny s doloženou vazbou na české země
Následující přehled nesleduje jen rodiště, ale všechny typy vazby, které jdou doložit: narození na dnešním českém území, studium nebo zaměstnání v českých zemích a rodinný původ. U každého jména je proto ve čtvrtém sloupci napsáno, o kterou z těchto vazeb konkrétně jde, aby se nedaly slučovat případy, které spolu nemají nic společného. Podkladem jsou vlastní životopisné texty laureátů zveřejněné Nobelovou nadací, údaje o místě narození a nominační archiv nadace. Přehled odpovídá stavu udělených cen k roku 2025. Laureátů narozených přímo na území dnešní České republiky je šest a toto číslo se od roku 2007 nezměnilo.
Rozdíl mezi řádky je podstatnější než jejich počet. Zatímco u Heyrovského a Seiferta se všechny čtyři možné vazby, tedy rodiště, občanství, jazyk i působiště, sbíhají do jednoho bodu, u ostatních jmen platí vždy jen jedna z nich. Prelog se narodil v Sarajevu, chemii vystudoval v Praze u profesora Emila Votočka a v Praze se také oženil, ale svou vědeckou dráhu dokončil ve Švýcarsku, jehož občanství přijal roku 1959. Thomas Cech se v Čechách nikdy nenarodil ani nežil a příjmení je u něj jedinou viditelnou stopou po dědečkovi, který zemi opustil za Rakouska-Uherska. Právě proto má smysl u každého jména vazbu vypsat, nikoli ji jen naznačit společným nadpisem.
Podle čeho se seznam sestavuje a koho k němu lidé přidávají navíc
Kritéria, která přicházejí v úvahu, jsou v zásadě čtyři a navzájem se nekryjí: místo narození, státní občanství v době udělení ceny, jazyk a kulturní přihlášení, a konečně místo, kde laureát skutečně pracoval. Nejméně spolehlivé z nich je občanství, protože se v tomto regionu měnilo i lidem, kteří se nikam nepřestěhovali. Ukázkou je matematik Kurt Gödel: narodil se roku 1906 v Brně, rozpadem Rakouska-Uherska se ve dvanácti letech stal automaticky československým občanem, v únoru 1929 byl z tohoto svazku propuštěn a v dubnu téhož roku získal rakouské občanství, po roce 1938 německé a v roce 1948 americké. Podle rodiště je tedy Moravan, podle občanství v dospělosti Rakušan a Američan, a přitom šlo o jednoho a téhož člověka.
Druhý zdroj nedorozumění je záměna slavného rodáka za laureáta. Gregor Mendel působil v Brně, zemřel však roku 1884, tedy sedmnáct let předtím, než byly Nobelovy ceny poprvé uděleny, a získat ji nemohl. Kurt Gödel ji získat nemohl také, protože pro matematiku a logiku žádná Nobelova cena neexistuje. Fyzik Ernst Mach, narozený roku 1838 v Chrlicích u Brna, byl na cenu za fyziku navržen šestkrát, v letech 1911, 1912 a 1914, ale nikdy ji nedostal. Podobně dopadl Sigmund Freud, narozený roku 1856 v Příboře na Moravě: podle Nobelovy nadace byl na cenu za fyziologii a lékařství navržen 33krát během dvanácti let, mimo jiné od laureáta Roberta Bárányho, a ani jeden neuspěl. Otto Wichterle je v archivu veden s jedinou nominací z roku 1974, a to společnou s Paulem Floryem a Mauricem Hugginsem; cenu za chemii toho roku obdržel Flory sám.
Nominace se přitom velmi často vydává za úspěch, kterým není. Návrh smí podat každý oprávněný navrhovatel, obvykle profesor oboru, a v archivu tak najdeme řadu českých jmen s vysokými počty: Jaroslav Vrchlický byl navržen čtrnáctkrát v letech 1904 až 1912, Otokar Březina devětkrát mezi lety 1916 a 1929, Alois Jirásek šestkrát, Vladimír Holan devětkrát v letech 1968 až 1975. V kategorii míru vede Tomáš Garrigue Masaryk se sedmnácti nominacemi z let 1913 až 1937 a Edvard Beneš s osmnácti z let 1926 až 1948, z nichž většina spadá do jediného roku 1939, tedy do měsíců po Mnichovu. Sám Jaroslav Seifert je v archivu veden se šesti nominacemi již od roku 1954, tedy třicet let předtím, než cenu skutečně dostal. Kdo tato čísla čte jako pořadí, plete si návrh s rozhodnutím.
Časté otázky
Kolik je vlastně českých nobelistů?
Při přísném měřítku, tedy u laureátů s českým (československým) občanstvím a hlášením se k českému prostředí, jsou to dva: Jaroslav Heyrovský (chemie, 1959) a Jaroslav Seifert (literatura, 1984). Pokud připočteme laureáty pouze narozené v českých zemích, dostaneme se k číslu šest.
Kdo byl jediný český vědec s Nobelovou cenou?
Jaroslav Heyrovský, který v roce 1959 získal cenu za chemii za objev polarografie. Je dodnes jediným českým nositelem vědecké Nobelovy ceny; Jaroslav Seifert ji získal za literaturu, tedy mimo přírodní vědy.
Proč se v seznamech objevuje Bertha von Suttnerová nebo manželé Coriovi?
Protože se narodili v Praze. Byli to ovšem příslušníci rakouského, respektive později amerického prostředí; do českých zemí je poutá rodiště, nikoli občanství či jazyk. Suttnerová získala cenu míru v roce 1905, manželé Coriovi cenu za medicínu v roce 1947.
Byl Peter Grünberg Čech?
Narodil se roku 1939 v Plzni, byl však synem plzeňské německé rodiny, kterou po druhé světové válce Československo odsunulo. Nobelovu cenu za fyziku získal v roce 2007 jako německý vědec za objev obří magnetorezistence. Vazba na Česko je tedy dána rodištěm a původem, ne příslušností.
Získal Nobelovu cenu Karel Čapek?
Ne. Karel Čapek byl na cenu za literaturu ve třicátých letech opakovaně nominován, nikdy ji však nedostal a v roce 1938 zemřel. Jediným českým laureátem v literatuře zůstává Jaroslav Seifert.
Kolik českých laureátů získalo cenu za ženu i muže?
Mezi laureáty narozenými v Praze jsou dvě „první ženy“ v dějinách Nobelovy ceny: Bertha von Suttnerová jako první žena s cenou míru (1905) a Gerty Coriová jako první žena s cenou za medicínu (1947). Mezi laureáty s českým občanstvím jsou zatím jen muži.
Kdo byl první Čech s Nobelovou cenou?
Prvním českým nositelem Nobelovy ceny je chemik Jaroslav Heyrovský, který ji získal v roce 1959 za objev polarografie. Narodil se v Praze a celý život působil na Univerzitě Karlově.
Za co dostal Jaroslav Seifert Nobelovu cenu?
Jaroslav Seifert získal Nobelovu cenu za literaturu v roce 1984 za svou poezii. Je dosud jediným českým spisovatelem s touto cenou.
Získal někdo z Česka Nobelovu cenu po roce 1989?
Laureát s českým občanstvím po roce 1989 nepřibyl, posledním zůstává Jaroslav Seifert z roku 1984. V roce 2007 získal cenu za fyziku Peter Grünberg, rodák z Plzně, ovšem jako německý vědec.
Jak rozlišit českého nobelistu od rodáka
Klíč k celému tématu je jednoduchý: ptejte se po občanství a kulturní příslušnosti, ne jen po rodišti. Podle tohoto měřítka má Česko dva vlastní laureáty, Heyrovského a Seiferta, a další čtyři osobnosti, které se v českých zemích narodily, ale proslavily se pod jinou vlajkou. Právě proto se počty v různých pramenech liší; kdo počítá rodiště, dojde k šesti, kdo počítá občanství, ke dvěma. Další ověřené profily českých vědců, spisovatelů a osobností najdete v rozcestníku Osobnosti. Narazili jste na jméno, které v našem přehledu chybí, nebo víte o vazbě, kterou jsme neuvedli? Napište nám přes kontakt.
Kolikrát byli Češi nominováni na Nobelovu cenu, aniž ji dostali?
Nominační archiv Nobelovy nadace eviduje u Tomáše Garrigua Masaryka sedmnáct návrhů na cenu míru z let 1913 až 1937 a u Edvarda Beneše osmnáct z let 1926 až 1948. V literatuře byl Jaroslav Vrchlický navržen čtrnáctkrát mezi lety 1904 a 1912, Otokar Březina devětkrát a Vladimír Holan devětkrát v letech 1968 až 1975. Nikdo z nich cenu nezískal; nominace znamená jen podaný návrh, nikoli užší výběr.
Proč v archivu nominací nenajdu Václava Havla ani Milana Kunderu?
Nobelova nadace zveřejňuje jména navržených až po padesáti letech, takže veřejně dostupný archiv končí u roku 1976. Nominace z osmdesátých let a novější jsou proto stále utajené a žádné tvrzení o nich nelze ověřit u zdroje. Údaje, které o nich kolují, pocházejí od samotných navrhovatelů, ne od Nobelovy nadace.
Související články
- Čeští panovníci a králové
- Čeští vynálezci a jejich vynálezy
- Legendární české seriály
- Legendy české populární hudby
- Nejslavnější české filmové pohádky
- Známé osobnosti: přehled
Prozkoumejte profily
Na czech-profile.cz najdete podrobné profily osobností, firem a značek zmíněných v tomto přehledu. Projděte si celý rozcestník:
