Co navštívit v Kutné Hoře
Aktualizováno: 31. srpna 2026
Co navštívit v Kutné Hoře je otázka, kterou řeší každý, kdo plánuje jeden z nejvděčnějších výletů z Prahy. Tohle středočeské město leželo ve 13. století na stříbrné žíle, která dávala zhruba třetinu evropské produkce stříbra – a z toho bohatství vyrostly katedrály, královská mincovna i měšťanské domy, které dnes tvoří historické jádro zapsané od roku 1995 na Seznam světového dědictví UNESCO. Málokteré české město spojuje na tak malé ploše gotickou architekturu evropského významu, hornickou minulost a příběh mince, která platila po celé střední Evropě. Podrobnou historii, praktické informace i další tipy najdete v profilu Kutné Hory.
Jedna věc, kterou většina průvodců zamlčí a která rozhodne o vašem dni: památky UNESCO leží ve dvou částech města vzdálených od sebe zhruba 2,5 kilometru. U vlakového nádraží je předměstí Sedlec se slavnou kostnicí, historické centrum s chrámem svaté Barbory je až za kopcem. Kdo to neví, prochodí zbytečně půl dne. Níže najdete nejlepší trasu, hlavní zastávky seskupené do přehledných celků i praktické tipy na dopravu, vstupné a čas návštěvy.
Nejlepší trasa: jak Kutnou Horu projít za jeden den
Přijedete-li vlakem, začněte hned u nádraží v Sedlci, kde je do deseti minut chůze kostnice i katedrála Nanebevzetí Panny Marie. Odtud pokračujte do historického centra (místním vláčkem na zastávku Kutná Hora město, autobusem, nebo pěšky asi 40 minut) a den zakončete u chrámu svaté Barbory. Tahle posloupnost vás provede od nádraží k nejsilnějšímu finále a ušetří zbytečné vracení. Logika je jednoduchá: Sedlec máte hned po příjezdu z ruky, přesun do centra proberete jednou, a nejfotogeničtější místo – Barboru v odpoledním světle – si necháte na závěr.
- Sedlec (u nádraží): kostnice + katedrála Nanebevzetí Panny Marie – počítejte s 60–90 minutami.
- Cesta do centra: ~2,5 km; místní vlak jede pár minut, pěšky projdete i horní město.
- Historické jádro: Vlašský dvůr, České muzeum stříbra, Kamenná kašna – 2–3 hodiny.
- Finále – chrám svaté Barbory: nejlepší světlo je odpoledne; naplánujte si ho nakonec.
Kdo přijíždí autem, může trasu otočit a začít nahoře u chrámu, kde jsou parkoviště pod centrem, a Sedlec nechat na konec před odjezdem. Ať zvolíte kterýkoli směr, počítejte s tím, že mezi oběma póly UNESCO se jednou přesunete – a raději o tom vězte předem než uprostřed dne.
Chrám svaté Barbory a dědictví UNESCO
Chrám svaté Barbory je vizitka města a jeden z nejcennějších příkladů vrcholné a pozdní gotiky ve střední Evropě. Zasvěcení svaté Barboře, patronce horníků, samo prozrazuje, komu Kutná Hora vděčila za bohatství – katedrálu financovaly cechy havířů a mincířů, ne panovník. To je na evropské poměry výjimečné: většinu velkých katedrál platili králové nebo biskupové, tady stáli za stavbou lidé, kteří stříbro pod městem sami dolovali. Základy vznikaly od roku 1385 a stavba se protáhla přes celé 15. i 16. století; podíleli se na ní architekti okruhu Petra Parléře a později Matěj Rejsek a Benedikt Rejt, jehož síťová klenba patří k vrcholům české gotiky.
Původní velkolepý plán počítal s chrámem téměř dvojnásobné délky, ale s úpadkem těžby stříbra došly peníze a stavba se nikdy nedokončila v zamýšlené podobě. Dnešní vzhled dotvořila až regotizační přestavba v letech 1884–1893 pod vedením Josefa Mockera a Ludvíka Láblera. Uvnitř si všimněte fresek s hornickými a mincovními výjevy – unikátní doklad každodennosti středověkého horníka, jaký jinde v Evropě nenajdete: v kaplích jsou vyobrazeni havíři při práci i mincíři razící groše. Nejlepší panoramatický záběr chrámu je z Barborské ulice s barokními sochami, kde vede takzvaná Jezuitská terasa s výhledem do údolí Vrchlice.
Právě sepětí gotické architektury s hornickou historií rozhodlo o zápisu na Seznam světového dědictví UNESCO v roce 1995. Zapsáno není jen samotné historické jádro s chrámem, ale i vzdálená katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci – obě části tvoří jednu památku. Kutná Hora tak stojí v jedné řadě s dalšími českými skvosty; přehled ostatních zapsaných měst najdete v souhrnu českých měst a v samostatném profilu Kutné Hory.
Sedlec a kostnice: memento mori z kostí
Podzemní kaple Všech svatých v Sedlci je nejnavštěvovanější a zároveň nejmrazivější zastávkou celého výletu. Interiér je vyzdobený z ostatků odhadem desítek tisíc lidí – obětí moru a husitských válek pohřbených na hřbitově, který proslavila hrst posvátné hlíny přivezené ve 13. století z Golgoty v Jeruzalémě. Právě pověst svaté půdy udělala ze sedleckého hřbitova vyhledávané pohřebiště širokého okolí a během morových epidemií se sem pochovávalo v obrovském počtu. Když se později hřbitov rušil a kosti bylo třeba někam uložit, vznikl nápad využít je jako výzdobu.
Dnešní podobu vytvořil kolem roku 1870 řezbář František Rint pro rod Schwarzenbergů; jeho podpis sestavený z kostí i obří lustr, k němuž prý byla použita každá kost lidského těla, patří k nejfotografovanějším detailům. Nechybí schwarzenberský erb vyskládaný z kostí ani girlandy lebek zavěšené pod klenbou. Kostnice je malá a v hlavní sezóně se rychle plní – přijďte hned po otevření, nebo naopak v pozdním odpoledni, kdy odjedou autobusové zájezdy. Fotografování bývá zpoplatněné a pieta místa se respektuje: nejde o atrakci, ale o pohřebiště.
Pár kroků od kostnice stojí katedrála Nanebevzetí Panny Marie, kterou v letech 1700–1708 přestavěl Jan Blažej Santini-Aichel do zcela ojedinělého slohu – barokní gotiky, jež spojuje barokní hravost s gotickými prvky původního cisterciáckého kláštera. Návštěvníci ji často míjejí a míří rovnou na kosti, ale katedrála je architektonicky cennější než sama kostnice a rovněž patří k zápisu UNESCO. Obě sedlecké památky zvládnete během jedné zastávky u nádraží.
Vlašský dvůr a stříbrné dědictví
Ve Vlašském dvoře bilo srdce středověké ekonomiky celého království. Od roku 1300 se tu razil pražský groš, stříbrná mince, která se stala mezinárodní měnou střední Evropy a udržela se v oběhu více než dvě stě let. Jméno „vlašský“ připomíná italské (vlašské) mincmistry z Florencie, které sem povolal Václav II., aby uspořádali dosud roztříštěnou ražbu do jedné centrální mincovny. Vznikla tak jedna z prvních institucí svého druhu v Evropě – kombinace mincovny, královské rezidence a správního centra. V dílnách si dnes prohlédnete rekonstrukci ražby a vyzkoušíte, jak se groš razil ručně údery kladiva do razidla – vděčné hlavně pro děti.
Chcete-li pochopit, odkud bohatství vůbec přišlo, je potřeba sestoupit pod zem. České muzeum stříbra v gotickém Hrádku nabízí prohlídku se sestupem do středověkého dolu – návštěvníci fárají v hornickém plášti a s helmou úzkými, nízkými chodbami, kterými se dobývalo stříbro v hloubkách přes dvě stě metrů. Původní štoly vytesané do skály jsou místy tak úzké, že se jimi musí protáhnout bokem. Je to nejlepší způsob, jak si na vlastní kůži představit, jak tvrdě a v jakých podmínkách se bohatství Kutné Hory vydolovávalo. Prohlídky jsou pouze s průvodcem a v hlavní sezóně se doporučuje rezervace předem, protože počet lidí ve skupině je z bezpečnostních důvodů omezený.
Stříbrná minulost dělá z Kutné Hory jedno z nejvýznamnějších hornických měst českých zemí. Kdo se o tuhle stránku dějin zajímá, najde souvislosti mezi těžebními centry v přehledu profilu města, kde jsou i tipy na sezónní akce připomínající hornickou tradici, například historické slavnosti s ražbou mincí.
Historické centrum a další zastávky
Horní město mezi Vlašským dvorem a chrámem svaté Barbory je samo o sobě zážitkem – křivolaké uličky, měšťanské domy a výhledy do údolí. Kromě hlavních památek stojí za zastavení řada dalších míst, která se dají projít cestou od jedné velké zastávky ke druhé:
- Kamenná kašna od Matěje Rejska (přelom 15. a 16. století) – pozdně gotická dvanáctiboká nádrž, která kdysi zásobovala město vodou přiváděnou dřevěným potrubím.
- Jezuitská kolej a Barborská ulice s galerií současného umění GASK – jedna z největších galerií v zemi sídlí v monumentální barokní budově naproti chrámu.
- Kamenný dům s bohatě zdobeným pozdně gotickým průčelím, jeden z nejcennějších měšťanských domů u nás.
- Morový sloup a náměstí Národního odboje s barokními a renesančními domy.
- Katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci – barokní gotika Jana Blažeje Santiniho, také na seznamu UNESCO.
Právě klidná procházka horním městem bývá to, na co lidé po návštěvě nejvíc vzpomínají – ne fronta u kostnice, ale ten okamžik, kdy z Barborské ulice poprvé uvidíte celý chrám nad údolím. Kdo má rád živá historická jádra, ocení, že centrum Kutné Hory není skanzen, ale běžně obývané město s kavárnami a obchody.
Praktické tipy a okolí: doprava, vstupné a kdy jet
Z Prahy vlakem dojedete na Kutná Hora hlavní nádraží zhruba za hodinu; odtud je Sedlec s kostnicí pár minut chůze a do centra jezdí místní vláček na zastávku Kutná Hora město. Autem je to od Prahy asi 70 kilometrů po dálnici D1 a silnici I/38; parkoviště jsou pod centrem a u chrámu svaté Barbory, do historického jádra se autem nevyplatí zajíždět.
Na hlavní památky se vyplatí kombinovaná vstupenka – ušetří proti samostatnému vstupnému a řada objektů ji nabízí. Přesné ceny a otevírací doby se mění podle sezóny, ověřte si je před cestou na webech správců památek (kostnice a sedlecká katedrála mají jiného správce než chrám svaté Barbory). Nejlepší je dorazit dopoledne mimo hlavní letní špičku; kostnice a Barbora bývají v létě plné a fronty jsou největší kolem poledne. V zimě je otevírací doba kratší, ale město bez davů má zvláštní kouzlo.
Na Kutnou Horu si vyhraďte celý den. Zvládne se i za dopoledne, ale spěch připraví o to nejlepší – klidnou procházku horním městem s výhledem na chrám. Kdo má víc času, může výlet spojit s dalšími středočeskými zastávkami. Cestou od Prahy leží Český Brod, na sever pak lázeňské Poděbrady s kolonádou nad Labem a Nymburk s pivovarskou tradicí Bohumila Hrabala – obě města se dají s Kutnou Horou spojit do delšího okruhu Polabím. Srovnání s hlavním městem i tipy, co stihnout přímo tam, najdete v průvodci co navštívit v Praze, další cíle pak v přehledu českých měst.
Kutná Hora jako výlet z Prahy
Kutná Hora patří k nejoblíbenějším jednodenním výletům z hlavního města – hodinu cesty, koncentrace UNESCO památek a příběh stříbra na malé ploše. Na rozdíl od přeplněného centra Prahy tu za jediný den projdete gotickou katedrálu evropského významu, sestoupíte do skutečného středověkého dolu a postojíte v kapli vyzdobené lidskými kostmi – kombinaci, jakou jinde nenajdete. Ať už přijedete kvůli architektuře, historii těžby, nebo jen za dobrou procházkou, vyplatí se přijet s rozmyšlenou trasou a dostatkem času. Podrobný profil města, aktuality a další tipy najdete v profilu Kutné Hory.
Časté otázky
Co v Kutné Hoře vidět jako první?
Přijíždíte-li vlakem, začněte u nádraží kostnicí a katedrálou v Sedlci a teprve pak zamiřte do historického centra k chrámu svaté Barbory. Ušetříte tím zbytečné přecházení mezi dvěma vzdálenými částmi města.
Jak daleko je kostnice od chrámu svaté Barbory?
Sedlec s kostnicí a historické centrum s chrámem svaté Barbory dělí zhruba 2,5 kilometru. Spojuje je místní vlak, autobus i pěší trasa horním městem, kterou ujdete asi za 40 minut.
Kolik lidí je pohřbeno v sedlecké kostnici?
Výzdoba kaple je vytvořena z ostatků odhadem desítek tisíc lidí, obětí moru a husitských válek pohřbených na sedleckém hřbitově, který proslavila posvátná hlína přivezená z Jeruzaléma.
Jak se z Prahy do Kutné Hory dostanu?
Vlakem z Prahy na Kutná Hora hlavní nádraží dojedete zhruba za hodinu, autem je to asi 70 kilometrů po dálnici D1 a silnici I/38.
Kolik času si na Kutnou Horu vyhradit?
Ideální je celý den. Zvládnout se dá i za dopoledne, ale na klidnou procházku centrem a obě části UNESCO je lepší počítat s šesti až osmi hodinami.
Proč je Kutná Hora na seznamu UNESCO?
Kutná Hora se dostala na seznam UNESCO v roce 1995 díky historickému jádru s chrámem svaté Barbory a sedlecké katedrále Nanebevzetí Panny Marie s kostnicí, které dokládají spojení gotické architektury a hornického bohatství.
