Praha
Aktualizováno: 25. srpna 2026
Praha je hlavní a zároveň největší město České republiky. Leží ve středu Čech na řece Vltavě a tvoří samostatný kraj Hlavní město Praha. Je politickým, hospodářským a kulturním centrem státu se sídlem prezidenta, vlády i parlamentu.
Město se rozkládá v členité kotlině po obou březích Vltavy v nadmořské výšce zhruba 175 až 400 metrů. Historické jádro s Pražským hradem, Karlovým mostem, Staroměstským náměstím a Vyšehradem je od roku 1992 zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO.
Rychlý přehled
- Kraj: Hlavní město Praha (samostatný kraj)
- Okres: Praha není členěna do klasického okresu, tvoří samostatnou územní jednotku
- První písemná zmínka: souvisí se založením Pražského hradu na konci 9. století; Nové Město založil Karel IV. roku 1348
- Počet obyvatel: přibližně 1,4 milionu (k roku 2025 dle cs. Wikipedie vycházející z dat ČSÚ)
- Rozloha: přibližně 496 km²
- Web města: www.praha.eu
O městě Praha
Praha je s přibližně 1,4 milionu obyvatel a rozlohou zhruba 496 km² největším městem Česka. Jako jediné město v zemi má postavení samostatného kraje a současně obce s rozšířenou působností. Člení se na desítky městských částí a je dopravním i správním uzlem celé republiky.
Vedle role sídla nejvyšších státních institucí je Praha také významným centrem vysokého školství, vědy, kultury a turistického ruchu. Historickým jádrem protéká Vltava, nejdelší česká řeka, přes niž vede řada mostů v čele s kamenným Karlovým mostem.
Historie Prahy
Osídlení pražské kotliny sahá hluboko do pravěku. Přelomovým okamžikem bylo založení Pražského hradu na konci 9. století, kdy kníže Bořivoj vybudoval na hradčanské ostrožně první kostel. Hrad se brzy stal sídlem přemyslovských knížat a později králů.
Rozkvět města je spojen zejména s vládou Karla IV., který roku 1348 založil Nové Město pražské a povýšil Prahu na jednu z předních metropolí střední Evropy. Roku 1784 byla za Josefa II. dosud samostatná pražská města (Staré Město, Nové Město, Malá Strana a Hradčany) sloučena v jeden celek. Od vzniku samostatné České republiky roku 1993 je Praha jejím hlavním městem.
Co v Praze navštívit
Praha nabízí jednu z nejucelenějších historických zástaveb v Evropě. K nejnavštěvovanějším místům patří:
- Pražský hrad s katedrálou svatého Víta, jeden z největších hradních areálů na světě.
- Karlův most, kamenný most přes Vltavu spojující Staré Město a Malou Stranu.
- Staroměstské náměstí se Staroměstským orlojem, jehož nejstarší část pochází z roku 1410.
- Vyšehrad, historické opevnění nad Vltavou s bazilikou a národním pohřebištěm.
- Josefov, dochované pražské židovské město se synagogami a starým hřbitovem.
Historické jádro města je zapsáno na seznamu UNESCO od roku 1992.
Poloha a doprava
Praha leží uprostřed Čech a je hlavním dopravním uzlem republiky. Sbíhají se zde dálnice i železniční koridory ze všech směrů a na okraji města se nachází mezinárodní letiště Václava Havla. Vnitřní dopravu zajišťuje rozsáhlá síť metra, tramvají a autobusů.
Díky poloze v centru země jsou z Prahy dobře dostupná ostatní krajská města. Do Brna, druhého největšího města Česka, vede dálnice D1 dlouhá zhruba 200 kilometrů.
Správní členění: 57 městských částí, 22 správních obvodů a 10 obvodů
Praha má tři vrstvy vnitřního členění, které se navzájem překrývají, a právě v tom se lidé nejčastěji ztrácejí. Nejnižší a jedinou samosprávnou vrstvu tvoří městské části, kterých je 57. Každá má vlastní zastupitelstvo, starostu a úřad. Vedle číslovaných částí Praha 1 až Praha 22 sem patří i části s vlastním jménem, třeba Praha-Troja, Praha-Zbraslav, Praha-Kunratice nebo Praha-Suchdol. Nad nimi stojí město jako celek: Praha je samostatným druhem územního samosprávného celku, formálně tedy není ani obcí, ani krajem, a řídí ji šedesátipětičlenné zastupitelstvo, rada v čele s primátorem a Magistrát hlavního města Prahy.
Druhou vrstvou je 22 správních obvodů označených Praha 1 až Praha 22. Nejde o samosprávu, ale o rozdělení přenesené státní správy: úřad pověřené městské části vykonává pro celý obvod agendu, kterou jinde v republice zajišťuje obec s rozšířenou působností. Tento systém se ustálil v roce 2001 a legislativní název mu dal až zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech. Proto se obyvatel Kunratic dozví, že jeho stavební úřad sídlí na Praze 4, přestože jeho městská část se jmenuje jinak.
Třetí vrstvou je 10 obvodů Praha 1 až Praha 10, které vznikly zákonem č. 36/1960 Sb. o územním členění státu a jsou na úrovni okresů. Nemají samosprávu, ale drží pohromadě soudní a poštovní geografii: podle nich se určují obvody Obvodního soudu pro Prahu 1 až Obvodního soudu pro Prahu 10, nad nimiž stojí Městský soud v Praze, a používá je i pošta. Právě tento obvod se objevuje na uličních cedulích. Praha se dále dělí na 112 katastrálních území, která jsou zároveň částmi obce.
Dnešní rozloha zhruba 496 km² je výsledkem několika vln připojování. Zlomem byl rok 1922, kdy vznikla takzvaná Velká Praha, další rozšíření následovala v letech 1960, 1968, 1970 a 1974. Historický lexikon obcí ČSÚ proto přepočítává starší sčítání na dnešní území: následující řada tedy ukazuje, kolik lidí žilo na ploše současné Prahy, nikoli v tehdejších hranicích.
Data pocházejí z publikace Historický lexikon obcí České republiky 1869 až 2005 a z výsledků sčítání lidu ČSÚ. Podle běžné evidence obyvatel ČSÚ žilo v Praze k 30. září 2025 přibližně 1 402 000 lidí, tedy citelně více než při posledním sčítání.
Metro, tramvaje, železniční uzel a okruhy
Páteří pražské dopravy je metro. Provozuje ho Dopravní podnik hlavního města Prahy a tvoří ho tři linky: A (zelená), B (žlutá) a C (červená). Síť měří zhruba 65 kilometrů a má 61 stanic, z toho tři přestupní: Muzeum, Můstek a Florenc. První úsek se otevřel 9. května 1974 na trase C mezi dnešní Florencí a Kačerovem, poslední rozšíření přibylo v dubnu 2015, kdy linka A dojela z Dejvické do Nemocnice Motol. Od roku 2022 se staví čtvrtá linka D mezi Pankrácí a Písnicí. V roce 2024 přepravilo metro zhruba 379 milionů cestujících.
Tramvajová síť je starší a hustší než metro. Koňka vyjela poprvé 23. září 1875, elektrický provoz začal 18. července 1891 a dnes má síť podle výroční zprávy dopravního podniku za rok 2024 zhruba 149 kilometrů tratí, kolem 290 zastávek a asi 27 denních a 9 nočních linek. Metro, tramvaje, autobusy, lanovky, přívozy i příměstské vlaky spojuje jeden systém, Pražská integrovaná doprava, který přesahuje do Středočeského kraje. Dopravní podnik přepravil v roce 2024 zhruba 975 milionů cestujících a zaměstnával přes 11 tisíc lidí.
Praha je zároveň největším železničním uzlem v zemi. Nejstarší je Masarykovo nádraží z let 1844 až 1845, postavené jako součást trati z Olomouce a dnes poslední hlavové nádraží ve městě. Praha hlavní nádraží, otevřené roku 1871 a proslulé secesní Fantovou budovou, je největší osobní stanicí v Česku; podle dat z roku 2023 jím projde v průměru kolem 90 tisíc cestujících denně. Dopravu doplňují nádraží Praha-Smíchov, Praha-Holešovice, Praha-Libeň, Praha-Vršovice a Praha-Dejvice. Silniční paprsky tvoří dálnice D1, D5, D6, D7, D8, D10 a D11; kolem města se buduje Pražský okruh D0, jehož plánovaná délka je zhruba 82 kilometrů, přičemž řada úseků na severu a východě zatím chybí. Vnitřní dopravu odvádí Městský okruh s tunelovým komplexem Blanka, otevřeným v roce 2015: se svými 5 502 metry jde o nejdelší silniční tunel v Česku. Letiště Václava Havla Praha leží v Ruzyni na území Prahy 6, funguje od roku 1937 a v roce 2025 odbavilo zhruba 17,7 milionu cestujících.
Hospodářství a největší zaměstnavatelé
Praha je ekonomicky nejsilnějším regionem republiky a její hospodářství stojí na službách, nikoli na výrobě. Podle Českého statistického úřadu dosáhla průměrná hrubá měsíční mzda v hlavním městě ve druhém čtvrtletí 2026 zhruba 66 500 Kč, výrazně nad celostátním průměrem, a míra nezaměstnanosti patří dlouhodobě k nejnižším v zemi. V registru ekonomických subjektů ČSÚ bylo ve stejném období vedeno přes 705 tisíc subjektů se sídlem v Praze. Silnou roli hraje cestovní ruch: v hromadných ubytovacích zařízeních se ve druhém čtvrtletí 2026 ubytovalo přes 2,1 milionu hostů.
Zásadní pro pražský trh práce je koncentrace centrál. Podle obchodního rejstříku zde sídlí energetická skupina ČEZ (Michle), tři z největších bank v zemi, tedy Česká spořitelna v Krči, Komerční banka v ulici Na příkopě a Československá obchodní banka v Radlicích, dále Generali Česká pojišťovna na Spálené, České dráhy na nábřeží Ludvíka Svobody, Letiště Praha v Ruzyni a Dopravní podnik hlavního města Prahy ve Vysočanech. Vedle firem jsou největšími zaměstnavateli veřejné instituce: Univerzita Karlova a další vysoké školy, ministerstva a ústřední úřady, Akademie věd a nemocnice, v čele s Fakultní nemocnicí v Motole, největším zdravotnickým zařízením v Česku.
Průmyslová stopa ve městě nezmizela, jen se přesunula na okraje: výrobní a logistické areály se drží hlavně na severovýchodě kolem Vysočan a Hloubětína a na jihozápadě u Zličína. Historicky šlo o mnohem těžší obory. Ve Vysočanech stály strojírny ČKD, na Smíchově Ringhofferova vagónka a pivovar Staropramen, v Holešovicích městská jatka a říční přístav, v Jinonicích letecká Waltrovka. Většina těchto areálů prošla konverzí na kanceláře a bydlení, což je dodnes jeden z motorů pražského stavebnictví.
Časté otázky
V jakém kraji leží Praha?
Praha tvoří samostatný kraj Hlavní město Praha. Jako jediné české město má současně postavení kraje i obce.
Kolik má Praha obyvatel?
Praha má přibližně 1,4 milionu obyvatel (k roku 2025 podle cs. Wikipedie vycházející z dat ČSÚ), a je tak nejlidnatějším městem České republiky.
Proč je Praha zapsána v UNESCO?
Historické jádro Prahy je od roku 1992 na seznamu světového dědictví UNESCO pro svou mimořádně dochovanou středověkou a barokní zástavbu.
U jaké řeky Praha leží?
Prahou protéká řeka Vltava, nejdelší řeka v Česku. Přes ni vede mimo jiné historický Karlův most.
Další česká města
Prozkoumejte další města v našem přehledu:
Zpět na rozcestník: Přehled českých měst.
Kolik má Praha městských částí a jaký je rozdíl mezi Prahou 4 a Prahou-Kunraticemi?
Praha se dělí na 57 samosprávných městských částí, z nichž 22 nese číslo (Praha 1 až Praha 22) a ostatní mají vlastní jméno. Vedle toho existuje 22 správních obvodů pro výkon státní správy a 10 obvodů na úrovni okresů, podle nichž se řídí soudy i pošta. Praha-Kunratice je tedy samostatná městská část, ale spadá do správního obvodu Praha 4.
Kolik linek a stanic má pražské metro?
Pražské metro má tři provozované linky, A (zelenou), B (žlutou) a C (červenou), síť dlouhou zhruba 65 kilometrů a 61 stanic. Přestupní stanice jsou tři: Muzeum, Můstek a Florenc. Od roku 2022 se staví čtvrtá linka D mezi Pankrácí a Písnicí.
