Historie firmy Baťa: od Zlína do celého světa
Aktualizováno 14. 7. 2026
Historie firmy Baťa je příběhem obuvnické dílny ze Zlína, která během jedné generace vyrostla ve světový koncern a dodnes patří k nejznámějším značkám českého původu. Firmu založili v roce 1894 sourozenci Baťovi a nejvýrazněji ji formoval Tomáš Baťa, jehož systém řízení, sociální politiky a stavby proměnily Zlín i představu o moderní tovární výrobě. Dnešní značka Baťa působí po celém světě, přestože původní zlínské závody prošly znárodněním a desetiletí nesly jiné jméno. V tomto přehledu z pilíře českých firem odlišíme zakladatelskou éru od dnešní mezinárodní organizace.
Založení ve Zlíně roku 1894
Dějiny koncernu se začaly psát 21. září 1894, kdy úřady vydaly na jméno Antonína Bati živnostenské povolení. Firmu ve Zlíně založili tři sourozenci, Antonín, Anna a Tomáš Baťovi, z rodiny s dlouhou ševcovskou tradicí, za peníze z dědictví po matce (uváděno 800 zlatých). Zpočátku dílna vyráběla plátěnou a plstěnou obuv a potýkala se s obvyklými problémy malého řemeslného provozu.
Zlom přišel po roce 1900, kdy se firma stala veřejnou obchodní společností; Tomáš Baťa v ní držel většinový 55% podíl. Právě on postupně převzal vedení a od roku 1908 určoval směřování podniku. Roku 1903 vznikly první podnikové strojírny a firma se začala orientovat na strojní, sériovou výrobu, cestu, kterou se pak ubírala celá její další historie.
Tomáš Baťa a baťovský systém
Osobnost zakladatele je od firmy neoddělitelná. Tomáš Baťa se narodil 3. dubna 1876 ve Zlíně a inspiraci pro tovární organizaci čerpal mimo jiné ze studijních cest do Spojených států. Do českého prostředí přenesl principy taylorismu i pásovou výrobu po vzoru Henryho Forda, kterou závod zaváděl od roku 1927; podle dobových údajů umožnila zvýšit produkci o 58 % při nárůstu počtu zaměstnanců jen o 35 %.
Baťovský systém ale nebyl jen o strojích. Firma dělila provoz na samostatné dílny s vlastním účtem zisků a ztrát, roku 1924 zavedla spoluúčast zaměstnanců na zisku a ztrátě a budovala vlastní vzdělávací instituce, mezi nimi Baťovu školu práce. K obrazu firmy patřily i cenové akce, nejznámější „Baťa drtí drahotu“ z roku 1922, při níž podnik snížil ceny zhruba o polovinu.
Tomáš Baťa byl v roce 1923 zvolen starostou Zlína a město díky němu získalo podobu, kterou má dodnes: funkcionalistickou architekturu, typické cihlové domky pro dělníky a rozsáhlé tovární areály. Zlín se stal učebnicovým příkladem průmyslového města postaveného kolem jediné firmy.
Meziválečná expanze do světa
Ve dvacátých a třicátých letech rostl podnik mimořádným tempem. V roce 1910 měl necelých 1 500 zaměstnanců a vyráběl kolem 3 000 párů obuvi denně; v roce 1931 už zaměstnával přibližně 29 500 lidí v Československu a produkce dosahovala řádově 35 milionů párů ročně. Roku 1926 firma zajišťovala zhruba 55 % československého vývozu obuvi.
Baťa zároveň budoval síť zahraničních poboček a takzvaných satelitních měst, plánovaných podle zlínského vzoru, od švýcarského Möhlinu po pozdější kanadskou Batawu. Tato města měla vlastní továrny, bydlení i infrastrukturu a stala se pobočkami baťovské „firmy jako města“ v zahraničí. Firma se navíc neomezovala jen na obuv, ale postupně vstupovala do desítek dalších výrobních odvětví, od pryžového zboží přes strojírenství až po chemii. Podle firemních přehledů koncern k roku 1932 působil zhruba v 54 zemích, zaměstnával přes 31 tisíc lidí a provozoval kolem 2 500 prodejen. Následující tabulka shrnuje řádový vývoj podniku.
| Rok | Milník | Řádové údaje |
|---|---|---|
| 1894 | Založení dílny ve Zlíně | 3 sourozenci Baťovi |
| 1910 | Přechod na strojní výrobu | ~1 500 zaměstnanců, ~3 000 párů/den |
| 1931 | Vrcholná meziválečná produkce | ~29 500 zaměstnanců v ČSR, ~35 mil. párů/rok |
| 1932 | Smrt Tomáše Bati | ~54 zemí, ~2 500 prodejen |
| 1945 | Znárodnění zlínských závodů | přes 67 000 zaměstnanců (koncern) |
| 2000 | Bata Shoe Organization ve světě | ~5 000 prodejen v 68 zemích |
Rok 1932: smrt zakladatele a nové vedení
Dne 12. července 1932 Tomáš Baťa zahynul při letecké havárii u Otrokovic cestou na obchodní jednání do Švýcarska. Vedení koncernu převzal jeho nevlastní bratr Jan Antonín Baťa, který firmu řídil v letech 1932 až 1939 a pokračoval v expanzi i sociálních opatřeních, roku 1934 byl například zaveden čtyřicetihodinový pětidenní pracovní týden. Souběžně nastupoval do řídicích rolí i syn zakladatele, Tomáš Jan Baťa, přezdívaný „Baťa mladší“, který od konce třicátých let budoval zahraniční část koncernu se základnou v Kanadě.
Znárodnění 1945 a značka Svit
Druhá světová válka koncern rozdělila. Jan Antonín Baťa odešel do emigrace (usadil se v Brazílii), zatímco zahraniční pobočky pokračovaly nezávisle. Po osvobození byly zlínské závody znárodněny zestátněním k 27. říjnu 1945; rodina Baťů byla novým režimem označena za nepřátele a její jméno se z veřejného prostoru systematicky odstraňovalo. K 1. lednu 1949 byl znárodněný podnik přejmenován na Svit, národní podnik, a pod tímto jménem existoval až do roku 2000. Také samotný Zlín nesl v letech 1949 az 1990 jméno Gottwaldov.
Baťa ve světě a návrat značky
Zde je klíčové odlišení: firma Baťa, kterou dnes potkáme v nákupních centrech, není přímým pokračováním znárodněného zlínského Svitu, nýbrž té části původního koncernu, která se po válce nacházela mimo socialistický blok a dál se rozvíjela pod vedením rodiny Baťů. Tuto mezinárodní organizaci, Bata Shoe Organization, vedl z Kanady Tomáš Jan Baťa. Podle firemních přehledů provozovala organizace k roku 2000 řádově pět tisíc prodejen v 68 zemích a zaměstnávala kolem 49 tisíc lidí.
Právě Tomáš Jan Baťa (1914 az 2008), syn zakladatele, je klíčovou postavou poválečné historie: z Kanady desítky let řídil rozptýlenou síť výrobních závodů a prodejen, udržel značku jednotnou a rozšířil ji na nové trhy v Asii, Africe i Latinské Americe. Zahraniční větev tak nikdy nepřestala fungovat, i když domácí zlínský závod skončil v rukou státu. Do Československa se značka vrátila po roce 1989; obnovené aktivity zde firma rozvíjí od začátku devadesátých let. Dnes je Baťa podle vlastních materiálů rodinnou firmou s více než stoletou tradicí, se sídlem ve švýcarském Lausanne, tisíci prodejen a sítí nezávislých partnerů po celém světě. Guinnessova kniha rekordů firmu v roce 2004 ocenila jako největšího výrobce a prodejce obuvi historie s více než 14 miliardami prodaných párů.
Odkaz firmy Baťa
Baťa je dnes zároveň světová obuvnická značka i kus české průmyslové historie. Zakladatelská éra Tomáše Bati zůstává symbolem odvahy, organizace práce a sociálního experimentu, zatímco moderní Baťa je globální rodinnou firmou navazující na zahraniční větev původního koncernu. Další příběhy tuzemských podniků najdete v našem přehledu českých firem. Máte k profilu doplnění nebo opravu? Ozvěte se nám přes kontaktní stránku.
Časté otázky
Kdy a kde byla firma Baťa založena?
Baťa vznikla ve Zlíně; živnostenské povolení bylo vydáno 21. září 1894 na jméno Antonína Bati a firmu společně založili sourozenci Antonín, Anna a Tomáš Baťovi.
Kdo byl Tomáš Baťa?
Tomáš Baťa (1876 az 1932) byl spoluzakladatel a hlavní budovatel firmy. Zavedl baťovský systém řízení, rozšířil výrobu do desítek zemí a jako starosta Zlína zásadně proměnil město. Zahynul při letecké havárii u Otrokovic v roce 1932.
Co znamenal baťovský systém?
Šlo o způsob řízení kombinující pásovou výrobu, samostatné dílny s vlastním účtem zisků a ztrát, spoluúčast zaměstnanců na výsledku a firemní vzdělávání i bydlení.
Kdy byla firma Baťa znárodněna?
Zlínské závody byly znárodněny zestátněním k 27. říjnu 1945 a k 1. lednu 1949 přejmenovány na národní podnik Svit.
Je dnešní Baťa stejná firma jako před válkou?
Ne přímo. Dnešní značka navazuje na zahraniční část původního koncernu, která zůstala mimo socialistický blok a rozvíjela se dál pod vedením rodiny Baťů; znárodněný zlínský závod pokračoval odděleně jako Svit.
Kde má Baťa dnes sídlo a jak je velká?
Podle firemních materiálů je Baťa rodinná firma se sídlem ve švýcarském Lausanne, provozuje tisíce prodejen po celém světě a Guinnessova kniha rekordů ji označila za historicky největšího prodejce obuvi.
