Kovosvit MAS: konec baťovské strojírny
Kovosvit MAS byl výrobce obráběcích strojů ze Sezimova Ústí na Táborsku, jehož závod vyrostl v roce 1939 jako součást baťovské průmyslové expanze a který v roce 2024 skončil v úpadku.
Po většinu své existence patřil Kovosvit mezi několik málo českých podniků, které dokázaly vyrábět kompletní obráběcí stroje vlastní konstrukce, tedy soustruhy, frézky a později CNC obráběcí centra. Značka MAS byla po desetiletí zavedená v československém i exportním strojírenství a spolu s pobočnými závody a slévárnou byl podnik hlavním zaměstnavatelem Sezimova Ústí. Výrobu ukončila kombinace ztrátového hospodaření, vazby na ruský trh a nevyplácených mezd; v roce 2026 přešel průmyslový areál do rukou nového majitele, který v něm rozjíždí jiný typ výroby.
Rychlá fakta
Rychlý přehled
- Název: KOVOSVIT MAS Machine Tools, a.s. (IČO 07333536), dříve KOVOSVIT MAS, a.s. (IČO 26047284)
- Obor: strojírenství, výroba obráběcích strojů a slévárenství
- Založeno: 1939 (závod v Sezimově Ústí), značka MAS existuje od roku 1936
- Zakladatel: koncern Baťa, Zlín
- Sídlo: náměstí Tomáše Bati 419, Sezimovo Ústí, okres Tábor, Jihočeský kraj
- Vlastník: jediným akcionářem je od prosince 2021 společnost ANDŽI, spol. s r.o.; firma je od dubna 2024 v insolvenci a s majetkem nakládá insolvenční správce
- Web: firemní doména kovosvit.cz je po ukončení provozu nefunkční
- Tržby: skupina Kovosvit vykázala za rok 2022 zhruba 1,2 miliardy Kč; samotná strojírenská část skončila ten rok ve ztrátě zhruba 167 milionů Kč
- Počet zaměstnanců: k roku 2022 zhruba 450 lidí v celé skupině, na jaře 2024 už jen kolem 220 ve výrobě strojů
- Známá díky: obráběcím strojům značky MAS a baťovskému původu závodu i celé čtvrti Sezimovo Ústí II
Co je Kovosvit MAS
Kovosvit MAS byl podnik lehkého strojírenství, který stavěl obráběcí stroje, tedy zařízení, na nichž se z polotovaru obrábí hotový kovový díl. Historicky se sortiment posouval od jednoduchých soustružnických automatů, vrtaček, obrážeček a hoblovek k číslicově řízeným strojům. V posledních desetiletích tvořily jádro nabídky hrotové a CNC soustruhy řady MASTURN, vertikální obráběcí centra řady MCV, pětiosá centra řady MCU a multifunkční soustružnicko-frézovací stroje MULTICUT.
Zákazníky byly především strojírenské a subdodavatelské provozy, výroba pro automobilový průmysl, energetiku a letectví, a to jak v Česku, tak v exportu. Podstatnou částí byznysu nebyl jen prodej stroje, ale i jeho zprovoznění, technologické zaškolení a servis, což je u obráběcích center standard.
Vedle strojírny stála v areálu i slévárna, která odlévala litinové odlitky pro vlastní stroje i pro externí zákazníky z automobilového, lodního a zemědělského průmyslu. Po rozdělení firmy v roce 2018 fungovala jako samostatná společnost KOVOSVIT MAS Foundry.
Historie a vývoj
Baťovský původ a rok 1939
Kořeny podniku sahají do Zlína, kde koncern Baťa od počátku 20. století vyráběl vlastní obuvnické stroje. V roce 1936 se pro strojírenskou produkci ustálila značka MAS a o dva roky později vznikly Moravské a Slovenské strojírny. Nový závod měl původně stát na Slovensku, ale politické události března 1939 to znemožnily, a tak se hledala jiná lokalita. Volba padla na průmyslově nerozvinuté Táborsko, konkrétně na místo zvané Velký Dvůr u Sezimova Ústí. Od června 1939 tu baťovská stavební firma stavěla nejen továrnu, ale i celou novou část města s bydlením pro zaměstnance; první výroba se rozběhla ještě koncem téhož roku. Vazba na zakladatelskou rodinu je dodnes patrná v adrese sídla na náměstí Tomáše Bati.
Národní podnik Kovosvit
Po znárodnění baťovského koncernu v roce 1948 se závod stal součástí národního podniku Baťa a následně z něj v Sezimově Ústí vznikl samostatný podnik Kovosvit. Ten postupně přibíral další provozy: v roce 1950 závod v Písku, v roce 1958 v Holoubkově a v roce 1975 v Dobříši. V roce 1980 byl začleněn do výrobní hospodářské jednotky Továrny strojírenské techniky, po roce 1989 se stal státním podnikem a v roce 1990 akciovou společností KOVOSVIT, a.s., která byla následně privatizována. Sezimovoústecký závod tak celé poválečné období patřil k pilířům průmyslu v okrese Tábor.
Privatizace, KKCG a sázka na Rusko
V roce 2002 vznikla společnost KOVOSVIT MAS, a.s., na kterou přešel provoz v Sezimově Ústí; holding tehdy spadal pod skupinu KKCG. Písecký závod skončil s výrobou počátkem roku 2006. Krize roku 2009 srazila tržby podniku zhruba o 60 procent a vyžádala si rozsáhlé propouštění, firma ji ale přežila. V letech 2010 a 2011 patřil holding pod Bonatrans Group, poté jej ovládl podnikatel František Komárek. Ten mezi lety 2013 a 2016 investoval společně s ruskou finanční skupinou do výroby obráběcích strojů v Azovu a v roce 2015 koupil ruský konkurenční podnik Sasta. Po zavedení mezinárodních sankcí hodnota těchto investic prudce klesla, v roce 2016 banky kvůli dluhům zmrazily firmě účty a Komárek ji prodal společnosti INDUSTRY INNOVATION podnikatele Michala Strnada, který provoz stabilizoval.
Rozdělení v roce 2018 a ruský majitel
K 31. prosinci 2018 byla firma rozdělena rozštěpením na tři nástupnické společnosti: výrobce strojů KOVOSVIT MAS Machine Tools, servisní a řídicí KOVOSVIT MAS Management a slévárnu KOVOSVIT MAS Foundry. V roce 2020 prodal Michal Strnad podnik ruskému investičnímu fondu Trust Union Fund; kupující převzal firmu i se závazky v řádu stovek milionů korun. Po ruské invazi na Ukrajinu firma ukončila aktivity v Rusku a změnila vedení, přičemž podíl ruské akcionářky v mateřské společnosti ANDŽI klesl v dubnu 2022 na 25 procent. Ztráta ruského odbytu ale zůstala nezacelená: strojírenská část skončila ve ztrátě 134 milionů Kč za rok 2021 a 167 milionů Kč za rok 2022.
Úpadek 2024 a konec výroby
Od března 2024 přestala firma vyplácet mzdy. Insolvenční řízení bylo zahájeno 17. dubna 2024 u Krajského soudu v Českých Budějovicích, v květnu podalo výpověď 178 z přibližně 220 zaměstnanců strojírny a soud rozhodl 20. srpna 2024 o úpadku dlužníka. Pokus o reorganizaci nevyšel, věřitelé na podzim 2024 rozhodli o konkurzu a od konce října 2024 nakládá s majetkovou podstatou insolvenční správce Lukáš Vlašaný. Poslední fungující část, slévárna se 120 zaměstnanci, ukončila výrobu v květnu 2025. Soud následně schválil ukončení provozu strojírny, protože závod už fakticky nefungoval.
Vlastnická struktura
Jediným akcionářem společnosti KOVOSVIT MAS Machine Tools je od 1. prosince 2021 pražská firma ANDŽI, spol. s r.o. Ta byla původně ovládána ruskou majitelkou Taťánou Kuranovovou, jejíž podíl se v dubnu 2022 snížil na čtvrtinu ve prospěch dalších společníků včetně sesterské společnosti KOVOSVIT MAS Management. Závod byl už od srpna 2020 zastaven ve prospěch věřitele. Od rozhodnutí soudu z října 2024 přešla dispoziční oprávnění k majetku na insolvenčního správce, takže vlastnická struktura má dnes už jen formální význam: o majetku rozhoduje konkurzní řízení, nikoli akcionář.
Areál a co v něm je dnes
Průmyslový areál v Sezimově Ústí patří k největším v regionu: má zhruba 163 tisíc metrů čtverečních a pětadvacet budov a hal s kompletní infrastrukturou. Znalecký odhad se blížil 600 milionům Kč, soud ale schválil prodej za nižší částku. Dne 2. června 2026 oznámil insolvenční správce, že areál koupila společnost Tropner, dodavatel pro obranný průmysl ze skupiny STV Invest. Nový majitel deklaruje postupnou revitalizaci areálu a hledání nájemců; prvním z nich se v září 2026 stala firma GreMi KLIMA, která si pronajala tři výrobní haly a kancelářské prostory. Výroba obráběcích strojů pod značkou MAS ale obnovena nebyla, takže Kovosvit dnes patří spíše k českým průmyslovým značkám s uzavřenou historií než k živým výrobcům.
Časté otázky
Kdo vlastní Kovosvit MAS?
Jediným akcionářem společnosti KOVOSVIT MAS Machine Tools je od prosince 2021 firma ANDŽI, spol. s r.o. Protože je ale společnost od srpna 2024 v úpadku a od října 2024 nakládá s jejím majetkem insolvenční správce, reálnou kontrolu nad majetkem vykonává konkurzní řízení. Samotný průmyslový areál koupila v červnu 2026 společnost Tropner ze skupiny STV Invest.
Kdy Kovosvit vznikl?
Závod v Sezimově Ústí začal růst v roce 1939 jako pobočná strojírna koncernu Baťa a výroba se v něm rozběhla ještě koncem téhož roku. Značka MAS je o něco starší, ustálila se ve Zlíně v roce 1936. Podnik s názvem Kovosvit vznikl po znárodnění na přelomu 40. a 50. let.
Kde Kovosvit sídlí?
Sídlem je náměstí Tomáše Bati 419 v Sezimově Ústí v okrese Tábor v Jihočeském kraji. Historicky měl podnik i pobočné závody v Písku, Holoubkově a na Dobříši, ty ale postupně zanikly nebo se osamostatnily.
Co Kovosvit vyráběl?
Obráběcí stroje. V minulosti šlo o soustružnické automaty, vrtačky, hoblovky a obrážečky, v posledních desetiletích o CNC soustruhy řady MASTURN, vertikální obráběcí centra MCV, pětiosá centra MCU a multifunkční stroje MULTICUT. Součástí areálu byla i slévárna litiny.
Proč Kovosvit skončil?
Firmu dlouhodobě táhly dolů ztráty ve výrobě strojů a nezdařená orientace na ruský trh, na kterou dolehly sankce a následně ukončení ruských aktivit po invazi na Ukrajinu. Přeorientovat prodej na západní trhy se nepodařilo, od března 2024 firma nevyplácela mzdy a v dubnu téhož roku se dostala do insolvence.
Funguje Kovosvit ještě?
Ne. Výroba obráběcích strojů byla zastavena v průběhu roku 2024, slévárna ukončila provoz v květnu 2025 a firemní web je nedostupný. V areálu se od roku 2026 pod novým majitelem rozjíždí jiná výroba, značka MAS ale obnovena nebyla.
