Kdo zalozil Poldi Kladno?

Ocelarnu zalozil 18. kvetna 1889 vidensky podnikatel Karl Wittgenstein spolu s Gottfriedem Bacherem, reditelem kladenskych provozu Prazske zelezarske spolecnosti. Wittgenstein prodal sve podily v roce 1898.

Proc se hut jmenuje Poldi?

Jmeno vzniklo z domacke podoby jmena Wittgensteinovy manzelky Leopoldiny. Podnik se puvodne jmenoval Poldina hut a v roce 1893 si nechal zaregistrovat ochrannou znamku s profilem jeji hlavy.

Co Poldi Kladno vyrabela?

Specializovala se na uslechtile oceli: nastrojovou, rychloreznou, zaruvzdornou a korozivzdornou. Vyrabela delove hlavne, klikove hridele, vrtne naradi a od roku 1969 take chirurgicke nastroje a kloubni nahrady.

Kdy Poldi Kladno skoncila?

Vyroba v casti huti byla zastavena v cervenci 1995, dva roky po privatizaci, a jednotlive casti holdingu se dostaly do konkurzu. Posledni pokus o rozjezd ocelarny probehl v lednu 2017. Areal byl vydrazen v lednu 2019.

Kdo dnes vlastni areal Poldi v Kladne?

Areal je rozdeleny mezi nekolik vlastniku. Hutni komplex vydrazila v lednu 2019 spolecnost OPIMO TRADE s.r.o. za 140 milionu Kc, na casti pozemku skupiny RSJ stavi Panattoni prumyslovy park a sochorovou valcovnu na Drini provozuji od roku 1998 Trinecke zelezarny.

Firmy

Poldi Kladno: vzestup a pád slavné oceli

Q: Co je Poldi Anticorro?

Hlavnova korozivzdorna ocel vyvinuta v Kladne v roce 1910, jedna z prvnich nerezavejicich oceli na svete. V roce 1931 na ni navazal samostatny provoz Anticorro s vyrobou chirurgickych nastroju a kostnich nahrad.

19/05/202628/09/2026 Lenka Váhová

Poldi Kladno je značka a název kladenské ocelárny, kterou 18. května 1889 založil vídeňský podnikatel Karl Wittgenstein a která se po celé 20. století specializovala na ušlechtilé, nástrojové a korozivzdorné oceli. Jméno dostala po Wittgensteinově manželce Leopoldině, zdrobněle Poldi, a její profil se v roce 1893 stal registrovanou ochrannou známkou.

Poldina huť patřila k nejznámějším evropským výrobcům speciálních ocelí: dodávala hlavně děl, klikové hřídele rekordních automobilů, nástrojovou ocel i chirurgické nástroje. Po roce 1989 se podnik neudržel, privatizace v polovině devadesátých let skončila zastavením výroby a soudními spory a v areálu dnes vzniká logistický a průmyslový park. Ocelářská tradice v Kladně přežila jen v jednom provozu, který od roku 1998 provozují Třinecké železárny.

Rychlá fakta

Obor	hutnictví, ušlechtilé, nástrojové, žáruvzdorné a korozivzdorné oceli, výkovky a finální výrobky
Založeno	18. května 1889 v Kladně
Sídlo	Kladno, Středočeský kraj (areál v Průmyslové ulici a provoz Dříň mezi Kladnem a Buštěhradem)
Zaměstnanci	asi 1 200 dělníků v roce 1900, 4 000 v roce 1929, zhruba 9 000 v době privatizace v roce 1993; při rozpadu podniku přišlo o práci přes 6 000 lidí

Rychlý přehled

Název: Poldi, původně Poldina huť (Poldi Hütte); po znárodnění součást podniku Spojené ocelárny a později SONP Kladno, od roku 1993 POLDI OCEL, a.s.
Obor: hutnictví, ušlechtilé, nástrojové, žáruvzdorné a korozivzdorné oceli, výkovky a finální výrobky
Založeno: 18. května 1889 v Kladně
Zakladatel: Karl Wittgenstein, ředitel Pražské železářské společnosti, spolu s Gottfriedem Bacherem
Sídlo: Kladno, Středočeský kraj (areál v Průmyslové ulici a provoz Dříň mezi Kladnem a Buštěhradem)
Vlastník: původní podnik zanikl; areál vydražila v lednu 2019 společnost OPIMO TRADE s.r.o. (IČO 06046088) za 140 milionů Kč, část pozemků dnes drží investiční skupina RSJ; sochorovou válcovnu na Dříni provozují od roku 1998 Třinecké železárny
Web: původní firemní web nefunguje; z kladenských provozů má vlastní stránky jen sochorova.trz.cz
Počet zaměstnanců: asi 1 200 dělníků v roce 1900, 4 000 v roce 1929, zhruba 9 000 v době privatizace v roce 1993; při rozpadu podniku přišlo o práci přes 6 000 lidí
Výroba: 36 tisíc tun oceli ročně v roce 1900, 40 tisíc tun výrobků v roce 1929
Známá díky: ochranné známce s ženskou hlavou, rychlořezné oceli POLDI MAXIMUM, nerezové oceli POLDI ANTICORRO a chirurgickým nástrojům

Co je Poldi Kladno

Poldi nebyla masovou hutí na stavební ocel. Od začátku šla po úzké a drahé části trhu: po ocelích, u kterých rozhoduje čistota, tvrdost a chování za vysokých teplot. Zpracovávala odpad z válcoven sousední Vojtěšské huti a dělala z něj vysoce kvalitní kelímkovou ocel, kterou po postavení první elektrické pece v roce 1908 nahradila elektroocel. To ji odlišovalo od Pražské železářské společnosti, jejíž kladenské provozy vyráběly běžné hutní zboží ve velkých objemech.

Sortiment se posouval od polotovarů k hotovým výrobkům. Vedle nástrojové, pružinové, rychlořezné a žáruvzdorné oceli vyráběla Poldi dělové a kulometné hlavně, klikové hřídele, vrtné nářadí, dráty a od roku 1969 chirurgické soupravy a kloubní náhrady. Zdravotnický program z ní udělal značku známou i mimo těžký průmysl.

Zákazníky byly zbrojovky, automobilky, strojírny, doly a nemocnice, od začátku převážně v zahraničí. V prvních letech mířila do vývozu nejméně pětina produkce, v roce 1929 dvě třetiny. Export byl pro Poldi existenční podmínkou a jeho ztráta po rozpadu východního bloku patřila k příčinám konce.

Historie a vývoj

1889 až 1918: založení a světový vzestup

Ocelárnu založil 18. května 1889 Karl Wittgenstein, otec filozofa Ludwiga Wittgensteina, spolu s Gottfriedem Bacherem, ředitelem Pražské železářské společnosti v Kladně. Wittgenstein podnik pojmenoval Poldina huť po své ženě Leopoldině a v roce 1893 nechal zaregistrovat ochrannou známku s profilem její hlavy. Původně soukromý podnik proměnil hned následující rok v akciovou společnost. Své podíly prodal v roce 1898 a zbytek života strávil jako soukromník a mecenáš umění.

Růst byl rychlý. V roce 1897 měla huť filiálky v osmnácti evropských městech od Sheffieldu a Madridu po Rigu, Moskvu a Baku a dodávala výkovky pro rakousko-uherské bitevní lodě třídy Habsburg. Kolem roku 1900 zde vzniklo takzvané Poldi kladívko, dílenský přístroj na měření tvrdosti odvozený od Brinellovy metody. V roce 1906 přišla rychlořezná ocel POLDI MAXIMUM, v roce 1910 pak hlavňová ocel POLDI ANTICORRO, jedna z prvních nerezavějících ocelí na světě. Kliková hřídel z kladenské oceli poháněla v roce 1909 vůz Blitzen Benz, který v roce 1911 v Daytoně dosáhl rychlostního rekordu 211,51 km/h.

1918 až 1945: značka ve 39 zemích

Meziválečné období Poldi utvrdilo v roli specialisty. V roce 1922 patentovala žáruvzdornou ocel POLDI AKS, jejíž složení ovlivnilo vývoj těchto materiálů i mimo Československo. V roce 1929 zaměstnávala 4 000 dělníků a vyráběla 40 tisíc tun výrobků, hlavně dělové a kulometné hlavně, nástroje a klikové hřídele. V roce 1931 vznikl samostatný provoz Anticorro na chirurgické nástroje a kostní náhrady, tedy obor, ve kterém firma zůstala i o půl století později.

Konstrukční oceli z Kladna dostal v roce 1938 britský rekordní vůz Thunderbolt, se kterým George Eyston překonal hranici 500 km/h. Ve stejné době vrcholily dodávky pro československou armádu a huť měla sklady a zastoupení ve 39 zemích světa. Za okupace se stala součástí koncernu Reichswerke Hermann Göring.

1945 až 1989: znárodnění a koncentrace kladenské oceli

Na základě Košického vládního programu byla Poldina huť v roce 1945 znárodněna a začleněna do nově vytvořeného národního podniku Spojené ocelárny, odtud pozdější zkratka SONP Kladno. Ve druhé polovině 20. století se do tohoto celku postupně soustředila prakticky veškerá ocelářská výroba ve městě, včetně provozů někdejší Pražské železářské společnosti. Poldi tak přestala být samostatnou hutí a stala se značkou i názvem kombinátu, který patřil k největším zaměstnavatelům ve středočeském Kladně.

Značka přitom nepřestala inovovat. Žáruvzdorné oceli POLDI se používaly na cvičných proudových letounech Aero L-29 Delfín a L-39 Albatros, v roce 1969 se rozběhla výroba chirurgických souprav z korozivzdorných ocelí a v roce 1980 titanové slitiny POLDI posloužily na akrobatických letounech Zlín Z-50. Poslední velké mezinárodní ocenění přišlo v roce 1990, kdy ocel POLDI ATABOR pro ukládání jaderného odpadu získala zlatou medaili na bruselské výstavě Eureka.

Po roce 1989: privatizace a konec výroby

Vláda České republiky schválila privatizaci akciové společnosti POLDI Kladno 11. srpna 1993. Veřejnou soutěž vyhrál architekt a podnikatel Vladimír Stehlík se svou společností Bohemia Art, která nabídla 1,75 miliardy Kč a v září 1993 získala 66 procent podniku přejmenovaného na POLDI OCEL. Smlouva byla podepsána v následujícím roce, kupní cena však nikdy nebyla uhrazena v plné výši.

Podnik měl vysoké dluhy a v červenci 1995 byla výroba v části hutí zastavena pro nedostatek zakázek. Na přelomu února a března 1996 vyvrcholil spor mezi státem a Bohemia Art, Fond národního majetku podal na Stehlíka žalobu a 26. listopadu 1996 byl vzat spolu se svým synem do vazby. Části holdingu se postupně dostaly do konkurzu a výrobu zastavily. Soud se táhl dvě desetiletí a v roce 2018 uznal vinu jen částečně, přičemž k potrestání kvůli amnestii nedošlo. Práci ztratilo přes šest tisíc lidí.

Pokusy o obnovení výroby pokračovaly i v novém století, poslední v lednu 2017, kdy se ocelárna rozběhla a ještě téhož měsíce byla odstavena. Dne 18. ledna 2019 byla Huť Poldi vydražena za vyvolávací cenu 140 milionů Kč společností OPIMO TRADE s.r.o.

Značky ocelí a vynálezy

Obchodní síla Poldi stála na pojmenovaných materiálech, které se prodávaly jako značka, ne jako norma. POLDI MAXIMUM z roku 1906 byla rychlořezná nástrojová ocel a stala se jedním z nejúspěšnějších produktů svého druhu na světovém trhu. POLDI ANTICORRO z roku 1910 patřila k prvním korozivzdorným ocelím vůbec a její název dodnes v dílenské praxi zlidověl jako označení celé skupiny nerezových materiálů, i když pochází od jiných výrobců. POLDI AKS z roku 1922 byla žáruvzdorná ocel pro vysoké teploty, POLDI ATABOR pak pozdní vývojová položka pro obaly na jaderný odpad.

Vedle materiálů zůstalo po huti i jedno měřidlo. Poldi kladívko z doby kolem roku 1900 umožňovalo měřit tvrdost kovu přímo v dílně a používá se dodnes. Ochranná známka s ženským profilem přežila podnik: převzaly ji kladenské sportovní kluby.

Co je v areálu dnes

Z původního hutního komplexu vyrábí ocel už jen sochorová válcovna v průmyslové oblasti Dříň mezi Kladnem a Buštěhradem. Provozují ji od roku 1998 Třinecké železárny, největší česká ocelárna s domácím kapitálem, jejíž mateřský závod stojí v Třinci. Kladenský provoz zaměstnává řádově sedm set lidí a vyrábí přes 300 tisíc tun válcovaného materiálu ročně, převážně pro automobilový průmysl, strojírenství a petrochemii.

Zbytek areálu je brownfield rozdělený mezi několik vlastníků a roky chátral. Od roku 2023 zde běží rozsáhlé demolice a sanace znečištěného území a na části pozemků patřících investiční skupině RSJ staví developer Panattoni průmyslový park se dvěma halami o celkové ploše 88 500 metrů čtverečních. Investice se odhaduje na zhruba tři miliardy korun, tedy asi 120 milionů eur, a projekt má přinést až dva tisíce pracovních míst. Prvním nájemcem se stala logistická firma HAVI Logistics, která halu převzala v dubnu 2026.

Jméno Poldi zůstalo i v obchodním rejstříku: v kladenské části Dubí sídlí akciová společnost STROJÍRNY POLDI (IČO 27661440), zapsaná od roku 2005 a navazující na strojírenskou část bývalého kombinátu. Historickou stopu připomíná Wittgensteinova pamětní deska z roku 2013 na bráně hutí v Průmyslové ulici. Podobnou proměnou těžkého průmyslu prošla i Ostrava.

Časté otázky

Kdo založil Poldi Kladno?

Ocelárnu založil 18. května 1889 vídeňský podnikatel Karl Wittgenstein, otec filozofa Ludwiga Wittgensteina a tehdejší ředitel Pražské železářské společnosti, společně s Gottfriedem Bacherem, ředitelem kladenských provozů této společnosti. Wittgenstein prodal své podíly v roce 1898.

Proč se huť jmenuje Poldi?

Jméno vzniklo z domácké podoby jména Wittgensteinovy manželky Leopoldiny. Podnik se původně jmenoval Poldina huť a v roce 1893 si nechal zaregistrovat ochrannou známku s profilem její hlavy. Ten se později stal i znakem kladenských sportovních klubů.

Co Poldi Kladno vyráběla?

Specializovala se na ušlechtilé oceli: nástrojovou, rychlořeznou, pružinovou, žáruvzdornou a korozivzdornou. Vyráběla dělové a kulometné hlavně, klikové hřídele, vrtné nářadí a od roku 1969 také chirurgické nástroje a kloubní náhrady. Nejznámějšími značkami byly POLDI MAXIMUM, POLDI ANTICORRO a POLDI AKS.

Co je Poldi Anticorro?

Jde o hlavňovou korozivzdornou ocel vyvinutou v Kladně v roce 1910, která patřila k prvním nerezavějícím ocelím na světě. V roce 1931 na ni navázal samostatný provoz Anticorro vyrábějící chirurgické nástroje a kostní náhrady. Název se v praxi ujal jako obecné označení pro nerezový materiál.

Kdy Poldi Kladno skončila?

Výroba v části hutí byla zastavena v červenci 1995, tedy dva roky po privatizaci, a v následujících letech se jednotlivé části holdingu dostaly do konkurzu. Poslední pokus o rozjezd ocelárny proběhl v lednu 2017 a skončil po několika týdnech. Areál byl vydražen v lednu 2019.

Kdo dnes vlastní areál Poldi v Kladně?

Areál je rozdělený mezi několik vlastníků. Hutní komplex vydražila v lednu 2019 společnost OPIMO TRADE s.r.o. za 140 milionů Kč, na části pozemků investiční skupiny RSJ staví Panattoni průmyslový park a sochorovou válcovnu na Dříni provozují od roku 1998 Třinecké železárny.