ČKD: Českomoravská Kolben Daněk
ČKD byl pražský strojírenský koncern, který od roku 1927 nesl jméno Českomoravská-Kolben-Daněk a po desetiletí patřil k největším průmyslovým podnikům v Československu. Vyráběl lokomotivy, tramvaje, elektrické stroje, kompresory a jeřáby a jeho značka se stala synonymem pro těžké strojírenství v Praze.
V osmdesátých letech zaměstnával koncern zhruba padesát tisíc lidí a jen v tramvajovém závodě na Smíchově vznikaly vozy pro města od Berlína po Kyjev. Po roce 1989 přišel rozpad: holding ztratil odbytiště v zemích RVHP, neustál privatizaci na dluh a do roku 2000 většina dceřiných firem zkrachovala nebo byla prodána. Jméno ČKD dnes nese několik menších, navzájem nezávislých společností a Kolbenova ulice ve Vysočanech, kde stávala takzvaná Kolbenka.
Rychlá fakta
Rychlý přehled
- Název (plný právní): Českomoravská-Kolben-Daněk, akciová společnost; nástupnická holdingová firma se dnes jmenuje AŽU PRAHA HOLDING, a.s., IČO 00001813
- Obor / co dělá: těžké strojírenství, kolejová vozidla, elektrotechnika a energetická zařízení
- Založeno: 1927 fúzí dvou starších podniků; kořeny sahají do let 1854 a 1871
- Zakladatelé (předchůdců): Čeněk Daněk a Emil Kolben
- Sídlo: Praha, závody ve Vysočanech, Libni a na Smíchově; historická adresa Kolbenova 609/38, Praha 9
- Vlastník / mateřská skupina: po znárodnění 1945 stát; 51 % holdingu koupila v roce 1994 společnost Inpro, zbytek holdingu i s ochrannou známkou získala v roce 2004 skupina 11 FITE
- Web: původní doména ckd.cz je od zániku holdingu mimo provoz
- Tržby: konsolidovaně zhruba 8 miliard Kč v roce 1995 a asi 11 miliard Kč v roce 1998, tehdy se ztrátou kolem 3,1 miliardy Kč
- Počet zaměstnanců: řádově 50 000 v 80. letech 20. století
- Známá díky: tramvajím Tatra T3, motorovým lokomotivám ČME3 a průmyslovým kompresorům
- Stav: na majetek nástupnické holdingové společnosti byl 31. ledna 2023 prohlášen konkurs
Co je ČKD
ČKD nebyla jedna továrna, ale koncern složený z desítek závodů s vlastní specializací. Jádrem byly tři výrobní programy. Prvním byla kolejová vozidla: parní a později motorové lokomotivy z Libně a tramvaje ze smíchovského závodu ČKD Tatra. Druhým byla elektrotechnika, tedy generátory, elektromotory, polovodičové usměrňovače a kompletní vybavení vodních elektráren, což je obor, který vzešel přímo z Kolbenovy vysočanské firmy. Třetím byla všeobecná strojírenská výroba, hlavně velké průmyslové kompresory, jeřáby, autojeřáby a zdvihací technika.
Odběratelem nebyl běžný zákazník, ale dopravní podniky, dráhy, elektrárny, doly a průmyslové provozy. Většina produkce mířila po roce 1948 do zemí Rady vzájemné hospodářské pomoci, především do Sovětského svazu, a právě tato jednostranná vazba se stala po roce 1989 hlavním problémem.
Vedle strojů zanechalo ČKD stopu i ve stavbách. Jeho předchůdce, První českomoravská továrna na stroje, dodával ocelové konstrukce pro Petřínskou rozhlednu i pro Průmyslový palác na pražském Výstavišti a v roce 1907 se podílel na založení automobilky Praga.
Historie a vývoj
Dvě rodinné firmy: 1854 a 1871
Starší větev založil v roce 1854 v Karlíně strojník Čeněk Daněk. Jeho podnik se roku 1872 spojil se strojírnou Breitfeld & Evans a vznikla Akciová společnost strojírny, dříve Breitfeld, Daněk i spol., zaměřená na vybavení dolů a cukrovarů. Druhou větví byla První Českomoravská továrna na stroje v Praze, akciová společnost založená v roce 1871, která si postavila rozsáhlý závod v Libni a na přelomu století začala stavět kolejová vozidla.
Emil Kolben a elektrotechnika
Třetí kořen je nejmladší a nejznámější. Inženýr Emil Kolben, narozený roku 1862 ve Strančicích, pracoval po studiích v USA u Thomase Edisona a v roce 1889 se v New Yorku podílel na zkouškách vícefázových motorů ve firmě Nikoly Tesly. Po návratu do Evropy působil jako hlavní inženýr švýcarské Maschinenfabrik Oerlikon a 29. října 1896 založil ve Vysočanech firmu Kolben a spol. Ta se roku 1898 sloučila s Pražskou akciovou společností v Elektrotechnickou a.s. a od roku 1901 dodávala kompletní strojní vybavení vodních elektráren.
Fúze 1927 a vznik značky
V roce 1921 se První Českomoravská spojila s Elektrotechnickou a.s. do podniku Českomoravská-Kolben. O šest let později, v roce 1927, k němu přibyla i Daňkova strojírna a vznikla Českomoravská-Kolben-Daněk, největší strojírna tehdejšího Československa. V čele stál Emil Kolben.
Druhá světová válka
Po okupaci byl podnik přejmenován na Böhmisch-Mährische Maschinenfabrik AG, česky Českomoravské strojírny, a vyráběl zbrojní techniku pro Wehrmacht, mimo jiné tank PzKpfw 38(t) a stíhač tanků Hetzer. Emil Kolben musel jako Žid v roce 1939 opustit vedení firmy, kterou spoluvytvořil. Dne 6. června 1943 byl ve věku osmdesáti let deportován do Terezína, kde 3. července 1943 zemřel. Deportaci nepřežil ani jeho syn a vnuk. Závod těžce poškodil americký nálet 25. března 1945.
Znárodnění a socialistický gigant
Po válce byl podnik obnoven a znárodněn. V roce 1949 se rozdělil na jednotlivé národní podniky podle lokalit, od šedesátých let fungoval jako oborový podnik ČKD Praha. Zlomem byl rok 1963, kdy se součástí koncernu stala smíchovská vagónka Tatra, do roku 1945 patřící do koncernu Ringhoffer-Tatra, tedy do stejné skupiny jako automobilka Tatra v Kopřivnici. Právě odtud pochází značka na tramvajích. Koncern se stal největším výrobcem tramvají na světě, ale zároveň dlouhodobě podceňoval investice do modernizace a výzkumu.
Rozpad po roce 1989
K 1. září 1990 vznikla akciová společnost ČKD PRAHA, která v roce 1993 změnila jméno na ČKD PRAHA HOLDING. Sama nevlastnila výrobní zařízení, jejím majetkem byly podíly v dceřiných firmách. V první vlně kuponové privatizace se v roce 1992 rozdalo 39 % akcií, zbytek si stát ponechal pro strategického investora. Nakonec zvítězila takzvaná česká cesta: 51% podíl koupila v roce 1994 za 978 milionů Kč společnost Inpro podnikatele Jiřího Marouška, a to na úvěr od Investiční banky.
Souběžně se rozpadl trh RVHP a s ním hlavní odbytiště. Nové zakázky ve vyspělých zemích se nedařilo získat, holding zůstal se špatně dobytnými pohledávkami z bývalého Sovětského svazu a financoval se půjčkami od polostátních bank. Finanční restrukturalizace v letech 1997 a 1998, kterou vedla Credit Suisse First Boston, situaci nezvrátila. Do roku 2000 většina dceřiných společností zkrachovala nebo byla prodána. Nesplacené úvěry skončily v České konsolidační agentuře, takže se stát vracel do firem jako věřitel a akcionář. Zbytek holdingu i s ochrannou známkou koupila v roce 2004 skupina 11 FITE. V březnu 2022 byla společnost přejmenována na AŽU PRAHA HOLDING a 31. ledna 2023 na její majetek prohlásil Městský soud v Praze konkurs.
Nejznámější stroje
Nejrozšířenějším výrobkem se stala tramvaj Tatra T3, vyráběná v letech 1960 až 1997 ve zhruba 13 900 kusech. S přibližně čtrnácti tisíci vozy je to po sovětském typu KTM-5 druhá nejpočetněji vyráběná tramvaj světa. Ve stejné době vznikala v Libni motorová lokomotiva ČME3 pro sovětské dráhy: v letech 1963 až 1994 jich lokomotivka postavila 7 459.
Pražské metro je zvláštní kapitola. V letech 1970 a 1971 vyrobil smíchovský závod dvě dvouvozové jednotky prototypu R1, do sériové výroby se ale nedostaly. Skutečnou zakázkou byly až soupravy M1, které od roku 1995 připravovalo konsorcium ČKD Dopravní systémy, Siemens a Adtranz. Prototyp byl hotov v červenci 1998 a první souprava vyjela s cestujícími 27. ledna 2000, to už ale ČKD Dopravní systémy směřovalo ke krachu a dodávky dokončil Siemens. Celkem vzniklo pro Prahu 53 pětivozových souprav, tedy 265 vozů.
Co ze značky zbylo
Výroba kolejových vozidel v Praze skončila. Vybrané výrobní aktivum ČKD Dopravní systémy ve Zličíně koupila v roce 2001 dceřiná firma německého Siemensu za 750 milionů Kč a v roce 2009 Siemens závod zavřel. Vstup zahraničního vlastníka tedy u ČKD skončil jinak než v případě mladoboleslavské Škody Auto, kde nový majitel výrobu rozšířil.
Ochranné známky ČKD jsou dnes rozdrobené. Podle rejstříku Úřadu průmyslového vlastnictví držela v prosinci 2024 většinu známek původní holdingová společnost, známky na kompresory a kondenzátory patřily firmě Howden ČKD Compressors a známky na lokomotivy Škodě Vagonka. Jméno ČKD zároveň nese řada nezávislých aktivních firem, mimo jiné ČKD Blansko, které vyrábí vodní turbíny a od roku 1950 nebylo součástí pražského koncernu, dále ČKD Kutná Hora, ČKD Mobilní Jeřáby ve Slaném nebo ČKD PRAHA DIZ.
Samotný areál ve Vysočanech, lidově Kolbenka, přešel v roce 2005 do rukou developera. Zůstala v něm značná ekologická zátěž a jednotlivé haly postupně mizely. K červenci 2025 byla většina továrního komplexu na Kolbenově srovnána se zemí a nahrazena bytovou zástavbou, dochovala se jen část památkově chráněných budov.
Časté otázky
Kdy ČKD vzniklo?
Zkratka ČKD vznikla v roce 1927, kdy se podnik Českomoravská-Kolben spojil s Akciovou společností strojírny, dříve Breitfeld, Daněk a spol. Jednotlivé zakládající firmy jsou ale starší: Daňkova strojírna od roku 1854, První Českomoravská továrna na stroje od roku 1871 a Kolbenova elektrotechnická firma ve Vysočanech od roku 1896.
Co znamená zkratka ČKD?
Původně Českomoravská-Kolben-Daněk, podle dvou fúzujících podniků a jejich zakladatelů. Po znárodnění se zkratka už oficiálně nerozepisovala a používala se samostatně jako značka.
Kdo byl Emil Kolben?
Elektrotechnický inženýr narozený roku 1862, který pracoval u Thomase Edisona v USA a v roce 1896 založil ve Vysočanech vlastní továrnu. Po fúzi roku 1927 stál v čele ČKD. Kvůli židovskému původu musel v roce 1939 odejít z vedení, v červnu 1943 byl deportován do Terezína a 3. července 1943 tam zemřel.
Co ČKD vyrábělo?
Parní a motorové lokomotivy, tramvaje, elektrické stroje a generátory, vybavení vodních elektráren, velké průmyslové kompresory, jeřáby a autojeřáby. Za druhé světové války podnik pod německou správou vyráběl obrněnou techniku.
Proč ČKD zaniklo?
Sešlo se několik příčin: ztráta odbytišť po rozpadu RVHP, zastaralé provozy kvůli desetiletím nízkých investic, nedobytné pohledávky z bývalého Sovětského svazu a privatizace na dluh v roce 1994. V roce 1998 skončil holding se ztrátou kolem 3,1 miliardy Kč a do roku 2000 většina dceřiných firem zanikla nebo byla prodána.
Existuje ČKD dnes?
Původní koncern ne. Nástupnická holdingová společnost se v roce 2022 přejmenovala na AŽU PRAHA HOLDING a v lednu 2023 na ni byl prohlášen konkurs. Značku ČKD dál používá několik samostatných firem, například ČKD Blansko, ČKD Kutná Hora nebo ČKD Mobilní Jeřáby.
