Litovel: hanácký pivovar a jeho piva
Litovel je značka piva a průmyslový pivovar ve stejnojmenném městě na Hané, kde se vaří od roku 1893 a kde se dodnes používá klasická technologie s otevřeným kvašením na spilce. Výrobu provozuje akciová společnost Pivovary ZUBR a. s. se sídlem v Přerově, do března 2026 zapsaná pod firmou Pivovary CZ Group a.s.
Litovel patří spolu s hanušovickou Holbou a přerovským Zubrem k trojici moravských pivovarů, které od 90. let fungují jako jedna obchodní skupina, dříve známá pod hlavičkou PMS Přerov. Dohromady tvoří zhruba pátou největší pivovarnickou skupinu v Česku a od jara 2024 je jejím většinovým vlastníkem nápojová skupina Kofola. Samotná Litovel má silné postavení v Olomouckém kraji a její pivo se v meziválečném období pro svou kvalitu označovalo jako moravská Plzeň.
Rychlá fakta
Rychlý přehled
- Název (plný právní): Pivovary ZUBR a. s., IČO 09720618 (provozovatel pivovaru; do 1. března 2026 Pivovary CZ Group a.s.)
- Obor / co dělá: pivovarnictví a sladovnictví, výroba piva a míchaných nápojů z piva
- Založeno: 1893, kdy byl v Litovli otevřen Rolnický akciový pivovar se sladovnou; várečné právo má město od roku 1291
- Zakladatel: spolek hanáckých rolníků, u zrodu myšlenky stál hostinský a podnikatel Josef Svozil
- Sídlo: pivovar Palackého 934, 784 01 Litovel; sídlo provozovatele Komenského 3622/33a, Přerov I-Město, 750 02 Přerov
- Vlastník / mateřská skupina: jediným akcionářem je PIVOVARY TRIANGL s.r.o. (Kofola ČeskoSlovensko a.s. 51 %, RSJ PE SICAV a.s. 29 %, ÚSOVSKO a. s. 20 %), zapsáno k 8. březnu 2024
- Web: litovel.cz
- Tržby: celá skupina tří pivovarů k roku 2023 zhruba 1,4 miliardy Kč, v roce 2024 zhruba o desetinu více
- Počet zaměstnanců: ve třech pivovarech skupiny k roku 2024 zhruba 500 lidí
- Známá díky: hanáckému ležáku, otevřenému kvašení a Litovelskému pivobraní
Co je Litovel
Litovel je pivovar střední velikosti, jehož vlastní roční výstav se dlouhodobě pohybuje kolem dvou set tisíc hektolitrů. Vaří převážně spodně kvašená piva českého typu z hanáckého ječmene, konkrétně z odrůd Bojos, Stamgast a Laudis. Výroba se drží klasického postupu: pivo se vaří na cílovou stupňovitost bez ředicí technologie, hlavní kvašení probíhá v otevřených kvasných kádích na spilce a dozrávání v ležáckých sklepích při teplotě kolem jednoho až dvou stupňů Celsia, podle druhu piva zhruba dvacet až sto dní.
Jádrem portfolia je řada světlých piv, kterou pivovar v roce 2026 přejmenoval podle stupňovitosti: Úrodná 10 jako světlé výčepní pivo s obsahem alkoholu 4,2 %, Vyzrálá 11 jako světlý ležák se 4,7 % (dříve prodávaná jako Litovel Josef) a Bohatá 12 jako světlý ležák s 5,0 %. Beze změny zůstalo výčepní pivo Moravan se 4,6 % alkoholu, které je v regionu nejrozšířenější. Nad touto základnou stojí speciály, především nefiltrovaný polotmavý Gustav 13 a tmavý Premium Dark.
Druhou nohou nabídky jsou míchané nápoje z piva a nealkoholické varianty. Patří sem Černý citron v alkoholické i nealkoholické verzi, Svěží pomelo a Mango & limeta, tedy nápoje s obsahem alkoholu do 0,5 %. Sezonní edice pivovar vydává v průběhu celého roku, například Jarní zelený ležák, Letní pšeničné pivo, Višňový ležák nebo vánoční Štědrou 12. Odbyt míří jednak do gastroprovozů, kde se prodává zhruba třetina produkce skupiny v sudech, jednak do maloobchodu v lahvích a plechovkách. Významnou část výroby skupiny, téměř třetinu, tvoří export, hlavně na Slovensko, do Polska, Německa a Maďarska.
Historie a vývoj
Od mílového práva k rolnickému pivovaru
Vaření piva v Litovli navazuje na mílové právo, které městu udělil Václav II. v roce 1291. Od roku 1747 fungoval ve městě jeden společný pivovar, nahrazený v roce 1814 novým měšťanským pivovarem pod německou správou. Samotná značka Litovel je ale mladší: vznikla založením ryze českého Rolnického akciového pivovaru se sladovnou, který otevřel 12. listopadu 1893. Za projektem stál spolek hanáckých rolníků, ustavený v roce 1892, a myšlenku pivovaru vařícího pro místní lidi prosazoval od roku 1880 hostinský a podnikatel Josef Svozil.
Ocenění a rozmach do roku 1948
Pivovar se prosadil rychle. V roce 1906 získal medaile na mezinárodní gastronomické výstavě ve Vídni, v roce 1911 zlatou medaili na výstavě českých výrobků v Brně a v roce 1927 zlato na živnostenské výstavě v Užhorodu. Za první světové války se výroba omezila kvůli nedostatku surovin, ve třicátých letech pak pivovar investoval do technologií a upevnil pozici v regionu. Právě v meziválečném období se pro litovelské pivo vžilo označení moravská Plzeň. V roce 1948 přešel podnik pod státní správu a stal se součástí národního podniku sdružujícího severomoravské pivovary s ředitelstvím v Přerově.
Privatizace a společnost Pivovar Litovel a.s.
Po roce 1989 se pivovar osamostatnil. Akciová společnost byla do obchodního rejstříku zapsána 10. května 1994, zprvu pod firmou Moravské pivovary a.s., a od 4. března 1996 nesla název Pivovar Litovel a.s. s identifikačním číslem 47676914 a základním kapitálem 421 milionů korun. Během devadesátých let se Litovel, Holba a Zubr sešly pod společnou obchodní hlavičkou PMS Přerov, která pro všechny tři značky zajišťovala prodej a distribuci. V roce 2003 pivovar modernizoval kvasírnu s nerezovými káděmi, další investice směřovaly do kvasných tanků pro svrchně kvašená piva.
Sloučení do jedné firmy a vstup Kofoly
Rozhodujícím krokem bylo sloučení provozů. Valná hromada společnosti Pivovary CZ Group a.s. rozhodla 27. září 2021 o zvýšení základního kapitálu nepeněžitými vklady a Pivovar Litovel a.s. do ní téhož dne vložil část svého obchodního závodu. Od 1. října 2021 tak všechny tři pivovary provozuje jedna firma. Původní akciové společnosti Pivovar Litovel a.s., Pivovar ZUBR a.s. a TCHECOMALT GROUP s.r.o. následně zanikly fúzí sloučením s rozhodným dnem 1. ledna 2022 a účinností k 1. září 2022. V listopadu 2023 podepsali dosavadní majitelé smlouvu o prodeji sta procent akcií a po souhlasu antimonopolního úřadu byla transakce dokončena 8. března 2024, kdy se jediným akcionářem stala společnost PIVOVARY TRIANGL s.r.o. Generálním ředitelem se stal René Musila, jeden ze zakladatelů Kofoly.
Nová identita v roce 2026
V únoru 2026 představil pivovar nové logo, obalový design a přejmenovanou řadu základních piv. Motivem vizuálu se staly kořeny doplněné o klasy, korunky a včely, tedy odkaz na hanáckou krajinu. Receptury se změna nedotkla, pivovar výslovně uvedl, že Vyzrálá 11 je totéž pivo, které se dříve prodávalo jako Josef. Souběžně skupina investovala zhruba 40 milionů korun do modernizace technologie včetně stáčecích linek, z toho asi deset milionů pokryla dotace. K 1. březnu 2026 se navíc změnila i firma provozovatele z Pivovary CZ Group a.s. na Pivovary ZUBR a. s.
Vlastnická struktura
Vlastnická konstrukce má dvě patra. Provozní společnost Pivovary ZUBR a. s. se základním kapitálem 500 milionů korun má jediného akcionáře, kterým je krnovská PIVOVARY TRIANGL s.r.o. V ní drží 51 procent Kofola ČeskoSlovensko a.s. z Ostravy, 29 procent investiční fond RSJ PE SICAV a.s. prostřednictvím podfondu zaměřeného na potraviny a nápoje a zbylých 20 procent zemědělská a potravinářská skupina ÚSOVSKO a. s. z Klopiny. Kofola tedy skupinu ovládá, ale nevlastní ji sama.
Mimo tuto strukturu zůstala společnost Moravská pivovarská a.s., dřívější Pivovar HOLBA, a.s., která byla nástupnickou firmou při fúzi z roku 2022 a jejímž jediným akcionářem je česká HSK group s.r.o. Kofola tedy koupila provozní podnik s výrobou a značkami, nikoli celý majetkový komplex bývalé skupiny. Podíl v Trianglu je zastaven ve prospěch bank, které akvizici financovaly, mezi nimi České spořitelny a ČSOB.
Postavení na trhu a výroba
Skupina tří pivovarů se dlouhodobě drží kolem osmi set tisíc hektolitrů ročně. V roce 2023 vystavila 826 tisíc hektolitrů, což byla nejvyšší hodnota za předchozích patnáct let, a tržby dosáhly zhruba 1,4 miliardy korun. Rok 2024 přinesl další růst na 888 tisíc hektolitrů a tržby vzrostly asi o desetinu, přestože zářijové povodně na Moravě odbyt na několik týdnů narušily. Pro rok 2025 firma naopak avizovala pokles výstavu o pět až sedm procent kvůli slabší poptávce v restauracích.
Litovelský provoz sám o sobě vaří řádově dvě stě tisíc hektolitrů ročně a v rámci skupiny plní roli hanáckého pivovaru s nejsilnější vazbou na okolí města Olomouc. Pivovar je otevřený veřejnosti: nabízí exkurze výrobou a pořádá Litovelské pivobraní, festival, který se v roce 2026 konal v novém konceptu. Litovel patří k pravidelně navštěvovaným zastávkám mezi českými pivovary s prohlídkami a řadí se k tradičním podnikům v českých městech s vlastním pivovarem. V degustačních soutěžích se piva pravidelně umisťují na předních místech, například v anketě České pivo a v soutěži Zlatý pohár PIVEX, ocenění získala i na World Beer Awards a European Beer Star.
Časté otázky
Kdo vlastní pivovar Litovel?
Pivovar provozuje společnost Pivovary ZUBR a. s. (do března 2026 Pivovary CZ Group a.s.), jejímž jediným akcionářem je od 8. března 2024 firma PIVOVARY TRIANGL s.r.o. V ní má 51 procent Kofola ČeskoSlovensko, 29 procent investiční fond RSJ a 20 procent skupina ÚSOVSKO.
Kdy byl pivovar Litovel založen?
Značka Litovel se počítá od roku 1893, kdy byl otevřen Rolnický akciový pivovar se sladovnou založený spolkem hanáckých rolníků. Pivo se ale v Litovli vařilo mnohem dříve, město získalo mílové právo už v roce 1291 a měšťanský pivovar zde stál od roku 1814.
Kde pivovar Litovel sídlí?
Výroba je v Litovli na adrese Palackého 934, tedy zhruba dvacet kilometrů severozápadně od Olomouce. Sídlo provozní společnosti je ovšem v Přerově na adrese Komenského 3622/33a, kde má centrálu celá skupina.
Jaká piva Litovel vaří?
Základ tvoří světlá piva Úrodná 10, Vyzrálá 11 a Bohatá 12 spolu s výčepním Moravanem. Portfolio doplňují speciály jako nefiltrovaný Gustav 13 a tmavý Premium Dark, míchané a nealkoholické nápoje typu Černý citron nebo Svěží pomelo a sezonní edice.
Patří Litovel pod Holbu a Zubr?
Ano, všechny tři značky vyrábí od 1. října 2021 jedna společnost. Původní akciové společnosti jednotlivých pivovarů zanikly fúzí k 1. září 2022, výroba ale zůstala v Litovli, Hanušovicích i Přerově.
Proč Litovel v roce 2026 změnila etikety?
Pivovar v únoru 2026 představil nové logo a obaly a přejmenoval základní řadu piv podle stupňovitosti. Receptury se změna nedotkla, šlo o sjednocení vizuálního stylu okolo hanáckých motivů.
