Aktualizováno: 25. srpna 2026
Mělník je město ve Středočeském kraji, v okrese Mělník, ležící na pravém břehu Labe u jeho soutoku s Vltavou. Je to bývalé královské věnné město a od raného středověku jedno z center vinařství v Čechách.
Historické jádro Mělníka se zvedá nad údolím obou řek, takže z ostrožny se zámkem je rozhled na krajinu, kde se Vltava vlévá do Labe. Město leží přibližně třicet kilometrů severně od Prahy a je přirozeným střediskem svého okresu.
Rychlá fakta
Rychlý přehled
- Kraj: Středočeský
- Okres: Mělník
- První písemná zmínka: rok 1274 (listina Přemysla Otakara II.)
- Počet obyvatel: přibližně 20 300 obyvatel k roku 2025 (dle ČSÚ)
- Rozloha: 24,96 km²
- Nadmořská výška: 215 m n. m.
- Web města: www.melnik.cz
O městě Mělník
Mělník je střední město s asi dvaceti tisíci obyvateli, které plní funkci správního a hospodářského střediska okresu. Jeho poloha na soutoku dvou největších českých řek určuje jeho charakter už od raného středověku, kdy zde stálo přemyslovské hradiště. Dominantou města je zámek na skalní ostrožně nad soutokem a přilehlé historické náměstí s podloubím. Okolní svahy jsou osázené vinicemi, díky nimž se Mělník řadí k tradičním centrům pěstování révy v Čechách.
Historie Mělníka
Ostrožna nad soutokem Labe a Vltavy byla osídlena už v pravěku a v raném středověku zde vzniklo přemyslovské hradiště. S místem je spojována kněžna Ludmila, babička svatého Václava. Mělník se stal věnným městem českých královen, což mu zajišťovalo výsady i rozvoj. První písemná zmínka pochází z roku 1274 z listiny krále Přemysla Otakara II. K rozkvětu vinařství přispěl podle tradice Karel IV., který nechal na mělnické svahy přivézt révu z Burgundska. V pozdějších stoletích prošel středověký hrad přestavbou v renesanční a barokní zámeckou rezidenci.
Co v Mělníku navštívit
- Zámek Mělník – původně středověký hrad přestavěný na zámek, stojící na ostrožně nad soutokem řek s výhledem do kraje.
- Kostel svatého Petra a Pavla – gotický chrám nad soutokem, jehož počátky sahají do raného středověku.
- Kostnice – pod kostelem svatého Petra a Pavla se nachází jedna z největších kostnic v Česku.
- Mělnické podzemí – propojená síť sklepení pod historickým jádrem města.
- Soutok Labe a Vltavy – místo, kde se obě řeky spojují, dobře viditelné od zámecké terasy.
- Vinice a vinařská tradice – svahy nad městem jsou osázené révou; s mělnickým vínem je spojena i tradiční značka Ludmila.
Poloha a doprava
Mělník leží zhruba třicet kilometrů severně od Prahy ve Středočeském kraji. Dopravně je napojen na silniční síť směřující do metropole i do dalších měst regionu; přes Labe a Vltavu má vazbu i na říční dopravu. Blízkost hlavního města z něj dělá dostupný cíl pro jednodenní výlety.
Soutok Labe a Vltavy a mělnický říční přístav
Soutok pod mělnickou ostrožnou je jedním z mála míst v Česku, kde je na první pohled vidět hydrologický paradox. Vltava je k soutoku delší i vodnatější: měří 430,2 kilometru a v profilu Vraňany má průměrný průtok zhruba 151 m³/s, zatímco Labe má nad soutokem v Brandýse nad Labem kolem 99 m³/s. Přesto nese tok od Mělníka dál jméno Labe, které pod soutokem dosahuje průměrného průtoku kolem 252 m³/s a odvodňuje povodí o rozloze přibližně 41 800 km². Ve výšce 156 metrů nad mořem se tu obě povodí spojují do jediné vodní cesty směřující přes Ústí nad Labem a Drážďany do Hamburku.
Aby byla Vltava před ústím vůbec splavná, musel se její poslední úsek obejít. V letech 1902 až 1905 vznikl laterální plavební kanál Mělník až Vraňany, dlouhý 10,1 kilometru, s Vraňanským jezem na začátku a dvoukomorovým zdymadlem v Hoříně, které překonává výškový rozdíl přes osm metrů a je chráněnou technickou památkou. V letech 2019 až 2021 prošla všechna přemostění kanálu přestavbou tak, aby pod nimi prošly lodě s nástavbou až sedm metrů nad hladinou; součástí byl i první železniční zdvihací most v Česku u Lužce nad Vltavou.
Vlastní přístav se rozkládá na pravém břehu Labe mezi říčním kilometrem 0,7 a 3,0. Provozovatel, společnost České přístavy, uvádí pozemní část o rozloze 42 hektarů a vodní plochu přístavních bazénů 10,5 hektaru; je to největší z veřejných přístavů, které firma provozuje. Provoz je celoroční a časově neomezený, areál má vlastní tarifní železniční bod s vlečkovou sítí. Překládají se tu kontejnery, sypké substráty, zemědělské produkty i nadrozměrné kusy; jeřáb MKZ 3 000 má nosnost 300 tun. Kapacita stání je 37 poloh pro 71 plavidel, za velké vody a ledochodů až 87 plavidel, protože přístav plní i ochrannou funkci.
Doprava je zároveň klíčem k tomu, jak Mělník rostl. Průmyslová revoluce se městu spíše vyhnula, zlom přinesla až infrastruktura po roce 1840: první parník pod městem roku 1845, železnice 1874, most přes Labe 1888, přístavní překladiště 1897 a velký obchodní přístav dokončený roku 1928. Tabulka ukazuje počty obyvatel podle sčítání lidu v dnešních hranicích města (zdroj: Historický lexikon obcí ČR 1869 až 2005 a výsledky sčítání 2021, ČSÚ).
Mělnická vinařská podoblast a vinice nad soutokem
Mělník dal jméno celé jedné polovině českého vinařství. Mělnická vinařská podoblast je vedle litoměřické jednou ze dvou podoblastí vinařské oblasti Čechy, jak ji vymezil vinařský zákon č. 321/2004 Sb. a jeho prováděcí předpisy. K roku 2025 zahrnovala 40 vinařských obcí, 89 viničních tratí a plochu vinic 349 hektarů, tedy zhruba polovinu z 675 hektarů celé oblasti Čechy. Přestože zabírá největší území ze všech českých podoblastí, vinice v ní leží roztroušeně od Prahy a Karlštejna přes Kutnou Horu až po jednotlivé obce ve východních Čechách.
Na katastru samotného Mělníka vymezuje vyhláška sedm viničních tratí: Vehlovská, Klamovka, Neuberská, Na bílých břehách, Městská, Turbovická a Labská. Klimaticky se zdejší svahy blíží spíše německému Porýní než Moravě, čemuž odpovídá odrůdová skladba oblasti: z bílých převažují Ryzlink rýnský, Rulandské šedé a bílé, Müller Thurgau nebo Kerner, z modrých Rulandské modré, Modrý Portugal a Dornfelder. Opukové podloží kopce je zároveň důvodem husté sítě sklepů pod městem; mělnické podzemí ukrývá i nejširší studnu v Česku o průměru 4,54 metru.
V roce 1881 vznikla v Mělníku specializovaná vinařská škola, první svého druhu v Čechách, z níž je dnešní Vyšší odborná škola zahradnická a Střední zahradnická škola. Slavnosti vinobraní se poprvé konaly roku 1911 a od roku 1933 se z nich stala každoroční tradice. Ve městě sídlí Cech českých vinařů a vinařskou expozici má i regionální muzeum. Historicky patřily největší vinice i zámecká továrna na sekt lobkovickému velkostatku, jak dokládá statistický lexikon z třicátých let 20. století.
Zámek, kostelní věž a kostnice pod presbytářem
Ostrožna byla akropolí raně středověkého hradiště z přelomu 9. a 10. století; na konci 10. století zde sídlila kněžna Emma, manželka Boleslava II., a razily se tu denáry s opisem Emma regina, civitas Melnic. Královský hrad zůstal v držení koruny až do roku 1542, kdy jej Ferdinand I. zastavil Zdislavu Berkovi z Dubé a Lipé; ten jej přestavěl renesančně a přistavěl severní křídlo s věží. Po třicetileté válce sídlo zpustlo, roku 1646 je získali Černínové z Chudenic a barokní úpravy z let 1685 až 1686 mu daly dnešní vzhled. Roku 1753 přešlo sňatkem Marie Ludmily, poslední černínské dědičky, s Augustem Antonínem z Lobkovic na rod, který zámek vlastní dodnes.
Sousední kostel svatých Petra a Pavla patří k nejstarším v Čechách. Počátky se kladou do doby kolem roku 1000, první přímá písemná zmínka je z roku 1172, kdy stavba po zásahu blesku vyhořela. Kolem roku 1380 byla románská bazilika přestavěna goticky, v letech 1483 až 1488 vyrostla dnešní věž o výšce 65,87 metru a poslední gotickou přestavbu na počátku 16. století řídil Benedikt Ried z Pístova. Ten vtiskl chrámu podobu halového trojlodí s vysokým presbytářem vyzdviženým nad prostornou kryptou. Barokní cibulová báň věže pochází z doby po požáru roku 1681.
Právě ta krypta sloužila od počátku jako kostnice. Kosti sem byly ukládány už od třicátých let 16. století, zejména v době morových epidemií, kdy na hřbitově obklopujícím kostel nezbývalo místo; odhady mluví o ostatcích deseti až patnácti tisíc lidí. Když se po roce 1787 kostnice v českých zemích rušily, mělnická byla jako jedna z mála pouze zazděna a zůstala zachována. Při obnově kostela v letech 1910 až 1916, kterou vedl architekt Kamil Hilbert, ji odborně prozkoumal a znovu uspořádal antropolog Jindřich Matiegka; kosti jsou od té doby srovnány do obrazců kotvy, kříže a srdce, tedy víry, naděje a lásky.
Časté otázky
V jakém kraji leží Mělník?
Mělník leží ve Středočeském kraji a je sídlem okresu Mělník.
Kolik má Mělník obyvatel?
Mělník má přibližně 20 300 obyvatel k roku 2025 (dle ČSÚ).
U jakých řek Mělník leží?
Město leží na pravém břehu Labe, u jeho soutoku s Vltavou.
Jaká je první písemná zmínka o Mělníku?
První písemná zmínka pochází z roku 1274 z listiny krále Přemysla Otakara II.
Čím je Mělník známý?
Mělník je znám jako bývalé královské věnné město, jako centrum vinařství v Čechách a soutokem Labe a Vltavy pod zámeckou ostrožnou.
Další česká města
Prozkoumejte další města v našem přehledu:
Zpět na rozcestník: Přehled českých měst.
Proč se řeka pod Mělníkem jmenuje Labe, když je Vltava delší?
Jde o historickou konvenci, ne o hydrologické pravidlo. Vltava měří k soutoku 430,2 kilometru a přitéká vodnatější (u Vraňan má průměrný průtok zhruba 151 m³/s oproti přibližně 99 m³/s Labe nad soutokem), přesto se za odbočku považuje ona. Tok pokračuje od Mělníka pod jménem Labe s průměrným průtokem kolem 252 m³/s.
Kolik ostatků je v mělnické kostnici?
Odhaduje se, že krypta pod presbytářem kostela svatých Petra a Pavla ukrývá ostatky deseti až patnácti tisíc lidí ze zrušeného kostelního hřbitova. Kosti se sem ukládaly od třicátých let 16. století, hlavně v době morových epidemií. Do dnešní podoby, tedy do obrazců kotvy, kříže a srdce, je na začátku 20. století uspořádal antropolog Jindřich Matiegka.
