Nejkrásnější české rozhledny
České rozhledny patří k nejvděčnějším cílům výletů po celé republice: stojí na vrcholech, které jsou samy o sobě odměnou za výstup, a z ochozu se otevře panorama půlky kraje najednou. Od horských vysílačů přes secesní lázeňské věže až po nejstarší kamennou rozhlednu v Čechách jde o pestrou rodinu staveb, kterou spojuje jediné: výhled. V tomto přehledu jsme vybrali ty nejznámější a nejkrásnější, u každé uvádíme, kde přesně stojí, jak je vysoká, co je z ní vidět a jak se k ní dostanete. Vazby na okolní města najdete v našem přehledu českých měst podle krajů.
Aktualizováno: 26. srpna 2026
Ještěd nad Libercem: ikona s hotelem na vrcholu
Nejslavnější stavbou svého druhu je bezesporu Ještěd, hyperboloidový hotel a televizní vysílač jihozápadně od Liberce. Vrchol leží v nadmořské výšce 1012 metrů a je nejvyšším bodem Ještědsko-kozákovského hřbetu. Budova podle návrhu architekta Karla Hubáčka byla otevřena v roce 1973 a dodnes platí za jednu z nejoceňovanějších českých staveb 20. století. Za dobrého počasí dohlédnete severním směrem daleko do Německa a Polska, na jihu na Krkonoše i Polabí. Nahoru vede kabinová lanovka dlouhá zhruba 1180 metrů, k jejímu úpatí se z Liberce dostanete i tramvají, takže Ještěd zvládnete i bez auta.
Petřínská rozhledna: pražská Eiffelovka
Petřínská rozhledna je nejnavštěvovanější rozhlednou v zemi a neodmyslitelnou součástí panoramatu hlavního města Prahy. Ocelová věž inspirovaná pařížskou Eiffelovou věží vyrostla na vrchu Petřín v roce 1891 během pouhých několika měsíců u příležitosti Jubilejní výstavy. Měří 58,7 metru a na ochoz vede 299 schodů; kdo nechce šlapat, může využít výtah. Základna stojí ve výšce 324 metrů nad mořem, takže výhled sahá přes celé pražské kotliny až k Řípu, Českému středohoří, Brdům, Krušným horám a za ideální viditelnosti i k masivu Krkonoš. K rozhledně vás pohodlně vyveze petřínská lanová dráha, otevřená ve stejném roce jako věž.
Rozhledna Diana v Karlových Varech: výhled na kolonády
Nad lázeňské centrum Karlových Varů se z Výšiny přátelství tyčí rozhledna Diana. Věž vysoká 40 metrů (vyhlídková plošina je ve 35 metrech) stojí ve výšce 556 metrů nad mořem a byla slavnostně otevřena 27. května 1914. Nabízí jeden z nejhezčích pohledů na lázeňskou architekturu, kolonády i údolí řek Ohře a Teplé. Diana je ukázkovým cílem i pro méně zdatné návštěvníky: od dolní stanice v Mariánské ulici sem jezdí pozemní lanovka, uvnitř věže navíc funguje výtah už od otevření. Kdo dá přednost procházce, vyšlápne k rozhledně po značené cestě přímo z lázeňské části města.
Praděd: střecha Jeseníků
Nejvyšší hora Hrubého Jeseníku Praděd dosahuje 1491 metrů nad mořem a leží na historické zemské hranici Moravy a Slezska, tedy na pomezí Moravskoslezského a Olomouckého kraje. Vrcholu vévodí mohutný vysílač s veřejnou vyhlídkou; stavba měří 146,5 metru a vyhlídkový ochoz je zhruba v 73 metrech výšky. Výhled patří k nejdalekosáhlejším v zemi: za dobrého počasí odsud spatříte Lysou horu, Sněžku i Radhošť, výjimečně dokonce slovenské Vysoké Tatry a Malou Fatru. K Pradědu se nejčastěji vychází od Ovčárny nad Karlovou Studánkou, případně po hřebenovce od Červenohorského sedla; poslední úsek k vysílači je pohodlná asfaltka.
Kleť u Českého Krumlova: nejstarší kamenná rozhledna
Nejvyšší hora Blanského lesa Kleť (1087 metrů) se zvedá asi šest kilometrů severozápadně od Českého Krumlova. Stojí na ní Josefova věž, kterou nechal v letech 1822 až 1825 postavit kníže Josef II. ze Schwarzenberku; jde o nejstarší kamennou rozhlednu v Čechách. Věž je vysoká 20 metrů a nahoru vede 110 schodů. Za výjimečné viditelnosti odsud dohlédnete až na alpské štíty, na Lipno i k jaderné elektrárně Temelín. Pohodlnou variantou výstupu je sedačková lanovka z Krasetína, dlouhá bezmála 1800 metrů, která vás nahoru vyveze zhruba za čtvrt hodiny. Na vrcholu najdete i horskou chatu a hvězdárnu proslulou objevy planetek.
Sněžka: nejvyšší vrchol Česka s horskou kaplí
Sněžka je s výškou 1603 metrů nejvyšší horou Krkonoš i celé České republiky. Vlastní vrcholová plošina leží na česko-polské hranici a stojí na ní kaple svatého Vavřince z let 1665 až 1681, vysoká 14 metrů, na polské straně sedla. Výstup na Sněžku je klasikou české turistiky: z Pece pod Sněžkou sem vede kabinová lanovka rozdělená do dvou úseků, v provozu od roku 2013. Vrchol je ovšem drsné místo s průměrnou roční teplotou kolem nuly a naměřenými nárazy větru přes 200 kilometrů v hodině, takže i v létě se hodí vzít bundu. Odměnou je kruhový rozhled po celém pohraničním hřebeni.
Rozhledna Bílá hora u Kopřivnice: věž ve tvaru DNA
Na Bílé hoře mezi Štramberkem a Kopřivnicí v podhůří Beskyd stojí jedna z architektonicky nejzajímavějších novodobých rozhleden. Víceúčelová věž vysoká 43 metrů byla otevřena na jaře roku 2000 a její konstrukce podle návrhu architekta Milana Šmída vychází ze symbolu šroubovice DNA. Vyhlídková plošina je ve výšce 26 metrů, vrchol kopce leží 557 metrů nad mořem. Rozhledna je oblíbeným výletním cílem Novojičínska a snadno se sem dojde po značených cestách jak od Štramberka, tak od Kopřivnice. Pro rodiny je to ideální kratší výlet, který jde spojit s prohlídkou nedalekého historického Štramberka.
Devět skal: nejvyšší vrchol Žďárských vrchů
Ne každá vyhlídka potřebuje věž. Devět skal v CHKO Žďárské vrchy na Vysočině tvoří skupina mrazem rozervaných skalních bloků, které se tyčí do 836 metrů nad mořem, což z nich dělá nejvyšší vrchol celého pohoří a druhý nejvyšší bod Českomoravské vrchoviny. Na hlavní skalní blok vede kovové schodiště k vyhlídce se zábradlím, odkud se otevírá pohled k severu směrem na Svratku a na moravsko-českou hranici. Devět skal leží na katastru Moravských Křižánek a je vděčnou zastávkou na hřebenových túrách i cyklovýletech po Žďárských vrších. Skály jsou přístupné volně a bez vstupného po celý rok.
Velký Kosíř u Prostějova: hanácký Mont Blanc v proměně
Vrch Velký Kosíř (442 metrů) se zvedá zhruba devět kilometrů severozápadně od Prostějova a pro svou výraznost v jinak ploché Hané mu místní přezdívají hanácký Mont Blanc. Dřevěná rozhledna vysoká 28 metrů zde stála od roku 2013, kvůli špatnému stavu dřevěné konstrukce je však od podzimu 2023 uzavřená a mikroregion Kosířsko připravuje její náhradu novou ocelovou věží. Samotný zalesněný vrchol i okolní chráněné doubravy zůstávají volně přístupné po značených cestách, takže i bez otevřené rozhledny jde o příjemný cíl krátkého výletu z Prostějovska. Před cestou za vyhlídkou se vyplatí ověřit si aktuální stav stavby.
Přehledová tabulka českých rozhleden
| Rozhledna | Kde stojí | Zajímavost |
|---|---|---|
| Ještěd | Liberecký kraj, nad Libercem (1012 m) | Hyperboloidový hotel a vysílač z roku 1973, dostupný lanovkou |
| Petřínská rozhledna | Praha, vrch Petřín | 58,7 m vysoká „pražská Eiffelovka“ z roku 1891, 299 schodů |
| Diana | Karlovy Vary, Výšina přátelství | Lázeňská věž z roku 1914 s výhledem na kolonády, lanovka a výtah |
| Praděd | Hrubý Jeseník, pomezí Moravy a Slezska (1491 m) | Vysílač s vyhlídkou, střecha Jeseníků, výhled až na Tatry |
| Kleť (Josefova věž) | Blanský les u Českého Krumlova (1087 m) | Nejstarší kamenná rozhledna v Čechách (1822 az 1825), sedačková lanovka |
| Sněžka | Krkonoše, Pec pod Sněžkou (1603 m) | Nejvyšší hora Česka s kaplí sv. Vavřince, kabinová lanovka |
| Bílá hora | Podhůří Beskyd, mezi Štramberkem a Kopřivnicí | Věž z roku 2000 ve tvaru šroubovice DNA |
| Devět skal | Žďárské vrchy, Vysočina (836 m) | Nejvyšší vrchol pohoří, přírodní skalní vyhlídka bez věže |
| Velký Kosíř | Haná u Prostějova (442 m) | „Hanácký Mont Blanc“; dřevěná rozhledna od 2023 uzavřená, chystá se nová |
Jak si vybrat rozhlednu na výlet
Při plánování se vyplatí zvážit tři věci: náročnost výstupu, dostupnost bez auta a to, co chcete vidět. Kdo hledá pohodlí a výlet i s malými dětmi nebo staršími členy rodiny, ocení cíle s lanovkou a výtahem, tedy Petřín, Dianu, Ještěd, Kleť či Sněžku. Za nejdelšími rozhledy míří návštěvníci na horské vrcholy Praděd a Sněžku, kde ale musí počítat s výrazně chladnějším a větrnějším počasím i uprostřed léta. Milovníci architektury zamíří na Ještěd a Bílou horu, zatímco příznivci divoké přírody bez betonu dají přednost skalní vyhlídce na Devíti skalách. Většina rozhleden se dá dobře spojit s prohlídkou blízkého města, ať už jde o Český Krumlov, Karlovy Vary, nebo Prahu.
Časté otázky
Která je nejvyšší česká rozhledna?
Nejvyšší veřejně přístupnou vyhlídkou na horské stavbě je vysílač Praděd v Jeseníkách; celá věž měří 146,5 metru a vyhlídkový ochoz je zhruba v 73 metrech. Mezi klasickými věžovými rozhlednami patří k nejvyšším Bílá hora u Kopřivnice a Petřínská rozhledna v Praze.
Které rozhledny jsou dostupné lanovkou?
Bez namáhavého výstupu se dostanete na Petřínskou rozhlednu (petřínská lanovka), k Dianě v Karlových Varech, na Ještěd, na Kleť sedačkovou lanovkou z Krasetína a na Sněžku kabinovou lanovkou z Pece pod Sněžkou.
Je Sněžka opravdu nejvyšší hora Česka?
Ano, Sněžka s výškou 1603 metrů je nejvyšší horou Krkonoš i celé České republiky. Samotný vrchol leží na česko-polské hranici a stojí na něm kaple svatého Vavřince. Nejvyšším bodem výhradně na českém území je nedaleká Luční hora.
Kolik schodů má Petřínská rozhledna?
Na ochoz Petřínské rozhledny vede 299 schodů. Věž je vysoká 58,7 metru a byla postavena v roce 1891. Pro návštěvníky, kteří nechtějí schody zdolávat pěšky, je uvnitř k dispozici výtah.
Která je nejstarší kamenná rozhledna v Čechách?
Za nejstarší kamennou rozhlednu v Čechách je považována Josefova věž na vrcholu Kleti u Českého Krumlova. Nechal ji postavit kníže Josef II. ze Schwarzenberku v letech 1822 až 1825.
Dá se na Velký Kosíř u Prostějova vystoupat?
Dřevěná rozhledna na Velkém Kosíři je od podzimu 2023 kvůli špatnému stavu uzavřená a připravuje se její náhrada. Samotný vrchol a okolní chráněné doubravy jsou ale volně přístupné po značených cestách, takže výlet z Prostějovska má smysl i tak. Aktuální stav rozhledny je vhodné si před cestou ověřit.
