Prostějov: počet obyvatel, okres, kraj
Aktualizováno: 25. srpna 2026
Rychlá fakta
Prostějov je statutární město na střední Moravě, správní centrum stejnojmenného okresu v Olomouckém kraji. Leží na západním okraji úrodné Hané a je proslulé svou tradicí oděvního průmyslu i mimořádnou koncentrací secesních staveb.
Město se rozkládá v rovinaté krajině Hané v nadmořské výšce okolo 223 m, mezi říčkami Hloučela a Romže. Od krajského Olomouce je vzdálené zhruba 20 kilometrů a od Brna přibližně 60 kilometrů, leží tak v dosahu dvou velkých moravských center.
Rychlý přehled
- Kraj: Olomoucký
- Okres: Prostějov
- První písemná zmínka: rok 1141
- Počet obyvatel: přibližně 43 400 (k roku 2025 dle ČSÚ)
- Rozloha: 39,04 km²
- Nadmořská výška: okolo 223 m n. m.
- Web města: www.prostejov.eu
O městě Prostějov
Prostějov je jedním z tradičních center Hané a patří mezi větší města Olomouckého kraje. Historicky vyrostl na obchodu, řemeslech a především na textilní a oděvní výrobě, díky níž se mu přezdívalo „město módy“. Dnes je to statutární město s rozvinutým strojírenstvím, potravinářstvím i službami, které si zároveň uchovalo hodnotné historické jádro.
Charakteristickým rysem města je jeho architektura přelomu 19. a 20. století. Prostějov patří k místům s nejcennějším souborem secesních budov v Česku, což z něj činí vyhledávaný cíl obdivovatelů tohoto slohu.
Historie Prostějova
První písemná zmínka o Prostějově pochází z roku 1141. Osada se postupně rozvíjela v poddanské město a v pozdním středověku získala hradby, z nichž se dochovaly zbytky s baštou z 15. století. V 16. století zde vyrostl renesanční zámek a rozšířila se řemeslná výroba.
Významnou součástí dějin města byla početná židovská komunita, po níž zůstala připomínka v podobě bývalé židovské čtvrti zvané Špalíček. V 19. a na počátku 20. století se Prostějov stal centrem oděvního průmyslu; z této tradice později vyrostl známý Oděvní podnik OP Prostějov. Rozkvět té doby dal městu jeho reprezentativní secesní budovy. Prostějov je také rodištěm básníka Jiřího Wolkera a filozofa Edmunda Husserla.
Co v Prostějově navštívit
- Národní dům – secesní skvost z let 1905–1907 podle návrhu architekta Jana Kotěry, dnes divadlo a společenské centrum.
- Nová radnice – secesní budova z let 1909–1914 s věží vysokou zhruba 66 metrů.
- Zámek Prostějov – renesanční sídlo ze 16. století, později upravené se sgrafitovou výzdobou z přelomu 19. a 20. století.
- Náměstí T. G. Masaryka s barokním morovým sloupem z roku 1714.
- Stará radnice ze 16.–17. století, dnes sloužící muzejním účelům.
- Židovská čtvrť (Špalíček) – připomínka bývalého ghetta.
- Kostel Povýšení svatého Kříže a zbytky městských hradeb s baštou z 15. století.
V okolí města láká přírodní zázemí Hané i blízkost Drahanské vrchoviny s lesy nad údolím Hloučely.
Poloha a doprava
Prostějov leží na střední Moravě přibližně 20 kilometrů jihozápadně od krajského Olomouce a zhruba 60 kilometrů severovýchodně od Brna. Městem prochází dálnice D46 spojující Olomouc s Vyškovem a napojující se na dálniční síť směrem na Brno. Prostějov je i železničním uzlem s tratěmi mířícími na Olomouc, Brno a Nezamyslice, takže je dobře dostupný autem i vlakem.
Od konfekce bratří Mandlů k pádu Oděvního podniku
Krejčovský cech měl Prostějov doložený už v roce 1491, průmyslovou podobu ale dalo šití oblečení až 19. století. V roce 1858 tu vídeňští podnikatelé bratři Mandlové otevřeli konfekční továrnu, která do města jako první přinesla šicí stroje, a v šedesátých letech 19. století přibylo železniční spojení na Brno a Olomouc. Konfekce pak nasávala pracovní síly z okolního venkova celá desetiletí: před druhou světovou válkou působilo ve městě zhruba sedm desítek oděvních firem. Dvě z nich přerostly republiku. Arnošt Rolný (1887 až 1950) převzal rodinnou firmu v roce 1920 a od roku 1922 budoval vlastní prodejní síť, které bylo v roce 1935 v Československu pětadevadesát poboček. Jan Nehera (1899 až 1958), rodák z nedalekého Kostelce na Hané, vybudoval mezi lety 1931 a 1939 síť více než 130 obchodů na třech kontinentech a v roce 1940 založil továrnu v Trenčíně, ze které později vznikla Odeva.
Po roce 1945 stát zřídil v Prostějově národní podnik Oděvní průmysl a soustředil do něj konfiskované závody Nehera, Rolný, Silésia i další konfekční firmy. Podnik se v roce 1949 přejmenoval na Oděvní závody Jiřího Wolkera, v roce 1964 se přestěhoval do nově postaveného výrobního areálu na okraji města ve Vrahovicích a od roku 1983 nesl jméno oborového podniku OP Prostějov. Před rokem 1989 zaměstnával přes deset tisíc lidí, což z něj dělalo největšího zaměstnavatele celého regionu a zdaleka největší českou textilku.
Konec byl rychlý. Kvůli dluhům, které narostly zhruba na 1,6 miliardy korun, se podnik na začátku roku 2010 ocitl v úpadku a pokus o reorganizaci nevyšel: 3. května 2010 na něj brněnský krajský soud uvalil konkurz a z tehdejších přibližně 1 500 zaměstnanců byla během několika týdnů propuštěna zhruba třetina. Areál koupila společnost Astria Group a 28. června 2014 padlo šest šestipatrových výrobních budov při odstřelu, který patřil k největším demolicím v Česku. Oděvní tradici ve městě dnes drží menší firmy, samotný kolos OP už ale nestojí.
Jak se počet obyvatel Prostějova měnil od roku 1869
Na demografii je vzestup i sestup prostějovského průmyslu vidět velmi dobře. Mezi prvním moderním sčítáním v roce 1869 a sčítáním v roce 1910 se počet obyvatel téměř zdvojnásobil, protože konfekce a strojírenství táhly do města lidi z Hané. Vrchol přišel na přelomu osmdesátých a devadesátých let 20. století, kdy Prostějov díky připojeným obcím a panelové výstavbě přesáhl 48 tisíc obyvatel. Od té doby počet obyvatel klesá a při sčítání v roce 2021 se dostal pod 44 tisíc. Údaje pocházejí z výsledků sčítání lidu, domů a bytů zveřejněných Českým statistickým úřadem a jsou přepočtené na dnešní území města.
Prostějovský tenis a hráči, kteří tu trénovali
Druhá věc, kterou si s Prostějovem spojí i lidé, kteří tu nikdy nebyli, je tenis. Místní klub, dnes vystupující jako TK Agrofert Prostějov, byl založen v roce 1900 a spolu s pražskými oddíly I. ČLTK a Sparta tvoří jedno ze tří středisek Národního tenisového centra, konkrétně pobočku pro Moravu. Zásadní roli sehrál po roce 1989 příchod Miroslava Černoška do čela klubu: kolem oddílu vyrostla manažerská a marketingová struktura, díky které se v Prostějově soustředila podstatná část českého vrcholového tenisu. Klubovou dominanci ukazuje mistrovství republiky smíšených družstev, které Prostějov vyhrál mimo jiné jedenáctkrát v řadě mezi lety 2007 a 2017.
Za klub v různých obdobích hráli Jana Novotná, Jiří Novák, Tomáš Berdych i Petra Kvitová, na jeho soupiskách se objevily také dvě bývalé světové jedničky žebříčku WTA, Martina Hingisová a Caroline Wozniacká. Areál má jedenáct otevřených antukových dvorců a centrální kurt se zatahovací střechou a kapacitou zhruba 1 075 diváků, k tomu kryté dvorce v zázemí klubového hotelu. Od roku 1994 se tu hraje mezinárodní turnaj UniCredit Czech Open v kategorii ATP Challenger, v roce 2001 Prostějov hostil kvalifikaci Světové skupiny Davis Cupu proti Rumunsku a v dubnu 2019 tu české tenistky vyhrály baráž Fed Cupu s Kanadou 4:0.
Proč má Prostějov tolik secesních staveb
Bohatství secesního Prostějova není náhoda, ale politika. Do roku 1892 vedla město německá radnice, kterou udržoval u moci kuriový volební systém zvýhodňující majetnější voliče. Když se prvním českým starostou stal lékárník Karel Vojáček, rozhodlo se nové vedení proměnit Prostějov v reprezentativní centrum česky mluvící Moravy, protože Brno i Olomouc byly stále v rukou německých elit. Ambice se nepodařilo naplnit politicky, zato zůstala v podobě stavební: během dvou desetiletí vyrostla ve městě řada budov historismu, secese a moderny, které měly novou českou identitu doslova vystavět. Historické jádro je od roku 1990 městskou památkovou zónou.
Národní dům z let 1905 až 1907 navrhl Jan Kotěra jako městský spolkový a divadelní dům a dotáhl ho do posledního detailu: sám kreslil nábytek, obložení, svítidla i vitráže, stavbu vedl Otakar Pokorný a na výzdobě se podíleli malíři František Kysela a Karel Petr nebo sochař Stanislav Sucharda. Dodnes v budově funguje divadlo, restaurace i kavárna. Novou radnici postavenou v letech 1909 až 1914 projektoval profesor Karel Hugo Kepka; její věž měří 66 metrů a je na ní orloj, který ukazuje postavení slunce a měsíce na obloze a kalendářní měsíce v roce, nad ním jsou teprve běžné hodiny. Původní projekt počítal ještě s pravým křídlem, to se ale nikdy nepostavilo. Ke stejné vlně patří i vila továrníka Františka Kováříka z let 1910 až 1911 od architekta Emila Králíka, kulturní památka veřejnosti nepřístupná.
Časté otázky
V jakém kraji leží Prostějov?
Prostějov leží v Olomouckém kraji a je správním centrem okresu Prostějov.
Kolik má Prostějov obyvatel?
Prostějov má přibližně 43 400 obyvatel (k roku 2025 dle ČSÚ), patří tak k větším městům Olomouckého kraje.
Kdy je Prostějov poprvé písemně zmíněn?
První písemná zmínka o Prostějově pochází z roku 1141.
Čím je Prostějov typický?
Prostějov je znám tradicí oděvního průmyslu (OP Prostějov) a mimořádně bohatým souborem secesních staveb v čele s Národním domem architekta Jana Kotěry.
Co v Prostějově navštívit?
K nejnavštěvovanějším místům patří secesní Národní dům, Nová radnice s věží, renesanční zámek, náměstí T. G. Masaryka s morovým sloupem a bývalá židovská čtvrť Špalíček.
Další česká města
Prozkoumejte další města v našem přehledu:
Zpět na rozcestník: Přehled českých měst.
Proč zaniklo OP Prostějov?
Oděvní podnik se kvůli dluhům ve výši zhruba 1,6 miliardy korun dostal na začátku roku 2010 do úpadku a 3. května 2010 na něj brněnský krajský soud uvalil konkurz. Výrobní areál ve Vrahovicích byl prodán a 28. června 2014 šest hlavních výrobních budov padlo při odstřelu.
Který tenisový klub sídlí v Prostějově?
Je to TK Agrofert Prostějov, klub založený v roce 1900, který je zároveň moravským střediskem Národního tenisového centra. Hráli za něj mimo jiné Jana Novotná, Jiří Novák, Tomáš Berdych a Petra Kvitová a od roku 1994 se v areálu koná challenger UniCredit Czech Open.
