Třinecké železárny: vlastník a výroba
Aktualizováno: 26. září 2026
Třinecké železárny jsou hutní podnik v Třinci na Frýdecko-Místecku, který vyrábí ocel a dlouhé válcované výrobky, zejména válcovaný drát, tyčovou ocel a železniční kolejnice. Firma pod plným názvem TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a. s. patří do skupiny Moravia Steel a je jediným zbývajícím integrovaným výrobcem oceli v Česku, tedy podnikem, který zvládá celý řetězec od koksu a surového železa až po hotový válcovaný výrobek.
Podnik funguje nepřetržitě od roku 1839 a dnes je největším producentem oceli v zemi. Roční výroba se pohybuje kolem 2,4 milionu tun surové oceli, což představuje výraznou většinu tuzemské produkce. Kromě průmyslového významu je Třinec spojen i s hokejem: železárny jsou dlouhodobým hlavním partnerem extraligového klubu HC Oceláři Třinec, jehož název i přezdívka vycházejí přímo z huti.
Rychlá fakta
Rychlý přehled
- Název: TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a. s.
- Obor: hutnictví železa, výroba oceli a dlouhých válcovaných výrobků
- Založeno: 1839 (první vysoká pec zafoukána 1. dubna 1839); akciová společnost zapsána v roce 1991
- Zakladatel: Těšínská komora, majetek arcivévody Karla Habsburského
- Sídlo: Průmyslová 1000, Staré Město, 739 61 Třinec (IČO 18050646)
- Vlastník: stoprocentně MORAVIA STEEL a. s. (jediný akcionář od roku 2013); v ní má podle výroční zprávy za rok 2025 podíl 48,57 procenta slovenská společnost MINERFIN, a. s.
- Web: trz.cz
- Tržby: za rok 2025 zhruba 44,5 miliardy Kč (v roce 2024 zhruba 47,4 miliardy Kč); konsolidovaně za skupinu Moravia Steel zhruba 59 miliard Kč
- Počet zaměstnanců: v samotných železárnách přes 6 500 lidí, v celé skupině přibližně 15 000 (údaj k roku 2025)
- Známé díky: kolejnicím, válcovanému drátu a hokejovým Ocelářům
Co je Třinecké železárny
Třinecké železárny jsou takzvaná integrovaná huť. Areál v Třinci zahrnuje koksovnu, vysoké pece, ocelárnu s kyslíkovými konvertory, plynulé lití a několik válcoven. Výroba tedy začíná u uhlí a železné rudy a končí hotovým hutním výrobkem, který jde přímo zákazníkovi. Tento uzavřený řetězec je v českém prostředí ojedinělý a je zároveň důvodem, proč je podnik tak citlivý na ceny energií a emisních povolenek.
Výrobkové portfolio stojí na dlouhých válcovaných výrobcích. Patří sem válcovaný drát, tyčová ocel včetně speciálních jakostí, tvarová ocel, tažená a loupaná ocel, široká ocel, hutní polotovary jako sochory a bramy, bezešvé trubky a železniční kolejnice. Kolejnice z Třince jsou pro firmu dlouhodobě prestižní položkou a míří jak na české tratě, tak na export. Vedle hutní výroby vzniká ve skupině i řada navazujících produktů: dráty a ocelová lana, pružiny, spojovací materiál, řetězy nebo odlitky.
Odběratelé jsou z podstaty věci průmysloví. Ocel z Třince končí ve stavebnictví a ve výrobě betonářské výztuže, v železniční infrastruktuře, v automobilovém průmyslu, ve strojírenství, v energetice a ve výrobě spojovacích a spotřebních dílů. Hutní výroba tak stojí na začátku dodavatelských řetězců, které vedou k firmám jako Škoda Auto nebo k automobilovým a strojírenským dodavatelům typu BRANO Group.
Historie a vývoj
Založení a rakousko-uherské období
Impulsem ke vzniku huti byla kombinace místních ložisek železné rudy, dostatku vodní energie a rozsáhlých beskydských lesů, které poskytovaly dřevěné uhlí. Těšínská komora, spravující majetek arcivévody Karla Habsburského ve východní části rakouského Slezska, postavila v Třinci mezi lety 1836 a 1839 dřevouhelnou vysokou pec. Zafoukána byla 1. dubna 1839 a tímto dnem se počítá začátek hutnictví v Třinci. Ze zemědělské vesnice se během několika desetiletí stalo průmyslové sídlo; městem se Třinec stal až v roce 1931. V roce 1906 přešly železárny do rukou Rakouské horní a hutní společnosti.
20. století
Dvacáté století přineslo huti opakované změny režimu i vlastníka. Po vzniku Československa se podnik ocitl v nově vymezeném pohraničí, období let 1938 až 1945 poznamenal zábor a válečná výroba. Po roce 1945 byly železárny znárodněny a v padesátých letech nesly na čas jméno sovětského politika Molotova. Socialistická industrializace znamenala mohutné rozšíření kapacit, ale také ekologickou zátěž, se kterou se region vyrovnává dodnes.
Privatizace a skupina Moravia Steel
Po roce 1989 byl podnik transformován na akciovou společnost, zapsanou v obchodním rejstříku v březnu 1991. V polovině devadesátých let vstoupila do firmy společnost MORAVIA STEEL, která se stala majoritním a posléze stoprocentním akcionářem. Moravia Steel od té doby zajišťuje nákup surovin, tuzemský i exportní prodej a logistiku, zatímco výroba zůstává v železárnách. Kolem této dvojice postupně vyrostla skupina desítek dceřiných firem, mezi nimi Energetika Třinec, Slévárny Třinec, Strojírny a stavby Třinec, Řetězárna, VÚHŽ, Šroubárna Kyjov nebo Refrasil. V roce 2012 skupina dokončila akvizici bohumínské ŽDB DRÁTOVNA, čímž si pojistila navazující zpracování vlastního válcovaného drátu.
Vlastnická struktura a hospodaření
Vlastnické schéma je dvoustupňové. Samotné železárny jsou stoprocentní dcerou akciové společnosti MORAVIA STEEL, která zároveň vystupuje jako obchodní centrála celé skupiny. Ve vlastnictví Moravia Steel drží podle výroční zprávy za rok 2025 (stav k 31. 12. 2025) podíl 48,57 procenta slovenská společnost MINERFIN, a. s. se sídlem v Bratislavě. Za Minerfinem stojí slovenští podnikatelé, mezi nimi Tomáš Chrenek, Ján Moder a Mária Blašková s rodinou. Zbývající část akcií je rozdělena mezi další akcionáře, jejichž jednotlivé podíly firma veřejně nezveřejňuje. Skupina se prezentuje jako největší ocelářský celek v Česku s výhradně domácím a slovenským kapitálem. Předsedou představenstva a generálním ředitelem je od roku 2023 Roman Heide, který vystřídal Jana Czudka.
Hospodářské výsledky posledních let odrážejí útlum evropského ocelářství. Tržby z prodeje výrobků a služeb klesly ze zhruba 47,4 miliardy Kč v roce 2024 na zhruba 44,5 miliardy Kč v roce 2025, tedy přibližně o šest procent. Zisk po zdanění za rok 2025 činil 186 milionů Kč a firma jej podle vedení udržela hlavně díky úsporám a efektivnějšímu hospodaření. Výroba surové oceli přitom zůstala stabilní na úrovni 2 424 kilotun. Konsolidovaně skupina Moravia Steel vykázala za rok 2025 tržby zhruba 59 miliard Kč a čistý zisk 748 milionů Kč. Investice do modernizace, robotizace a snižování provozních nákladů dosáhly v roce 2025 zhruba 1,5 miliardy Kč. Podnik patří spolu s energetickými hráči, jako je ČEZ, k největším průmyslovým subjektům v zemi; širší srovnání nabízí přehled českých firem.
Dekarbonizace a budoucnost výroby
Klíčovou otázkou pro Třinec je přechod na nízkoemisní výrobu. Firma v lednu 2025 oznámila ekologizační program v objemu kolem jedné miliardy eur, tedy zhruba 25 miliard Kč, který označila za největší investici v českém ocelářství od osmdesátých let. Jádrem je elektrická oblouková pec, jež má nahradit zhruba polovinu dosavadní výroby, tedy asi 1,3 milionu tun ročně, a zvýšit spotřebu elektřiny řádově o desítky procent. Cílem programu je snížení emisí oxidu uhličitého o 55 procent proti roku 1990.
Realizace se však posouvá. V dubnu 2025 firma oznámila, že spuštění elektrické pece odkládá z původně plánovaného roku 2028 nejdříve na rok 2030, mimo jiné kvůli nejasné podobě evropské ochrany trhu a podmínkám dotační podpory. Ostatní projekty pokračují: železnorudná briketační linka za necelou miliardu korun, přivedení vysokého napětí do areálu a náhrada uhelného zdroje v podnikové elektrárně paroplynovým cyklem. Firma zároveň deklaruje cíl uhlíkové neutrality do roku 2050.
Železárny a hokejoví Oceláři
Spojení huti a hokeje patří k identitě města. Klub vznikl v roce 1929 a v průběhu času nesl názvy odkazující přímo na železárny; současný název HC Oceláři Třinec drží formálně spolek, ale železárny jsou jeho hlavním partnerem a manažeři podniku mají v klubu silné zastoupení. Domovskou halou je od roku 2014 Werk Arena s kapacitou kolem 5 400 diváků. Oceláři získali šest mistrovských titulů v extralize: v sezonách 2010/11, 2018/19, 2020/21, 2021/22, 2022/23 a 2023/24. Sponzoring klubu je zdaleka nejviditelnější, ale ne jedinou částí regionálních aktivit firmy, která podporuje také školství, kulturu a sport v Třinci a okolí.
Časté otázky
Kdo vlastní Třinecké železárny?
Třinecké železárny celé vlastní MORAVIA STEEL a.s., která je od roku 2013 jejich jediným akcionářem. V Moravia Steel drží podle výroční zprávy za rok 2025 největší podíl 48,57 procenta slovenská společnost MINERFIN, a. s. z Bratislavy, zbytek akcií patří dalším akcionářům, jejichž konkrétní podíly nejsou veřejně zveřejňovány. Za Minerfinem stojí slovenští podnikatelé, mezi nimi Tomáš Chrenek, Ján Moder a Mária Blašková s rodinou.
Kdy Třinecké železárny vznikly?
Huť založila Těšínská komora, spravující majetek arcivévody Karla Habsburského. První dřevouhelná vysoká pec byla zafoukána 1. dubna 1839. Jako akciová společnost je firma zapsána v obchodním rejstříku od března 1991.
Kde Třinecké železárny sídlí?
Sídlo i hlavní výrobní areál jsou v Třinci v Moravskoslezském kraji, na adrese Průmyslová 1000, Staré Město. Další provozy skupiny jsou rozeseté po Moravě a Slezsku, například v Bohumíně, Kyjově nebo Dobré.
Co Třinecké železárny vyrábějí?
Vyrábějí ocel a dlouhé válcované výrobky: válcovaný drát, tyčovou a tvarovou ocel, taženou a loupanou ocel, širokou ocel, hutní polotovary, bezešvé trubky a železniční kolejnice. Ve skupině na to navazuje výroba drátů, lan, pružin, řetězů, spojovacího materiálu a odlitků.
Kolik oceli Třinecké železárny vyrobí za rok?
Výroba surové oceli se dlouhodobě pohybuje kolem 2,4 milionu tun ročně; za rok 2025 to bylo 2 424 kilotun. Podnik je největším producentem oceli v Česku a jediným tuzemským integrovaným výrobcem.
Jsou Třinecké železárny majitelem hokejových Ocelářů?
Formálním držitelem klubu je spolek HC Oceláři Třinec. Železárny jsou jeho hlavním partnerem a mají na chod klubu zásadní vliv, protože manažeři podniku působí i ve vedení klubu. Domácí halou je od roku 2014 Werk Arena.
Patří Třinecké železárny Slovákům?
Zčásti ano. Jediným akcionářem železáren je česká MORAVIA STEEL a.s. z Třince a v ní drží největší podíl 48,57 % slovenská společnost MINERFIN, a. s. z Bratislavy (stav k 31. 12. 2025). Za Minerfinem stojí slovenští podnikatelé, mezi nimi Tomáš Chrenek, Ján Moder a Mária Blašková s rodinou; zbylé akcie Moravia Steel mají další akcionáři.
Kdo vede Třinecké železárny?
Předsedou představenstva a generálním ředitelem je od 1. listopadu 2023 Roman Heide, který vystřídal Jana Czudka. Prvním místopředsedou představenstva je podle obchodního rejstříku Tomáš Gajdzica.
