České barokní památky
České baroko je sloh 17. a 18. století, který dal našim městům a krajině nezaměnitelnou tvář: zvlněná průčelí, kupole plné světla, dramatické fresky a sochy zachycené v pohybu. Zatímco renesance stavěla klidně a symetricky, baroko chce diváka strhnout a pohnout jím. V českých zemích se rozvinulo do světové špičky hlavně díky rodině Dientzenhoferů, geniálnímu Janu Blažeji Santinimu-Aichelovi a sochaři Matyáši Bernardu Braunovi. Tento přehled se nedívá na životopisy tvůrců, ale na konkrétní barokní stavby a památky: kde přesně stojí, kdo je postavil, v jakých letech vznikly a čím jsou typické. Provede vás od pražské Malé Strany přes poutní Zelenou horu a Broumovsko až po Olomouc a moravské zámky. Pokud si chcete výpravy naplánovat po regionech, navažte na širší přehled českých měst podle krajů.
Aktualizováno: 26. srpna 2026
Chrám svatého Mikuláše na Malé Straně: vrchol pražského baroka
Chrám svatého Mikuláše na Malostranském náměstí v hlavním městě Praze je nejslavnější barokní stavbou u nás a bývá označován za umělecky nejvýznamnější barokní chrám Prahy. Vznikal ve dvou etapách a je vlastně společným dílem dvou generací nejvýznamnějšího stavitelského rodu své doby. Loď a průčelí postavil v letech 1703 až 1711 Kryštof Dientzenhofer, na dokončení navázal od roku 1737 jeho syn Kilián Ignác Dientzenhofer, který stavbě vtiskl monumentální kupoli. Zvonici jako poslední dostavěl roku 1752 Anselmo Lurago.
Uvnitř na návštěvníka dýchne plná síla vrcholného baroka: obří klenební freska Oslava svatého Mikuláše od Františka Xavera Palka, mramorové oltáře, zlacení a sochařská výzdoba převážně od Ignáce Františka Platzera. Typická je pro celou stavbu dynamika, tedy zvlněné linie, splývání prostoru a hra světla pod kupolí, jaká se v Praze nikde jinde nezopakovala. Praktický tip: chrám je běžně přístupný jako expozice mimo bohoslužby, na ochoz kupole a do věže se vystupuje zvlášť. Stojí přímo u zastávek tramvají na Malostranském náměstí, kousek od Karlova mostu.
Poutní kostel na Zelené hoře: Santiniho barokní gotika a UNESCO
Poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou je nejosobitější stavbou celého českého baroka a od roku 1994 je zapsán na Seznamu světového dědictví UNESCO. Postavil ho v letech 1719 až 1722 architekt Jan Blažej Santini-Aichel z podnětu žďárského opata Václava Vejmluvy. Santini tu propojil barokní tvarosloví s gotickými prvky do slohu, kterému se říká barokní gotika a který nemá ve světě obdobu.
Půdorys kostela i celého areálu je postaven na symbolice čísla pět: pěticípá hvězda, pět vchodů, pět kaplí, pět oltářních výklenků, pět hvězd a pět andělů. Připomínají pět ran Kristových, pět písmen latinského slova tacui (mlčel jsem) a pět hvězd, které se podle legendy zjevily nad tělem umučeného Jana Nepomuckého. Výsledkem je stavba, která působí spíš jako matematická báseň než jako obyčejný kostel. Praktický tip: areál stojí nad městem hned u zámku Žďár nad Sázavou, prohlídku kostela snadno spojíte s návštěvou kláštera a muzea nové generace. Interiér je přístupný sezonně, počítejte s kratší otevírací dobou mimo hlavní sezonu.
Broumovská skupina kostelů: baroko rozeseté v krajině
Ojedinělým dílem je Broumovská skupina kostelů na Broumovsku v okrese Náchod, tedy nedaleko renesančního Náchoda v Královéhradeckém kraji. Jde o soubor zhruba jedenácti sakrálních staveb, který v okolí Broumova a Police nad Metují budovali opět Kryštof a Kilián Ignác Dientzenhoferové, hlavně v letech 1709 až 1743. Stavbu inicioval broumovský opat Otmar Zinke a navázal přitom na starší raně barokní práce z konce 17. století.
Zvláštní je, že tu nejde o jednu velkou katedrálu, ale o síť menších venkovských kostelů rozesetých v krajině, z nichž každý má originální půdorys a hru zvlněných stěn. Nejčastěji se vyzdvihuje kostel svaté Markéty v Břevnovském klášteře patřícím broumovskému opatství a vesnické kostely v Ruprechticích, Vižňově či Heřmánkovicích. Pro znalce jsou učebnicí toho, jak dva geniální stavitelé experimentovali s prostorem. Praktický tip: kostely jsou od sebe vzdálené a část z nich se otevírá jen při komentovaných prohlídkách nebo poutích, takže si dopředu ověřte časy a naplánujte okruh autem.
Hospitál Kuks: baroko a Braunovy sochy ctností a neřestí
Barokní areál Kuks nad Labem v okrese Trutnov, nedaleko Trutnova a brány Krkonoš, nechal vybudovat výstřední šlechtic hrabě František Antonín Špork. Hospitál s kostelem Nejsvětější Trojice vznikal v letech 1707 až 1748 původně jako lázně, které se proměnily ve špitál pro vysloužilé vojáky. Dnes je Kuks jednou z nejnavštěvovanějších barokních památek východních Čech.
Skutečnou hvězdou jsou tu sochy. Sochař Matyáš Bernard Braun vytvořil s dílnou v letech 1712 až 1731 slavný cyklus alegorií Ctnosti a Neřesti, řady kamenných postav, které s barokní dramatičností ztělesňují víru, naději či lásku a proti nim pýchu, lakomství nebo obžerství. Nedaleko v lese se skrývá Braunův Betlém, soubor soch tesaných přímo do pískovcových skal. Praktický tip: na terase hospitálu jsou dnes kopie, originály Braunových soch jsou uloženy uvnitř v lapidáriu. Prohlídku spojte s procházkou k Braunovu Betlému, kam se z Kuksu dojde pěšky.
Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci: největší barokní sousoší a UNESCO
Na Horním náměstí v Olomouci, metropoli Hané, stojí Sloup Nejsvětější Trojice, největší barokní sousoší v Česku a od roku 2000 památka UNESCO. Monumentální morový sloup vysoký asi 35 metrů vznikal v letech 1716 až 1754 a jeho autorem a hlavním stavitelem byl olomoucký mistr Václav Render, který na dílo odkázal i vlastní majetek. Po jeho smrti stavbu dokončili další umělci.
Sloup je typickou ukázkou toho, jak baroko spojovalo architekturu a sochařství do jednoho gesta. Na kamennou stavbu s kaplí uvnitř navazují desítky soch světců a alegorií, na vrcholu se zlatí měděné sousoší Nejsvětější Trojice a Nanebevzetí Panny Marie od Šimona Forstnera; sochařsky se na výzdobě podíleli Filip Sattler a Ondřej Zahner. UNESCO jej ocenilo jako jedno z vrcholných děl středoevropského baroka. Praktický tip: sloup si prohlédnete kdykoli zvenčí přímo na náměstí u radnice a orloje, dovnitř do kaple v podstavci se lze podívat jen výjimečně. Nejlépe vynikne za nižšího slunce, kdy se plasticky rýsují sochy.
Zámek Buchlovice: italské baroko na Moravě
Baroko neznamenalo jen kostely a sloupy, ale i honosná šlechtická sídla. Zámek Buchlovice v okrese Uherské Hradiště ve Zlínském kraji je jedním z nejhezčích příkladů barokní vily u nás. Nechal ho vystavět Jan Dětřich z Petřvaldu na přelomu 17. a 18. století a hlavní stavba byla dokončena kolem roku 1707 podle anonymního projektu inspirovaného italskými a vídeňskými vzory.
Na rozdíl od pevnostních hradů je Buchlovice otevřená, elegantní stavba dvou půlkruhových křídel obrácených do rozlehlé zámecké zahrady s kašnami, sochami a starými stromy. Právě propojení architektury s parkem v duchu italské barokní vily z Buchlovic dělá výjimku mezi moravskými zámky. Nad krajinou se přitom tyčí i nedaleký středověký hrad Buchlov, takže se tu potkávají dva úplně jiné světy. Praktický tip: zámek je přístupný s prohlídkovými okruhy v sezoně, park bývá otevřený déle a stojí za samostatnou procházku. Buchlovice se snadno spojí s výletem na hrad Buchlov a do slováckého okolí.
Klášter Plasy: Santiniho barokní konvent na vodě
Cisterciácký klášter v Plasích v okrese Plzeň-sever patří k nejambicióznějším barokním přestavbám v Čechách. O jeho novou podobu se postaral opět Jan Blažej Santini-Aichel, který pro klášter pracoval zhruba od roku 1707 až do své smrti v roce 1723. Podle jeho plánů vznikal v letech 1711 až 1740 na místě zbořeného gotického konventu velkolepý barokní objekt; dokončení se ujal Kilián Ignác Dientzenhofer.
Technickou raritou je způsob, jakým Santini stavbu založil. Bažinatý terén vyřešil dřevěným roštem s dubovými piloty pod vodou, na kterém masivní budova stojí dodnes. Uvnitř zaujme velkolepé schodiště, klášterní knihovna a fresková výzdoba, na které se podílel Jakub Antonín Pink. Plasy tak ukazují baroko nejen jako sloh krásy, ale i jako výkon inženýrství. Praktický tip: klášter je přístupný s průvodcem, součástí areálu je i technicky zajímavá budova prelatury a hrobka rodu Metternichů. Do Plas se z Plzně pohodlně dostanete vlakem po trati podél řeky Střely.
Přehled nejvýznamnějších českých barokních památek
| Památka | Kde | Autor / stavebník | Roky | Čím je typická |
|---|---|---|---|---|
| Chrám svatého Mikuláše | Praha, Malá Strana | K. a K. I. Dientzenhofer, A. Lurago | 1703 az 1752 | Vrchol pražského baroka, kupole, freska Palka |
| Poutní kostel na Zelené hoře | Žďár nad Sázavou | Jan Blažej Santini-Aichel | 1719 az 1722 | Barokní gotika, pěticípá hvězda, UNESCO 1994 |
| Broumovská skupina kostelů | Broumovsko, okres Náchod | K. a K. I. Dientzenhofer | 1709 az 1743 | Síť venkovských kostelů s originálními půdorysy |
| Hospitál Kuks | Kuks, okres Trutnov | F. A. Špork, sochy M. B. Braun | 1707 az 1748 | Braunovy alegorie Ctnosti a Neřesti |
| Sloup Nejsvětější Trojice | Olomouc, Horní náměstí | Václav Render | 1716 az 1754 | Největší barokní sousoší v ČR, UNESCO 2000 |
| Zámek Buchlovice | okres Uherské Hradiště | Jan Dětřich z Petřvaldu | kolem 1700 az 1707 | Barokní vila italského typu se zahradou |
| Klášter Plasy | okres Plzeň-sever | J. B. Santini-Aichel | 1711 az 1740 | Barokní konvent na dřevěném roštu ve vodě |
Časté otázky
Co je baroko a podle čeho ho poznám?
Baroko je umělecký a stavební sloh 17. a 18. století, který chtěl diváka strhnout a dojmout. Poznáte ho podle zvlněných průčelí, mohutných kupolí, dramatické hry světla a stínu, iluzivních stropních fresek a soch zachycených v prudkém pohybu. Na rozdíl od klidné renesance je baroko okázalé, dynamické a plné emocí.
Která je nejvýznamnější barokní památka v Česku?
Za vrchol pražského baroka je považován chrám svatého Mikuláše na Malé Straně od Kryštofa a Kiliána Ignáce Dientzenhoferů. K nejcennějším dílům celého českého baroka patří také poutní kostel na Zelené hoře od Jana Blažeje Santiniho-Aichela, který je zapsán na Seznamu UNESCO.
Kteří architekti a umělci stáli za českým barokem?
Nejdůležitější byla rodina Dientzenhoferů (chrám svatého Mikuláše, Broumovská skupina kostelů) a Jan Blažej Santini-Aichel, tvůrce takzvané barokní gotiky (Zelená hora, klášter Plasy). Ze sochařů vyniká Matyáš Bernard Braun s cyklem Ctnosti a Neřesti v Kuksu.
Které barokní památky v Česku jsou zapsané v UNESCO?
Na Seznamu světového dědictví UNESCO je poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou (od roku 1994) a Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci (od roku 2000). Barokní prvky mají i další zapsané celky, například historická jádra měst.
Co je to barokní gotika?
Barokní gotika je osobitý sloh, který na počátku 18. století rozvinul architekt Jan Blažej Santini-Aichel. Spojuje barokní tvarosloví s prvky gotiky, tedy s lomenými oblouky a žebrovou klenbou, hlavně při stavbě a obnově klášterů a poutních míst. Nejznámějším příkladem je kostel na Zelené hoře.
Jsou barokní památky přístupné veřejnosti?
Většinou ano, ale režim se liší. Chrám svatého Mikuláše a olomoucký sloup si prohlédnete snadno, zámek Buchlovice a klášter Plasy fungují na prohlídkové okruhy, kostel na Zelené hoře a část broumovských kostelů se otevírají sezonně nebo při komentovaných prohlídkách. Vždy si předem ověřte aktuální otevírací dobu.
Kde najdu barokní památky mimo Prahu?
Baroko je rozeseté po celé zemi. Na Vysočině stojí Zelená hora, ve východních Čechách hospitál Kuks a Broumovská skupina kostelů, na Hané olomoucký Sloup Nejsvětější Trojice, na Moravě zámek Buchlovice a v západních Čechách klášter Plasy. Cesty za nimi se dobře plánují po jednotlivých krajích.
