Nejznámější české památné stromy
České památné stromy jsou živí pamětníci, kteří stáli na svých místech dávno předtím, než vznikla dnešní města a silnice. Duby a lípy staré stovky až téměř tisíc let, tisy, které rostou od dob raného středověku, i osamělá borovice na skále uprostřed přehrady patří k nejpůsobivějším přírodním památkám u nás. V tomto přehledu si projdeme nejznámější a nejstarší stromy Česka, vysvětlíme, co vlastně znamená zákonný pojem památný strom, a přidáme praktické tipy, kde je najdete. Řadu z nich potkáte na výletě po historických sídlech, které mapujeme v rozcestníku česká města přehledně podle krajů.
Aktualizováno: 26. srpna 2026
Co znamená „památný strom“
Památný strom není jen obdivuhodně starý nebo mohutný jedinec. Jde o právní institut zakotvený v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Za památný strom, jeho skupinu nebo stromořadí může orgán ochrany přírody vyhlásit dřeviny mimořádného vzrůstu, věku, vzácného druhu nebo takové, které jsou významné historicky či krajinně. Takový strom je pak chráněný před poškozováním a ničením a bez závazného stanoviska úřadu se nesmí kácet ani zásadně ošetřovat.
Součástí ochrany je i takzvané ochranné pásmo. Pokud úřad neurčí jinak, tvoří ho kruh o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výšce 130 centimetrů nad zemí. V tomto pásmu se nesmí bez souhlasu nic stavět, terénně upravovat ani používat chemické postřiky, které by stromu uškodily. Památné stromy se označují malým státním znakem a jsou evidované v ústředním seznamu ochrany přírody. Právě díky této ochraně se dochovaly stromy, které jinde v Evropě dávno padly za oběť stavbám nebo silnicím.
Anketa Strom roku
K popularitě starých stromů výrazně přispívá anketa Strom roku, kterou od roku 2002 pořádá Nadace Partnerství. Lidé v ní hlasují pro své favority z dvanácti finalistů a vítěz získává prostředky na odborné ošetření. Vítězný strom navíc reprezentuje Česko v mezinárodní anketě Evropský strom roku, kde česká „želízka“ opakovaně bodují. Anketa má i praktický dopad: obrací pozornost k tomu, že stromy potřebují průběžnou péči, statické zajištění korun i ošetření dutin, aby přežily další generace.
Nejstarší duby: Žižkův dub v Náměšti nad Oslavou
Mezi nejstarší duby u nás patří Žižkův dub u zámku v Náměšti nad Oslavou na Vysočině. Tento dub letní (Quercus robur) roste v ostré zatáčce jen pár metrů od silnice a jeho stáří se odhaduje řádově na 800 až 1000 let. Obvod kmene přesahuje deset metrů, strom je dutý a otevřený, přesto stále obráží a plodí žaludy. Nejde o vysazený strom, ale o pozůstatek původních doubrav, které kdysi kraj pokrývaly. Jméno nese podle husitského vojevůdce Jana Žižky, který pod ním měl podle pověsti odpočívat. V anketě Strom roku 2019 obsadil druhé místo. Náměšť nad Oslavou leží v okrese Třebíč, města památek UNESCO na Vysočině, a spojíte ji snadno s prohlídkou zdejšího zámku.
Mohutné a staré lípy
Lípa je český národní strom a mezi památnými stromy má výsadní postavení. Hned několik lip patří k nejmohutnějším dřevinám v republice.
Vejdova lípa u obce Pastviny poblíž Klášterce nad Orlicí v Pardubickém kraji je lípa velkolistá (Tilia platyphyllos) s obvodem kmene přes 13 metrů, což z ní dělá objemově nejmohutnější strom Česka. Její stáří se odhaduje řádově na 600 až 800 let a váže se k ní pověst o pasáčkovi, který kdysi zmizel v její dutině. Od Orlických hor to není daleko do města Rychnov nad Kněžnou v podhůří Orlických hor.
Lukasova lípa, známější jako Zpívající lípa, roste v horní části obce Telecí na pomezí Vysočiny a Pardubicka, v CHKO Žďárské vrchy. Je to nejmohutnější strom celé chráněné oblasti: obvod kmene má kolem 11,6 metru, výšku 26 metrů a stáří přes 600 let. K místu se váže pověst o zpěvu, který se z koruny ozýval. Nejbližší historické město je renesanční Litomyšl se zámkem zapsaným v UNESCO.
Klokočovská lípa v obci Klokočov na Vysočině je další lípa velkolistá s obvodem kolem devíti metrů a stářím, které se lidově odhaduje na 900 až 1000 let. Podle legendy pod ní odpočíval císař Karel IV. Nejblíže leží městečko Humpolec u dálnice D1.
Nejslavnější českou lípou byla dlouho Semtínská lípa u Libošovic v Českém ráji na Jičínsku. Lípa malolistá o obvodu kolem osmi metrů a stáří kolem tří set let se stala symbolem kraje a inspirovala básníka Fráňu Šrámka. Bohužel padla při vichřici v roce 2000 a její zbytky později shořely, takže dnes připomíná spíš křehkost těchto obrů. Připomenout si ji můžete při toulkách Českým rájem z Jičína, brány Českého ráje.
Nejstarší tisy Česka
Zatímco duby a lípy rostou rychle a mohutní, tisy rostou pomalu a dožívají se extrémního věku. Právě mezi tisy proto najdeme vůbec nejstarší strom u nás.
Vilémovický tis v zámeckém parku ve Vilémovicích u Ledče nad Sázavou na Vysočině je tis červený (Taxus baccata) a bývá označován za nejstarší strom Česka i Evropy. Jeho stáří se lidově uvádí v rozmezí 1500 až 2000 let, i když přesný dendrologický průzkum chybí, takže jde spíš o řádový odhad opřený o tradici. Obvod kmene má kolem 360 centimetrů a výšku zhruba deset metrů. Podle pověsti ho benediktini při kolonizaci okolí jako jediný strom ušetřili.
Pernštejnský tis roste na severním svahu pod hradem Pernštejn u Nedvědice na pomezí Vysočiny a jižní Moravy. Tento tis červený je považován za nejstarší tis Moravy, jeho stáří se odhaduje řádově na 1000 let, měří 16,5 metru a obvod kmene má kolem 455 centimetrů. Obyvatelé hradu po staletí věřili, že osud stromu je propojen s osudem Pernštejna. V anketě Strom roku zvítězil v roce 2005. Hrad i tis navštívíte při výletě z Tišnova, města pod horou Květnicí.
Chudobínská borovice: strom na skále
Nejfotogeničtější český strom vyrůstá přímo ze skály nad hladinou Vírské přehrady u zaniklé osady Chudobín poblíž Dalečína na Vysočině. Chudobínská borovice (borovice lesní, Pinus sylvestris) je stará řádově 300 až 350 let a při vysoké hladině nádrže se ocitá téměř ve vodě. V roce 2019 vyhrála anketu Strom roku a v roce 2020 se stala vůbec prvním českým vítězem ankety Evropský strom roku, když získala přes 47 tisíc hlasů. Do údolí Svratky, kde borovice roste, se dostanete opět nejsnáz přes Tišnov na řece Svratce.
Přehledová tabulka nejznámějších stromů
| Strom | Druh | Kde roste | Stáří (řádově) | Zajímavost |
|---|---|---|---|---|
| Žižkův dub | dub letní | Náměšť nad Oslavou (Vysočina) | 800 az 1000 let | 2. místo Strom roku 2019 |
| Vejdova lípa | lípa velkolistá | Pastviny (Pardubický kraj) | 600 az 800 let | objemově nejmohutnější strom ČR |
| Lukasova (Zpívající) lípa | lípa | Telecí (Žďárské vrchy) | přes 600 let | nejmohutnější strom CHKO |
| Klokočovská lípa | lípa velkolistá | Klokočov (Vysočina) | 900 az 1000 let | pověst o Karlu IV. |
| Semtínská lípa | lípa malolistá | Libošovice (Český ráj) | ~300 let | padla 2000, literární symbol |
| Vilémovický tis | tis červený | Vilémovice (Vysočina) | 1500 az 2000 let | nejstarší strom ČR |
| Pernštejnský tis | tis červený | hrad Pernštejn (Morava) | ~1000 let | Strom roku 2005 |
| Chudobínská borovice | borovice lesní | Vírská přehrada (Vysočina) | 300 az 350 let | Evropský strom roku 2020 |
Časté otázky
Který strom je nejstarší v Česku?
Za nejstarší strom Česka i Evropy bývá označován Vilémovický tis na Vysočině, jehož stáří se odhaduje řádově na 1500 až 2000 let. Přesný věk ale nikdo neměřil, jde o odhad opřený o růst tisů a místní tradici.
Jaký strom je objemově nejmohutnější?
Nejmohutnějším stromem podle obvodu kmene je Vejdova lípa u obce Pastviny v Pardubickém kraji. Její kmen má obvod přes 13 metrů.
Co znamená označení památný strom?
Je to strom chráněný podle zákona o ochraně přírody a krajiny pro svůj věk, vzrůst, vzácnost nebo historický význam. Nesmí se bez souhlasu úřadu kácet ani zásadně ošetřovat a má vymezené ochranné pásmo.
Kdo pořádá anketu Strom roku?
Anketu Strom roku pořádá od roku 2002 Nadace Partnerství. Vítěz získává peníze na ošetření a reprezentuje Česko v anketě Evropský strom roku.
Který český strom vyhrál Evropský strom roku?
Prvním českým vítězem Evropského stromu roku se stala v roce 2020 Chudobínská borovice, která roste na skále nad Vírskou přehradou na Vysočině.
Kde najdu nejznámější staré duby a lípy?
Nejvíc mimořádných stromů se koncentruje na Vysočině a v jejím okolí, od Žižkova dubu v Náměšti nad Oslavou přes tisy u Pernštejna a ve Vilémovicích až po lípy na Žďársku. Většina je volně přístupná a dá se spojit s návštěvou blízkých historických měst.
