Trutnov: počet obyvatel, okres, kraj
Aktualizováno: 25. srpna 2026
Trutnov je město v Královéhradeckém kraji, sídlo stejnojmenného okresu, ležící v údolí řeky Úpy v podhůří Krkonoš. Bývá označován jako východní brána Krkonoš a je druhým největším městem kraje. Pro Trutnov je typická pověst o draku, jehož figura se každé léto slavnostně vyvěšuje na věž staré radnice na Krakonošově náměstí.
Město leží v členité krajině Podkrkonoší, jádrem protéká řeka Úpa a centrum se nachází v nadmořské výšce okolo 414 m. Trutnov je přirozeným nástupním místem pro turistiku ve východních Krkonoších i v okolní přírodě.
Rychlá fakta
Rychlý přehled
- Kraj: Královéhradecký
- Okres: Trutnov
- První písemná zmínka: rok 1260
- Počet obyvatel: přibližně 29 600 obyvatel (k roku 2025 dle dat vycházejících z ČSÚ)
- Rozloha: přibližně 103,3 km²
- Web města: www.trutnov.cz
O městě Trutnov
Trutnov je okresní město na severovýchodě Čech, v podhůří Krkonoš na řece Úpě. Se zhruba 29 600 obyvateli patří k větším městům Královéhradeckého kraje a plní roli správního, dopravního i kulturního centra Podkrkonoší. Historickým jádrem je pravidelné Krakonošovo náměstí čtyřúhelníkového tvaru, jehož podoba vychází z 13. století. Město je díky své poloze častým výchozím bodem pro návštěvu Krkonoš.
Historie Trutnova
První písemná zmínka o Trutnově pochází z roku 1260. Ke vzniku města se váže známá pověst, podle níž rytíř Albrecht z Trautenberku, vyslaný do zdejších hor, se svými lidmi přemohl draka sídlícího v hlubokém lese; drak dal městu jeho znak i přezdívku. Pravidelný půdorys náměstí dokládá plánovité založení ve 13. století. V 16. století sepsal místní kronikář Simon Hüttel sbírku pověstí o založení města. Významnou událostí novějších dějin byla bitva u Trutnova 27. června 1866, střetnutí rakouských a pruských vojsk během prusko-rakouské války. V 19. století procházelo město stavebním rozvojem — po požáru roku 1861 byla radnice novogoticky přestavěna, roku 1870 bylo otevřeno hlavní nádraží a roku 1892 vznikla na náměstí Krakonošova kašna se sochou Krakonoše.
Co v Trutnově navštívit
- Krakonošovo náměstí s Krakonošovou kašnou (1892) a sochou Krakonoše — dnes bronzová replika původní sochy.
- Stará radnice s věží, na kterou se každé léto vyvěšuje figura draka; jedna z dominant náměstí.
- Muzeum Podkrkonoší přibližující dějiny města a regionu.
- Kostel Narození Panny Marie (1792).
- Koncertní síň Bohuslava Martinů v bývalém evangelickém kostele.
- Řeka Úpa a okolní příroda Podkrkonoší jako výchozí bod k výletům do východních Krkonoš.
Poloha a doprava
Trutnov leží v severovýchodní části Královéhradeckého kraje, v podhůří Krkonoš na řece Úpě, zhruba 40 km severovýchodně od krajského města Hradec Králové. Městem prochází silniční i železniční síť; hlavní nádraží slouží od roku 1870. Díky poloze na okraji hor je Trutnov obvyklým nástupním místem pro cestu do východních Krkonoš.
Východní brána Krkonoš a co má Trutnov na dosah
Trutnov je rozlehlé město složené z 21 místních částí na 17 katastrálních územích. Vedle historického jádra (Vnitřní Město, Horní, Střední a Dolní Předměstí, Kryblice) k němu patří Poříčí s elektrárnou, Horní a Dolní Staré Město, Bohuslavice nad Úpou s Adamovem, Volanov, Voletiny, Babí, Libeč, Oblanov, Bojiště, Starý a Nový Rokytník, Střítež, Studenec a Lhota. Právě díky téhle rozloze sahá katastr města z údolí Úpy až k úpatí hor a Trutnov se dá brát jako poslední velké sídlo před Krkonošemi.
Krkonošský národní park, nejstarší český národní park vyhlášený v roce 1963, začíná pár kilometrů severně od města. Nejblíž jsou Janské Lázně, zhruba deset kilometrů proti proudu Úpy: odtud vede na Černou horu kabinová lanovka, jejíž první podoba byla uvedena do provozu 31. října 1928 a šlo o vůbec první osobní visutou lanovou dráhu v Československu; s délkou přes tři kilometry patřila tehdy k nejdelším ve střední Evropě. Necelých dvacet kilometrů od Trutnova leží Pec pod Sněžkou, obvyklé nástupní místo na Sněžku (1 603 m n. m.), nejvyšší horu Česka. Opačným směrem, zhruba pětadvacet kilometrů na východ, se otevírají Adršpašsko-teplické skály.
Kdo nechce z města nikam daleko, má po ruce lesnaté okolí Úpy a rekreační lokalitu Dolce na okraji Trutnova. Turistické a cyklistické trasy z města míří jak do hor, tak na jih k Podkrkonoší a k Labi.
Od Faltisových přádelen k Texlenu a dnešním zaměstnavatelům
Průmyslové dějiny Trutnova začínají u lnu. V roce 1836 založil Johann Faltis (1796 až 1874) v nedalekých Mladých Bukách první mechanickou přádelnu lnu v českých zemích a v celé habsburské monarchii; v letech 1848 až 1864 pak přibývaly další přádelny přímo v údolí Úpy v Trutnově a okolí. Firma Johann Faltis Erben patřila do konce monarchie k největším výrobcům lněné příze v Evropě a právě textil vtiskl městu podobu, kterou má dodnes: tovární areály podél řeky a dělnické kolonie kolem nich.
Po roce 1945 byly znárodněné podniky sloučeny: v roce 1946 vznikly České lnářské textilní závody Trutnov s více než padesáti provozy, roku 1949 z nich byl vyčleněn národní podnik Texlen a v roce 1958 se vše znovu spojilo do jednoho velkého Texlenu Trutnov. Ve své nejsilnější době zaměstnával přes šest tisíc lidí a měl přes třicet závodů v Podkrkonoší, na Náchodsku i Semilsku; ubrusy, utěrky a prostěradla se vyvážely do světa. Po privatizaci v roce 1991 podnik nevydržel tlak levného asijského zboží a na počátku 21. století skončil úpadkem, v němž přišlo o práci zhruba devět set lidí.
Dnešní zaměstnavatelská mapa je jiná. Těžištěm je elektrotechnika: v Trutnově vyrábí od roku 1993 závod koncernu Siemens, který navázal na tradici ZPA a podle firmy měl v roce 2023 přes osm set zaměstnanců a soustředí se na spínací techniku, relé a softstartéry; ve městě působí také ABB a TE Connectivity. Strojírenství zastupuje KASPER KOVO, zpracovatel plechu založený roku 1992, který podle vlastních údajů získává zhruba 80 % tržeb z exportu. V městské části Poříčí stojí Elektrárna Poříčí II, uvedená do provozu v roce 1957, se třemi bloky po 55 MW; dodává teplo do Trutnova a okolí. Z textilu zbyly menší firmy, například trutnovský Úpavan.
Vývoj počtu obyvatel podle sčítání lidu ukazuje obě zlomové epochy najednou: prudký růst v době rozkvětu přádelen a propad po odsunu německého obyvatelstva. Data jsou z Historického lexikonu obcí ČR a ze sčítání ČSÚ, vždy přepočtená na dnešní území města.
Předválečný Trutnov byl převážně německý: při sčítání roku 1930 žilo v tehdejších hranicích města 15 923 lidí, z nichž 11 619 se hlásilo k německé národnosti a 3 879 k československé. Poválečná výměna obyvatelstva se v číslech projevila propadem k roku 1950, populačního maxima kolem 32 tisíc dosáhlo město až na počátku 90. let.
Bitva u Trutnova 27. června 1866
Nejznámější vojenská událost v dějinách města se odehrála na jižním okraji Trutnova, na kopci Šibeník a na Janském vrchu u kaple svatého Jana Křtitele. Ráno 27. června 1866 tudy postupoval pruský I. armádní sbor generála Adolfa von Bonin a narazil na rakouský X. sbor generála Ludwiga von Gablenz. Rakušané drželi návrší, dělostřelectvo mělo delší dostřel a lepší účinek než pruské, boj se ale protáhl do večera a nejtvrdší střetnutí přišlo až po sedmé hodině. Prusové nakonec ustoupili za hranici.
Bylo to jediné střetnutí prusko-rakouské války na severním bojišti, které skončilo rakouským vítězstvím, a zaplatilo se draho: rakouské ztráty se uvádějí kolem 4 800 padlých, raněných a zajatých, pruské zhruba 1 350. Vítězství navíc nemělo pokračování. Hned následujícího dne prohráli Rakušané boje o pohraniční průsmyky a pruské armády se spojily; 3. července padlo rozhodnutí celé války v bitvě u Hradce Králové. Pruská strana pak z porážky vinila i civilní obyvatelstvo Trutnova a starosta s částí radních strávili osmdesát dnů v zajetí.
Připomínkou bitvy je Gablenzův pomník na Šibeníku, sedmnáctimetrový obelisk o hmotnosti zhruba padesáti tun odhalený v roce 1868, na jehož bocích jsou desky se jmény padlých důstojníků a vojáků. V roce 1905 v něm byla zřízena krypta, kam byly uloženy ostatky generála Gablenze. Bojištěm dnes vede naučná stezka a další pomníky a hroby z roku 1866 jsou rozesety po okolních obcích a hřbitovech na Trutnovsku.
Časté otázky
V jakém kraji leží Trutnov?
Trutnov leží v Královéhradeckém kraji a je sídlem okresu Trutnov.
Kolik má Trutnov obyvatel?
Trutnov má přibližně 29 600 obyvatel (k roku 2025 dle dat vycházejících z ČSÚ). Jde o druhé největší město Královéhradeckého kraje.
Odkud pochází první písemná zmínka o Trutnově?
První písemná zmínka o Trutnově pochází z roku 1260.
U jaké řeky Trutnov leží?
Trutnov leží v údolí řeky Úpy v podhůří Krkonoš.
Proč je Trutnov spojován s drakem?
K založení města se váže pověst o přemožení draka; drak se stal symbolem města a jeho figura se každé léto vyvěšuje na věž staré radnice na Krakonošově náměstí.
Další česká města
Prozkoumejte další města v našem přehledu:
Zpět na rozcestník: Přehled českých měst.
Jak se z Trutnova dostat do Krkonoš?
Trutnov leží na okraji Krkonošského národního parku, vyhlášeného v roce 1963, a je běžným nástupním místem do východních Krkonoš. Nejblíž jsou Janské Lázně, zhruba deset kilometrů proti proudu Úpy, odkud vede na Černou horu kabinová lanovka; do Pece pod Sněžkou, obvyklého výchozího bodu na Sněžku, je to necelých dvacet kilometrů.
Kdo vyhrál bitvu u Trutnova v roce 1866?
Bitva 27. června 1866 skončila taktickým vítězstvím rakouského X. sboru generála Ludwiga von Gablenz nad pruským I. sborem generála Adolfa von Bonin. Šlo o jediné rakouské vítězství na severním bojišti prusko-rakouské války. Rakouské ztráty se uvádějí kolem 4 800 mužů, pruské zhruba 1 350, a už následující den Rakušané prohráli boje o pohraniční průsmyky.
