Třebíč: počet obyvatel, okres, kraj
Aktualizováno: 25. srpna 2026
Rychlá fakta
Třebíč je město v Kraji Vysočina a správní centrum okresu Třebíč. Leží na západní Moravě na řece Jihlavě a je proslulé svými památkami zapsanými na Seznam světového dědictví UNESCO.
Historické jádro města se rozkládá po obou březích řeky Jihlavy v nadmořské výšce okolo 405 metrů. Kromě rozlehlého Karlova náměstí a někdejšího benediktinského kláštera je pro Třebíč typická dochovaná židovská čtvrť, jedna z nejlépe zachovaných v Evropě.
Rychlý přehled
- Kraj: Vysočina
- Okres: Třebíč
- První písemná zmínka: rok 1277 (listina opata Martina); benediktinský klášter byl založen roku 1101
- Počet obyvatel: přibližně 34 500 obyvatel (k roku 2025 dle cs.wikipedia / ČSÚ)
- Rozloha: 57,59 km²
- Web města: www.trebic.cz
O městě Třebíč
Třebíč je s přibližně 34 500 obyvateli jedním z největších měst Kraje Vysočina a přirozeným centrem svého okresu na západní Moravě. Město leží na řece Jihlavě a jeho zástavba se táhne po obou březích řeky. Dominantou je rozsáhlé Karlovo náměstí o ploše kolem 22 000 m², které patří k největším náměstím v České republice. Nad městem se tyčí sedmdesátpětimetrová městská věž. Třebíč je významná především jako nositel památek UNESCO, které z ní činí vyhledávaný cíl kulturní turistiky.
Historie Třebíče
Počátky Třebíče jsou spjaty s benediktinským klášterem, který byl založen roku 1101. Klášter se stal jádrem osídlení a hospodářským i duchovním centrem širokého okolí. První písemná zmínka o samotném městě pochází z roku 1277 z listiny opata Martina. Roku 1335 udělil Třebíči městská práva císař a král Karel IV. V průběhu staletí se u kláštera a pod ním rozvíjela také židovská obec, jejíž čtvrť Zámostí se dochovala do dnešní podoby. V roce 2003, konkrétně 3. července, byly třebíčská židovská čtvrť s hřbitovem a bazilika svatého Prokopa zapsány na Seznam světového dědictví UNESCO.
Co v Třebíči navštívit
Třebíč nabízí návštěvníkům výjimečně soustředěný soubor památek:
- Bazilika svatého Prokopa – románsko-gotický kostel v Podklášteří, součást památky UNESCO, vystavěný na místě někdejšího benediktinského kláštera.
- Židovská čtvrť Zámostí – jedna z nejlépe zachovaných židovských čtvrtí v Evropě, s dochovanou uliční sítí, synagogami a domy; rovněž zapsaná na seznam UNESCO.
- Židovský hřbitov – rozlehlý hřbitov na levém břehu řeky Jihlavy, součást památky světového dědictví.
- Karlovo náměstí – jedno z největších náměstí v zemi s měšťanskými domy a morovým sloupem.
- Městská věž – vyhlídková věž vysoká 75 metrů s výhledem na město a okolí.
- Kapucínský klášter na Jejkově – barokní klášterní areál v centru města.
Poloha a doprava
Třebíč leží na západní Moravě, na pomezí Vysočiny, přibližně 30 kilometrů jihovýchodně od krajského města Jihlavy a zhruba 60 kilometrů západně od Brna. Městem prochází řeka Jihlava. Silniční dopravu zajišťují především silnice první třídy směřující na Jihlavu, Brno i Znojmo. Třebíč má také železniční spojení; leží na trati spojující Brno s Jihlavou. Nejbližší dálniční napojení představuje dálnice D1 severně od města.
Co přesně je v Třebíči zapsáno na seznamu UNESCO
Oficiální název položky na Seznamu světového dědictví zní Židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa v Třebíči a v evidenci UNESCO nese číslo 1078. Zápis proběhl v roce 2003 na základě kritérií (ii) a (iii), tedy pro výměnu kulturních vlivů a pro doklad kulturní tradice. Chráněné jádro má rozlohu necelých 6 hektarů, kolem něj je vymezeno ochranné pásmo o rozloze zhruba 143 hektarů. Zapsané území tvoří tři oddělené části: židovská čtvrť Zámostí na levém břehu Jihlavy, židovský hřbitov na severní stráni Hrádku nad ní a bazilika svatého Prokopa v areálu bývalého kláštera na protilehlé straně.
Česká turistická i městská prezentace k zápisu obvykle dodává, že třebíčská židovská čtvrť byla první židovskou památkou mimo území Izraele, která se na seznam dostala samostatně, tedy nikoli jako součást většího historického jádra. Samotné zdůvodnění UNESCO tuto formulaci neobsahuje. Opírá se o něco jiného: o to, že soubor dokládá staletí trvající soužití židovské a křesťanské kultury na jednom místě, od středověku až do 20. století, a že západoevropské stavební vlivy zde pronikly hluboko do střední Evropy.
Ke stavu, který zápis umožnil, vede novodobá historie. Židovské město bylo do roku 1931 samostatnou správní jednotkou a teprve tehdy se stalo částí Třebíče pod názvem Zámostí; za druhé světové války v něm bylo zbořeno jen pět domů, takže půdorys s více než sto dvaceti domy a dvěma synagogami zůstal celistvý. Po válce se do města vrátilo asi deset původních židovských obyvatel. V roce 1995 získalo město od americké vlády půjčku 40 milionů korun, z níž se opravovaly synagogy a stavěla lávka přes řeku, a ještě kolem roku 2001 muselo zvláštní vyhláškou dotovat opravy soukromých domů, aby čtvrť na kandidaturu dosáhla. Židovský hřbitov na ploše 11 678 m² patří k největším v Česku, stojí na něm asi 2 600 náhrobků a nejstarší dosud čitelný je datován rokem 1631.
Benediktinské opatství: od roku 1101 ke třebíčskému zámku
Klášter, který dal městu vzniknout, založila roku 1101 dvě moravská údělná knížata, Oldřich Brněnský a Litold Znojemský. První stavbou byla kaple svatého Benedikta z roku 1104, o pět let později měl konvent vlastní kostel zasvěcený Nanebevzetí Panny Marie. V jeho kryptě byli oba zakladatelé pohřbeni, Litold roku 1112 a Oldřich roku 1115. Opatství rychle zbohatlo a jeho statky sahaly podle regionální literatury téměř až k Opavě, čímž se Třebíč zařadila po bok Olomouce a Brna mezi nejvýznamnější moravská centra.
Dnešní podoba baziliky je výsledkem přestavby kláštera v opevněné sídlo, která byla zahájena kolem roku 1240 a dokončena zhruba roku 1260. Románské objekty tím zanikly, vznikl však románsko gotický trojlodní chrám o délce 65,7 metru a šířce 20,2 metru, s růžicovým oknem v hlavní apsidě a s dochovanou opatskou kaplí. Roku 1468, při válkách mezi Jiřím z Poděbrad a Matyášem Korvínem, kostel poškodilo uherské obléhání a severní kaple byla zničena. Klášter pak byl roku 1525 zrušen, areál se změnil v panské sídlo a chrám sloužil až do poloviny 17. století jako hospodářské stavení.
Obrat přišel s Valdštejny. Jan Karel z Valdštejna nechal roku 1704, k pětistému výročí svatořečení svatého Prokopa, zřídit z odděleného presbytáře zámeckou kapli tohoto zasvěcení; odtud pochází dnešní patrocinium. Jan Josef z Valdštejna poté zadal celkovou obnovu architektu Františku Maxmiliánu Kaňkovi, která proběhla zhruba mezi lety 1726 a 1733 a dala hlavní lodi barokní síťovou klenbu. Na benediktinský původ města dodnes odkazuje jeho znak: ve stříbrném středním pruhu nese tři černé mnišské kápě.
Hospodářství, Dukovany a vývoj počtu obyvatel
Průmysl se v Třebíči opíral nejprve o cechy soukeníků a koželuhů, po příchodu železnice v osmdesátých letech 19. století se rozšířil o strojírny, pivovar a sodovkárnu. Největším podnikem byla koželužna a obuvnická továrna rodiny Budischowských, kterou odkoupil Tomáš Baťa; po zestátnění v roce 1948 fungovala jako Závody Gustava Klimenta a později pod značkou BOPO, dnes už neexistuje. Z jejího areálu se roku 1949 oddělily Západomoravské strojírny, pozdější Uniplet, zaměřené na pletací stroje. Novodobé zázemí pro výrobu vzniklo až po roce 2000 průmyslovou zónou Hrotovická a v roce 2019 zónou Rafaelova na severním okraji města.
Rozhodujícím faktorem pro moderní Třebíč je ale jaderná elektrárna Dukovany, vzdálená přibližně 25 kilometrů jihovýchodně od města. Její čtyři bloky byly uváděny do provozu mezi lety 1985 a 1987, po modernizacích dosahují instalovaného výkonu kolem 2 000 MW a elektrárna dlouhodobě pokrývá zhruba pětinu spotřeby elektřiny v Česku. Zaměstnává řádově tři tisíce lidí a je největším zaměstnavatelem regionu; s jejím provozem se pojí i firmy se sídlem přímo v Třebíči, například I&C Energo a.s. (IČO 49433431), zapsaná v roce 1993 a působící v oboru řídicích a měřicích systémů pro energetiku. Ve Výčapech u Třebíče sídlí výrobce kogeneračních jednotek TEDOM a.s. (IČO 28466021).
Právě Dukovany vysvětlují nejvýraznější zlom v demografické křivce města. Do sedmdesátých let rostla Třebíč pozvolna, mezi lety 1970 a 1991 přibylo díky výstavbě sídlišť pro zaměstnance elektrárny zhruba šestnáct tisíc obyvatel, tedy víc než za předchozí století dohromady. Nejlidnatější částí města se staly Nové Dvory, kde počet obyvatel mezi lety 1980 a 2001 vzrostl z necelých osmi tisíc na 16 657. Od devadesátých let počet obyvatel opět klesá.
Údaje za roky 1869 až 2011 pocházejí z Historického lexikonu obcí ČSÚ pro okres Třebíč a jsou přepočteny na dnešní území města se všemi jeho 17 částmi, mezi něž patří Vnitřní Město, Stařečka, Horka-Domky, Jejkov, Nové Dvory, Nové Město, Podklášteří, Zámostí, Borovina, Budíkovice, Pocoucov, Ptáčov, Račerovice, Řípov, Slavice, Sokolí a Týn. Číslo za rok 2021 je ze sčítání lidu, domů a bytů 2021 a udává obyvatele podle obvyklého pobytu, proto bývá nižší než průběžná evidence hlášených osob.
Časté otázky
V jakém kraji leží Třebíč?
Třebíč leží v Kraji Vysočina a je správním centrem okresu Třebíč na západní Moravě.
Kolik má Třebíč obyvatel?
Třebíč má přibližně 34 500 obyvatel (k roku 2025 dle cs.wikipedia / ČSÚ).
Proč je Třebíč zapsaná na seznamu UNESCO?
Na Seznam světového dědictví UNESCO byly v roce 2003 zapsány třebíčská židovská čtvrť s hřbitovem a bazilika svatého Prokopa jako výjimečně dochovaný doklad soužití židovské a křesťanské kultury.
Na jaké řece Třebíč leží?
Město leží na řece Jihlavě, jejíž oba břehy historická zástavba spojuje.
Kdy je první písemná zmínka o Třebíči?
První písemná zmínka o městě pochází z roku 1277, benediktinský klášter u něhož město vzniklo byl založen roku 1101.
Další česká města
Prozkoumejte další města v našem přehledu:
Zpět na rozcestník: Přehled českých měst.
Jak daleko je Třebíč od jaderné elektrárny Dukovany?
Elektrárna leží zhruba 25 kilometrů jihovýchodně od Třebíče, v trojúhelníku mezi obcemi Dukovany, Slavětice a Rouchovany. Je největším zaměstnavatelem regionu a zaměstnává řádově tři tisíce lidí. Právě její výstavba stojí za skokovým nárůstem počtu obyvatel Třebíče mezi lety 1970 a 1991.
Jak velký je židovský hřbitov v Třebíči?
Hřbitov na severní stráni Hrádku má rozlohu 11 678 m² a patří k největším židovským hřbitovům v Česku. Stojí na něm asi 2 600 náhrobků, nejstarší dosud čitelný je datován rokem 1631. Je samostatnou částí památky zapsané na Seznam světového dědictví UNESCO.
