České secesní památky

Česká secese je sloh přelomu 19. a 20. století, který na pár krátkých let ovládl fasády nájemních domů, hotelů, nádraží i spolkových sálů a zanechal po sobě jedny z nejzdobnějších staveb u nás. Poznáte ji podle vlnitých rostlinných ornamentů, mozaik a malovaných lunet, kovaného zábradlí, barevných obkladů a soch, které s domem srůstají v jeden celek. Na rozdíl od článků o jednotlivých architektech se tento přehled dívá na konkrétní stavby: kde přesně stojí, kdo je navrhl, v jakých letech vznikly a čím jsou typické. Provede vás od pražských paláců přes Kotěrův Prostějov až po lidovou secesi v moravských lázních. Pokud si chcete cesty za nimi naplánovat po regionech, navažte na širší přehled českých měst podle krajů.

Aktualizováno: 26. srpna 2026

Obecní dům v Praze: vrchol české secese

Obecní dům na náměstí Republiky v hlavním městě Praze je nejslavnější secesní stavbou u nás a zároveň přehlídkou toho nejlepšího, co tehdejší čeští umělci uměli. Vyrostl v letech 1905 až 1911 na místě zbořeného Králova dvora podle návrhu dvojice architektů Antonína Balšánka a Osvalda Polívky; do užívání byl slavnostně předán na podzim 1912. Sloh je někdy popisován jako spojení secese s doznívajícím neobarokem, ale výzdoba je secesní skrz naskrz.

Na výtvarné výbavě se podílela celá generace předních jmen. Reprezentační Primátorský sál vyzdobil malíř Alfons Mucha, na dalších pracích se podíleli Max Švabinský, Josef Václav Myslbek, Mikoláš Aleš i Jan Preisler. Nad hlavním vstupem je velká mozaika Holdování Praze a interiéry zdobí vitráže, kovové mříže a dekorativní štuk. V budově sídlí koncertní Smetanova síň, kde v roce 1918 zaznělo vyhlášení samostatného Československa. Praktický tip: interiéry jsou přístupné jen s komentovanou prohlídkou nebo při koncertu, kavárnu a restauraci si můžete projít i bez vstupenky. Dům stojí pár kroků od Prašné brány a stanice metra Náměstí Republiky.

Fantova budova hlavního nádraží: nádraží jako zámek

Odbavovací hala pražského hlavního nádraží, dnes zvaná Fantova budova, patří k největším secesním památkám v zemi. Architektonickou soutěž z roku 1899 vyhrál Josef Fanta a stavba vznikala v letech 1901 až 1909. Pro svůj vzhled s věžemi, sochami a rozlehlou kupolí si vysloužila přezdívku „zámecké nádraží“.

Nejpůsobivější je patrová kruhová hala s prosklenou kupolí, alegorickými sochami a malbami; nad vstupy jsou ženské figury a nápisy Praha matka měst. Budovu léta zastiňovala novodobá odbavovací hala a magistrála, po postupné obnově ale secesní prostory znovu vyniknou. Praktický tip: zajděte do horní kavárny ve Fantově kupoli, odkud si detaily maleb a vitráží prohlédnete zblízka. Nejste-li ve spěchu na vlak, vejděte do budovy od Vrchlického sadů, ať vidíte hlavní průčelí.

Pražské secesní hotely: Central a Evropa

Secese proměnila i pražské hotelnictví. Hotel Central v Hybernské ulici vznikl podle projektu Bedřicha Ohmanna, který po odchodu do Vídně předal dokončení svým žákům Aloisi Dryákovi a Bedřichu Bendelmayerovi; stavba byla realizována kolem roku 1900 a otevřena roku 1901. Bývá označován za nejstarší dochovaný secesní dům v Praze a upozorní na sebe plastickou květinovou výzdobou fasády.

O pár let mladší je bývalý Grandhotel Evropa na Václavském náměstí, přestavěný v geometrické secesi v letech 1903 až 1905 podle návrhu Bedřicha Bendelmayera a Aloise Dryáka. Průčelí se zlacenými detaily a proslulá kavárna z něj udělaly ikonu náměstí; po náročné rekonstrukci se dům vrátil do provozu pod novým hotelovým jménem. Praktický tip: obě budovy si dobře prohlédnete zvenčí při procházce mezi Václavským náměstím a Masarykovým nádražím, interiéry jsou dnes hotelové.

Jubilejní synagoga: secese s maurskými motivy

V Jeruzalémské ulici na pomezí Nového Města v Praze stojí Jubilejní, dnes také Jeruzalémská synagoga. Postavena byla v letech 1905 až 1906 podle plánů vídeňského architekta Wilhelma Stiassnyho a vysvěcena v září 1906. Název „jubilejní“ připomíná padesáté výročí nástupu císaře Františka Josefa I. na trůn.

Jde o svébytnou kombinaci secese a maurského slohu: průčelí ovládá mohutný podkovovitý oblouk a velká růžice s Davidovou hvězdou, interiér zdobí barevné pruhy, ornamenty a malby. Při obnově v 90. letech se pod nátěry našla bohatá secesní výmalba ve vídeňském stylu, kterou se jiná synagoga pochlubit nemůže. Je to největší a jedna z nejmladších pražských synagog. Praktický tip: synagoga je sezonně otevřená jako expozice, mimo bohoslužby, a je nejbarevnější stavbou v okolí hlavního nádraží, takže se dá spojit s prohlídkou Fantovy budovy.

Národní dům v Prostějově: Kotěrovo vrcholné dílo

Nejvýznamnější secesní stavbou mimo Prahu je Národní dům v Prostějově na Hané. Postavil ho v letech 1905 až 1907 Jan Kotěra, zakladatel moderní české architektury a přední osobnost secese; od roku 2008 je národní kulturní památkou. Kotěra tu spojil spolkový a osvětový dům s divadlem, koncertním sálem, restaurací i kavárnou do jednoho reprezentativního celku.

Budova je ukázkou geometrizující, střídmější secese, kde dekor ustupuje jasné hmotě a rytmu oken; interiéry i divadelní sál po nedávné obnově znovu září původními barvami. Prostějov díky ní bývá řazen mezi města s výraznou secesní stopou, mimo jiné i secesní radnicí. Praktický tip: nejlepší je vidět Národní dům zevnitř při divadelním představení nebo koncertu; exteriér a přilehlé náměstí projdete kdykoli při zastávce cestou na jižní Moravu.

Muzeum východních Čech v Hradci Králové

Také „salon republiky“, jak se přezdívá Hradci Králové, má svůj secesní klenot. Muzeum východních Čech na labském nábřeží navrhl opět Jan Kotěra a postaveno bylo v letech 1909 až 1913. Cihlová stavba s měděnými kopulemi, sochařskou výzdobou a promyšleným vnitřním uspořádáním patří k jeho nejzralejším dílům a je národní kulturní památkou.

Kotěrův rukopis tu už směřuje od dekorativní secese k moderně: dům působí uměřeně, síla je v proporcích, kvalitním materiálu a detailu. Hradec Králové na tento impulz navázal a v následujících desetiletích se proměnil v učebnici moderní urbanistiky. Praktický tip: budova stojí na nábřeží kousek od historického jádra, takže prohlídku muzea snadno spojíte s procházkou po Velkém a Malém náměstí.

Lidová secese v Luhačovicích: Jurkovičův svět

Úplně jinou tvář má secese v největších moravských lázních. V Luhačovicích ve Zlínském kraji vytvořil architekt Dušan Jurkovič osobitou „lidovou secesi“, která spojuje organické secesní tvary s motivy lidové architektury: dřevěné vyřezávané prvky, hrázdění, barevné ornamenty a sloupy zdobené řezbami. Klíčové stavby vznikaly hlavně v letech 1902 a 1903 a Jurkovič ovlivnil podobu lázní na dlouhá léta dopředu.

Nejznámější je Jurkovičův dům, přestavěný z původní klasicistní budovy v letech 1901 až 1902, k němu se řadí vily Chaloupka, Valaška, Vlastimila a Jestřabí i vodoléčebné a hudební objekty. Barevnost a dřevo dávají celému lázeňskému areálu pohádkový ráz, který se od pražské městské secese nápadně liší. Praktický tip: Jurkovičovy stavby si projděte pěší procházkou lázeňským parkem od kolonády s pramenem Vincentka; nejhezčí jsou za slunečného dne, kdy vyniknou barevné omítky a řezby.

Přehled českých secesních památek

Časté otázky

Co je to secese a jak ji poznám?

Secese je umělecký a stavební sloh přelomu 19. a 20. století, který u nás vrcholil zhruba mezi lety 1900 a 1910. Poznáte ji podle vlnitých rostlinných ornamentů, mozaik a malovaných lunet, kovaného zábradlí, barevných obkladů a soch, které s domem tvoří jeden umělecký celek.

Která stavba je nejvýznamnější secesní památkou v Česku?

Za vrchol české secese je považován Obecní dům v Praze (1905 az 1911) od architektů Antonína Balšánka a Osvalda Polívky, na jehož výzdobě se podíleli Alfons Mucha, Max Švabinský, Josef Václav Myslbek a další přední umělci té doby.

Kdo byli nejdůležitější čeští secesní architekti?

Ke klíčovým jménům patří Jan Kotěra (Národní dům v Prostějově, Muzeum východních Čech v Hradci Králové), Josef Fanta (hlavní nádraží v Praze), Dušan Jurkovič (lázně v Luhačovicích) a dvojice Bedřich Bendelmayer a Alois Dryák, kteří stáli za pražskými secesními hotely.

Kde najdu secesní památky mimo Prahu?

Nejznámější je Národní dům v Prostějově od Jana Kotěry, jeho Muzeum východních Čech stojí v Hradci Králové a osobitou lidovou secesí prosluly lázně v Luhačovicích díky Dušanu Jurkovičovi. Secesní stopu mají i další města, kde se stavělo po roce 1900.

Čím se liší Jurkovičova secese v Luhačovicích od pražské?

Dušan Jurkovič vytvořil takzvanou lidovou secesi: organické secesní tvary spojil s motivy lidové architektury, tedy dřevěnými řezbami, hrázděním, barevnými ornamenty a zdobenými sloupy. Výsledek působí pohádkově a nápadně se liší od městské, kamenné a mozaikové secese pražských paláců.

Jsou secesní památky přístupné veřejnosti?

Většinou ano, ale režim se liší. Reprezentační interiéry Obecního domu se prohlížejí s průvodcem nebo při koncertu, Fantova budova je průchozí jako nádraží, Jubilejní synagoga je sezonní expozicí a Národní dům v Prostějově si nejlépe prohlédnete při představení. Vždy si předem ověřte aktuální otevírací dobu.

Proč secese trvala tak krátce?

Secese byla módní a náročná na ruční výzdobu, takže ji brzy vystřídaly střízlivější slohy. Už kolem roku 1910 se sami secesní architekti jako Jan Kotěra posouvali ke geometrické moderně, kde ustupuje dekor ve prospěch čistých tvarů a kvalitního materiálu.

Související články

• Nejzajímavější české lanovky
• Česká mořská akvária a světy pod hladinou
• Nejkrásnější české lázeňské kolonády
• Nejlepší české skanzeny
• České vojenské pevnosti a opevnění
• Česká města: přehled