Nejkrásnější české lázeňské kolonády
České lázeňské kolonády patří k tomu nejcennějšímu, co u nás lázeňská architektura vytvořila: jsou to kryté promenády nad minerálními prameny, kde se pije léčivá voda za každého počasí a kde se odjakživa scházela společnost. Litinové sloupořadí odlité v Blansku, novorenesanční kamenná loď, křehká dřevěná stavba ve švýcarském slohu i secesní pavilon, každá kolonáda vypráví jiný příběh o slohu, materiálu i o prameni, který ukrývá. V tomto přehledu projdeme nejkrásnější stavby od Karlových Varů přes Mariánské a Františkovy Lázně až po Luhačovice a Poděbrady. Pokud vás zajímají celá lázeňská města i jejich okolí, navažte na náš přehled českých měst podle krajů.
Aktualizováno: 26. srpna 2026
Karlovy Vary: pět kolonád na jedné promenádě
Karlovy Vary v Karlovarském kraji jsou učebnicí vývoje kolonádní architektury. Nad karlovarskými prameny stojí pětice staveb, které vznikaly zhruba sto let a každá reprezentuje jiný sloh i jiný materiál.
Mlýnská kolonáda je největší a nejreprezentativnější. Novorenesanční kamennou stavbu z pískovce navrhl architekt Josef Zítek (autor Národního divadla) a stavěla se v letech 1871 az 1881. Loď dlouhou zhruba 132 metrů nese 124 korintských sloupů, na balustrádě stojí dvanáct alegorických soch měsíců v roce. Kolonáda dnes zastřešuje pět pramenů včetně Mlýnského a bývá dějištěm koncertů.
Vřídelní kolonáda chrání nejznámější karlovarský pramen, Vřídlo. To je nejteplejší minerální pramen v Česku: voda má kolem 73 °C, tryská jako gejzír do výšky až dvanácti metrů a vydá řádově až dva tisíce litrů za minutu. Dnešní prosklená ocelová stavba ve funkcionalisticko-brutalistickém duchu je dílem architekta Jaroslava Otruby z let 1969 az 1975. Předchůdcem byla litinová novorenesanční kolonáda vídeňských architektů Fellnera a Helmera z roku 1879.
Sadová kolonáda je subtilní litinové sloupořadí, poslední dochovaná část někdejšího Blanenského pavilonu. Odlévané prvky navrhla proslulá vídeňská kancelář Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera a otevřena byla roku 1881. Krajkovitá litina zapuštěná do zeleně Dvořákových sadů z ní dělá jednu z nejromantičtějších staveb města.
Tržní kolonáda je bohatě vyřezávaná dřevěná stavba ve švýcarském slohu, opět podle návrhu Fellnera a Helmera, postavená v letech 1882 az 1883. Původně měla stát jen deset let, přesto slouží dodnes. Kryje pramen Karla IV., Dolní zámecký a Tržní pramen, podle pověsti se tu léčil sám císař Karel IV.
Zámecká kolonáda nad Zámeckým pramenem je secesní stavba vídeňského architekta Johanna Friedricha Ohmanna z let 1910 az 1912. Reprezentuje nejmladší, secesní vrstvu karlovarské architektury.
Mariánské Lázně: litinová klasika a Zpívající fontána
Mariánské Lázně proslavila jejich hlavní kolonáda, dnes nesoucí jméno Maxima Gorkého. Novobarokní litinová stavba podle návrhu architektů Hanse Miksche a Juliana Niedzielského vznikla v letech 1888 az 1889; jednotlivé díly byly odlity v Blanenských železárnách a smontovány na místě. Strop zdobí fresky Josefa Vyleťala na téma lidské touhy létat. Kolonáda spojuje pavilon Křížového a Rudolfova pramene a patří k nejlépe dochovaným litinovým konstrukcím svého druhu v Evropě.
Před kolonádou hraje a „zpívá“ Zpívající fontána, jejíž vodní obrazce se pohybují do hudby. Vznikla v letech 1982 az 1986 podle návrhu architekta Pavla Mikšíka a autorem první skladby pro fontánu je hudebník Petr Hapka. Spolu tvoří kolonáda a fontána srdce mariánskolázeňské promenády, zapsané spolu s dalšími slavnými evropskými lázněmi na seznam UNESCO.
Františkovy Lázně: pozdní klasicismus v parku
Františkovy Lázně, třetí vrchol karlovarského lázeňského trojúhelníku, si drží komornější, klasicistní tvář. Kolonáda Solného a Lučního pramene je pozdně klasicistní stavba dokončená roku 1843, kdy nahradila starší dřevěné pavilony. Tvoří ji trojice pavilonů spojených do jedné osy s vyvýšeným středním pavilonem jako dominantou. Ze severního pavilonu vyvěrá Solný pramen, z jižního pramen Luční. Střídmá bílá architektura zasazená do parku dobře vystihuje lázeňský klid tohoto města.
Luhačovice: secese Dušana Jurkoviče
Luhačovice ve Zlínském kraji jsou největšími moravskými lázněmi a architektonicky nejosobitějšími. Jejich podobu určil architekt Dušan Jurkovič, který na počátku 20. století spojil secesi s lidovou (valašskou) architekturou, do jeho rukopisu patří například Jurkovičův dům. Dřevěné prvky, barevná omítka a měkké tvary dávají luhačovické promenádě ráz, jaký v Čechách nenajdete. Nejznámějším pramenem je Vincentka, stáčená a dostupná v kolonádě. Právě spojení léčivých vod s originální architekturou dělá z Luhačovic obdobu západočeských lázní na Moravě.
Poděbrady: funkcionalismus u Labe
Poděbrady ve Středočeském kraji jsou mladé, srdeční lázně a jejich kolonáda tomu odpovídá slohem. Libenského kolonáda, kryté sloupořadí z let 1936 az 1938, je dílem architekta Vojtěcha Kerharta a spojuje funkcionalismus s prvky klasicismu a konstruktivismu. V kruhovém pavilonu vyvěrá minerální pramen Boček; celý areál je součástí lázeňského parku u zámku a řeky Labe. Poděbradská voda proslula léčbou srdce.
Teplice: nejstarší lázně a empírové Pravřídlo
Teplice v Ústeckém kraji jsou nejstaršími lázněmi v Česku i ve střední Evropě, termální prameny se tu využívají od 12. století. Zdejší lázeňská architektura nestojí na jedné velké kolonádě, ale na souboru lázeňských domů kolem Pravřídla. Empírová budova Pravřídla vznikla v letech 1838 az 1839 na základech starší kamenné stavby a dodnes tvoří jádro léčby pohybového aparátu. Voda Pravřídla má dnes kolem 42 °C. V Teplicích pobýval roku 1811 Ludwig van Beethoven, empírové promenádní budovy tak k lázeňské procházce lákají i milovníky historie.
Karlova Studánka: dřevěný pitný pavilon v horách
Horské lázně Karlova Studánka v Jeseníkách (Moravskoslezský kraj) jsou proslulé nejčistším vzduchem ve střední Evropě a souborem dřevěných staveb v empírovém a horském slohu z 19. století. Symbolem lázní je dřevěný pitný pavilon s prosklenou částí nad pramenem, postavený roku 1864. Namísto monumentální kamenné kolonády tu vznikl komorní dřevěný pavilon, který spolu s celou osadou působí spíš jako horská ves než jako lázně, a právě v tom je jeho kouzlo.
Přehledová tabulka lázeňských kolonád
| Kolonáda | Město / kraj | Sloh a materiál | Dokončení | Hlavní pramen |
|---|---|---|---|---|
| Mlýnská | Karlovy Vary / Karlovarský | novorenesance, kámen (pískovec) | 1881 | Mlýnský |
| Vřídelní | Karlovy Vary / Karlovarský | funkcionalismus, ocel a sklo | 1975 | Vřídlo (~73 °C) |
| Sadová | Karlovy Vary / Karlovarský | litina (Fellner a Helmer) | 1881 | Sadový a Hadí |
| Tržní | Karlovy Vary / Karlovarský | dřevo, švýcarský sloh | 1883 | Karla IV. |
| Zámecká | Karlovy Vary / Karlovarský | secese | 1912 | Zámecký |
| Maxima Gorkého | Mariánské Lázně / Karlovarský | novobaroko, litina (Blansko) | 1889 | Křížový a Rudolfův |
| Solného a Lučního pramene | Františkovy Lázně / Karlovarský | pozdní klasicismus | 1843 | Solný a Luční |
| Luhačovická (Jurkovič) | Luhačovice / Zlínský | secese a lidový sloh, dřevo | počátek 20. stol. | Vincentka |
| Libenského | Poděbrady / Středočeský | funkcionalismus, konstruktivismus | 1938 | Boček |
| Pravřídlo (lázeňský dům) | Teplice / Ústecký | empír | 1839 | Pravřídlo (~42 °C) |
| Pitný pavilon | Karlova Studánka / Moravskoslezský | dřevo, empír a horský sloh | 1864 | Vilémův (Wilhelmův) |
Časté otázky
Která česká lázeňská kolonáda je největší?
Rozsahem a reprezentativností vede Mlýnská kolonáda v Karlových Varech. Novorenesanční kamenná loď je dlouhá zhruba 132 metrů a nese 124 korintských sloupů. Nejdelší litinovou kolonádou je pak Kolonáda Maxima Gorkého v Mariánských Lázních.
Jaký je rozdíl mezi litinovou a dřevěnou kolonádou?
Litinové kolonády (Sadová v Karlových Varech, Kolonáda Maxima Gorkého) vznikaly ve druhé polovině 19. století z prefabrikovaných odlitků, často z Blanenských železáren; jsou subtilní a bohatě zdobené. Dřevěné stavby, jako Tržní kolonáda nebo pavilon v Karlově Studánce, vycházejí ze švýcarského a lidového slohu a působí komorněji.
Kde stojí nejstarší lázeňská tradice?
Nejstaršími lázněmi v Česku i ve střední Evropě jsou Teplice, kde se termální prameny využívají už od 12. století. Empírová budova Pravřídla dnes tvoří jádro tamní léčby.
Co je Zpívající fontána a kde ji najdu?
Zpívající fontána je vodní fontána v Mariánských Lázních, jejíž proudy se pohybují do hudby. Stojí před Kolonádou Maxima Gorkého, vznikla v letech 1982 az 1986 a autorem první skladby pro ni je Petr Hapka.
Kterou kolonádu utvářel Dušan Jurkovič?
Podobu lázní v Luhačovicích určil na počátku 20. století architekt Dušan Jurkovič, který spojil secesi s valašskou lidovou architekturou. Nejznámějším pramenem Luhačovic je Vincentka.
Můžu na kolonádách ochutnat minerální vodu zdarma?
Pití pramenité vody z kolonádních vývěrů je tradiční součástí lázeňské promenády a bývá volně přístupné; k pití se používá typický lázeňský pohárek. Konkrétní režim se u jednotlivých lázní liší, proto se řiďte informacemi přímo v místě.
Jsou české lázeňské kolonády na seznamu UNESCO?
Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně jsou od roku 2021 součástí sériového zápisu Slavná lázeňská města Evropy na seznamu světového dědictví UNESCO, a to i s jejich kolonádami.
