Moravské vinné sklepy a vinařské stezky
Moravské vinné sklepy a vinařské stezky patří k nejcharakterističtějším obrázkům jižní Moravy: řady bílených sklípků zaříznutých do svahu, dlouhé sklepní uličky vonící vínem a stovky kilometrů cyklotras, které je propojují napříč vinohrady. Zatímco jednotlivá vinařská města popisujeme v samostatných profilech, tento přehled se zaměřuje na to, co je spojuje, na sklepní kolonie a značené stezky. Pro širší kontext měst a regionů poslouží rozcestník českých měst podle krajů.
Aktualizováno: 26. srpna 2026
Čtyři moravské vinařské podoblasti
Vinařská oblast Morava se dělí na čtyři podoblasti, které zahrnují drtivou většinu vinic v Česku. Každá má jiný charakter půdy i typický sortiment odrůd:
- Mikulovská, vápencové svahy Pavlovských vrchů, jílovité a písčité půdy dávající vínům výraznou minerálnost a kořenitost. Daří se zde bílým odrůdám jako Ryzlink vlašský, Rulandské bílé, Chardonnay či Veltlínské zelené. Centrem je vinařské město Mikulov pod Pálavou.
- Velkopavlovická, těžiště moravských červených vín. Teplé svahy kolem Velkých Pavlovic, Hustopečí a Vrbice svědčí Frankovce, Svatovavřineckému a modrým odrůdám.
- Slovácká, nejrozmanitější podoblast rozprostřená od Strážnice přes Kyjov až k Uherskému Hradišti, s pestrou skladbou bílých i modrých odrůd a silnou folklorní tradicí.
- Znojemská, nejzápadnější podoblast chráněná Českomoravskou vrchovinou, proslulá aromatickými bílými víny. Srdcem je Znojmo na řece Dyji a blízký Národní park Podyjí.
Podle vyhlášky č. 254/2010 Sb. tvoří tyto čtyři podoblasti přes tři sta vinařských obcí a více než tisíc viničních tratí; Morava představuje řádově kolem 96 % vinařských ploch republiky.
Petrov-Plže: nejslavnější sklepní ulička
Areál Plže nad obcí Petrov na Hodonínsku je učebnicovým příkladem lidové vinařské architektury. Kolonie zhruba osmi desítek bílených sklepů s malovanými ornamenty vytváří uličkové uspořádání se dvěma návesmi. První sklepy jsou zde doloženy už v 15. století a v roce 1983 byly Plže vyhlášeny vůbec první vesnickou památkovou rezervací lidové architektury v Česku.
Praktický tip: Petrov leží mezi Strážnicí a Hodonínem, snadno dostupný na kole po slovácké části stezek. Areál je volně přístupný celoročně, v sezoně (zhruba květen až září) bývá řada sklepů otevřená k degustaci. Ideální je spojit návštěvu s prohlídkou skanzenu ve Strážnici.
Vrbice: patrové sklepy pod Strážním kopcem
Vrbice na Velkopavlovicku je unikátní tím, že se její sklepy zahlubují do svahu ve více patrech nad sebou. Kolonie Pod strážním kopcem má několik podlaží, každé s vlastním jménem, a chodby vyhloubené v pískovcovém podloží. Starší kolonie „Na sklepech“ vznikla už v druhé polovině 17. století a dnes splývá s vesnickou zástavbou, zatímco chodby v lokalitě Stráž se začaly hloubit na přelomu 18. a 19. století.
Praktický tip: Vrbice je vděčná zastávka na okruhu Velkopavlovické vinařské stezky. Pro fotografy je nejhezčí podvečerní světlo, kdy se patrové sklepy vrší jako amfiteátr. Ochutnávejte hlavně červená vína, na která je zdejší podoblast specializovaná.
Pavlov a Pálava: vinice pod vápencovými bradly
Obec Pavlov leží přímo pod nejvyšším vrcholem Pálavy, Děvínem (550 m), a kombinuje vinařství s archeologií i chráněnou krajinou. Nad sklepy zaujme zdejší lidová architektura a bezprostřední blízkost Novomlýnských nádrží. Naučná stezka Pavlovské vinice a vinné sklepy provede návštěvníka viničními tratěmi s výhledy na Pálavu.
Praktický tip: Pavlov je součástí Mikulovské podoblasti, takže odsud snadno dojedete do Mikulova i do okresního města Břeclavi s blízkým Lednicko-valtickým areálem UNESCO. Za horkých letních dnů volte ranní nebo podvečerní procházku, vápencové stráně bývají v poledne rozpálené.
Velké Pavlovice: srdce červených vín
Velké Pavlovice daly jméno celé podoblasti a jsou pomyslným centrem moravského červeného vína. Kraj mírných svahů kolem města je poset vinohrady a meruňkovými sady. Odsud vychází Velkopavlovická vinařská stezka, jeden z okruhů rozsáhlé sítě.
Praktický tip: Nejlepší doba na návštěvu je konec léta a začátek podzimu, kdy dozrávají hrozny a vinaři otevírají sklepy. Kombinace vinic a sadů dělá z okolí ideální terén na nenáročnou cykloturistiku.
Blatnice pod Svatým Antonínkem: domov Blatnického roháče
Slovácká obec Blatnice pod Svatým Antonínkem leží v podhůří Bílých Karpat pod kopci Svatý Antonínek, Střečkův kopec a Roháč. Právě podle viniční tratě Roháč nese jméno proslulé víno Blatnický roháč, tradiční kupáž Ryzlinku rýnského, Rulandského bílého a Sylvánského. Blatnická vína získala zlatou medaili na Světové výstavě vín v Paříži už v roce 1896. Historické sklepy z 16. až 18. století se dochovaly v tratích Roháč, Floriánka, Kamenice a Stará hora, jejichž soubor pod Starou horou tvoří památkovou zónu.
Praktický tip: Blatnice je dobrým výchozím bodem pro pěší výstup k poutní kapli na Svatém Antonínku. Odtud je blízko do Uherského Hradiště i do Strážnice.
Moravská vinařská stezka a Znojemská stezka
Sklepní kolonie propojuje síť Moravských vinařských stezek, podle provozovatele zhruba 1 200 km značených tras rozdělených do řady okruhů pojmenovaných po vinařských centrech. Páteří je dálková Moravská vinná stezka, která spojuje Znojmo s Uherským Hradištěm a prochází všemi čtyřmi podoblastmi.
Samostatnou kapitolou je Znojemská vinařská stezka vedoucí vinicemi kolem Znojma a okrajem Národního parku Podyjí; podle zdroje se její délka uvádí řádově mezi šedesáti a téměř dvěma sty kilometry podle toho, zda jde o hlavní tah, nebo celý okruh se spojkami.
Praktický tip: Stezky jsou vedeny převážně po zpevněných cestách a bývalých polních trasách, takže zvládne i rodina s dětmi na trekových kolech. Naplánujte si etapy tak, aby končily ve vinařské obci se sklepní uličkou, cíl dne pak spojíte s degustací.
Vinobraní: vrchol vinařské sezony
Podzimní vinobraní jsou největšími vinařskými slavnostmi regionu. Pálavské vinobraní v Mikulově se koná tradičně o druhém zářijovém víkendu (v roce 2026 v termínu 11.-13. září) a nabízí historický průvod, folklor i koncerty. Ve stejném termínu probíhá i Znojemské historické vinobraní, které patří návštěvností k největším. Menší slavnosti a otevřené sklepy pořádají v době burčáku prakticky všechny vinařské obce.
Praktický tip: Na velká vinobraní jeďte vlakem nebo autobusem, parkování bývá omezené a víno k slavnostem neodmyslitelně patří. Ubytování v Mikulově i Znojmě je na tyto termíny nutné rezervovat s předstihem.
Přehledová tabulka
| Místo / stezka | Podoblast | Čím je typické | Praktický tip |
|---|---|---|---|
| Petrov-Plže | Slovácká | ~80 bílených sklepů, 1. památková rezervace lidové architektury (1983) | Mezi Strážnicí a Hodonínem, sklepy otevřené v sezoně |
| Vrbice, Pod strážním kopcem | Velkopavlovická | Patrové sklepy zahloubené do svahu | Podvečerní světlo, ochutnávka červených vín |
| Pavlov a Pálava | Mikulovská | Vinice pod vápencovými bradly Děvína, naučná stezka | Blízko Mikulova a Břeclavi, jděte ráno či podvečer |
| Velké Pavlovice | Velkopavlovická | Centrum červených vín, vinice a meruňkové sady | Nejlépe koncem léta, ideální na cykloturistiku |
| Blatnice p. Sv. Antonínkem | Slovácká | Domov Blatnického roháče, sklepy 16.-18. stol. | Výstup na Svatý Antonínek, blízko Uh. Hradiště |
| Moravská vinná stezka | všechny čtyři | Páteřní trasa Znojmo, Uherské Hradiště | Sjízdné i pro rodiny, etapy končete u sklepů |
Časté otázky
Které jsou čtyři moravské vinařské podoblasti?
Vinařská oblast Morava se dělí na podoblast mikulovskou, velkopavlovickou, slováckou a znojemskou. Dohromady zahrnují většinu vinic v Česku, Morava tvoří řádově kolem 96 % vinařských ploch republiky.
Kde najdu nejhezčí sklepní uličky?
K nejznámějším patří Petrov-Plže na Slovácku (první památková rezervace lidové architektury z roku 1983), patrové sklepy ve Vrbici pod Strážním kopcem a historické sklepy v Blatnici pod Svatým Antonínkem. Malebné jsou i sklepy v Pavlově pod Pálavou.
Kdy se konají moravská vinobraní?
Hlavní slavnosti probíhají v září. Pálavské vinobraní v Mikulově i Znojemské historické vinobraní se konají tradičně o druhém zářijovém víkendu; v roce 2026 připadá mikulovský termín na 11.-13. září. Menší akce a otevřené sklepy pořádají vinaři po celou dobu burčáku.
Jak dlouhé jsou Moravské vinařské stezky?
Síť Moravských vinařských stezek měří podle provozovatele zhruba 1 200 km a je rozdělena do řady okruhů pojmenovaných po vinařských centrech. Páteří je dálková Moravská vinná stezka spojující Znojmo s Uherským Hradištěm.
Dá se sklepními uličkami projet na kole?
Ano, právě cyklistika je nejpříjemnější způsob, jak sklepní kolonie objevovat. Stezky vedou převážně po zpevněných a polních cestách a jsou sjízdné i pro rodiny. Etapy je dobré plánovat tak, aby končily ve vinařské obci se sklepní uličkou.
Kdy je nejlepší doba na návštěvu vinných sklepů?
Nejživější je konec léta a začátek podzimu v době sklizně a burčáku. Mnoho sklepů má ale otevřeno celou sezonu zhruba od května do září. Na velká vinobraní počítejte s omezeným parkováním a raději využijte vlak či autobus.
Co je Blatnický roháč?
Je to tradiční blatnické víno pojmenované podle viniční tratě Roháč. Jde o kupáž Ryzlinku rýnského, Rulandského bílého a Sylvánského; blatnická vína získala zlatou medaili na Světové výstavě vín v Paříži už roku 1896.
