České národní parky
Aktualizováno: 26. srpna 2026
České národní parky jsou jen čtyři a každý z nich chrání jiný typ výjimečné krajiny: nejvyšší české hory, rozlehlé šumavské pralesy a slatě, hluboký kaňon řeky na jižní Moravě a skalní města v pískovcích u severní hranice. Národní park je u nás nejvyšším stupněm územní ochrany přírody, takže se do této čtveřice dostala jen místa s opravdu mimořádnou přírodní hodnotou. V tomto přehledu projdeme všechny čtyři, od nejstaršího po nejmladší, s ověřeným rokem vyhlášení, rozlohou, hlavními cíli a praktickým tipem na návštěvu.
Národní parky přitom nejsou izolované ostrovy: každý z nich má svá vstupní města, odkud se za přírodou vyráží nejsnáz. Pokud hledáte i profily těchto měst a další tipy napříč republikou, projděte si rozcestník česká města: přehled, na který v textu u jednotlivých parků odkazujeme.
Krkonošský národní park (KRNAP): nejstarší
Krkonošský národní park, zkráceně KRNAP, leží na severu Čech na pomezí Královéhradeckého a Libereckého kraje a je vůbec nejstarším českým národním parkem. Vláda ho vyhlásila nařízením č. 41/1963 ze 17. května 1963 (s účinností od 10. června 1963), tedy čtyři roky poté, co na polské straně vznikl Karkonoski Park Narodowy. Chrání nejvyšší české hory o rozloze zhruba 363 km² (36 352 hektarů) a jeho korunou je Sněžka (1 603 m), nejvyšší hora Česka.
Na malé ploše se tu potkává překvapivě severská příroda: ledovcové kary, rašeliniště, arkto-alpínská tundra na hřebenech a prameniště Labe. K nejnavštěvovanějším cílům patří právě pramen Labe, Pančavský a Labský vodopád, Obří důl pod Sněžkou nebo Mumlavské vodopády u Harrachova. Vstupní branou do hor je na východě Trutnov, odkud se pokračuje k nejvýše položenému městu Pec pod Sněžkou a lanovkou na Sněžku; na západě je to sklářský Harrachov.
Praktický tip: hřebenovka a okolí Sněžky bývají o letních víkendech přeplněné, klidněji je brzy ráno nebo mimo hlavní sezonu. V tundře na hřebenech je bezpodmínečně nutné držet se značených cest, ochrana zdejších společenstev je zde nejpřísnější a sešlap trávníků má dlouhodobé následky.
Národní park Šumava: největší
Národní park Šumava na jihozápadě země, mezi Jihočeským a Plzeňským krajem, je s rozlohou zhruba 685 km² (68 460 hektarů) největším českým národním parkem. Vznikl nařízením vlády z 20. března 1991 (účinnost od 10. května 1991) uvnitř starší chráněné krajinné oblasti a spolu s bavorským Nationalpark Bayerischer Wald tvoří rozlehlé přeshraniční území, kterému se přezdívá „zelená střecha Evropy“.
Šumava není o vysokých vrcholech, ale o ploše a divočině: ledovcová jezera Plešné, Prášilské a Laka, rozsáhlá vrchoviště a slatě (Chalupská slať, Tříjezerní slať) a pralesovité porosty v čele s Boubínským pralesem. Řada partií spadá do klidových a bezzásahových zón, kam je vstup omezen. Za výchozí města slouží na české straně „brány Šumavy“, Prachatice se starou solnou Zlatou stezkou a Klatovy.
Praktický tip: část stezek vede citlivou krajinou, proto je řada tras sezonně otevřená jen v určitém období (kvůli hnízdění nebo ochraně tetřeva). Před výletem si ověřte aktuální režim zón a otevírací kalendář; mimo značené cesty se v bezzásahových zónách pohybovat nesmí.
Národní park Podyjí: nejmenší
Národní park Podyjí na jižní Moravě v okrese Znojmo je naopak nejmenším českým národním parkem, zabírá jen asi 63 km² (6 279 hektarů). Vyhlášen byl v roce 1991 a chrání zaříznuté údolí řeky Dyje, která se tu na téměř čtyřiceti kilometrech vine sérií skalnatých meandrů. Na rakouské straně na něj přímo navazuje Nationalpark Thayatal, takže i zde jde o přeshraniční celek.
Území je z velké části zalesněné, ale jeho kouzlo tvoří kontrast: hluboký říční kaňon, skalní ostrožny s výhledy a na osluněných okrajích teplomilná vřesoviště a stepní stráně s mimořádnou biologickou rozmanitostí. Přirozeným vstupním městem je Znojmo, odkud vede k parku i známá vinařská a turistická trasa; nad údolím se tyčí zřícenina hradu Nový Hrádek.
Praktický tip: Podyjí se dobře snoubí s vinařským výletem po Znojemsku. Kaňon je nejkrásnější mimo letní vedra, na jaře kvetou stráně, na podzim se barví lesy. I tady platí zákaz vstupu mimo značené cesty do nejcennějších partií.
Národní park České Švýcarsko: nejmladší
Národní park České Švýcarsko v Ústeckém kraji (okres Děčín) je nejmladším českým národním parkem. Vznikl zákonem č. 161/1999 Sb. k 1. lednu 2000 a chrání pískovcové skalní město o rozloze zhruba 79 km² (7 928 hektarů) na sever od Děčína, při hranici se Saským Švýcarskem. Jeho symbolem je Pravčická brána, největší přirozená skalní brána v Evropě s rozpětím zhruba 26,5 metru.
Kromě Pravčické brány sem patří soutěsky řeky Kamenice, Edmundova (Tichá) a Divoká soutěska, kterými se pluje na loďkách, a řada vyhlídek a skalních věží. Krajinu zasáhl v létě 2022 rozsáhlý lesní požár, po kterém byly některé trasy dočasně uzavřené nebo upravené, proto je dobré ověřit si jejich aktuální stav před cestou.
Praktický tip: k Pravčické bráně se chodí pěšky od Hřenska nebo z Mezní Louky, samotná brána je zpřístupněná za vstupné a nesmí se po ní chodit. Plavby soutěskami jezdí zpravidla v sezoně od jara do podzimu; parkování v Hřensku je omezené, vyplatí se přijet brzy nebo veřejnou dopravou.
Přehledová tabulka českých národních parků
| Národní park | Rok vyhlášení | Rozloha | Dominanta |
|---|---|---|---|
| Krkonošský NP (KRNAP) | 1963 (nejstarší) | ≈ 363 km² | Sněžka a pramen Labe |
| NP Šumava | 1991 | ≈ 685 km² (největší) | Ledovcová jezera a slatě |
| NP Podyjí | 1991 | ≈ 63 km² (nejmenší) | Meandry řeky Dyje |
| NP České Švýcarsko | 2000 (nejmladší) | ≈ 79 km² | Pravčická brána |
Národní park, nebo CHKO? V čem je rozdíl
Národní parky si často pleteme s chráněnými krajinnými oblastmi (CHKO), přitom jde o dvě různé úrovně ochrany. Národní park je nejvyšší stupeň územní ochrany a v Česku jsou jen čtyři, ty výše zmíněné. CHKO je nižší, ale plošně mnohem rozšířenější kategorie a je jich přes dvacet: patří sem třeba Beskydy, Jeseníky, Český ráj, Pálava nebo Moravský kras. Jde tedy o rozsáhlejší krajinu s mírnějším režimem, kde se běžně hospodaří a žije, zatímco jádro národního parku má přísnější pravidla a bezzásahové zóny.
Někdy se obě kategorie prolínají: Šumava má národní park i navazující CHKO Šumava, podobně Krkonoše. Pro návštěvníka to má praktický dopad, v národním parku počítejte s přísnějšími pravidly (zákaz vstupu mimo cesty do klidových zón, zákaz volného táboření, sběru a rušení), zatímco v CHKO bývá pohyb volnější. Vždy se řiďte místním značením a návštěvním řádem konkrétního území.
Kdy vyrazit a jak parky spojit s výletem
Každý ze čtyř parků má trochu jinou ideální sezonu. Do Krkonoš se jezdí celoročně, v zimě na hřebeny a běžky, v létě za vodopády a Sněžkou; nejklidněji je mimo prázdninové víkendy a brzy ráno. Šumava je nejhezčí od pozdního jara do podzimu, kdy jsou přístupné stezky k jezerům a slatím. Podyjí ukáže svou sílu na jaře, kdy kvetou stráně, a na podzim v barvách kaňonu; hodí se ho spojit s vinařským výletem po Znojmě. České Švýcarsko láká hlavně v teplejší polovině roku, kdy jezdí plavby soutěskami, právě proto tu ale bývá v sezoně u Pravčické brány a v Hřensku nejvíc lidí.
Ať zamíříte kamkoli, začněte ve vstupním městě: Trutnov, Pec pod Sněžkou nebo Harrachov pro Krkonoše, Prachatice a Klatovy pro Šumavu, Znojmo pro Podyjí. Profily těchto i dalších měst, odkud se za přírodou vyráží, najdete provázané v rozcestníku česká města: přehled. A pokud vám v našich přehledech něco chybí nebo nás chcete na něco upozornit, napište nám přes stránku kontakt.
Časté otázky
Kolik národních parků má Česko?
Čtyři: Krkonošský národní park (KRNAP), Národní park Šumava, Národní park Podyjí a Národní park České Švýcarsko. Národní park je u nás nejvyšší stupeň územní ochrany přírody, proto je jich tak málo.
Který je nejstarší a který nejmladší?
Nejstarší je Krkonošský národní park, vyhlášený v roce 1963. Nejmladší je Národní park České Švýcarsko, který vznikl k 1. lednu 2000.
Který národní park je největší a který nejmenší?
Největší je Národní park Šumava s rozlohou zhruba 685 km². Nejmenší je Národní park Podyjí na jižní Moravě, který zabírá jen asi 63 km².
Kde je Pravčická brána?
Pravčická brána leží v Národním parku České Švýcarsko na severu Ústeckého kraje. Je to největší přirozená skalní brána v Evropě s rozpětím kolem 26,5 metru a chodí se k ní pěšky od Hřenska nebo z Mezní Louky.
Jaký je rozdíl mezi národním parkem a CHKO?
Národní park je nejvyšší stupeň ochrany s nejpřísnějším režimem a v Česku jsou jen čtyři. Chráněná krajinná oblast (CHKO) je nižší kategorie s mírnějšími pravidly a je jich přes dvacet, například Beskydy, Jeseníky nebo Pálava.
Jaká platí v národních parcích pravidla?
V jádrových a klidových zónách je vstup jen po značených cestách, zakázané je volné táboření, rozdělávání ohně, sběr rostlin a rušení zvířat. Vždy se řiďte návštěvním řádem konkrétního parku a aktuálním značením.
Odkud se do parků nejlépe vyráží?
Do Krkonoš přes Trutnov, Pec pod Sněžkou nebo Harrachov, na Šumavu přes Prachatice a Klatovy, do Podyjí přes Znojmo a do Českého Švýcarska přes Děčín a Hřensko. Profily vstupních měst najdete v rozcestníku česká města: přehled.
