České památky UNESCO
Aktualizováno 26. srpna 2026
České památky UNESCO tvoří sedmnáct položek zapsaných na Seznamu světového dědictví, díky nimž patří Česko k zemím s nejvyšší koncentrací chráněných míst v přepočtu na rozlohu. Nejsou to jen historická jádra měst: na seznamu najdete i samostatný poutní kostel, technickou krajinu chovu koní, hornický region přesahující hranice, chmelnice i horský bukový les. Tento přehled provází všemi zápisy od roku 1992 po zatím poslední z roku 2023, u každého vysvětluje, co konkrétně je chráněno, kdy byl zapsán a v jakém kraji leží. Pokud hledáte užší výběr zaměřený jen na historická centra, podívejte se na samostatný text o českých městech na seznamu UNESCO; zde jdeme šíř a bereme i areály a krajiny, které nejsou celými městy.
Kolik má Česko památek UNESCO a jak se dělí
K roku 2026 je na Seznamu světového dědictví zapsáno sedmnáct českých položek. Šestnáct z nich je kulturních a jediná je přírodní, Jizerskohorské bučiny. První tři zápisy proběhly společně už v roce 1992, krátce po vzniku samostatné České republiky se seznam plnil zhruba každý rok jednou položkou a po delší pauze přišla nová vlna mezi lety 2019 a 2023. Vedle „hmotných“ památek vede UNESCO i nehmotné dědictví (například jízda králů, k níž se váže slovácký Hluk a Kunovice, nebo sokolnictví a modrotisk), to však má vlastní seznam a do těchto sedmnácti se nepočítá.
Zápis na seznam neznamená jen prestiž. Je to závazek státu i vlastníka lokalitu chránit, udržovat její takzvanou výjimečnou univerzální hodnotu a hlídat i okolní ochranné pásmo, aby nová výstavba nenarušila panorama nebo charakter místa. Právě proto se zápisy někdy protahují na mnoho let a příprava nominace bývá otázkou celé dekády.
Zakládající trojice z roku 1992
V prosinci 1992 získala světové dědictví najednou tři česká historická jádra. Praha byla zapsána pro rozsáhlou památkovou rezervaci od Pražského hradu přes Malou Stranu, Karlův most a Staré Město až po Nové Město a Vyšehrad, jde o jeden z největších městských souborů na seznamu vůbec. Český Krumlov v Jihočeském kraji zaujal středověkým jádrem v meandru Vltavy pod rozlehlým hradem a zámkem, který je po Pražském hradě druhým největším u nás. Třetí je Telč v Kraji Vysočina, proslulá souvislou řadou renesančních a barokních měšťanských domů s podloubím na protáhlém náměstí a zámkem s parkem.
Zápisy druhé poloviny devadesátých let
V roce 1994 přibyl poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou (Kraj Vysočina), unikátní stavba geniálního architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichela postavená na půdorysu pěticípé hvězdy, ukázka takzvané barokní gotiky. O rok později, v roce 1995, byla zapsána Kutná Hora ve Středočeském kraji: historické jádro stříbrného horního města s chrámem svaté Barbory a spolu s ním i samostatně stojící katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci a proslulá kostnice.
Rok 1996 patřil Lednicko-valtickému areálu v Jihomoravském kraji, rozlehlé komponované krajině mezi zámky Lednice a Valtice, kterou po generace utvářeli Liechtensteinové. Rozprostírá se na téměř dvou stech kilometrech čtverečních rybníků, alejí, luk a romantických staveb; nejblíž k němu leží Břeclav a vinařský Mikulov. V roce 1998 přišly hned dva zápisy: Kroměříž ve Zlínském kraji s arcibiskupským zámkem a jeho Podzámeckou a Květnou zahradou, a Holašovice, dokonale dochovaná jihočeská vesnice ve stylu selského baroka, ukázka lidové architektury 18. a 19. století.
Přelom tisíciletí: Litomyšl, Olomouc, Brno, Třebíč
Na sklonku devadesátých let a v prvních letech nového století se seznam rozšířil o čtyři velmi rozdílné položky. V roce 1999 byl zapsán renesanční zámek v Litomyšli (Pardubický kraj) se sgrafitovou výzdobou a arkádovým nádvořím, rodiště skladatele Bedřicha Smetany. V roce 2000 následoval sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci, monumentální barokní morový sloup vysoký přes třicet metrů, vrcholné dílo středoevropského baroka na Horním náměstí.
Rok 2001 přinesl zápis funkcionalistické vily Tugendhat v Brně od architekta Ludwiga Miese van der Rohe, ikony moderní architektury s otevřeným prostorem hlavního obytného patra a onyxovou stěnou. V roce 2003 se seznam rozšířil o židovskou čtvrť a baziliku svatého Prokopa v Třebíči (Kraj Vysočina), jediné židovské památkové místo mimo Izrael zapsané samostatně; dochovaná čtvrť s více než sto domy a hřbitovem sousedí s románsko-gotickou bazilikou.
Novodobá vlna 2019 az 2023: hornictví, koně, lázně, les a chmel
Po šestnáctileté pauze přišly v roce 2019 dva zápisy technického a krajinného rázu. Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří je přeshraniční sériová památka rozložená na české i saské straně Krušných hor, která dokládá staletí těžby stříbra, cínu a dalších rud; na české straně k ní patří například hornické město Krupka. Krajové zázemí tvoří Karlovarský a Ústecký kraj. Téhož roku byla zapsána krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem v Pardubickém kraji, starobylý hřebčín se soustavou pastvin, alejí a vodních kanálů.
V roce 2021 rozšířily seznam dvě položky. Slavná evropská lázeňská města je nadnárodní zápis jedenácti lázní, z nichž tři leží v Česku, Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně, dohromady označované jako Západočeský lázeňský trojúhelník v Karlovarském kraji. Druhým zápisem téhož roku jsou Jizerskohorské bučiny v Libereckém kraji, součást evropské sériové přírodní památky starých bukových lesů, jediná ryze přírodní česká položka na seznamu. Zatím poslední zápis pochází z roku 2023: Žatec a krajina žateckého chmele v Ústeckém kraji, doklad staletí trvající chmelařské tradice s dochovanými sklady, sušárnami a chmelnicemi v okolí města.
Přehledová tabulka: všech 17 českých památek UNESCO
| Památka | Rok zápisu | Kraj |
|---|---|---|
| Historické jádro Prahy | 1992 | Hlavní město Praha |
| Historické jádro Českého Krumlova | 1992 | Jihočeský kraj |
| Historické jádro Telče | 1992 | Kraj Vysočina |
| Kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře (Žďár n. S.) | 1994 | Kraj Vysočina |
| Kutná Hora, jádro s chrámem sv. Barbory a Sedlec | 1995 | Středočeský kraj |
| Lednicko-valtický areál | 1996 | Jihomoravský kraj |
| Zámek se zahradami v Kroměříži | 1998 | Zlínský kraj |
| Holašovice, vesnická památková rezervace | 1998 | Jihočeský kraj |
| Zámek v Litomyšli | 1999 | Pardubický kraj |
| Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci | 2000 | Olomoucký kraj |
| Vila Tugendhat v Brně | 2001 | Jihomoravský kraj |
| Židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa v Třebíči | 2003 | Kraj Vysočina |
| Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří | 2019 | Karlovarský a Ústecký kraj |
| Krajina chovu koní v Kladrubech nad Labem | 2019 | Pardubický kraj |
| Slavná lázeňská města (Karlovy Vary, Mariánské a Františkovy Lázně) | 2021 | Karlovarský kraj |
| Jizerskohorské bučiny | 2021 | Liberecký kraj |
| Žatec a krajina žateckého chmele | 2023 | Ústecký kraj |
Jak si zápisy poskládat do výletů
Sedmnáct památek se dá dobře seskupit podle regionů. Na jihu Moravy leží blízko sebe Lednicko-valtický areál, brněnská vila Tugendhat i kroměřížské zahrady. Vysočina spojuje Telč, Zelenou horu u Žďáru a třebíčskou židovskou čtvrť do jedné přehledné osy. Ve středních a východních Čechách se dají spárovat Kutná Hora, Kladruby nad Labem a Litomyšl. Západ republiky vévodí lázeňský trojúhelník doplněný o hornické Krušnohoří a chmelařský Žatec. Kdo chce začít nadčasovou klasikou, sáhne po Praze a Českém Krumlově. Kompletní rozcestník měst i s praktickými profily najdete v přehledu českých měst.
Časté otázky
Kolik má Česko památek UNESCO?
K roku 2026 je na Seznamu světového dědictví zapsáno sedmnáct českých položek, šestnáct kulturních a jedna přírodní (Jizerskohorské bučiny).
Která česká památka byla na seznam UNESCO zapsána jako první?
Úplně první byly hned tři najednou v roce 1992: historická jádra Prahy, Českého Krumlova a Telče.
Který zápis je zatím nejnovější?
Zatím poslední přírůstek je z roku 2023, Žatec a krajina žateckého chmele v Ústeckém kraji.
Je na seznamu i nějaká přírodní památka?
Ano, jedinou ryze přírodní českou položkou jsou Jizerskohorské bučiny v Libereckém kraji, zapsané v roce 2021 jako součást evropské sériové památky starých bukových lesů.
Počítají se jízda králů nebo sokolnictví mezi těchto sedmnáct památek?
Ne. Jízda králů, sokolnictví, modrotisk a další tradice patří na seznam nehmotného kulturního dědictví, který UNESCO vede odděleně od Seznamu světového dědictví.
Které památky UNESCO leží nejblíž u sebe?
Nejhustší je jižní Morava, kde je od sebe kousek Lednicko-valtický areál, vila Tugendhat v Brně i zahrady v Kroměříži. Podobně nahusto leží položky na Vysočině, Telč, Zelená hora a Třebíč.
Jaký je rozdíl mezi tímto přehledem a článkem o českých městech UNESCO?
Text o českých městech UNESCO se soustředí jen na historická městská jádra. Tento přehled bere všech sedmnáct zápisů včetně areálů, krajin a přírodní památky, které celými městy nejsou.
