České soutěsky a údolí

České soutěsky a údolí patří k nejpůsobivějším přírodním scenériím, které u nás voda za tisíce let vytvořila. Řeky se tu zařízly do pískovce, vápence i tvrdých hornin a nechaly za sebou úzké kaňony, skalní brány a peřejnaté úseky, jimiž se dá projít pěšky nebo dokonce proplout na loďce. Na rozdíl od skalních měst, kde vládne suchá skála, jde tady vždycky o krajinu spojenou s vodou: chladné rokle, plavby po řece, procházky podél proudu a stín pod srázy. V tomto přehledu najdete nejhezčí místa napříč republikou, od severočeského pískovce přes Povltaví až po Vysočinu a podhůří Orlických hor. Praktické tipy vždycky vážou konkrétní řeku a nejbližší město, takže se dá výlet snadno navázat na okolí. Širší kontext měst a regionů nabízí přehled českých měst podle krajů.

Aktualizováno: 26. srpna 2026

Čím se liší soutěska od údolí

Slova soutěska, rokle, kaňon a údolí se v běžné řeči prolínají, ale hodí se je od sebe odlišit. Soutěska bývá nejužší a nejstrmější zaříznutí, kde skály stojí těsně u sebe a cesta často kopíruje přímo hladinu potoka. Rokle je menší a kratší zářez, zpravidla v pískovci. Kaňonem se míní hluboké údolí s převládajícími skalními stěnami, typicky u velké řeky. Údolí je nejobecnější pojem pro sníženinu, kterou tok vymodeloval, a nemusí být zdaleka tak dramatické. V praxi však návštěvníka nejvíc zajímá, jestli půjde o pohodovou procházku podél vody, nebo o náročnější terén s žebříky a lávkami. U každého místa proto uvádíme, co čekat.

Soutěsky Kamenice v Českém Švýcarsku

Nejslavnější české soutěsky vyhloubila říčka Kamenice v pískovci Národního parku České Švýcarsko poblíž Hřenska v Ústeckém kraji. Edmundova soutěska (nazývaná také Tichá) měří zhruba 960 metrů, navazující Divoká soutěska asi 450 metrů. Zvláštní zážitek dělá to, že neprůchodné úseky mezi kolmými stěnami se překonávají na pramicích, tedy plochých loďkách, které vede převozník. Soutěsky nechal koncem 19. století zpřístupnit kníže Edmund Clary-Aldringen, dodnes se plaví po vzduté hladině mezi jezy.

Praktický tip: plavby fungují sezonně, zhruba od jara do začátku listopadu, a bývají hodně navštěvované, proto se vyplatí přijet brzy ráno. Divoká soutěska mívá delší otevírací dobu, do Edmundovy se v některých obdobích vstupuje pouze s průvodcem v menších skupinách, aktuální režim je dobré si ověřit před cestou. Trasa je nenáročná, ale kamenná a vlhká, hodí se pevná obuv. Výchozím bodem je Hřensko, odkud vede žlutá značka údolím Kamenice.

Údolí Vltavy a bývalé Svatojánské proudy

Jižně od Prahy se Vltava zařezává do hlubokého skalnatého údolí mezi Štěchovicemi a Slapy. Kdysi tu byly obávané Svatojánské proudy, zhruba sedmikilometrový peřejnatý úsek s výrazným spádem, na kterém ztroskotala řada vorů a nákladních lodí. Jméno dostaly podle barokní sochy svatého Jana Nepomuckého, ochránce před nebezpečím vody. Peřeje od roku 1943 zatopila hladina štěchovické přehrady, romantické údolí s příkrými srázy ale zůstalo a patří k nejhezčím zákoutím Povltaví.

Praktický tip: nejpohodlněji si údolí užijete z paluby výletní lodi, která v sezoně vyplouvá z Prahy proti proudu k Štěchovicím. Kdo dá přednost pěší túře, může jít po značkách nad kaňonem a kochat se výhledy na meandry. Ideální je pozdní jaro a léto, kdy jezdí lodní doprava naplno.

Divoká Šárka v Praze

Skalnatou soutěsku nemusíte hledat daleko od města. Přírodní rezervace Divoká Šárka leží přímo na okraji Prahy, v Šáreckém údolí na severozápadě metropole. Potok Šárecký (Litovický) tu prořezal skalní ostroh a vytvořil sevřené údolí se skalními stěnami, kterému vévodí romantická rokle. Místo je opředené pověstí o dívčí válce a bojovnici Šárce.

Praktický tip: dostupnost je skvělá, k hornímu vstupu jezdí tramvaj i autobus. Trasa údolím je nenáročná procházka, jen sestup roklí bývá kamenitý. V létě láká přírodní koupaliště Džbán a travnaté louky, mimo sezonu je tu klid a příjemný okruh na pár hodin. Dobré je počítat s tím, že o víkendech sem míří spousta Pražanů.

Kodská soutěska v Českém krasu

Klidnější, ale o to malebnější zážitek nabízí Kodská soutěska ve stejnojmenné národní přírodní rezervaci Koda v CHKO Český kras. Vápencové údolí s krasovými prameny leží mezi obcemi Srbsko, Tetín a Tobolka nedaleko hradu Karlštejn, tedy jižně od Berounky ve Středočeském kraji, poblíž Berouna a Králova Dvora. Územím prochází pohodlná cesta podél potůčku, ačkoli vstup do rezervace mimo značené trasy je z ochranných důvodů omezený.

Praktický tip: soutěsku dobře propojíte s geologickou naučnou stezkou a výletem na Karlštejn nebo do Svatého Jana pod Skalou. Terén je nenáročný, vhodný i pro rodiny. Nejhezčí je zjara, kdy krasové prameny nejvíc vydatní a les ještě prosvítá.

Rokle u Sloupu a Máchův kraj

V pískovcích Máchova kraje na Českolipsku najdete rokli u Sloupu, úzký skalní zářez poblíž obce Sloup v Čechách v Libereckém kraji. Sevřená pískovcová rokle patří k typickým scenériím severočeského skalního světa a hezky se kombinuje se známým skalním hradem Sloup vytesaným do osamělé skály. Nejbližším větším městem je Česká Lípa, přirozené centrum celého Máchova kraje.

Praktický tip: procházka je krátká a nenáročná, ideální jako zastávka při toulkách okolím Máchova jezera. Vlhké pískovcové cesty bývají po dešti kluzké, proto pozor na krok. Okolí nabízí hustou síť značených tras mezi skalními útvary.

Kaňon Labe: Porta Bohemica

Největší česká řeka si u Litoměřic prorazila cestu do sopečného Českého středohoří a vytvořila kaňonovité údolí zvané Porta Bohemica, tedy Brána Čech. Zaříznuté údolí Labe se táhne zhruba tři kilometry od Malých Žernosek k Litochovicím nad Labem, přičemž strmé skalnaté svahy nad řekou patří k jedné z nejstarších vinařských oblastí u nás. Krajina spojuje řeku, vinice a čedičové vrchy do působivého celku.

Praktický tip: vyhlídku na kaňon nabízí řada kopců Českého středohoří, pěkný pohled je i z paluby výletní lodi mezi Litoměřicemi a Ústím nad Labem. Nejlepší je konec léta a podzim, kdy dozrává réva a stráně hrají barvami. Výlet dobře navazuje na návštěvu historických Litoměřic.

Údolí Doubravy na Vysočině

V Železných horách nedaleko Chotěboře na Vysočině vytvořila říčka Doubrava divoké, kaňonovité údolí Doubravy plné skalních věží, obřích hrnců a peřejí. Přírodní rezervace se táhne mezi Horním mlýnem u Chotěboře a obcí Bílek, kde voda v kamenitém řečišti spadá přes stupně a menší vodopád. Naučná stezka měří zhruba čtyři a půl kilometru a provede vás nejhezčími zákoutími kaňonu.

Praktický tip: trasa má středně náročný profil s převýšením kolem osmdesáti metrů, místy po lávkách a schodech nad vodou, počítejte s pevnou obuví. Nejsilnější dojem dělá jaro s vysokým stavem vody a podzim s barevným listím. Kaňon je díky délce ideální na půldenní výlet.

Peklo u Nového Města nad Metují

V podhůří Orlických hor se řeka Metuje protéká romantickým údolím Peklo, které spojuje Náchod a Nové Město nad Metují v Královéhradeckém kraji. Zhruba desetikilometrový kaňon Metuje chrání neregulovaný tok, balvanová pole, suťové svahy a skalní stěny v okolí soutoku Metuje a Olešenky. V klidném srdci údolí stojí Bartoňova útulna, secesní stavba architekta Dušana Jurkoviče, dnes výletní restaurace.

Praktický tip: údolím vede pohodlná trasa vhodná pro pěší i cyklisty, nejde tedy o adrenalin, ale o klidnou procházku podél vody. Nejpříjemnější je za teplých měsíců, kdy chladné údolí příjemně osvěží. Výlet dobře spojíte s prohlídkou zámku v Novém Městě nad Metují.

Přehledová tabulka českých soutěsek a údolí

Jak plánovat výlet do soutěsky

Soutěsky a zaříznutá údolí spojuje pár praktických zásad. Skoro všude je terén vlhký a kamenitý, proto se vyplatí pevná obuv a opatrnost na kluzkých místech. Nejsilnější dojem dělá voda na jaře po tání a při vyšších stavech, kdy peřeje i vodopády mají sílu, a pak barevný podzim. V létě soutěsky lákají chladem, ale nejznámější místa bývají přeplněná, takže se hodí přijet brzy ráno. U tras s lodní dopravou je klíčové ověřit si sezonu a otevírací dobu předem, protože plavby se řídí stavem vody i ochranným režimem. A protože většina těchto míst leží v chráněných územích, platí tu pohyb po značených cestách a ohleduplnost k přírodě.

Časté otázky

Kde v Česku se dá plavit na loďce soutěskou?

Nejznámější plavby na pramicích nabízejí Edmundova a Divoká soutěska na říčce Kamenici v Českém Švýcarsku poblíž Hřenska. Neprůchodné úseky mezi skalními stěnami tu překonáte na plochých loďkách s převozníkem. Plavby jsou sezonní, zhruba od jara do začátku listopadu.

Jaký je rozdíl mezi soutěskou a skalním městem?

Soutěska je úzké údolí spojené s vodním tokem, kde jdete podél potoka nebo řeky mezi strmými srázy. Skalní město je naopak suchá pískovcová krajina věží a bludišť bez souvislé řeky. Tento přehled se věnuje výhradně soutěskám, roklím a říčním kaňonům.

Která soutěska je nejlépe dostupná z Prahy?

Přímo v Praze leží Divoká Šárka se skalní roklí a dobrým spojením MHD. Nedaleko na jih se táhne kaňon Vltavy s bývalými Svatojánskými proudy, kam se v sezoně dostanete výletní lodí. Obě místa zvládnete jako celodenní výlet bez auta.

Kdy je nejlepší doba na návštěvu soutěsek?

Nejpůsobivější jsou soutěsky na jaře po tání sněhu, kdy mají řeky a vodopády nejvíc vody, a na podzim kvůli barvám listí. V létě nabízejí příjemný chlad, zato bývají nejnavštěvovanější místa plná lidí. Trasy s lodní dopravou fungují zpravidla jen v teplé části roku.

Jsou soutěsky vhodné pro rodiny s dětmi?

Většina zmíněných míst je nenáročná a zvládnutelná i s dětmi, například Kodská soutěska, Peklo u Nového Města nad Metují nebo procházka Divokou Šárkou. Náročnější profil má údolí Doubravy s lávkami a schody nad vodou. Vždy pomůže pevná obuv a opatrnost na vlhkých kamenech.

Kde najdu kaňon velké řeky?

Kaňonovité údolí Labe zvané Porta Bohemica leží u Litoměřic, kde řeka vstupuje do Českého středohoří mezi vinice a čedičové vrchy. Hluboký skalnatý kaňon Vltavy zase najdete jižně od Prahy u Štěchovic. Obě údolí se dají poznávat pěšky i z paluby výletní lodi.

Související články

• České pivovary, kam vyrazit na exkurzi
• Česká planetária a hvězdárny
• České rybníky a rybníkářství
• České orloje
• Nejlepší české lyžařské areály
• Česká města: přehled