Podzemí a katakomby českých měst
Aktualizováno: 25. srpna 2026
Podzemí měst patří k nejzáhadnějším kapitolám české historie. Pod dlažbou mnoha starobylých náměstí se skrývají celé labyrinty sklepů, chodeb a katakomb, které lidé po staletí hloubili do skalního podloží kvůli skladování, obraně i pohřbívání. Řada těchto podzemních systémů je dnes zpřístupněná veřejnosti a nabízí jeden z nejsilnějších zážitků, jaký lze v historickém jádru měst zažít. V tomto přehledu projdeme nejznámější přístupná podzemí a katakomby českých měst od Vysočiny přes jižní Moravu a Šumavu až po jižní Čechy.
Jednotlivé profily měst, jejich historii i další tipy najdete v našem přehledu českých měst. Pojďme se teď vydat pod zem.
Jihlavské podzemí (katakomby)
Jihlava, krajské město Vysočiny a staré horní město stříbra, ukrývá druhý nejrozsáhlejší systém historických chodeb v Česku. Jihlavské podzemí, lidově zvané katakomby, se rozkládá na ploše kolem 50 000 m² a jeho chodby měří dohromady zhruba 25 km, přičemž ucelený labyrint pod středem města tvoří asi 19 km. Systém má tři úrovně: nejsvrchnější propojovací chodby mezi sklepy sahají do 14. století, hlubší patra v hloubce až přes 20 metrů vznikala v 16. století. Chodby původně sloužily jako sklady sukna, potravin i pivních sudů, později posloužily jako kanalizace a za druhé světové války jako protiletecký kryt.
Veřejnosti je od roku 1991 přístupný takzvaný Starý okruh o délce zhruba 400 metrů se vstupem u městské knihovny, vedoucí pod Masarykovo náměstí. Největší jihlavskou raritou je takzvaná svítící chodba objevená roku 1978, jejíž stěny ve tmě vydávají slabé nazelenalé světlo. Rozbory prokázaly, že jde o luminiscenční nátěr na bázi sirníku zinečnatého, kterým byla za války označena úniková cesta.
Znojemské podzemí
Znojmo nad kaňonem řeky Dyje se pyšní vůbec největším systémem podzemních chodeb a sklepů v České republice. Znojemské podzemí měří přibližně 27 km a klesá až do čtyř pater, do hloubky kolem jedenácti metrů. Budovalo se po několik staletí od přelomu 14. a 15. století, kdy město hospodářsky rostlo, a to primitivními nástroji přímo ve skalním podloží pod historickým jádrem. Prostory sloužily hospodářským účelům a zejména jako sklady vinných sudů, piva a zemědělských produktů, kterým svědčila stálá teplota. V neklidných dobách se do nich obyvatelé ukrývali i s možností topit a vařit přes důmyslné kouřovody.
Dnes je pro návštěvníky zpřístupněna zhruba jednokilometrová prohlídková trasa, která začíná na Slepičím trhu. Znojemské podzemí patří k nejnavštěvovanějším atrakcím města a doplňuje tak nabídku, kterou tvoří rotunda svaté Kateřiny i brána do Národního parku Podyjí.
Klatovské katakomby
Klatovy na bráně Šumavy proslavily jezuitské katakomby s unikátně dochovanými mumiemi. Krypty se nacházejí pod jezuitským kostelem Neposkvrněného početí Panny Marie a svatého Ignáce a vznikly v letech 1656 až 1676. Pohřbívalo se v nich v letech 1676 až 1783, uloženo tu bylo přes dvě stě zemřelých, převážně členů jezuitského řádu a významných měšťanů. O mumifikaci těl se postaral důmyslný systém větracích kanálů, který udržoval stálou teplotu a vlhkost; vysušená těla dnes váží jen kolem 8 až 10 kilogramů. Pohřbívání v kryptách ukončil roku 1784 zákaz Josefa II.
Osud mumií nebyl snadný. Ve 30. letech 20. století dělníci nedopatřením zasypali větrací šachty stavební sutí, což vedlo ke zničení velké části těl; na 140 poškozených mumií bylo roku 1937 uloženo do hromadného hrobu. V současnosti je veřejnosti přístupných kolem 30 mumifikovaných těl a další jsou uloženy v nepřístupné části krypt pod odbornou konzervátorskou péčí. Klatovské katakomby patří k nejneobvyklejším památkám svého druhu v celém Česku.
Táborské podzemí
Tábor, husitské město nad řekou Lužnicí, skrývá pod svým historickým jádrem rozsáhlé středověké podzemí. Sklepy z 15. a 16. století byly vyhloubeny ve skalním podloží do hloubky až šestnácti metrů a sloužily k uchovávání potravin a nápojů, ale také jako útočiště před nepřítelem a zejména před ničivými požáry, které dřevěná města často stíhaly. Celková délka podzemních chodeb pod Táborem se odhaduje až na 14 km.
V roce 1947 byly propojeny sklepy několika domů, čímž vznikla prohlídková trasa o délce zhruba 500 metrů. Okruh začíná ve sklepení staré radnice na Žižkově náměstí, kde je umístěno i lapidárium, a sleduje linii domů kolem náměstí. Podzemí je součástí prohlídky spjaté s Husitským muzeem a spolu s hradem Kotnov patří k hlavním historickým lákadlům města.
Brno: kostnice u svatého Jakuba a labyrint
Brno, druhé největší město republiky, nabízí hned několik podzemních zážitků. Nejpůsobivější je kostnice u kostela svatého Jakuba pod Jakubským náměstím, kterou archeologové znovu objevili roku 2001 při průzkumu náměstí a která byla veřejnosti zpřístupněna v červnu 2012. Podle odhadů se v ní nachází až na 50 tisíc lidských kosterních pozůstatků, což z ní počtem uložených ostatků činí druhou největší kostnici v Evropě hned po pařížské. Vznikla z kapacitních důvodů, když původní hřbitov u kostela přestal stačit.
K brněnskému podzemí patří také Labyrint pod Zelným trhem, síť středověkých sklepů pod jedním z nejstarších brněnských tržišť, kde se skladovaly potraviny i víno. Brno tak k dominantám jako Špilberk, katedrála na Petrově a vila Tugendhat přidává i bohatý svět pod povrchem.
Přehled přístupných podzemí
| Město | Podzemí | Čím zaujme |
|---|---|---|
| Jihlava | Jihlavské katakomby | cca 25 km chodeb, svítící chodba z války |
| Znojmo | Znojemské podzemí | největší systém v ČR, až 27 km a 4 patra |
| Klatovy | Jezuitské katakomby | desítky dochovaných mumií, větrací systém |
| Tábor | Táborské podzemí | středověké sklepy, okruh 500 m pod náměstím |
| Brno | Kostnice u sv. Jakuba | až 50 tisíc ostatků, 2. největší v Evropě |
Proč vlastně podzemí vznikala
Většina městských podzemí nevznikla jako promyšlený celek, ale postupným hloubením sklepů pod jednotlivými domy. Ve skalním podloží se dobře razilo a vzniklé prostory nabízely stálou nízkou teplotu ideální pro skladování potravin, piva i vína. V dřevěných středověkých městech, která pravidelně sužovaly požáry, se sklepy staly také úkrytem pro majetek i obyvatele. Časem se sklepy sousedních domů propojily do rozsáhlých labyrintů, jaké známe z Jihlavy či Znojma. Zvláštní kapitolou jsou pak církevní krypty a kostnice, kde podzemí sloužilo pohřebním účelům, ať už jde o mumie v Klatovech, nebo desetitisíce ostatků v brněnské kostnici.
Časté otázky
Které město má největší podzemí v Česku?
Vůbec největší systém podzemních chodeb a sklepů v České republice má Znojmo. Jeho podzemí měří přibližně 27 km a klesá až do čtyř pater. Druhé nejrozsáhlejší jsou jihlavské katakomby s délkou chodeb kolem 25 km.
Kde v Česku najdu podzemí s mumiemi?
Nejznámější jsou klatovské katakomby pod jezuitským kostelem, kde se dochovaly desítky přirozeně mumifikovaných těl z let 1676 až 1783. Mumifikaci umožnil důmyslný systém větracích kanálů udržující stálou teplotu a vlhkost.
Co je svítící chodba v Jihlavě?
Jde o úsek jihlavského podzemí objevený roku 1978, jehož stěny ve tmě vydávají slabé nazelenalé světlo. Rozbory prokázaly, že za druhé světové války byla natřena luminiscenční barvou na bázi sirníku zinečnatého, která ve tmě označovala únikovou cestu.
Jak velká je brněnská kostnice u svatého Jakuba?
Podle odhadů se v kostnici pod kostelem svatého Jakuba nachází až 50 tisíc lidských kosterních pozůstatků. Počtem uložených ostatků jde o druhou největší kostnici v Evropě hned po pařížské. Znovu objevena byla roku 2001 a veřejnosti zpřístupněna v roce 2012.
K čemu městská podzemí původně sloužila?
Nejčastěji ke skladování potravin, piva a vína, kterému svědčila stálá nízká teplota. V dřevěných městech byla také úkrytem před požáry i nepřítelem. Některé prostory posloužily jako kanalizace, protiletecké kryty za války nebo, v případě církevních krypt, jako pohřebiště.
Je táborské podzemí přístupné veřejnosti?
Ano. Prohlídková trasa vzniklá roku 1947 propojením sklepů několika domů měří zhruba 500 metrů a začíná ve sklepení staré radnice na Žižkově náměstí. Celková délka podzemních chodeb pod Táborem se přitom odhaduje až na 14 km.
Kdy se dají podzemí navštívit?
Otevírací doba se u jednotlivých měst liší a mimo hlavní sezonu bývá omezená. Prohlídky obvykle probíhají s průvodcem a teploty v podzemí jsou i v létě nízké. Aktuální informace k jednotlivým městům najdete v jejich profilech v přehledu českých měst.
Závěr
České městské podzemí je fascinující svět, který doplňuje to, co vidíme na povrchu. Od nejrozsáhlejšího systému chodeb ve Znojmě přes svítící chodbu v Jihlavě, mumie v Klatovech a středověké sklepy pod Táborem až po monumentální kostnici v Brně nabízí každé z těchto míst jiný příběh o životě, obraně i smrti našich předků. Kompletní databázi měst a další tipy najdete v přehledu českých měst. Máte-li dotaz nebo chcete přidat svůj tip či profil do naší databáze, ozvěte se nám přes kontakt.
