Vinařská města jižní Moravy

29/06/202625/09/2026 Lenka Váhová

Aktualizováno: 31. srpna 2026

Vinařská města jižní Moravy patří k nejcharakterističtějším místům České republiky. Réva tu není jen zemědělskou plodinou, ale kulturou, která formuje krajinu pod Pálavou, údolí Dyje i slovácké kopce nad řekou Moravou. Když se řekne moravské víno, většině lidí naskočí obraz sklepních uliček, zámků nad městem a vinic táhnoucích se až k horizontu, a právě tahle atmosféra spojuje města, o kterých je řeč. Prakticky celé moravské vinařství se odehrává v jediné oblasti, kterou vinařský zákon dělí na čtyři podoblasti: mikulovskou, znojemskou, velkopavlovickou a slováckou. Každá z nich má svá centra, svůj typický ráz půdy i svá vlajková vína, a právě podle nich je tento přehled uspořádán.

Tento průvodce vás provede městy Jihomoravského a Zlínského kraje, ve kterých má vinařství pevné místo. Nejde o žebříček podle množství vyrobeného vína, ale o kurátorský výběr míst, kde se historie, folklor a vinná réva prolínají nejsilněji. Většina z nich leží na některé z moravských řek, Dyji, Moravě, Veličce nebo Olšavě, a právě údolní polohy a mírné svahy nad nimi z jižní Moravy dělají ideální vinařskou krajinu. Každé z těchto měst má na czech-profile.cz vlastní medailonek s praktickými informacemi a širší kontext najdete v našem rozcestníku Česká města: přehled.

Mikulovská podoblast a Pálava

Srdcem mikulovské podoblasti a v mnoha ohledech i symbolem celého moravského vinařství je Mikulov. Vinařskému městu pod bradly Pálavy vévodí barokní zámek a nad ním se tyčí Svatý kopeček, jedno z nejznámějších poutních míst regionu s křížovou cestou a kaplí svatého Šebestiána. K historickému rázu města patří i výjimečně dochovaná židovská čtvrť s Horní synagogou a rozlehlým hřbitovem, jedním z nejcennějších ve střední Evropě. Mikulov je díky poloze pod Pálavou přirozeným startovním bodem pro výlety do okolních vinic a zároveň městem, kde je vinařská tradice cítit na každém kroku, od Mikulovského vinařského podzemí přes zámecký obří sud až po zářijové Pálavské vinobraní, které patří k nejstarším slavnostem svého druhu u nás.

Mikulovská podoblast těží z výjimečných vápenitých půd Pálavy, které svědčí zejména bílým odrůdám, Ryzlinku vlašskému, Veltlínskému zelenému, Rulandskému bílému a Ryzlinku rýnskému. Vápno v podloží dává vínům výraznou minerálnost a schopnost zrát. K Mikulovsku patří i západní část Lednicko-valtického areálu: samotné Valtice se zámkem a Národním vinařským centrem ve sklepení a nedaleká Lednice s romantickým zámeckým parkem tvoří s Mikulovem trojúhelník, kde se snoubí zámecká architektura s vinařstvím jako nikde jinde. Ačkoli Valtice ani Lednice zatím nemají na czech-profile.cz vlastní medailonek, k Mikulovu neodmyslitelně patří a bez nich by obraz mikulovské podoblasti nebyl úplný.

Znojemská podoblast a Podyjí

Druhým velkým jménem je Znojmo, ležící nad řekou Dyjí. Vinařství tu jde ruku v ruce s dalšími místními značkami, proslulými znojemskými okurkami i historickými skvosty, jako je rotunda svaté Kateřiny s unikátními románskými freskami přemyslovských knížat. Pod městem se rozkládá rozsáhlé znojemské podzemí, jeden z nejdelších podzemních labyrintů v Česku, a od Znojma je to co by kamenem dohodil do Národního parku Podyjí, jedné z nejcennějších vinařských a přírodních oblastí u nás. Právě v Podyjí najdeme unikátní vinici Šobes, jednu z nejstarších a nejlépe položených v Evropě, kterou obtéká meandr Dyje. Kombinace památek, podzemí a vinic dělá ze Znojma jedno z nejnavštěvovanějších měst jižní Moravy.

Znojemská podoblast má chladnější a sušší klima než zbytek Moravy, a proto se tu daří aromatickým bílým odrůdám s výraznou kyselinkou, především Veltlínskému zelenému, Sauvignonu a Ryzlinku rýnskému. Vína z okolí Znojma bývají svěží, pikantní a mají jasně čitelný charakter. Své vinařské slavnosti, Znojemské historické vinobraní, řadí město mezi největší tradiční akce svého druhu v zemi. Ať už zamíříte do vinných sklípků v okolních obcích, nebo za památkami do historického jádra, Znojmo spojuje vinařství s bohatou historií pohraničního města, které po staletí drželo stráž nad Dyjí.

Velkopavlovická podoblast a Břeclavsko

Rozlohou největší a produkcí nejvydatnější je velkopavlovická podoblast, srdce takzvané Moravské Toskánska s vlnícími se pahorky vinic. Její okresní metropolí je Břeclav v Jihomoravském kraji, ležící na řece Dyji jen kousek od hranic s Rakouskem. Samo město má zámek přestavěný do romantické novogotické podoby, ale největším lákadlem okolí je blízký Lednicko-valtický areál zapsaný na seznamu UNESCO, komponovaná krajina zámků, parků a alejí, která je neodmyslitelně spjatá s vinařstvím Podluží a Mikulovska. Břeclav funguje jako přirozená brána do této oblasti a jako důležitý dopravní uzel, odkud se dá pohodlně vyrazit za vínem i za památkami. Právě spojení pohraniční polohy, řeky Dyje a unikátní krajiny dělá z Břeclavska jednu z nejnavštěvovanějších částí moravského vinařského jihu.

Vlastní centra podoblasti nesou její jméno: Velké Pavlovice a nedaleké Hustopeče jsou obklopeny nejrozsáhlejšími souvislými plochami vinic v Česku a proslulé jsou zejména modrými odrůdami. Právě velkopavlovická podoblast je královstvím červených vín, daří se tu Frankovce, Svatovavřineckému, Zweigeltrebe i Modrému Portugalu, které na zdejších hlubokých a teplých půdách dozrávají do plných, sytých vín. I když Velké Pavlovice ani Hustopeče zatím na czech-profile.cz vlastní profil nemají, tvoří spolu s Břeclaví trojici, kolem níž se točí většina moravské produkce červeného vína. Kdo chce ochutnat moravské víno bez cesty na Moravu, může sáhnout po nabídce specializovaného e-shopu Moravská banka vín, který se na vína z těchto podoblastí zaměřuje.

Slovácká podoblast: folklor a víno pohromadě

Východní část vinařské jižní Moravy patří slovácké podoblasti, nejrozmanitější ze všech čtyř, kde se réva pojí s živým folklorem jako nikde jinde. Táhne se od Mikulovska až po hranice se Slovenskem a zahrnuje řadu menších vinařských center. Přirozeným centrem regionu je Uherské Hradiště ve Zlínském kraji na řece Moravě. Město bylo založeno roku 1257 a jeho okolí je úzce spojené s dějinami Velké Moravy, jednoho z nejstarších státních útvarů na našem území, jehož mocenské centrum leželo v nedalekých Mikulčicích a Starém Městě. Uherské Hradiště je metropolí regionu, jehož vinařská a folklorní identita patří k nejsilnějším na Moravě, a díky poloze a dopravní dostupnosti je vhodným výchozím bodem pro poznávání celého Slovácka, od okolních vinic po lidové slavnosti. Slovácku vévodí bílé i modré odrůdy a stále populárnější je i pěstování burčáku a mladých vín.

Centrem Kyjovského Dolňácka je Kyjov, město známé svými folklorními slavnostmi a krojovanou tradicí, vrcholící každé čtyři roky Slováckým rokem, jednou z největších folklorních přehlídek v zemi. Vinařství sem patří jako neoddělitelná součást místní kultury, víno, kroj a lidová píseň tu tvoří jeden celek. Kyjov je zároveň dobrým příkladem toho, že vinařská města jižní Moravy nejsou jen o samotném víně, ale o celém způsobu života, který se kolem něj po generace utvářel. Nedaleko leží Strážnice na řece Veličce, proslulá zejména mezinárodním folklorním festivalem, který patří k nejstarším svého druhu na světě. Ke Strážnici neodmyslitelně patří zámek se skanzenem Muzea vesnice jihovýchodní Moravy a také vinařství, město je jedním z klasických míst, kde se folklor a vinná réva potkávají po celý rok. Nedaleko odtud, kolem Bzence, se pak rozkládá jedna z nejstarších vinařských tradic Slovácka, spjatá se slavným Bzeneckým lipkou.

Mozaiku slováckých vinařských měst doplňují menší, ale o to autentičtější místa. Hluk na Ostrožsku je proslulý svou tvrzí a zejména Dolňáckými slavnostmi Kunovské léto a vůbec silnou krojovou tradicí, k níž víno a vinné sklepy patří odjakživa. Sousední Kunovice, dnes prakticky srostlé s Uherským Hradištěm, spojují leteckou historii s živým folklorem a vinařstvím zázemí. Výběr pak uzavírá Uherský Brod na řece Olšavě, město s historií sahající až do roku 1140. Je spjaté se jménem Jana Amose Komenského i s tradicí České zbrojovky, ale zároveň leží v samém srdci slováckého vinařského regionu a dobře doplňuje mozaiku měst, kde víno patří ke koloritu. Právě v těchto menších městech a obcích se dá zažít vinařství v nejopravdovější podobě, ve sklepních uličkách, kde hospodáři otevírají vlastní sklepy a nalévají víno z vlastních vinic.

Vinařské stezky a co k moravskému vínu patří

Všechny čtyři podoblasti propojuje hustá síť Moravských vinařských stezek, značených cyklotras, které vedou napříč vinicemi, sklepními uličkami i historickými centry měst. Páteřní Moravská vinná stezka spojuje Znojmo s Uherským Hradištěm a na ni navazují kratší okruhy: Mikulovská, Velkopavlovická, Kyjovská nebo Strážnická vinařská stezka. Právě na kole se dá vinařská jižní Morava poznat nejlépe, protože trasy vedou pozvolna zvlněnou krajinou od jedné obce s otevřenými sklepy ke druhé. Ke zdejšímu vínu neodmyslitelně patří i gastronomie: k bílým vínům z Mikulovska a Znojemska se hodí ryby a sýry, k červeným z Velkopavlovicka zvěřina a uzené speciality, na Slovácku pak tradiční koláče, škvarky a domácí zabijačkové výrobky. Vrcholem sezony je září a říjen, kdy se otevírá burčák a jednotlivá města pořádají svá vinobraní, od Pálavského vinobraní v Mikulově přes Znojemské historické vinobraní až po slovácké hody s věncem a káčerem.

Jak si výběr měst poskládat do výletu

Vinařská města z tohoto přehledu se dají logicky spojit do dvou os. První vede západní částí jihu: od Mikulova pod Pálavou přes Břeclav a Lednicko-valtický areál až ke Znojmu a Podyjí, tady dominují zámky, podzemí a rozlehlé vinice mikulovské, velkopavlovické a znojemské podoblasti. Druhá osa vede Slováckem od Kyjova přes Strážnici, Hluk a Kunovice k Uherskému Hradišti a Uherskému Brodu, kde je víno neoddělitelně spjaté s folklorem, kroji a lidovou hudbou. Obě trasy se dají projet za prodloužený víkend a každá nabídne jinou tvář moravského vinařství. Kdo chce ochutnat, ale za révou zrovna nemůže vyrazit, může nahlédnout do nabídky e-shopu Moravská banka vín, který moravská vína z těchto oblastí sdružuje na jednom místě.

Časté otázky

Na kolik podoblastí se moravské vinařství dělí?

Na čtyři: mikulovskou, znojemskou, velkopavlovickou a slováckou. Každá má jiné půdy i typická vína, Mikulovsko a Znojemsko jsou doménou bílých odrůd, velkopavlovická podoblast kolem Břeclavi je královstvím červených vín a Slovácko je nejrozmanitější a nejvíc spjaté s folklorem.

Které město je centrem moravského vinařství?

Za symbolické centrum bývá považován Mikulov, vinařské město pod Pálavou se zámkem, Svatým kopečkem a dochovanou židovskou čtvrtí. Díky poloze je přirozeným výchozím bodem pro cesty za vínem po celém regionu a hostí i tradiční Pálavské vinobraní.

Kde spojím víno s folklorem?

Nejsilněji na Slovácku, ve Strážnici s jejím mezinárodním folklorním festivalem, zámkem a skanzenem, v Kyjově, centru Kyjovského Dolňácka proslulém krojovanou tradicí, a v menších městech jako Hluk, kde jsou vinné sklepy součástí lidových slavností.

Které vinařské město je nejblíž Rakousku?

Břeclav leží na řece Dyji hned u hranic s Rakouskem a je bránou do Lednicko-valtického areálu zapsaného na seznamu UNESCO. Blízko hranic je i Znojmo nad Dyjí u Národního parku Podyjí.

Kde ochutnám červené moravské víno?

Především ve velkopavlovické podoblasti kolem Velkých Pavlovic, Hustopečí a Břeclavi, kde se na teplých půdách daří Frankovce, Svatovavřineckému a Zweigeltrebe. Moravská červená vína z těchto míst sdružuje i e-shop Moravská banka vín.

Dá se víno na jižní Moravě poznat i mimo sklepy?

Ano. Ke Znojmu patří znojemské podzemí a rotunda svaté Kateřiny, k Mikulovu Svatý kopeček a zámek. Vinařství tu tvoří kulisu k památkám, folkloru i přírodě, takže se dá poznávat i při běžné procházce městem.

Závěr

Vinařská města jižní Moravy nabízejí mnohem víc než jen sklenku dobrého vína. Od Mikulova pod Pálavou přes Znojmo v Podyjí a Břeclav u Lednicko-valtického areálu až po slovácká města Kyjov, Strážnici, Hluk, Kunovice, Uherské Hradiště a Uherský Brod se réva prolíná s památkami, folklorem i přírodou napříč všemi čtyřmi moravskými vinařskými podoblastmi. Každé z těchto míst má svou vlastní tvář a dohromady tvoří jednu z nejlákavějších turistických oblastí v Česku. Podrobnější profily měst a další tipy najdete v rozcestníku Česká města: přehled. Chcete-li nám něco doplnit nebo upřesnit, napište nám přes kontakt.

Související přehledy

Související články

RESULT: {„id“:1532,“words“:1914,“links“:40}