Aktualizováno: 25. září 2026
Slaný je bývalé královské město ve Středočeském kraji, v okrese Kladno, zhruba 30 kilometrů severozápadně od Prahy. Není sídlem okresu, tím je Kladno, přesto plní roli přirozeného centra celého Slánska a Velvarska: je obcí s rozšířenou působností, má nemocnici, gymnázium i vlastní muzeum. Jádro města je chráněno jako městská památková zóna a jeho panorama určuje kostel svatého Gotharda společně s Velvarskou bránou.
Město leží v nadmořské výšce kolem 234 metrů na Červeném potoce, který jím protéká od jihozápadu k severovýchodu a odděluje historické jádro od Slánské hory. Právě tento vulkanický vrch s vrcholem ve výšce 330 metrů je nejnápadnějším prvkem krajiny. Slánská hora je společně s Vinařickou horou nejjižnějším výběžkem sopečné činnosti Českého středohoří a od roku 1998 je chráněna jako přírodní památka. Jméno města se odvozuje od slaného pramene, který pod horou vyvěral a který se do dnešní podoby proměnil v minerální zřídlo bez obsahu soli.
Rychlá fakta
Rychlý přehled
- Kraj: Středočeský
- Okres: Kladno (Slaný sám okresním sídlem není, je obcí s rozšířenou působností)
- První písemná zmínka: rok 1239 v listině papeže Řehoře IX., spolehlivé doklady o trhové osadě pak k rokům 1262 a 1271; královským městem se Slaný stal mezi roky 1295 až 1305
- Počet obyvatel: přibližně 16 900 k 1. 1. 2025 podle Českého statistického úřadu
- Rozloha: přibližně 35 km²
- Web města: www.meuslany.cz
O městě Slaný
Slaný je druhým nejlidnatějším městem okresu Kladno a správním centrem jeho severní části. Jako obec s rozšířenou působností vyřizuje agendu pro několik desítek okolních obcí od Zlonic a Velvar po Smečno. Za úřady, do nemocnice a na střední školy sem dojíždějí lidé z celého Slánska, zatímco za prací míří část místních opačným směrem, do Kladna a do Prahy. Město tak má vlastní hospodářskou základnu a zároveň patří do širšího pražského zázemí.
Hospodářskou tradici města založilo strojírenství. Kolem roku 1830 vznikla při slánské prádelně slévárna a opravna strojů a v roce 1872 z ní vyrostla firma Bolzano, Tedesco a spol., v místní paměti dodnes zvaná Bolzanka. Podnik se koncem 19. století stal součástí strojíren Breitfeld, Daněk a spol., v roce 1910 zde vzniklo lokomotivní oddělení a od roku 1912 se ve Slaném stavěly parní lokomotivy pro rakouské státní dráhy a později pro ČSD. Výroba lokomotiv skončila v roce 1947, kdy se ze závodu stal národní podnik ČKD.
Strojírenský charakter si město udrželo. K největším výrobním zaměstnavatelům patří společnost F.X. MEILLER Slaný s.r.o. se sídlem v Netovické ulici, česká výrobní základna německé skupiny Meiller zaměřené na sklápěcí nástavby užitkových vozidel. Vedle průmyslu stojí veřejný sektor: nemocnice a poliklinika, pět mateřských a tři základní školy, Gymnázium Václava Beneše Třebízského, Obchodní akademie Dr. Edvarda Beneše a střední odborné učiliště. V roce 2010 byl ve městě založen Pivovar Antoš, který navázal na starší slánskou tradici vaření piva.
Vlastní Slaný tvoří sevřené historické jádro s Masarykovým náměstím, na které navazují měšťanské čtvrti z přelomu 19. a 20. století a novější sídlištní zástavba. Kromě toho má město devět dalších částí: Blahotice, Dolín, Kvíc, Kvíček, Lotouš, Netovice, Otruby, Trpoměchy a Želevčice. Oblíbenou rekreační zónou je okolí Červeného rybníka a městský lesopark Háje.
Historie Slaného
Osídlení na Slánské hoře je archeologicky doloženo od mladší doby kamenné přes dobu bronzovou a železnou až ke slovanskému hradišti. Trhová osada Slaný vznikla u brodu v raném středověku, nejspíše již v 11. století, na dálkové obchodní stezce z Prahy do Saska. Ve 12. století zde měl své državy benediktinský klášter na Ostrově u Davle, jehož mniši založili kostel zasvěcený svatému Gothardovi a nedlouho poté zde postavili románskou trojlodní baziliku, předchůdkyni dnešního farního kostela.
Právě rozdrobené církevní majetky dlouho bránily povýšení osady na město. Podařilo se to až králi Václavovi II., a to mezi roky 1295 až 1305, kdy Slaný získal statut královského města podle magdeburského práva a byl brzy opevněn. Rok 1348 přinesl zemětřesení, po roce 1358 se na svazích Slánské hory a Hájů rozšířily vinice. Ničivý požár roku 1371 znamenal zlom ve stavebních dějinách: bezprostředně po něm se rozběhla obnova města včetně novostavby gotického farního kostela svatého Gotharda.
V husitské době patřil Slaný mezi tak zvaných šest vyvolených měst. Roku 1419 z něj odešli ostrovští benediktini, v květnu 1420 město obsadila Zikmundova vojska, v březnu 1421 se však měšťané přiklonili k pražskému městskému svazu. V dubnu 1425 město dobyl a vyplenil Jan Roháč z Dubé a Slaný se na deset let stal součástí táborského svazu. Po bitvě u Lipan roku 1434 se podřídil panské jednotě a v roce 1436 přijal Zikmunda za krále. V roce 1452 podpořil volbu Jiřího z Poděbrad zemským správcem a od něj pak získal řadu výsad.
Zásadní zlom přišel po stavovském povstání. Nekatolické město se roku 1618 postavilo proti panovníkovi a hostilo rodinu Fridricha Falckého, po Bílé hoře však bylo v roce 1623 dědičně zastaveno Martinicům sídlícím v nedalekém Smečně. Z hrdého královského a krajského města se stalo město poddanské, řada obyvatel odešla do exilu a za třicetileté války trpělo pobytem vojsk. Bernard Ignác z Martinic městu zároveň vtiskl barokní ráz: roku 1655 založil při hřbitovním kostele Nejsvětější Trojice františkánský klášter s loretánskou kaplí uvnitř kostela, roku 1658 zřídil na náměstí piaristickou kolej, roku 1662 nechal vztyčit na Slánské hoře tři kříže a roku 1665 postavil kapli Božího hrobu, nejstarší svého druhu v Čechách.
Devatenácté století přineslo průmysl a železnici: provoz v úseku Podlešín až Louny byl zahájen v roce 1873, roku 1865 byla ve Fričově ulici otevřena synagoga v maurském slohu a v roce 1885 vzniklo vlastivědné muzeum. Při územní reformě roku 1960 zanikl samostatný okres Slaný a město bylo připojeno k okresu Kladno, jak je tomu dodnes.
Co ve Slaném navštívit
- Kostel svatého Gotharda: gotický farní kostel budovaný po požáru roku 1371 na místě starší románské baziliky; hlavní dominanta městského panoramatu s bohatě členěným interiérem.
- Velvarská brána: jediná dochovaná brána středověkého opevnění z 15. století, symbol města a nejfotografovanější stavba historického jádra.
- Masarykovo náměstí: jádro městské památkové zóny s radnicí, měšťanskými domy a budovou bývalé piaristické koleje založené roku 1658.
- Františkánský klášter s kostelem Nejsvětější Trojice: barokní areál založený roku 1655 Bernardem Ignácem z Martinic, uvnitř kostela se dochovala loretánská kaple.
- Slánská hora: čedičový vrch vysoký 330 metrů, přírodní památka od roku 1998, na vrcholu pozůstatky pravěkého hradiště a připomínka tří křížů z roku 1662; z ochozu je rozhled na město i do Polabí.
- Vlastivědné muzeum ve Slaném: městské muzeum s tradicí od roku 1885, sbírky k dějinám Slánska, archeologii Slánské hory a místnímu strojírenství.
- Slaný pramen v Nezamyslově ulici: zřídlo, podle kterého má město jméno; dnes již bez obsahu soli, upravené v roce 2019 podle návrhu s motivem čedičové horniny.
Poloha a doprava
Slaný leží asi 30 kilometrů severozápadně od Prahy. Do Kladna je to zhruba 15 kilometrů, do Kralup nad Vltavou přibližně 20 kilometrů, do Loun kolem 30 kilometrů, do Mělníka rovněž asi 30 kilometrů a do Rakovníka okolo 35 kilometrů.
Hlavní silniční osou je silnice I/7 z Prahy na Chomutov, která město obchází ze západu a která je až ke Slanému přestavěna na dálnici D7 s exitem 18 Knovíz. Od roku 2019 město ze severu obchází také silnice I/16 spojující dálnici D6 u Řevničova přes Slaný a křížení s dálnicí D8 s Mělníkem a Mladou Boleslaví. Ve směru sever až jih městem prochází silnice II/118 od Zlonic na Kladno a dále na Beroun, na kterou navazuje silnice II/236 na Smečno a Lány.
Železnicí obsluhuje město jednokolejná celostátní trať Kralupy nad Vltavou až Louny, historicky Pražsko duchcovská dráha, jejíž úsek Podlešín až Louny byl otevřen v roce 1873. Na území města jsou stanice Slaný a zastávka Slaný předměstí. Přímé rychlé spojení do Prahy zajišťují spíše autobusy zapojené do systému Pražské integrované dopravy, kterými je centrum hlavního města dostupné zhruba za tři čtvrtě hodiny. Nejbližší mezinárodní letiště je Václava Havla v Praze, vzdálené asi 25 kilometrů.
Časté otázky
V jakém kraji leží Slaný?
Slaný leží ve Středočeském kraji, v okrese Kladno. Sídlem okresu je Kladno, Slaný je obcí s rozšířenou působností pro Slánsko a Velvarsko. Statutárním městem není.
Kolik má Slaný obyvatel?
Slaný měl k 1. 1. 2025 podle Českého statistického úřadu přibližně 16 900 obyvatel. Je tak druhým nejlidnatějším městem okresu Kladno.
Odkdy je Slaný doložen?
Nejstarší dochovaná písemná zmínka pochází z roku 1239 z listiny papeže Řehoře IX., spolehlivé doklady o trhové osadě jsou pak k rokům 1262 a 1271. Královským městem podle magdeburského práva se Slaný stal mezi roky 1295 až 1305 za krále Václava II.
U jaké řeky Slaný leží?
Slaný neleží u velké řeky. Městem protéká Červený potok s pravostranným přítokem Šternberským potokem, a to od jihozápadu k severovýchodu. Nadmořská výška centra je kolem 234 metrů.
Čím je Slaný známé?
Především městskou památkovou zónou s Velvarskou bránou a kostelem svatého Gotharda, františkánským klášterem s loretánskou kaplí, vulkanickou Slánskou horou nad městem a slaným pramenem, podle kterého má město jméno. Hospodářsky je spojen se strojírenstvím, od lokomotivky Bolzanka a ČKD po dnešní výrobu sklápěcích nástaveb.
