Žatec: počet obyvatel, okres, kraj

Aktualizováno: 25. srpna 2026

Rychlá fakta

Kraj Ústecký kraj
Okres Louny
Počet obyvatel přibližně 19 000

Žatec je město v Ústeckém kraji, v okrese Louny, ležící na řece Ohři v severozápadních Čechách. Je světově proslulé pěstováním chmele a s ním spjatým pivovarnictvím – žatecký chmel patří k nejceněnějším surovinám pro výrobu piva na světě.

Město se rozkládá v úrodné Žatecké nížině přibližně 80 kilometrů severozápadně od Prahy. Historické jádro s dochovanými hradbami a branami je propojeno se zachovalou průmyslovou čtvrtí, kde se chmel po staletí zpracovával a obchodoval. Právě tato jedinečná krajina a stavby vynesly Žatci zápis na Seznam světového dědictví UNESCO.

Rychlý přehled

  • Kraj: Ústecký
  • Okres: Louny
  • První písemná zmínka: rok 1004 (kronika Dětmara z Merseburku)
  • Počet obyvatel: přibližně 19 000 (rok 2025)
  • Rozloha: 42,68 km²
  • Nadmořská výška: okolo 233 m n. m.
  • Web města: www.mesto-zatec.cz

O městě Žatec

Žatec leží na řece Ohři v okrese Louny v Ústeckém kraji a je přirozeným centrem chmelařské oblasti. Charakter města utváří kombinace historického jádra na návrší nad řekou a rozsáhlé zástavby chmelařských skladů, sušáren a obchodních domů z 19. století. Díky nezaměnitelnému spojení s chmelem se pro Žatec vžilo označení „město chmele”.

V okolí města se táhne krajina chmelnic s charakteristickými konstrukcemi. Žatecký chmel je ceněný pro vysoký obsah hořkých a aromatických látek a vyváží se do celého světa. Každoročně se tu na konci léta koná chmelařská slavnost Dočesná.

Historie Žatce

První písemná zmínka o Žatci pochází z roku 1004, kdy je město uvedeno v kronice Dětmara z Merseburku. Ve středověku šlo o významné královské město s opevněním, jehož pozůstatky se dochovaly dodnes. Rozvoj města byl po celá staletí spjatý s pěstováním a obchodem s chmelem, který se odtud rozvážel do pivovarů v celé Evropě.

V 19. století zažil Žatec díky chmelařství hospodářský rozmach – vznikla celá průmyslová čtvrť věnovaná zpracování, balení a obchodu s chmelem. Tato historická industriální oblast se stala jádrem toho, co bylo v roce 2023 pod názvem „Žatec a krajina žateckého chmele” zapsáno na Seznam světového dědictví UNESCO.

Co v Žatci navštívit

  • Chrám chmele a piva – prohlídkový areál věnovaný historii chmelařství a pivovarnictví.
  • Žatecká radnice na náměstí Svobody v historickém jádru města.
  • Chrám Nanebevzetí Panny Marie – gotický kostel, dominanta historického centra.
  • Žatecká synagoga – jedna z největších synagog v Čechách.
  • Historické městské opevnění s dochovanými branami a hradbami.
  • Chmelařská průmyslová čtvrť zapsaná na Seznamu UNESCO – sklady, sušárny a obchodní domy z 19. století.

Poloha a doprava

Žatec leží v severozápadních Čechách na řece Ohři, přibližně 80 kilometrů severozápadně od Prahy. Nachází se v okrese Louny, v dosahu měst Ústeckého kraje. Silniční dopravu zajišťuje především silnice I/27; městem procházejí také železniční tratě, které je spojují s okolními regiony.

Žatecký poloraný červeňák a označení původu Žatecký chmel

Odrůdou, na které stojí pověst žateckého chmelařství, je žatecký poloraný červeňák. Jde o jemnou aromatickou odrůdu s nízkým obsahem hořkých kyselin a výrazným aroma, kterou sládci používají hlavně do piv plzeňského typu. Nepěstuje se jako jediný klon: pod hlavičkou odrůdy je registrovaná řada klonů vyšlechtěných postupně během 20. století, mimo jiné Lučan (1941), Blato a tři Osvaldovy klony 31, 72 a 114 (všechny 1952), dále Siřem (1969), Zlatan (1976), Podlešák (1989) a Blšanka (1993). Šlechtěním, uchováváním a množením českých odrůd se zabývá Chmelařský institut se sídlem v Žatci, který navazuje na práci dřívějšího výzkumného a šlechtitelského ústavu a provozuje pokusnou stanici ve Stekníku.

Název Žatecký chmel je od roku 2007 zapsaný v evropském rejstříku jako chráněné označení původu, a to na základě nařízení Komise (ES) č. 503/2007. Byl tak vůbec prvním chmelem s tímto statusem v Evropské unii a jedním z prvních chráněných označení, které Česko získalo. Ochrana není jen marketingová: pod názvem smí být obchodovaný pouze chmel odrůdy žatecký poloraný červeňák sklizený ve vymezené žatecké chmelařské oblasti, což chrání pěstitele před napodobeninami z jiných zemí. Žatecká oblast je zdaleka největší ze tří českých chmelařských oblastí, podle evidence ÚKZÚZ na ni k srpnu 2024 připadalo zhruba 3 690 hektarů sklizňové plochy z celkových přibližně 4 816 hektarů v celé republice.

Obchod s chmelem po většinu novověku určoval i to, jak rychle město rostlo. Prudký nárůst počtu obyvatel mezi lety 1869 a 1910 odpovídá době, kdy v Žatci vznikala celá chmelařská průmyslová čtvrť, propad po roce 1945 souvisí s odsunem německého obyvatelstva, které ve městě do té doby tvořilo většinu, a opětovný růst v sedmdesátých a osmdesátých letech s výstavbou sídlišť. Následující čísla pocházejí ze sčítání lidu a z Historického lexikonu obcí ČSÚ a vztahují se k celé obci Žatec, tedy včetně jejích sedmi částí (Bezděkov, Milčeves, Radíčeves, Trnovany, Velichov, Záhoří a vlastní Žatec).

Rok sčítání Počet obyvatel Poznámka
1869 10 050 začátek chmelařského rozmachu
1900 17 754 za tři dekády téměř dvojnásobek
1921 17 761 první sčítání v Československu
1930 19 757 převaha německého obyvatelstva
1950 14 088 po odsunu a dosídlení
1970 16 525 Žatec už není okresním městem
1991 20 320 historické maximum
2011 18 786 postupný pokles
2021 18 467 zatím poslední sčítání lidu

Co konkrétně chrání zápis na seznamu UNESCO z roku 2023

O zápisu statku pod názvem Žatec a krajina žateckého chmele rozhodl Výbor pro světové dědictví 18. září 2023 na svém 45. rozšířeném zasedání v Rijádu. Pro Česko šlo o sedmnáctou položku na Seznamu světového dědictví a ve světovém měřítku o vůbec první chmelařskou krajinu, která takový status získala. Nominace se přitom připravovala dlouho, město o ni usilovalo už od roku 2007 a podklady se před úspěšným podáním zásadně přepracovaly. Statek byl zapsán podle kritérií (iii), (iv) a (v), tedy jako doklad živé kulturní tradice, jako soubor staveb reprezentujících významnou etapu vývoje a jako příklad tradičního využití krajiny.

Ochrana se netýká celého města, ale dvou vymezených částí. První je urbanistická: historické jádro Žatce chráněné jako městská památková rezervace spolu s navazující chmelařskou průmyslovou čtvrtí na Pražském předměstí. Právě tam stojí to, co jinde v takové koncentraci nenajdete, tedy sušárny, sirné komory, balírny, sklady s vysokými komíny a budovy, kde se chmel vážil, známkoval a certifikoval. Druhou částí je venkovská krajina chmelnic kolem Stekníku a Trnovan včetně barokního zámku Stekník s terasovitou zahradou, který je dominantou celého okolí. Trnovany jsou přitom jednou z částí města Žatec, Stekník je vesnicí ležící asi tři kilometry od Žatce, dnes je částí obce Zálužice.

Smyslem zápisu je udržet doložitelnou vazbu mezi polem, zpracovatelskou stavbou a obchodem, která v Žatci nepřetržitě funguje po staletí. Z toho vyplývají i praktické důsledky: v chráněném území se hlídá podoba nových staveb, výška zástavby a osud dochovaných sušáren a skladů, které jinak po útlumu ruční sklizně ztratily původní využití. Součástí statku je i ochranné pásmo, jehož úkolem je udržet průhledy na chmelnice a na siluetu města nad Ohří.

Chmelařské muzeum a areál Chrámu chmele a piva

Chmelařské muzeum v Žatci sídlí v budově bývalého chmelařského skladu a expozice se rozkládá zhruba na čtyřech tisících metrů čtverečních, což z něj dělá největší muzeum věnované chmelu na světě. Návštěvník tu projde vývoj oboru od raného středověku po současnost: strojní linky na česání a lisování chmele, konstrukce chmelnic, historické zemědělské nářadí, laboratorní přístroje pro rozbory hořkých látek, vzorky všech odrůd žateckého chmele i archeologické nálezy včetně středověké hrnčířské pece. Muzeum v této podobě funguje od roku 1997 a stojí za ním Chmelařství, družstvo Žatec.

Vedle muzea vznikl v roce 2010 na náměstí Prokopa Velkého areál Chrámu chmele a piva, který propojil několik objektů do jednoho okruhu. Patří k němu galerie Sladovna, Klášterní zahrada, restaurace s minipivovarem v původním chmelovém skladu a hlavně dvě stavby, které se staly novými symboly města. Chmelový maják je zhruba čtyřicet metrů vysoká vyhlídková věž s výhledem na město a okolní chmelnice, do níž se vyjíždí výtahem s projekcí. Chmelový orloj na fasádě je funkční hodinový stroj, který kromě času a astronomických údajů ukazuje práci na chmelnici v jednotlivých měsících roku a v celou hodinu se rozpohybuje.

Obě instituce spolu s muzejní sítí Regionálního muzea K. A. Polánka tvoří jádro toho, čemu se v Žatci říká chmelařský okruh. Pro město to není jen turistická nabídka, ale i argument, který stál za nominací do UNESCO: chmelařská tradice je tu doložená nejen stavbami, ale i sbírkami, výzkumem a stále běžící produkcí.

Časté otázky

V jakém kraji leží Žatec?

Žatec leží v Ústeckém kraji, v okrese Louny, v severozápadních Čechách na řece Ohři.

Kolik má Žatec obyvatel?

Žatec má přibližně 19 000 obyvatel (rok 2025).

Kdy je Žatec poprvé písemně zmíněn?

První písemná zmínka o Žatci pochází z roku 1004, z kroniky Dětmara z Merseburku.

Proč je Žatec zapsaný na seznamu UNESCO?

V roce 2023 byla lokalita „Žatec a krajina žateckého chmele” zapsána na Seznam světového dědictví UNESCO. Ocenění se týká historické chmelařské průmyslové čtvrti z 19. století a okolní krajiny chmelnic.

Na jaké řece leží Žatec?

Žatec leží na řece Ohři.

Další česká města

Prozkoumejte další města v našem přehledu:

Zpět na rozcestník: Přehled českých měst.

Jaký chmel se pěstuje v Žatci?

Pěstuje se tu především žatecký poloraný červeňák, jemná aromatická odrůda s nízkým obsahem hořkých kyselin, používaná hlavně do piv plzeňského typu. Odrůda se pěstuje v několika registrovaných klonech, mezi něž patří Lučan, Blato, Osvaldovy klony 31, 72 a 114, Siřem, Zlatan, Podlešák a Blšanka. Chmel z vymezené žatecké oblasti smí nést chráněné označení původu Žatecký chmel, zapsané v evropském rejstříku od roku 2007.

Co je Chrám chmele a piva v Žatci?

Je to prohlídkový areál otevřený v roce 2010 na náměstí Prokopa Velkého, který spojuje několik objektů v bývalé chmelařské čtvrti. Součástí jsou galerie Sladovna, Klášterní zahrada, minipivovar v původním chmelovém skladu, vyhlídkový Chmelový maják vysoký zhruba čtyřicet metrů a funkční Chmelový orloj zobrazující práci na chmelnici v jednotlivých měsících.



Lenka Váhová

Lenka Váhová

Redaktorka, která se dlouhodobě věnuje lidem z veřejného prostoru, kultuře a životnímu stylu. V textech propojuje přehled o tom, čím se dotyčný zabývá, se srozumitelností pro čtenáře, který dané jméno slyší poprvé. Pro czech-profile.cz připravuje profily osobností, sportovců a modelek a dbá na to, aby každý text stál na ověřených veřejných zdrojích.