Nejkrásnější města jižní Moravy
Aktualizováno: 31. srpna 2026
Města jižní Moravy spojují tři věci, které jinde v Česku najdete jen zřídka pohromadě: vinice až k obzoru, živý folklor a bohatou historii sahající od velkomoravských počátků po moderní metropoli. Od druhého největšího města republiky přes vinařská centra pod Pálavou až po slovácká městečka s krojovanými slavnostmi tvoří tento kraj pestrou mozaiku, kterou stojí za to poznat po vlastní ose. Řeky Dyje, Svratka i Svitava tu spojují místa, jejichž povaha se mění každých pár desítek kilometrů, a právě ta rozmanitost dělá z Jihomoravského kraje jeden z turisticky nejzajímavějších regionů země.
Připravili jsme kurátorský průvodce nejvýraznějšími městy regionu, od metropole až po malá města, kde se dodnes drží tradice. Nejde o úplný adresář, ale o výběr míst, která nejlépe vystihují ducha jižní Moravy a dobře poslouží jako výchozí body pro další objevování. Každé z nich má na Czech-Profile.cz vlastní profil s historií, památkami a praktickými informacemi. Širší srovnání a všechna ostatní česká města najdete v našem rozcestníku Česká města: přehled. Kraj přitom nemá jediné centrum zážitků, má jich několik, a každé míří jinam: za architekturou do metropole, za vínem k dolní Dyji, za folklorem na Slovácko a za úrodnou hanáckou krajinou k jeho severnímu okraji.
Brno a jeho okolí
Přirozeným středem kraje je Brno, statutární město Jihomoravského kraje a druhé největší město České republiky. Nad centrem se tyčí hrad Špilberk, kdysi obávaná pevnost a žalář, a katedrálu svatého Petra a Pavla na Petrově zná každý ze zadní strany desetikoruny. K moderním ikonám patří funkcionalistická vila Tugendhat, klenot meziválečné architektury zapsaný na seznamu UNESCO. Brno je zároveň veletržním a univerzitním městem, kombinace, díky které se sem sbíhá doprava, studenti i pracovní příležitosti z celé Moravy. Bohatá historie města se snoubí s živou současností plnou kaváren, galerií a kulturních akcí; k svébytnému koloritu patří i legenda o brněnském draku a kolo z Lednice zavěšené ve Staré radnici. Za prohlídku stojí i podzemní labyrint chodeb pod Zelným trhem, kostnice u svatého Jakuba s ostatky desítek tisíc lidí nebo výhled z ochozu katedrály na střechy města. Brno je ideálním výchozím bodem pro první návštěvu regionu: odtud se pohodlně vydáte za vínem na jih i za folklorem na Slovácko, a večer se vrátíte do města, které nikdy úplně neusíná. Kavárenská a hospodská scéna má vlastní pověst, Brno bývá označováno za jedno z gastronomicky nejzajímavějších měst země a spojení s vinařským zázemím kraje se propisuje i do zdejších vináren.
Severně od metropole leží Tišnov, město na řece Svratce zhruba 22 kilometrů od Brna. Jeho nejcennější památkou je cisterciácký klášter Porta coeli, jeden z nejvýznamnějších raně gotických celků u nás, jehož vstupní portál patří k vrcholům středoevropské gotiky. Nad městem se zvedá vrch Květnice vyhledávaný turisty i mineralogy, pro pestrost nerostů mu odborníci přezdívají hora tisíce tváří. Tišnov je klidnou branou do údolí Svratky a k romantickým zříceninám v okolí, a přitom je z Brna dostupný na skok vlakem. V okolí láká hrad Pernštejn, jeden z nejzachovalejších gotických hradů u nás, i klidná krajina Podhorácka vhodná na pěší i cyklistické výlety.
Do údolí Svitavy na okraji Moravského krasu patří Adamov v okrese Blansko. Město vyrostlo kolem železáren a jeho skrytým pokladem je kostel svaté Barbory se Světelským oltářem, pozdně gotickým řezbářským skvostem, který sem byl přenesen z rakouského Světla. Adamov je zároveň pohodlnou branou k jeskyním a propastem Moravského krasu s propastí Macocha a Punkevními jeskyněmi, jednomu z nejnavštěvovanějších přírodních cílů kraje. Kdo míří za podzemím, ocení, že odsud vede k jeskyním jak železnice, tak značené turistické cesty lesy nad údolím.
Východním směrem, na řece Hané, leží Vyškov, okresní město s historií doloženou už od roku 1141. Rodinám nabízí oblíbený zoopark s Dinoparkem, jednu z nejnavštěvovanějších rodinných atrakcí kraje, a historickému jádru dominuje biskupský zámek s renesančním nádvořím. Vyškov už patří k úrodné Hané a dobře ukazuje, že jižní Morava není jen o víně a folkloru, má i svou hanáckou tvář, kde se lány polí potkávají s dlouhou městskou tradicí a klidnějším tempem života.
Podyjí a Pálava: vinařský jih
Když se řekne jižní Morava, většině lidí se vybaví vinice, a jejich srdcem je pás měst při dolním toku Dyje. Znojmo se malebně rozkládá nad hlubokým kaňonem řeky Dyje a proslulo vínem i znojemskými okurkami, které nesou jméno města po celé republice. K jeho skvostům patří románská rotunda svaté Kateřiny s unikátními freskami přemyslovských knížat a rozsáhlé znojemské podzemí, spletitý labyrint chodeb pod historickým jádrem, jeden z největších u nás. Město je zároveň bránou do Národního parku Podyjí, jednoho z nejmenších, ale nejcennějších národních parků v Česku, kde se na skalnatých stráních nad řekou daří vzácným teplomilným druhům. Vinařská tradice tu má hluboké kořeny a znojemská vinařská oblast patří k nejstarším v zemi; nad městem se navíc dochoval Znojemský hrad s románskou kaplí a vyhlídkou do kaňonu Dyje. Na podzim se historickým jádrem line Znojemské historické vinobraní s dobovým průvodem krále Jana Lucemburského, jedna z největších městských slavností na jihu Moravy.
Pod bradlem Pálavy leží Mikulov, snad nejfotogeničtější vinařské město regionu. Nad náměstím se vypíná zámek, kdysi sídlo rodu Dietrichsteinů, poutníky láká křížová cesta na Svatý kopeček s výhledem na Pálavské vrchy a dochovaná židovská čtvrť se hřbitovem připomíná staletou moravskou historii soužití kultur. Mikulov je ideální základnou pro výlety po okolních vinicích, k Novomlýnským nádržím i na hřebeny CHKO Pálava a patří k nejoblíbenějším cílům moravské vinařské turistiky vůbec; na podzim se tu koná Pálavské vinobraní, jedna z nejnavštěvovanějších slavností kraje. Pálava sama je vápencový hřeben se stepní květenou a zříceninami hradů Děvičky a Sirotčí hrádek, odkud se otevírá jeden z nejkrásnějších rozhledů na Moravě, přes vinice až k jezerům pod Novými Mlýny.
Blíž k rakouským hranicím najdete Břeclav, okresní město na řece Dyji a významný železniční uzel na trati do Vídně i Bratislavy. Samo o sobě nabízí zámek a klidné nábřeží, jeho největší lákadlo ovšem leží kousek za městem, Lednicko-valtický areál zapsaný na seznamu UNESCO, jedna z nejrozsáhlejších komponovaných krajin Evropy s lednickým zámkem, minaretem a rozsáhlým parkem. Břeclav je tak přirozenou vstupní branou k lednickému zámku i valtickému vinařství a spolu se sousedními obcemi tvoří jednu z nejnavštěvovanějších oblastí celého kraje. Kdo sem míří na kole, ocení hustou síť vinařských a lužních cyklostezek, po nichž se dá projet od Dyje až k soutoku s Moravou.
Slovácko a živý folklor
Východní část kraje patří Slovácku, kde se tradice a kroje nenosí jen na pohlednicích. Kyjov v okrese Hodonín je centrem Kyjovského Dolňácka a jedním z hlavních měst slováckého folkloru, vinařství i lidových slavností; jednou za čtyři roky tu ožívají proslulé Slovácké slavnosti vína a otevřených památek, kdy se městem prochází mohutný krojovaný průvod. Nedaleko odtud leží Strážnice na řece Veličce, proslulá především každoročním Mezinárodním folklorním festivalem, nejstarší přehlídkou svého druhu u nás, a zámkem, jehož součástí je národopisný skanzen pod širým nebem, kde se dochovaly stavby lidové architektury celého regionu.
Přirozeným střediskem Slovácka je Uherské Hradiště, město založené Přemyslem Otakarem II. na ostrově řeky Moravy nedaleko místa, kde stálo mocenské centrum Velké Moravy. Historické jádro s barokními domy a náměstími je památkovou zónou a město je zároveň hlavním městem vinařské podoblasti slovácké. Jen kousek odsud, v Uherském Hradišti-Sadech a v nedalekých Starém Městě a Modré, se dodnes připomíná dědictví Velké Moravy, na místech dávných kostelů a hradišť, kde stál jeden z center raně středověké Evropy. Poblíž leží Uherský Brod, rodiště Jana Amose Komenského, jemuž je zde věnováno rozsáhlé muzeum, a dále na jih Kunovice, známé leteckou tradicí a Slováckým leteckým muzeem. Kroje, cimbál a vinné sklepy se sem prolínají do každodenního života, a vrcholem jsou Hluk a okolní obce Dolňácka, kde se jednou za čas koná velkolepá Dolňácká slavnost a kde nad městem stojí zachovalá tvrz. Obě předchozí města i celé Slovácko spojuje vinařství a lidová kultura, kterou nikde jinde v Česku nezažijete v takové koncentraci. Kdo chce poznat autentické Slovácko, měl by načasovat návštěvu právě na některou z místních slavností, kdy města ožijí kroji, cimbálem a vínem z okolních sklepů.
Haná a přechod k Valašsku
Severní a východní okraj regionu už patří úrodné Hané a předhůří Bílých Karpat, přesto k obrazu jižní Moravy neodmyslitelně patří. Do sousedství se otevírá Kroměříž, město s Arcibiskupským zámkem a dvěma zahradami zapsanými na seznamu UNESCO, Podzámeckou a proslulou Květnou zahradou, klenotem raně barokní zahradní architektury. Kroměříži se pro její krásu přezdívá hanácké Athény a její zámecká obrazárna patří k nejcennějším v zemi. Nedaleko leží Holešov s barokním zámkem obklopeným francouzskou zahradou a dochovanou židovskou čtvrtí se Šachovou synagogou, jedním z nejcennějších dokladů židovské kultury na Moravě. Hanácká krajina kolem těchto měst je úrodná a klidná, s poli, alejemi a rybníky, kontrast k rušnému vinařskému jihu, který jižní Moravu činí ještě pestřejší.
Kdo pokračuje dál na východ, dostane se k lázeňskému Luhačovicím, největším moravským lázním proslulým léčivými prameny a osobitou architekturou Dušana Jurkoviče, který zdejším budovám vtiskl podobu inspirovanou lidovým uměním. Tato města tvoří pomyslný most mezi vinařskou a folklorní jižní Moravou a sousedním Valašskem, a ukazují, jak plynule se krajina i kultura kraje proměňují od teplých vinic na jihu k zeleným kopcům na východě. Právě v této rozmanitosti tkví hlavní důvod, proč se sem vracet: každá cesta odhalí jinou tvář Moravy.
Časté otázky
Které město je centrem jižní Moravy?
Přirozeným i administrativním centrem je Brno, statutární město Jihomoravského kraje a druhé největší město České republiky. Slouží jako dopravní, veletržní i univerzitní uzel celého regionu a je nejlepším výchozím bodem pro výlety po kraji.
Kam na jižní Moravě za vínem?
Vinařské srdce regionu tvoří města při dolní Dyji, Znojmo, Mikulov pod Pálavou a Břeclav s Lednicko-valtickým areálem. Všechna leží v tradičních vinařských oblastech a jsou dobrou základnou pro výlety po vinicích a do vinných sklepů.
Kde na jižní Moravě zažiji folklor?
Nejsilnější folklorní tradici má Slovácko. Strážnice je proslulá svým mezinárodním folklorním festivalem a skanzenem, Kyjov je centrem Kyjovského Dolňácka a Uherské Hradiště přirozeným střediskem regionu s živými lidovými slavnostmi.
Která místa na jižní Moravě jsou na seznamu UNESCO?
Na seznamu UNESCO je Lednicko-valtický areál nedaleko Břeclavi, brněnská vila Tugendhat a zahrady s Arcibiskupským zámkem v Kroměříži na severním okraji kraje.
Co navštívit v okolí Brna?
V zázemí metropole stojí za výlet Tišnov s klášterem Porta coeli, Adamov jako brána do Moravského krasu s propastí Macocha a Vyškov se zooparkem a biskupským zámkem.
Jak je jižní Morava dostupná a jak dlouho tu zůstat?
Kraj má hustou síť železnic i dálnic a jeho uzlem je Brno, odkud se za vínem, folklorem i památkami dostanete během hodiny. Vinařské oblasti navíc protínají značené cyklostezky, takže velkou část jihu Moravy lze pohodlně projet na kole. Na poznání hlavních měst je ideální prodloužený víkend, na hlubší objevování vinařských oblastí a Slovácka klidně celý týden, a pokud chcete zažít atmosféru slavností, vyplatí se návštěvu naplánovat na podzimní vinobraní nebo některou z letních folklorních přehlídek.
Závěr
Jižní Morava se nedá stihnout za jediný víkend, a právě v tom je její kouzlo. Od Špilberku v Brně přes rotundu ve Znojmě a zámek v Mikulově až po strážnický skanzen a kroměřížské zahrady nabízí kraj vrstvu za vrstvou historie, vína i folkloru. Profily všech zmíněných měst a řadu dalších tipů najdete v rozcestníku Česká města: přehled. Chybí vám na Czech-Profile.cz nějaké město nebo máte tip na doplnění? Ozvěte se nám přes kontakt.
Související přehledy
