Nejvyšší hory Česka

Aktualizováno 26. 8. 2026

Nejvyšší hory Česka se sbíhají do několika pohraničních pohoří, která lemují republiku od severovýchodu až po jihozápad. Zdaleka nejvýš sahají Krkonoše se Sněžkou, ale svého velikána má i Hrubý Jeseník, Krušné hory, Šumava i Moravskoslezské Beskydy. Tento přehled řadí nejvyšší české vrcholy podle pohoří, u každého uvádí ověřenou nadmořskou výšku, způsob přístupu, co na vrcholu najdete a jednu zajímavost, která ho odlišuje od ostatních.

Krkonoše: Sněžka a její sousedé

Krkonoše jsou nejvyšším českým pohořím a soustřeďují hned několik nejvyšších vrcholů republiky. Sněžka měří 1603 m n. m. a je nejvyšší horou Česka. Zvláštnost spočívá v tom, že samotný vrchol leží na česko-polské hranici a nejvyšší bod se nachází na polské straně; nejvyšší bod na českém území je jen o několik centimetrů níž. Na temeni stojí kaple svatého Vavřince, polská meteorologická observatoř a horní stanice lanovky. Na Sněžku se nejpohodlněji dostanete lanovkou z horského města Pec pod Sněžkou, odkud vede i síť značených cest. Pěší výstup po hřebeni je náročnější, ale odměnou je rozhled do Slezska i do českého vnitrozemí.

Hned za Sněžkou následují dvě hory, které leží celé na českém území. Luční hora se svými 1555 m n. m. je druhou nejvyšší horou Česka a zároveň nejvyšším vrcholem ležícím celý uvnitř českých hranic. Jen o pár desítek centimetrů nižší je Studniční hora (1555 m n. m.), třetí nejvyšší vrchol republiky. Obě leží v Českém hřbetu v jádru Krkonošského národního parku, jsou pokryté chráněnou tundrou a vstup na jejich vrcholy je kvůli ochraně přírody omezený na vyznačené trasy. Dobrým východiskem pro putování po hřebenech je také Harrachov na západní straně pohoří nebo Trutnov, kterému se přezdívá brána Krkonoš.

Hrubý Jeseník: Praděd a Vysoká hole

Nejvyšším pohořím Moravy a českého Slezska je Hrubý Jeseník. Vévodí mu Praděd s nadmořskou výškou 1491 m n. m., čtvrtá nejvyšší hora Česka a nejvyšší vrchol mimo Krkonoše. Na vrcholu stojí nepřehlédnutelný televizní vysílač s rozhlednou; veřejně přístupná vyhlídková plošina je ve výšce zhruba 73 metrů nad terénem a nabízí za dobré viditelnosti rozhled až k Tatrám. K Pradědu se dá vyjít z několika stran, oblíbený je výstup od Ovčárny. Zázemím pro výlety do Jeseníků bývá Bruntál na severu a Šumperk, brána Jeseníků, na jihu.

Druhým velikánem Jeseníků je Vysoká hole (1465 m n. m.), druhá nejvyšší hora pohoří i celé Moravy. Na rozdíl od Pradědu je to plochý travnatý vrchol bez staveb, přes který vede hřebenová trasa spojující nejvyšší jesenické kupy. Právě náhorní plošiny s alpínskými loukami a klečí dávají Jeseníkům drsný, téměř severský ráz, který je v Česku unikátní.

Krušné hory: Klínovec

Dlouhý hřbet Krušných hor na severozápadě republiky nedosahuje takových výšek jako Krkonoše nebo Jeseníky, přesto má svůj vrchol. Nejvyšší horou pohoří je Klínovec s výškou 1244 m n. m. Na vrcholové plošině stojí kamenná rozhledna vysoká 24 metrů, patřící k nejstarším a nejvýše položeným stavbám Krušných hor, a mohutná telekomunikační věž. Klínovec je zároveň známým lyžařským střediskem a v zimě sem míří návštěvníci za sjezdovkami. Výchozím bodem pro cesty do východní části Krušných hor bývají města jako Ostrov nebo Klášterec nad Ohří pod horským hřbetem.

Šumava: Plechý

Na jihozápadě uzavírá výčet nejvyšších českých hor Šumava. Jejím nejvyšším vrcholem na české straně je Plechý s nadmořskou výškou 1378 m n. m.; je zároveň nejvyšší horou celé Šumavy, tedy české i rakouské části. Pod severovýchodním svahem se ukrývá ledovcové Plešné jezero, nad nímž se tyčí skalní stěny vysoké přes dvě stě metrů. Plechý leží v jádru Národního parku Šumava, takže výstup vede po značených cestách přírodně cenným územím. Za výlety do této části Šumavy se vyráží například z Prachatic, brány Šumavy, nebo z Klatov.

Moravskoslezské Beskydy: Smrk

Poslední pohoří přehledu leží na východě země. V Moravskoslezských Beskydech je nejznámějším vrcholem Lysá hora (1324 m n. m.), ale hned za ní následuje Smrk s výškou 1277 m n. m., druhá nejvyšší hora pohoří. Je to zalesněný vrchol s rozhlednou, odkud je vidět na beskydské hřebeny i do polského Slezska. Výchozími místy pro túry do Beskyd jsou podhorská města Frýdek-Místek a Třinec, obě v bezprostředním podhůří hor.

Přehledová tabulka nejvyšších českých hor podle pohoří

Hora Pohoří Výška
Sněžka Krkonoše 1603 m n. m.
Luční hora Krkonoše 1555 m n. m.
Studniční hora Krkonoše 1555 m n. m.
Praděd Hrubý Jeseník 1491 m n. m.
Vysoká hole Hrubý Jeseník 1465 m n. m.
Plechý Šumava 1378 m n. m.
Smrk Moravskoslezské Beskydy 1277 m n. m.
Klínovec Krušné hory 1244 m n. m.

Jak vrcholy poznávat a co si pohlídat

Nejvyšší hory Česka spojuje jedna věc: většina z nich leží v národních parcích nebo chráněných krajinných oblastech, takže pohyb je vázán na značené cesty a vstup mimo ně bývá zakázán. Nejsnáze přístupná je Sněžka díky lanovce z Pece pod Sněžkou, nejpohodlnější rozhled bez náročného výstupu nabízí Praděd s vyhlídkou ve vysílači a Klínovec s rozhlednou. Naopak Luční a Studniční hora, Vysoká hole nebo Plechý jsou spíš cílem pro pěší turisty, kteří si chtějí projít hřebeny. Počasí na vrcholech se mění rychle i v létě, na exponovaných temenech fouká a bývá výrazně chladněji než v údolí, proto se vyplatí vrstvené oblečení a rezerva času. Přehled dalších měst, která slouží jako brány do hor, najdete v rozcestníku českých měst.

Zajímavá je i geografie tohoto výčtu. Nejvyšší české hory netvoří jedno souvislé pásmo, ale rozbíhají se do pohraničních pohoří po obvodu republiky: Krkonoše a Hrubý Jeseník na severovýchodě, Krušné hory na severozápadě, Šumava na jihozápadě a Moravskoslezské Beskydy na východě. Rozdíl mezi nejvyšší Sněžkou (1603 m n. m.) a nejnižším velikánem tohoto přehledu, Klínovcem (1244 m n. m.), je přibližně 360 metrů, přesto všechny tyto vrcholy sahají nad hranici lesa nebo se k ní blíží a nabízejí typickou horskou atmosféru s vřesovišti, klečí a dalekými výhledy.

Nejlepší dobu pro výstup určuje spíš než roční období počasí a viditelnost. V létě jsou přístupné všechny vrcholy, na hřebenech ale i v teplých měsících výrazně chladne a mění se počasí; do vyšších poloh se proto vyplatí vyrazit spíš dopoledne. V zimě se z Klínovce a okolí Sněžky stávají lyžařská střediska a hřebenové trasy v národních parcích bývají kvůli sněhu a ochraně přírody uzavřené. Kdo chce vrcholy bez davů, ocení všední dny a brzké ráno, kdy jsou parkoviště ve výchozích horských městech volnější.

Časté otázky

Která hora je nejvyšší v Česku?

Nejvyšší horou Česka je Sněžka v Krkonoších s výškou 1603 m n. m. Její samotný vrchol ale leží na česko-polské hranici a nejvyšší bod je na polské straně.

Jaká je nejvyšší hora ležící celá na českém území?

Nejvyšším vrcholem ležícím celý uvnitř českých hranic je Luční hora v Krkonoších s výškou 1555 m n. m. Sněžka je sice vyšší, ale její vrchol je na hranici s Polskem.

Která je nejvyšší hora Moravy?

Nejvyšší horou Moravy a českého Slezska je Praděd v Hrubém Jeseníku s výškou 1491 m n. m. Druhá nejvyšší je nedaleká Vysoká hole (1465 m n. m.).

Jak se dostanu na Sněžku?

Nejpohodlnější je lanovka z Pece pod Sněžkou, která vede až k horní stanici u vrcholu. Na Sněžku vedou i značené pěší cesty po hřebeni, výstup je ale fyzicky náročnější.

Které pohoří je v Česku nejvyšší?

Nejvyšším českým pohořím jsou Krkonoše, kde leží Sněžka, Luční hora i Studniční hora, tedy tři nejvyšší vrcholy republiky.

Je na nejvyšších horách rozhledna?

Rozhled bez samostatné rozhledny nabízí Sněžka i Luční a Studniční hora. Rozhledna nebo vyhlídka je na Pradědu (ve vysílači), na Klínovci (kamenná věž) a na Smrku v Beskydech.

Jaká je nejvyšší hora Krušných hor a Šumavy?

Nejvyšší horou Krušných hor je Klínovec (1244 m n. m.) s kamennou rozhlednou. Nejvyšší horou Šumavy je Plechý (1378 m n. m.), pod nímž leží ledovcové Plešné jezero.

Související články

Libor Výborný

Libor Výborný

Redaktor na volné noze s praxí z redakcí Prima Zoom a Novinky.cz. Za roky v médiích si zvykl ověřovat informace u zdroje a psát tak, aby text čtenáři opravdu posloužil. Pro czech-profile.cz se věnuje profilům firem, značek a webových projektů — dohledává, kdo za projektem stojí, čím se liší a co má doložené ve veřejných rejstřících.