Karlovy Vary: počet obyvatel, okres, kraj
Aktualizováno: 25. srpna 2026
Rychlá fakta
Karlovy Vary jsou statutární a krajské město na západě Čech, správní centrum Karlovarského kraje a okresu Karlovy Vary. Jsou nejznámějším a nejnavštěvovanějším českým lázeňským městem, proslulým horkými prameny v čele s Vřídlem, lázeňskými kolonádami a mezinárodním filmovým festivalem.
Město leží v údolí, kde se stékají řeky Teplá a Ohře, v nadmořské výšce okolo 447 metrů. Lázeňské centrum se rozkládá podél Teplé sevřené zalesněnými svahy, zatímco novější a obytné čtvrti se rozprostírají v širším údolí Ohře. Charakter města určují klasicistní a secesní domy, kolonády a rozsáhlé lázeňské lesy s vyhlídkovými cestami.
Rychlý přehled
- Kraj: Karlovarský
- Okres: Karlovy Vary
- První písemná zmínka: rok 1370, kdy Karel IV. udělil osadě privilegia královského města
- Počet obyvatel: přibližně 49 000 (k roku 2025 dle ČSÚ)
- Rozloha: přibližně 59 km²
- Web města: www.mmkv.cz
O městě Karlovy Vary
Karlovy Vary jsou největší město Karlovarského kraje a jeho správní, hospodářské i kulturní centrum. Jejich význam vyrůstá především z lázeňství: ve městě a jeho okolí vyvěrají desítky termálních minerálních pramenů, jejichž voda se využívá k pitným kúrám i k léčebným procedurám. Nejsilnějším z nich je Vřídlo, jehož horký pramen tryská do výšky několika metrů. Vedle lázeňství je město spojeno s výrobou tradičního bylinného likéru Becherovka a s produkcí porcelánu a skla.
Historické jádro tvoří lázeňská čtvrť podél řeky Teplé s řadou kolonád – Mlýnskou, Vřídelní, Sadovou a Tržní. Nad městem se zvedají zalesněné vrchy s vyhlídkami, k nimž patří i rozhledna Diana přístupná lanovkou.
Historie Karlových Varů
Podle tradice objevil léčivé prameny v místě dnešního města Karel IV. Stálé osídlení zde vzniklo v polovině 14. století a roku 1370 udělil Karel IV. osadě privilegia královského města, po němž nese Karlovy Vary své jméno. V následujících staletích se z místa u horkých pramenů postupně stalo vyhledávané lázeňské středisko.
Svého vrcholu dosáhly Karlovy Vary v 19. a na počátku 20. století, kdy se staly kosmopolitním lázeňským městem navštěvovaným evropskou aristokracií, umělci i vědci. Z té doby pochází většina reprezentativní lázeňské zástavby včetně kolonád a velkých hotelů. Po druhé světové válce lázeňství pokračovalo a v roce 2021 byly Karlovy Vary spolu s Mariánskými a Františkovými Lázněmi zapsány na Seznam světového dědictví UNESCO jako součást souboru Slavná lázeňská města Evropy.
Co v Karlových Varech navštívit
- Vřídlo – nejsilnější termální pramen města, jehož gejzír je k vidění ve Vřídelní kolonádě.
- Lázeňské kolonády – Mlýnská, Vřídelní, Sadová a Tržní kolonáda s pítky minerálních pramenů.
- Kostel svaté Máří Magdalény – barokní stavba z let 1732–1736.
- Rozhledna Diana – vyhlídková věž nad městem z roku 1914, dostupná lanovkou.
- Grandhotel Pupp – historický lázeňský hotel s tradicí sahající do 18. století.
- Lázeňské lesy – síť procházkových a vyhlídkových cest v okolí města.
Poloha a doprava
Karlovy Vary leží na západě Čech, poblíž hranice s Německem, a jsou vzdáleny přibližně 120 kilometrů od Prahy. Silniční spojení s hlavním městem i s Plzní zajišťuje dálnice a navazující silnice první třídy; městem prochází také železniční tratě spojující Karlovy Vary s Chebem, Prahou a dalšími směry. U města se nachází letiště Karlovy Vary.
Prameny a stavební podoba lázeňské čtvrti
K pitné kúře se v Karlových Varech využívá třináct pramenů. Liší se od sebe teplotou a obsahem oxidu uhličitého, a proto se u jednotlivých stojanů liší i doporučené použití. Nejsilnějším z nich je Vřídlo: jeho voda má u nejteplejšího stojanu 73,4 stupně Celsia, gejzír vydá průměrně kolem 2 000 litrů za minutu a tlak vody dokáže vodní sloupec vynést až do výšky dvanácti metrů. Ve Vřídelní kolonádě jsou umístěny stojany s vřídelní vodou o teplotách zhruba 73, 50 a 30 stupňů, protože ochlazením se mění chuť i snášenlivost vody. Vřídlo je dnes vedle Zámeckého pramene jediným karlovarským pramenem, který se používá i ke koupelím, ostatní slouží výhradně k pití.
Kolonády, které lázeňské čtvrti dodávají její charakteristickou podobu, vznikaly v rozmezí zhruba sta let a každá má jiného autora. Mlýnská kolonáda je dílem architekta Josefa Zítka, stavěla se v letech 1871 až 1881 a slavnostně se otevírala 5. června 1881 při zahájení lázeňské sezony. Sadovou kolonádu smontoval karlovarský stavitel Josef Waldert z litinových dílů z Blanenských železáren v letech 1880 až 1881 podle projektu vídeňských architektů Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera; dnešní stavba je pouze dochovaným východním křídlem někdejšího Blanenského pavilonu, zbořeného pro zchátralost v roce 1965. Táž vídeňská dvojice navrhla i dřevěnou Tržní kolonádu ve švýcarském stylu, postavenou v letech 1882 až 1883 původně jako provizorium a v letech 1904 až 1905 prodlouženou nad vývěr Tržního pramene. Vřídelní kolonáda má nejpohnutější osudy: empírovou stavbu z roku 1826 nahradila v letech 1878 až 1879 litinová kolonáda od Fellnera a Helmera, ta byla kvůli korozi v roce 1939 rozebrána a nahrazena dřevěným provizoriem a teprve v roce 1975 nad Vřídlem vyrostla dnešní prosklená železobetonová hala podle projektu architekta Jaroslava Otruby.
Mezinárodní filmový festival a hotel Thermal
Karlovarský filmový festival patří k nejstarším přehlídkám svého druhu na světě. První ročník se konal v roce 1946 v Mariánských Lázních, část projekcí tehdy probíhala i v Karlových Varech, a výhradně do Karlových Varů se festival přesunul v roce 1950. Hlavní cena Křišťálový glóbus se uděluje od roku 1948 a v roce 1956 zařadila mezinárodní federace filmových producentů FIAPF festival do kategorie A, tedy mezi nespecializované přehlídky se soutěží celovečerních hraných filmů, kam patří také Cannes, Berlín, Benátky, Locarno nebo San Sebastian. Zlom v novodobých dějinách přehlídky přišel v roce 1994, kdy vedení převzal tým herce Jiřího Bartošky a filmové publicistky Evy Zaoralové. Podle pořadatelů uvádí festival každoročně kolem dvou set filmů.
Festivalovým centrem je hotel Thermal, jedna z nejvýraznějších karlovarských staveb druhé poloviny 20. století. Vznikl podle projektu manželů Věry a Vladimíra Machoninových, stavěl se od konce 60. let a do provozu byl uveden v roce 1977. Šestnáctipodlažní železobetonová budova je doplněna kongresovým sálem, který je největším sálem ve městě a slouží festivalovým premiérám. Rozsáhlá rekonstrukce objektu byla zahájena na podzim roku 2019. Pro město má festival význam přesahující kulturu: rozšiřuje jeho návštěvnickou sezonu mimo klasickou lázeňskou klientelu a je hlavním důvodem, proč se jméno Karlových Varů objevuje v zahraničních médiích i mimo souvislost s lázeňstvím.
Značky, které se hlásí ke Karlovým Varům
Nejstarší z nich je Becherovka. Bylinný likér se v Karlových Varech vyrábí souvisle od roku 1807, recepturu do rodiny přinesl Josef Vitus Becher a výrobu rozvinul jeho syn Jan Nepomuk Becher. Původní výrobna stála v centru města, v roce 1867 se přesunula do nového závodu a od roku 2010 se likér vyrábí v moderním provozu v karlovarské části Bohatice. Společnost Jan Becher – Karlovarská Becherovka, a.s. má podle obchodního rejstříku sídlo v Karlových Varech na třídě T. G. Masaryka a patří do skupiny Pernod Ricard. Ve městě sídlí také Mattoni, konkrétně společnost Mattoni 1873 a.s. s adresou v Horově ulici; samotný pramen a stáčírna minerální vody, kterou od roku 1873 rozvíjel Heinrich Mattoni, se ale nacházejí v Kyselce nedaleko města, nikoli přímo v Karlových Varech.
Sklárnu Moser založil v roce 1857 Ludwig Moser nejprve jako ryteckou dílnu a obchod se sklem, vlastní huť ve Dvorech, dnes karlovarské městské části, převzal v roce 1893. Firma MOSER, a.s. má ve Dvorech sídlo dodnes a vyrábí ručně zpracovávaný bezolovnatý křišťál. U porcelánky Thun je namístě upřesnění, které se často plete: společnost Thun 1794 a.s. sídlí v Nové Roli, tedy v okrese Karlovy Vary, ale mimo katastr statutárního města. Karlovarsko tak spojuje čtyři obory, které vyrostly z lázeňské klientely a z místních surovin: likérnictví, stáčení minerálních vod, sklo a porcelán.
Vývoj počtu obyvatel Karlových Varů od roku 1869
Následující přehled vychází z retrospektivního přehledu Českého statistického úřadu o počtu obyvatel v letech 1869 až 2021, který přepočítává výsledky jednotlivých sčítání lidu na dnešní území města.
Křivka má dva zlomy. Prvním je rok 1930, kdy město dosáhlo historického maxima přes 63 tisíc obyvatel v době největšího rozmachu předválečného lázeňství. Druhým je propad mezi lety 1930 a 1950 zhruba o třetinu, který souvisí s odsunem německého obyvatelstva tvořícího před válkou většinu obyvatel města. Následné dosídlení vrátilo Karlovy Vary v roce 1980 nad 56 tisíc, od 90. let ale počet obyvatel setrvale klesá, podobně jako v dalších městech Karlovarského kraje. Údaje ze sčítání jsou přitom nižší než běžně uváděné počty obyvatel z evidence obyvatel: sčítání zachycuje obvyklý pobyt, zatímco průběžná statistika vychází z hlášeného trvalého bydliště.
Časté otázky
V jakém kraji leží Karlovy Vary?
Karlovy Vary leží v Karlovarském kraji, jehož jsou krajským městem, a jsou zároveň sídlem okresu Karlovy Vary.
Kolik mají Karlovy Vary obyvatel?
V Karlových Varech žije přibližně 49 000 obyvatel (k roku 2025 dle ČSÚ).
Odkdy pochází první písemná zmínka o Karlových Varech?
Za rozhodující se považuje rok 1370, kdy Karel IV. udělil osadě u horkých pramenů privilegia královského města.
Čím jsou Karlovy Vary známé?
Jsou nejznámějším českým lázeňským městem s termálními prameny v čele s Vřídlem, s lázeňskými kolonádami, likérem Becherovka a mezinárodním filmovým festivalem. Od roku 2021 jsou součástí památky UNESCO Slavná lázeňská města Evropy.
U kterých řek Karlovy Vary leží?
Město leží na soutoku řek Teplá a Ohře; lázeňská čtvrť se táhne podél Teplé.
Další česká města
Prozkoumejte další města v našem přehledu:
Zpět na rozcestník: Přehled českých měst.
Kolik je v Karlových Varech pramenů a jak jsou teplé?
K pitné kúře se využívá třináct pramenů, které se navzájem liší teplotou a obsahem oxidu uhličitého. Nejteplejší je Vřídlo se 73,4 stupně Celsia; ve Vřídelní kolonádě jsou vedle nejteplejšího stojanu i stojany s vodou ochlazenou zhruba na 50 a 30 stupňů.
Odkdy se v Karlových Varech koná filmový festival?
První ročník se konal v roce 1946 v Mariánských Lázních, část projekcí ale probíhala i v Karlových Varech. Výhradně karlovarskou akcí se festival stal v roce 1950. Hlavní cena Křišťálový glóbus se uděluje od roku 1948 a v roce 1956 zařadila federace FIAPF festival do kategorie A.
