Kutná Hora: počet obyvatel, okres, kraj
Aktualizováno: 25. srpna 2026
Rychlá fakta
Kutná Hora je město ve Středočeském kraji, sídlo stejnojmenného okresu, ležící asi 70 kilometrů východně od Prahy. Je to jedno z historicky nejvýznamnějších českých měst, jehož rozkvět stál na těžbě stříbra a královské mincovně; historické jádro je od roku 1995 zapsáno na Seznamu světového dědictví UNESCO.
Město leží v mírně zvlněné krajině nad údolím říčky Vrchlice, v nadmořské výšce kolem 254 metrů. Středověká zástavba s katedrálou, měšťanskými domy a hornickými stavbami dodnes připomíná dobu, kdy Kutná Hora patřila k nejbohatším a nejlidnatějším místům Českého království.
Rychlý přehled
- Kraj: Středočeský
- Okres: Kutná Hora
- První písemná zmínka: rok 1289
- Počet obyvatel: přibližně 21 600 (2025, dle Wikipedie / ČSÚ)
- Rozloha: 33,07 km²
- Web města: www.kutnahora.cz
O městě Kutná Hora
Kutná Hora je okresní město ve východní části Středočeského kraje. Rozkládá se nad údolím říčky Vrchlice a svou rozlohou i počtem obyvatel patří ke středně velkým českým městům. Význam jí ale dává především historie: díky bohatým ložiskům stříbra se ve středověku stala hospodářským centrem země a druhým nejdůležitějším městem po Praze. Toto dědictví je dnes hlavním důvodem, proč sem míří návštěvníci z celého světa, a proč je městské jádro chráněno jako památka UNESCO.
Historie Kutné Hory
Počátky osídlení souvisejí s cisterciáckým klášterem v Sedlci, doloženým už ve 12. století. Vlastní hornické město vzniklo koncem 13. století, kdy se rozběhla těžba stříbra; první písemná zmínka pochází z roku 1289. Roku 1300 nechal král Václav II. soustředit ražbu mincí do Vlašského dvora a zavedl pražský groš, který se stal jednou z nejstabilnějších měn středověké Evropy. Těžba stříbra vrcholila ve 13. až 15. století a učinila z Kutné Hory jedno z nejbohatších měst království. Po vyčerpání nejvýnosnějších ložisek a ranách třicetileté války význam města upadl, jeho stavební podoba se však do velké míry dochovala. V roce 1995 bylo historické centrum spolu se Sedlcem zapsáno na Seznam světového dědictví UNESCO.
Co v Kutné Hoře navštívit
Město nabízí jednu z nejucelenějších sbírek středověkých památek v Česku:
- Chrám svaté Barbory – gotická katedrála zasvěcená patronce horníků, jedna z nejvýznamnějších gotických staveb ve střední Evropě.
- Kostnice v Sedlci – hřbitovní kaple Všech svatých, jejíž interiér je vyzdoben lidskými kostmi.
- Katedrála Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele v Sedlci – součást zápisu UNESCO.
- Vlašský dvůr – bývalá královská mincovna a sídlo panovníka, kde se razil pražský groš.
- Kamenný dům, Hrádek s Českým muzeem stříbra a středověké důlní dílo, kde si lze prohlédnout hornické prostředí.
Poloha a doprava
Kutná Hora leží ve východní části Středočeského kraje, přibližně 70 kilometrů východně od Prahy. Silniční spojení zajišťuje napojení na dálnici D1 přes Kolín, respektive silnice první třídy. Městem prochází železnice; hlavní nádraží leží na trati z Prahy do Brna, zatímco blíže centru je zastávka Kutná Hora město. Nejbližším větším městem je Kolín, vzdálený zhruba 20 kilometrů.
Stříbrné doly, pražský groš a horní zákoník Ius regale montanorum
Zdejší rudní revír patřil koncem 13. století k nejvydatnějším v Evropě: podle odhadů z něj pocházela zhruba třetina tehdejší evropské produkce stříbra. Bohatství stálo na několika mimořádně výnosných žilných pásmech, z nichž nejproslulejší byla šachta Osel; hloubkové dobývání zde patřilo k technicky nejnáročnějším v celé střední Evropě. Prudký příliv horníků z Čech i z německých zemí proměnil hornickou osadu Mons Cuthna v sídlo, o jehož soudní pravomoc se ještě roku 1289 přela Čáslav s Kolínem. Od roku 1291 měla Kutná Hora vlastní soud a královský horní úřad, roku 1318 byla povýšena na město.
Klíčovým dokumentem se stal horní zákoník Ius regale montanorum, známý také jako Constitutiones iuris metallici, který kolem roku 1300 vydal Václav II. Latinský text o čtyřech knihách sestavil za pomoci italských právníků, hlavní podíl na něm měl Gozzius z Orvieta, jenž do Čech přišel roku 1292. Zákoník upravoval podíl panovníka na těžbě i ražbě, ale také bezpečnost práce, délku pracovní doby a výplatu mezd, a naopak zakazoval horníkům a kovářům sdružovat se ve vlastních spolcích. Byl na svou dobu natolik propracovaný, že se překládal a používal i za hranicemi.
Součástí zákoníku byla mincovní reforma. Ražba se soustředila do jednoho místa, do dvorce, který se podle italských odborníků z Florencie dodnes jmenuje Vlašský dvůr, a od července 1300 se zde razil pražský groš. Mince vážila zhruba 3,5 až 3,7 gramu, měla ryzost kolem 933/1000 a dělila se na dvanáct parvů; vzorem jí byl francouzský tourský groš Ludvíka IX. Ražba pražských grošů skončila roku 1550. Výnos dolů se propadal už po roce 1530, také kvůli levnému stříbru z Ameriky, těžba byla definitivně zastavena v roce 1726 a mincovna ve Vlašském dvoře dosloužila ve druhé čtvrtině 18. století. Dobývání rud zinku a olova ale na Kaňku pokračovalo až do roku 1991.
Chrám svaté Barbory a sedlecká kostnice: dvě stavby, dva příběhy
Chrám svaté Barbory je výjimečný už tím, kdo ho postavil. Nešlo o královskou ani biskupskou fundaci, stavbu financovali od roku 1388 sami měšťané z popudu Bratrstva Božího Těla, a to na pozemku pražské kapituly za městskými hradbami, tedy mimo duchovní správu sedleckého kláštera. Na pětilodní katedrále se vystřídali Petr Parléř, Matěj Rejsek a Benedikt Rejt, práce ale postupovaly podle toho, jak se dařilo dolům, a roku 1558 byly zastaveny s provizorně uzavřenou západní stěnou. Dnešní podobu dostal chrám až při novogotické dostavbě na přelomu 19. a 20. století, na které se podíleli Josef Mocker a Ludvík Lábler.
Sedlec má naopak kořeny starší než samo hornické město. Cisterciácký klášter zde roku 1142 založil Miroslav z Cimburka a byl prvním klášterem řádu v Čechách; mniši přišli z Waldsassenu v Horní Falci, z řádové linie, která se hornictví věnovala. Právě klášteru patřily pozemky, na nichž pozdější Kutná Hora vyrostla. Podle tradice rozesel opat Heidenreich po zdejším hřbitově hrst země přivezené z Jeruzaléma, což z pohřebiště udělalo vyhledávané místo posledního odpočinku i pro lidi z okolních zemí. Hřbitov měl zabírat asi 3,5 hektaru a mělo na něm být pohřbeno kolem čtyřiceti tisíc lidí; koncem 15. století byla většina hrobů zrušena a ostatky uloženy do spodní kaple hřbitovního kostela Všech svatých.
Kostel sám prošel na počátku 18. století úpravou Jana Blažeje Santiniho-Aichela v duchu barokní gotiky, který v kostnici vytvořil devět klenebních polí a navrhl i část výzdoby. Poté, co Josef II. roku 1784 klášter zrušil, koupili sedlecký majetek Schwarzenbergové, a to oni nechali kostnici upravit do nynější podoby: kosterní výzdobu, včetně schwarzenberského erbu z kostí, vytvořil roku 1870 řezbář František Rint z České Skalice. Kostel Všech svatých s kostnicí má od roku 2026 status národní kulturní památky.
Hospodářství a vývoj počtu obyvatel
Po konci hornictví převzal roli hlavního zaměstnavatele průmysl. V budovách bývalého cisterciáckého kláštera v Sedlci vznikla v 19. století tabáková továrna, kterou dnes provozuje Philip Morris ČR a.s. (IČO 14803534) se sídlem Vítězná 1, Sedlec; jde o jednu z mála průmyslových firem obchodovaných na pražské burze. Druhým pólem je areál na Karlově, kde od roku 1967 funguje slévárna ČKD Kutná Hora, a.s. (IČO 00508055, Karlov 197) a v sousedství vyrostl závod Foxconn Technology CZ s.r.o. (IČO 27516032, Karlov 245). K tomu se přidává cestovní ruch, který se opírá o zápis historického jádra a Sedlce na seznam UNESCO z roku 1995. Správně je Kutná Hora obcí s rozšířenou působností pro 51 obcí, okres Kutná Hora jich má 88. Samo město se člení na dvanáct místních částí (Vnitřní Město, Hlouška, Karlov, Šipší, Žižkov, Vrchlice, Sedlec, Kaňk, Malín, Neškaredice, Perštejnec a Poličany) na sedmi katastrálních územích.
Vývoj počtu obyvatel ukazuje, že dnešní Kutná Hora je lidnatější než v době, kdy byla ještě královským horním městem, ale menší než na začátku devadesátých let. Údaje níže jsou z Historického lexikonu obcí České republiky 1869 až 2011 a z výsledků sčítání 2021 (ČSÚ) a jsou přepočteny na dnešní území města, tedy včetně později připojených částí, jako je Sedlec, Kaňk nebo Malín.
Nejnižší hodnota připadá na rok 1950, poté následoval růst spojený s nástupem strojírenství a bytovou výstavbou; vrchol přišel při sčítání 1991 a od té doby počet obyvatel mírně klesá. Čísla ze sčítání se přitom liší od průběžné bilance obyvatelstva, kterou ČSÚ zveřejňuje každoročně a která pracuje s trvalým pobytem; proto bývá běžně uváděný údaj o počtu obyvatel Kutné Hory vyšší než výsledek posledního censu.
Časté otázky
V jakém kraji leží Kutná Hora?
Kutná Hora leží ve Středočeském kraji a je sídlem okresu Kutná Hora.
Kolik má Kutná Hora obyvatel?
Kutná Hora má přibližně 21 600 obyvatel (údaj k roku 2025 dle Wikipedie a ČSÚ).
Proč je Kutná Hora zapsaná v UNESCO?
Historické jádro města spolu s chrámem svaté Barbory a katedrálou v Sedlci je od roku 1995 na Seznamu světového dědictví UNESCO díky dochované středověké hornické a stavební kultuře.
Kdy je první písemná zmínka o Kutné Hoře?
První písemná zmínka pochází z roku 1289; město vyrostlo díky těžbě stříbra na konci 13. století.
Co se v Kutné Hoře razilo?
Ve Vlašském dvoře fungovala od roku 1300 královská mincovna, kde se razil pražský groš.
Další česká města
Prozkoumejte další města v našem přehledu:
Zpět na rozcestník: Přehled českých měst.
Kdy skončila těžba stříbra v Kutné Hoře?
Výnos dolů začal klesat už po roce 1530 a ražba pražských grošů skončila roku 1550. Těžba byla definitivně zastavena v roce 1726, mincovna ve Vlašském dvoře dosloužila ve druhé čtvrtině 18. století. Dobývání zinkových a olověných rud však na Kaňku pokračovalo až do roku 1991.
Kdo vyzdobil sedleckou kostnici lidskými kostmi?
Autorem dnešní kosterní výzdoby je řezbář František Rint z České Skalice, který ji vytvořil roku 1870 na objednávku Schwarzenbergů, majitelů sedleckého panství po zrušení kláštera Josefem II. v roce 1784. Z kostí sestavil mimo jiné schwarzenberský erb nad vstupním portálem.
