Horská města a střediska v Česku
Aktualizováno: 31. srpna 2026
Horská města v Česku spojují dvě věci, které jinde těžko najdete pohromadě, dosah na hřebeny nejvyšších pohoří a plnohodnotný městský život s vlastní historií, průmyslem a památkami. Nejsou to jen odrazové můstky k túrám a sjezdovkám, ale sídla, která v podhůří i přímo pod vrcholy rostla po staletí kolem hornictví, skláren, textilek nebo železáren. Právě proto stojí za samostatný přehled: mají charakter, který nížinná města postrádají. Pod jejich náměstími se odehrával tvrdý život, který určovalo počasí, nadmořská výška i blízkost zemské hranice, a ten se dodnes propisuje do jejich podoby.
V tomto výběru projdeme nejvýraznější horská a podhorská města napříč republikou, od krkonošských středisek přes brány Jeseníků a horní města Krušných hor až po podhůří Beskyd, Valašsko a šumavské pomezí. Nejde o úplný adresář, ale o kurátorský průřez těmi nejzajímavějšími: městy, která buď leží přímo mezi hřebeny, nebo tvoří přirozený vstup do hor a nesou jejich ráz v každodenním životě. Každé z nich má na Czech-Profile.cz vlastní profil s historií, památkami a praktickými informacemi. Kompletní rozcestník po českých městech pak najdete v našem přehledu českých měst.
Krkonoše: pod nejvyšší horou Česka
Krkonoše jsou nejnavštěvovanějším českým pohořím a města v jejich okolí to poznají na každém kroku, od turistů mířících na hřebeny přes lyžaře až po výletníky za vodopády. Právě tady se nejsilněji projevuje dvojí tvář horských sídel: historická jádra, která vyrostla z hornictví, tkalcovství a sklářství, dnes ožívají cestovním ruchem, aniž by ztratila svůj původní ráz. Nejvyšší české pohoří má i svá nejznámější horská města. Harrachov v Libereckém kraji je učebnicovým příkladem, leží přímo v Krkonoších a proslavily ho skokanské můstky Čerťák, tradiční sklárna s pivovarem a Mumlavské vodopády. V zimě je to vyhlášené lyžařské středisko s dlouhou skokanskou tradicí, v létě výchozí bod k vodopádům a hřebenům. Sklářství tu není jen turistickou kulisou: harrachovská huť patří k nejstarším nepřetržitě fungujícím sklárnám v Evropě a dodnes ukazuje, jak se křišťál brousil ještě před nástupem strojní výroby.
Ještě výš, doslova pod Sněžkou, leží Pec pod Sněžkou, malé horské město v Královéhradeckém kraji, odkud vede lanovka na nejvyšší českou horu. Právě sem míří v zimě lyžaři a v létě turisté, kteří chtějí vystoupat na Sněžku pohodlněji než po vlastních. Město vzniklo kolem někdejších dolů na měď a arzen a horní tradice tu předcházela turistice o celá staletí; teprve s příchodem rekreace se z hornické osady stalo jedno z nejnavštěvovanějších míst českých hor.
Bránou celého pohoří je pak Trutnov na řece Úpě, město s historií sahající do roku 1260, pověstí o draku a charakteristickým Krakonošovým náměstím s podloubím. Kdo míří do Krkonoš od jihu, projede obvykle právě jím, Trutnov spojuje roli dopravní křižovatky s bohatou městskou historií, připomínkou prusko-rakouské bitvy z roku 1866 i živým kulturním děním. Dál do hor se z jižní strany vjíždí přes Vrchlabí, samotnou branou Krkonošského národního parku, a k východním hřebenům se stoupá od Špindlerova Mlýna, nejznámějšího zimního střediska pohoří; obě sídla ovšem patří spíš mezi horské obce a turistická centra než mezi klasická historická města. Podobně známá lyžařská střediska jako Rokytnice nad Jizerou na západní straně Krkonoš doplňují síť míst, odkud se vyráží na hřebenové túry i sjezdovky.
Jeseníky a jejich podhůří
Druhé nejvyšší české pohoří lemuje řada měst, která z hor těžila i žila. Bruntál v Moravskoslezském kraji leží v podhůří Jeseníků a pyšní se titulem nejstaršího institucionálního města Česka, městská práva má doložena už z roku 1213. Jeho dominantou je renesančně přestavěný zámek Bruntál s hodnotnými sbírkami. Nedaleký Krnov na soutoku Opavy a Opavice u polských hranic je proslulý výrobou varhan Rieger-Kloss, které zní v katedrálách po celém světě, a poutním vrchem Cvilín s dominantním kostelem, odkud je výhled do širokého okolí.
Ze severomoravské strany je přirozenou branou Jeseníků Šumperk na řece Desné, město spojené s temnou kapitolou čarodějnických procesů 17. století i s renesančním Pavlínem dvorem, dnešním kulturním centrem. Kousek od něj, v podhůří Jeseníků na Moravské Sázavě, leží Zábřeh, rodiště cestovatele Jana Eskyma Welzla, jehož historie sahá až do roku 1254. Obě města fungují jako klidnější zázemí hor, odkud je blízko k jesenickým hřebenům, ale zároveň si drží vlastní kulturní život a dochované historické jádro. Samotné srdce pohoří pak leží výš, lázeňský Jeseník s Priessnitzovými léčebnými lázněmi a horská střediska pod Pradědem tvoří vlastní turistickou vrstvu nad těmito podhorskými městy.
Jeseníky mají oproti Krkonoším pověst divočejšího a méně přelidněného pohoří a tomu odpovídají i města v jejich okolí. Bruntál, Krnov, Šumperk i Zábřeh nabízejí klidné historické jádro, dostupné ubytování a služby, a přitom jsou jen kousek od hlavního hřebene s Pradědem, nejvyšší horou Moravy. Fungují tak jako praktická základna pro výlety, ať už míříte na rozhlednu na Pradědu, k Rejvízu s největším rašeliništěm Moravy, nebo za zimními sporty do středisek jako Karlov pod Pradědem a Petříkov. Pro řadu návštěvníků jsou navíc příjemnou alternativou k rušnějším Krkonoším.
Horní města Krušných hor
Krušné hory daly vzniknout celé řadě takzvaných horních měst, jejichž bohatství stálo na těžbě rud. Nejvýraznějším příkladem je Krupka na úpatí hor v okrese Teplice, proslulá těžbou cínu a zápisem do seznamu UNESCO v rámci Hornického regionu Krušnohoří, hornická minulost je tu doslova vepsaná do podoby města, od štol po gotický kostel. Pod hřebeny se rozkládá i Klášterec nad Ohří u řeky Ohře, se zámkem a proslulým muzeem porcelánu i lázněmi Evženie, které z něj dělají příjemnou zastávku pod horami.
Na úpatí Krušných hor najdete také Chomutov s Kamencovým jezerem, unikátní přírodní koupací nádrží, a největším zooparkem v Česku, sousední Jirkov se zámkem Červený Hrádek, kde se roku 1938 jednala Runcimanova mise, a dále na západě Ostrov v Karlovarském kraji, kde se snoubí barokní zámek s piaristickým klášterem a poválečná architektura sorely. V podhůří leží i Litvínov s hokejovou Vervou a zámkem Valdštejnů, spjatý s dějinami chemického průmyslu. Královské horní město Kadaň nad Ohří přidává jedno z nejzachovalejších středověkých jader v zemi s nejužší uličkou Katova ulička a františkánským klášterem. Tato města ukazují, že horský ráz nemusí znamenat jen rekreaci, po staletí šlo o průmyslové a hornické uzly, kde se rudné bohatství proměňovalo v kamenné domy a kostely.
Dnes se do vyšších poloh Krušných hor jezdí hlavně za zimními sporty. Střediska jako Boží Dar, nejvýše položené město střední Evropy, sice nepatří k tomuto katalogu, ale doplňují obraz Krušnohoří jako pohoří, které od hornické minulosti plynule přešlo k rekreaci na běžkách i sjezdovkách.
Beskydy a Valašsko
Na východě republiky se do hor opírají města beskydského podhůří. Třinec na řece Olši je známý Třineckými železárnami a hokejovými Oceláři, ukázkový příklad průmyslového města, které vyrostlo v horském podhůří a jehož silueta je dodnes spjatá s ocelářskými provozy. Frýdek-Místek na Ostravici tvoří přirozenou vstupní bránu do Moravskoslezských Beskyd a je zajímavý i tím, že vznikl spojením dvou historicky samostatných měst na dvou březích řeky, Frýdku se zámkem a poutní bazilikou a slezského Místku. Odtud je blízko k Lysé hoře, nejvyššímu vrcholu Beskyd.
Centrem východního Valašska je pak Vsetín v údolí Vsetínské Bečvy, s vsetínským zámkem jako dominantou nad městem. Valašsko je svébytný horský region s vlastními tradicemi, dřevěnými stavbami, ovčáctvím a nezaměnitelným nářečím, a Vsetín je jeho přirozeným srdcem. Od něj se rozbíhají údolí k hřebenům Javorníků i Vsetínských vrchů, kde se dodnes udržuje pastevecký ráz krajiny.
Beskydská města přitom nikdy nebyla jen zázemím pro turistiku. Vyrostla z těžkého průmyslu, ze železáren a hutí, které dodnes určují jejich tvář, a k tomu si udržela vazbu na hory za svými zády. Právě proto tvoří zajímavý protiklad ke krkonošským či šumavským střediskům: horský ráz tu nevytváří rekreace, ale práce a řemeslo, které se pod hřebeny rozvíjelo po generace. Kdo chce Beskydy poznat, obvykle začíná právě v některém z těchto měst a odtud pokračuje do horských obcí a středisek pod Lysou horou, Radhoštěm nebo Javorníky.
Podhorská města napříč Čechami i Moravou
Ne každé horské město patří k velkým střediskům. Adamov v údolí Svitavy u Moravského krasu je malé město s železářskou minulostí a kostelem svaté Barbory, který ukrývá vzácný Světelský oltář, jedno z nejcennějších pozdně gotických řezbářských děl u nás. V podhůří Orlických hor leží Rychnov nad Kněžnou s rozlehlým Kolowratským zámkem, obrazárnou a Sýpkou, bránou do hor, které patří k nejtišším koutům Čech. Také lyžařská střediska jako Deštné v Orlických horách či Říčky nabízejí sjezdovky, i když samotná města zůstávají spíš klidným zázemím.
Na západě republiky stojí za zmínku brána Šumavy: Klatovy s Černou věží, barokní lékárnou a jezuitskými katakombami, Domažlice jako centrum Chodska se šikmou věží a dochovaným podloubím a Prachatice, kudy kdysi vedla solná Zlatá stezka z Pasova do Čech. Odtud je blízko k šumavským hřebenům i k horským střediskům, jako je Železná Ruda na bavorské hranici. Všechna tato města dokazují, že za horskou atmosférou nemusíte jezdit jen do nejvyšších pohoří, stačí zamířit do podhůří, kde se městská historie potkává s dosahem na hory.
Časté otázky
Které je nejvýše položené horské město v Česku?
Mezi nejtypičtější vysokohorská města patří Pec pod Sněžkou, které leží přímo pod Sněžkou v Krkonoších a odkud vede na nejvyšší českou horu lanovka. Je to malé horské město v Královéhradeckém kraji. Vůbec nejvýše položeným městem střední Evropy je pak krušnohorský Boží Dar.
Co jsou takzvaná horní města?
Horní města jsou sídla, která vznikla a zbohatla díky těžbě rud v horách. Příkladem je Krupka na úpatí Krušných hor, proslulá těžbou cínu a zápisem do UNESCO. Tento typ měst má často dochované historické jádro, štoly i hornické památky a najdete je zejména v Krušnohoří.
Která města jsou branou do Jeseníků a Krkonoš?
Přirozenou branou Krkonoš je Trutnov na řece Úpě, od jihu pak Vrchlabí. Do Jeseníků se nejčastěji vstupuje přes Šumperk na řece Desné, zatímco Bruntál a Krnov leží přímo v jesenickém podhůří na moravské straně hor.
Nabízejí horská města i lyžování?
Ano. Typickým lyžařským a horským střediskem je Harrachov v Krkonoších, který je zároveň známý skokanskými můstky Čerťák a tradiční sklárnou. Řada dalších podhorských měst slouží jako výchozí body k hřebenům a poblíž leží střediska jako Špindlerův Mlýn, Rokytnice nad Jizerou nebo Deštné v Orlických horách.
Čím se lišila horská města Krušných hor od těch v Krkonoších?
Krušnohorská horní města jako Krupka, Kadaň nebo Klášterec nad Ohří rostla primárně z těžby rud a průmyslu, zatímco krkonošská střediska typu Harrachov či Pec pod Sněžkou se od hornictví postupně přeorientovala na sklářství, lázeňství a rekreaci. Obě skupiny přitom nesou výrazný horský ráz.
Kde najdu přehled všech českých měst?
Kompletní rozcestník s profily měst z celé republiky najdete v našem přehledu českých měst na Czech-Profile.cz. Jednotlivá města tam mají vlastní profily s historií, památkami i praktickými informacemi a snadno se mezi nimi proklikáte.
Závěr
Horská města ukazují Česko z jiné strany, jako zemi hřebenů, podhůří a hornických tradic, kde se městský život odehrává na dohled od vrcholů. Od krkonošského Harrachova a Pece pod Sněžkou přes jesenický Bruntál a Krnov, krušnohorskou Krupku a Kadaň až po valašský Vsetín a podhorský Adamov si každé z nich drží vlastní charakter. Za horskou atmosférou tak nemusíte jezdit jen do velkých středisek, bohatou historii i dosah na hory nabízejí i menší podhorská města, která bývají klidnější, dostupnější a často i autentičtější než přeplněná turistická centra. Právě v nich je vidět, jak úzce spolu život ve městě a blízkost hor po staletí souvisely. Další tipy a profily měst z celé republiky najdete v přehledu českých měst. Chybí vám ve výběru vaše město nebo chcete doplnit informace? Ozvěte se nám přes kontaktní stránku.
