Jindřichův Hradec: počet obyvatel, okres, kraj
Aktualizováno: 25. srpna 2026
Rychlá fakta
Jindřichův Hradec je historické město v Jihočeském kraji a správní centrum stejnojmenného okresu. Leží na pomezí jižních Čech a Českomoravské vrchoviny, na řece Nežárce a nad rozlehlým rybníkem Vajgar. Městu dominuje rozsáhlý státní hrad a zámek, který patří k největším zámeckým komplexům v České republice.
Jindřichův Hradec je také místem, kterým prochází 15. poledník východní délky – tedy poledník, podle nějž je odvozen středoevropský čas. Historické jádro města s dochovanými renesančními domy je městskou památkovou rezervací a spolu s vodní hladinou Vajgaru dává městu charakteristický ráz.
Rychlý přehled
- Kraj: Jihočeský
- Okres: Jindřichův Hradec
- První písemná zmínka: jako město roku 1293
- Počet obyvatel: přibližně 20 500 (rok 2025)
- Rozloha: zhruba 74 km²
- Nadmořská výška: okolo 475 m n. m.
- Web města: www.jh.cz
O městě Jindřichův Hradec
Jindřichův Hradec je jedním z největších měst jižních Čech a přirozeným centrem rozlehlého venkovského okresu při hranici s krajem Vysočina. Město vzniklo pod ochranou mocného rodu Vítkovců a později pánů z Hradce a jeho podoba je dodnes výrazně určena hradem a zámkem nad řekou Nežárkou. Historické centrum tvoří náměstí Míru s měšťanskými domy, řada z nich s renesančními podloubími a štíty.
Významným prvkem je rybník Vajgar o rozloze zhruba 49 hektarů, který zasahuje až do centra města a tvoří jeho typickou vodní kulisu. Jindřichův Hradec je také kulturním a školním střediskem regionu.
Historie Jindřichova Hradce
Počátky Jindřichova Hradce se pojí s rodem Vítkovců, kteří v místě vybudovali hradní sídlo. Jako město je Jindřichův Hradec poprvé písemně zmiňován roku 1293. Ve středověku a raném novověku patřilo město pánům z Hradce a později rodu Černínů; v 16. století prošlo hospodářským a kulturním rozkvětem a stalo se jedním z nejvýznamnějších měst v Čechách. Bohatá historie se dodnes projevuje v dochovaném historickém jádru, které je vyhlášeno městskou památkovou rezervací.
Co v Jindřichově Hradci navštívit
- Státní hrad a zámek Jindřichův Hradec – jeden z největších zámeckých areálů v ČR s renesančními arkádami a rondelem.
- Rybník Vajgar – rozlehlá vodní plocha zasahující do centra města, oblíbené místo k procházkám.
- Krýzovy jesličky – největší lidový mechanický betlém na světě, zapsaný v Guinnessově knize rekordů.
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie a další sakrální stavby v historickém jádru.
- 15. poledník východní délky – město leží na poledníku určujícím středoevropský čas, což připomíná pamětní značení.
- Úzkokolejná dráha – historická úzkorozchodná železnice vycházející z Jindřichova Hradce.
Poloha a doprava
Jindřichův Hradec leží ve východní části Jihočeského kraje, zhruba na půli cesty mezi Českými Budějovicemi a krajem Vysočina. Městem prochází silniční tahy spojující jižní Čechy s Vysočinou a jižní Moravou. Jindřichův Hradec je také železničním uzlem – kromě běžné trati odtud vychází úzkorozchodná dráha do okolního regionu. Historické centrum je od Českých Budějovic vzdáleno přibližně 50 kilometrů.
Od Nového hradu Vítkovců k renesanční rezidenci s Rondelem
Nejstarší písemná zpráva o zdejším sídle z roku 1220 je uvádí jako Novum castrum, tedy Nový hrad. Jeho stavba je spojena se jménem Jindřicha Vítkovce, zakladatele samostatné hradecké větve rodu, která užívala erb se zlatou růží v modrém poli. Z té doby pochází okrouhlá Černá věž s hladomornou a na ni navazující Starý palác, jehož dnešní rozsah dala až pozdně gotická úprava na přelomu 15. a 16. století. Druhý gotický palác stával na místě dnešního Španělského křídla. Z gotické fáze se v areálu dochovaly nástěnné malby ze života svatého Jiří z roku 1338 i pozdně gotická Jindřichohradecká madona.
Od počátku 16. století měnili páni z Hradce pevný hrad na renesanční rezidenci. Pracovali pro ně italští stavitelé Antonio Ericer, Baltazar Maggi či Giovanni Maria Facconi. Na třetím nádvoří vzniklo Adamovo stavení, naproti němu Španělské křídlo a obě budovy propojily velké arkády. Za nimi, v malé zahradě, byl jako vrchol tehdejší stavební vlny postaven hudební pavilon Rondel, který Národní památkový ústav označuje za jednu z nejpůvabnějších renesančních staveb v Česku. Druhé arkádové křídlo u Rondelu přibylo v letech 1678 až 1696 už za Slavatů. Právě rozsahem se areál řadí k největším památkovým komplexům v republice, obvykle hned za Pražský hrad a zámek v Českém Krumlově.
Rod pánů z Hradce vymřel po meči roku 1604 Jáchymem Oldřichem, panství převzali Slavatové z Chlumu a Košumberka v čele s Vilémem Slavatou, jedním ze svržených místodržících při pražské defenestraci roku 1618. Ze slavatovské doby pochází divadelní sál ve Španělském křídle, doložený roku 1653 jako první známý zámecký prostor v Čechách zvlášť upravený pro divadlo. Po nich přišli Černínové z Chudenic: v letech 1709 až 1735 nechali barokně přestavět hradní kapli podle projektu Františka Maxmiliána Kaňky. Požár roku 1773 zničil podstatnou část renesančních interiérů, opuštěný zámek pak sloužil jako hospodářské středisko a Rondel jako sklad. Obrat přinesl až rok 1851, kdy sem byl převezen černínský rodový archiv, základ dnešního Státního oblastního archivu na druhém nádvoří. Po konfiskaci v roce 1945 se stav areálu dál zhoršoval, generální rekonstrukce zahájená roku 1976 trvala s přestávkami téměř dvacet let a veřejnosti se zámek znovu otevřel roku 1993.
Krýzovy jesličky, Muzeum Jindřichohradecka a vyhlídková věž
Autorem betlému, který dnes patří k nejnavštěvovanějším expozicím ve městě, byl jindřichohradecký punčochářský mistr Tomáš Krýza (1838 až 1918). Pracoval na něm přes šedesát let a figurky vyráběl ze dřeva a z kašírovací hmoty míchané z mouky, pilin, sádry a klihu. Vzniklo jich 1398, z toho 133 pohyblivých, a rozprostírají se na ploše zhruba 60 metrů čtverečních. Původně se mechanismus poháněl ručně, dnes pohyb rozvádí jediný elektromotor soustavou nekonečných pásů, ozubených kol a Archimédových šroubů. Vedle scény narození, která tvoří nejstarší jádro díla, tu najdete vesnickou krajinu i měšťanskou architekturu 19. století, rudný důl s horníky nebo Herodův palác s miniaturním nádobím.
Betlém spravuje Muzeum Jindřichohradecka na Balbínově náměstí, které bylo založeno roku 1882 jako městské a veřejnosti zpřístupněno o dva roky později. Pod muzeum patří také bývalý klášter minoritů s kostelem svatého Jana Křtitele, kde se dochoval rozsáhlý cyklus nástěnných maleb ze 13. až 15. století, a městská vyhlídková věž v Kostelní ulici. Ta měří 68,3 metru, vyhlídkový ochoz je ve výšce 35,3 metru a vede k němu 153 schodů. Fotografii se ve městě věnuje Národní muzeum fotografie, rovněž v Kostelní ulici.
Úzkokolejky, textilní dílny a růst města po roce 1960
Z jindřichohradeckého nádraží vybíhají dvě samostatné dráhy o rozchodu 760 milimetrů, takzvaném bosenském. Trať do Nové Bystřice, dnes číslo 229, měří 33,0 kilometru, provoz na ní byl zahájen roku 1897 a jejím prvním majitelem byla soukromá akciová společnost místní dráhy, provoz ale zajišťovaly rakouské státní dráhy; stoupá až do 673 metrů nad mořem a prochází krajinou České Kanady. Trať do Obrataně, číslo 228, je s 46,0 kilometru delší a mladší: koncesi ke stavbě vydal František Josef I. na sklonku roku 1904, stavbu provedla pražská firma inženýra Antonína Lose za 2 950 000 korun a pravidelný provoz začal 24. prosince 1906 třemi páry smíšených vlaků denně. Obě dráhy byly roku 1925 zestátněny a v roce 1998 je převzala společnost Jindřichohradecké místní dráhy.
Textilní tradice města stojí na dvou pilířích. Umělecký založila Marie Hoppe-Teinitzerová (1879 až 1960), jedna z prvních žen na pražské uměleckoprůmyslové škole, která si roku 1910 otevřela vlastní dílnu a záhy ji přestěhovala do rodinného domu v Jindřichově Hradci; tkalcovská výroba tu běží dodnes a v letech 1947 až 1948 zde podle návrhu Vladimíra Sychry vznikl gobelín pro velkou aulu Karolina. Na tuto více než stoletou linii navazuje Dům gobelínů v Dobrovského ulici s živou expozicí ručního tkaní. Průmyslovou větev připomíná firma Jitka, a.s. se sídlem v místní části Otín, zapsaná do obchodního rejstříku v roce 1991 a zaměřená na spřádání textilních vláken a pletené oděvy; z novobystřické trati k ní vede vlečka.
Právě zakládání velkých továren od šedesátých let 20. století zlomilo dlouhou stagnaci počtu obyvatel. Zatímco mezi sčítáními 1869 a 1950 se počet obyvatel na dnešním území města prakticky neměnil, během dvou dekád po roce 1960 vyskočil zhruba o polovinu. Následující přehled vychází z výsledků sčítání lidu podle Českého statistického úřadu a Historického lexikonu obcí, vždy přepočtených na současné území města i s místními částmi Otín, Radouňka, Děbolín, Horní Žďár, Dolní Skrýchov, Dolní Radouň, Buk, Matná a Políkno.
Časté otázky
V jakém kraji leží Jindřichův Hradec?
Jindřichův Hradec leží v Jihočeském kraji a je správním centrem okresu Jindřichův Hradec.
Kolik má Jindřichův Hradec obyvatel?
Ve městě žije přibližně 20 500 obyvatel (údaj k roku 2025).
Kdy je Jindřichův Hradec poprvé zmíněn?
Jako město je Jindřichův Hradec poprvé písemně doložen roku 1293, samotné hradní sídlo Vítkovců je ovšem starší.
U jaké řeky a rybníka Jindřichův Hradec leží?
Město leží na řece Nežárce a nad rozlehlým rybníkem Vajgar, který zasahuje až do jeho centra.
Čím je Jindřichův Hradec zajímavý?
Prochází jím 15. poledník východní délky určující středoevropský čas a nachází se zde jeden z největších hradních a zámeckých areálů v České republice.
Další česká města
Prozkoumejte další města v našem přehledu:
Zpět na rozcestník: Přehled českých měst.
Kolik figurek mají Krýzovy jesličky?
Betlém tvoří 1398 figurek lidí a zvířat, z nichž je 133 pohyblivých. Punčochářský mistr Tomáš Krýza je vyráběl přes šedesát let ze dřeva a z kašírovací hmoty a rozmístil je na ploše zhruba 60 metrů čtverečních. Dnes jesličky spravuje Muzeum Jindřichohradecka.
Kam vedou úzkokolejky z Jindřichova Hradce?
Z města vycházejí dvě tratě o rozchodu 760 milimetrů: do Nové Bystřice měří 33,0 kilometru a provoz na ní začal roku 1897, do Obrataně na Pelhřimovsku měří 46,0 kilometru a jezdí se po ní od prosince 1906. Bystřická trať prochází krajinou České Kanady a stoupá až do 673 metrů nad mořem.
