Kuriozity českých měst
Aktualizováno: 31. srpna 2026
Kuriozity českých měst jsou to nejlepší koření na cestách po vlasti, šikmé věže, stěhované kostely, podzemní katakomby, unikátní muzea i živé lidové tradice zapsané v UNESCO. Česko je malé, ale nabité zvláštnostmi, na které v běžných průvodcích narazíte jen okrajově. Právě ony ale často rozhodnou, jestli si výlet zapamatujete, nebo jestli splyne s desítkami jiných. Kuriozita totiž není jen atrakce navíc, bývá to klíč k pochopení toho, čím město opravdu žilo: těžbou, řemeslem, vírou, obchodem nebo náhodou dějin.
V tomto přehledu jsme vybrali nejvýraznější podivnosti, rekordy a rarity, které dělají jednotlivá města nezaměnitelnými. Není to úplný seznam, spíš kurátorská ochutnávka toho nej. Seřadili jsme kuriozity do čtyř velkých okruhů, od architektonických unikátů přes přírodní a technické rekordy až po historické a jazykové zajímavosti. Pokud hledáte širší srozumění, kam vlastně jednotlivá města patří, začněte u našeho rozcestníku Česká města: přehled a odtud se prokousejte k jednotlivým profilům.
Architektonické unikáty: nakloněné, křivé a stěhované stavby
Nejfotogeničtější kuriozity vznikají tam, kde stavby nedodržely pravý úhel. Nejznámější šikmou stavbu Chodska najdete v Domažlicích, kde nad protáhlým náměstím Míru výrazně vybočuje z osy městská věž. Domažlice jsou centrem Chodska a tahle šikmá věž je jejich vizitkou, vystoupat na její ochoz znamená nejen odměnu v podobě výhledu na Český les, ale i vlastní zkušenost s tím, jak citelně se stavba odklání. Vlastní nakloněnou dominantu má i Karviná: kostel svatého Petra z Alkantary v někdejším Karviné-Dolech se kvůli poddolování terénu vychýlil o metry a klesl hluboko pod původní úroveň. Dnes patří k nejzajímavějším technickým kuriozitám Slezska a je němým dokladem toho, co s krajinou dokáže udělat důlní činnost pod povrchem.
Naprostým unikátem je ale Most. Kvůli postupu hnědouhelné těžby bylo celé staré město v druhé polovině 20. století zbořeno, s jednou zásadní výjimkou. Děkanský gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie byl v celku, po kolejích a v jednom kuse, přesunut o stovky metrů na nové místo. Tato stavební akce zůstává dodnes jednou z nejodvážnějších a technicky nejnáročnějších přesunů budovy v Evropě a Most se jí právem chlubí. Poddolování a proměnu krajiny nese ve své tváři i hornická Orlová na Karvinsku, poznamenaná pohyby podloží jako málokteré české město, i tady se stavby hýbaly, praskaly a mizely.
Architektonickou raritou z jiného soudku je Ostrov na Karlovarsku. Vedle barokního zámku a piaristického kláštera tu v 50. letech vyrostlo ucelené sídliště v duchu socialistického realismu, takzvané sorely. Jde o učebnicovou, urbanisticky promyšlenou ukázku architektury své doby, jakou jinde v takové celistvosti nenajdete; Ostrov proto bývá označován za „město dvou tváří“. A za nejužší uličkou zamiřte do Kadaně: tamní Katova ulička v historickém jádru patří k nejtěsnějším průchodům mezi domy u nás, na některých místech se v ní sotva vyhnou dva lidé. Kadaň k tomu přidává mimořádně zachovalé opevnění a malebné náměstí, takže úzká ulička je jen třešničkou na jinak velmi historickém dortu. Právě takové detaily, šířka průchodu, sklon věže, přesná trasa přesunutého kostela, jsou to, co odlišuje běžnou procházku od zážitku, který si zapamatujete a budete o něm vyprávět.
Přírodní a technické rekordy
Přírodní rekord první velikosti drží Chomutov. Zdejší Kamencové jezero je unikát nejen v Česku, ale i v evropském měřítku: jeho voda obsahuje rozpuštěný kamenec, takže je přirozeně dezinfikovaná, bez ryb i vodních rostlin a s netradičním, lehce nazelenalým odstínem. K tomu město spravuje největší zoopark v Česku, rozlehlý areál zaměřený na euroasijskou faunu, který dává Chomutovu hned dva rekordní tituly najednou. Léčivou minerálku připomíná Bílinská kyselka z Bíliny, jejíž pramen patří k nejstarším využívaným v zemi. Nad městem se tyčí výrazná hora Bořeň, jedna z nejnápadnějších znělcových kup ve střední Evropě a vyhledávaný cíl horolezců, přírodní dominanta, kterou poznáte na dálku.
Technické a průmyslové kuriozity mají v Česku dlouhou tradici. Kunovice na Slovácku jsou spjaté s leteckou výrobou, rodily se tu legendární letouny L-410 Turbolet a město má vlastní Letecké muzeum s desítkami exponátů pod širým nebem. Zvukovou i strojírenskou raritu si drží Strakonice: jsou kolébkou dudácké tradice s vlastním mezinárodním dudáckým festivalem, ale zároveň i domovem motocyklů značky ČZ, které kdysi mířily do celého světa. Kombinace lidového nástroje a motorky přesně vystihuje, jak se v jednom městě může snoubit folklor s těžkým průmyslem. Perníkové srdce Česka bije v Pardubicích: kromě proslulého pardubického perníku, chráněného zeměpisného označení, se tu jezdí legendární dostih Velká pardubická se svým obávaným Taxisovým příkopem. Město se chlubí i zámkem a Zelenou bránou, takže technika, sport i historie jdou ruku v ruce. Velká pardubická přitom patří k nejtěžším steeplechase závodům kontinentální Evropy a její historie sahá až do 19. století, jde tak o kuriozitu, která přežila víc než sto padesát ročníků a stala se každoroční společenskou událostí.
Historické kuriozity: podzemí, hornictví a němí svědci dějin
Pod řadou měst se skrývá druhý, tajemný svět. Do rozsáhlých jezuitských katakomb sestoupíte v Klatovech, kde jsou v kryptě uloženy mumifikované ostatky, přirozeně vysušené díky důmyslnému systému větrání. Klatovy k tomu pěstují proslulé klatovské karafiáty, které městu daly druhou přezdívku. Vlastní síť podzemních chodeb má i Jihlava, hornické město stříbra s jedním z největších náměstí v celé zemi; zdejší katakomby patří k nejdelším v Česku a váže se k nim i legenda o svítící chodbě. Podzemními chodbami láká i Znojmo, jeho středověké sklepy a chodby tvoří jeden z nejrozsáhlejších podzemních labyrintů u nás.
Hornické kuriozity zapsané v UNESCO nabízí Krupka v Krušných horách, proslulá starobylou těžbou cínu, která tu probíhala už ve středověku; její montánní památky jsou součástí přeshraničního zápisu Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří. Stříbrné srdce českého hornictví bije v Kutné Hoře, kde k chrámu svaté Barbory patří i kostnice v Sedlci, jedna z nejzvláštnějších sakrálních staveb vůbec, jejíž interiér je vyzdoben ostatky desítek tisíc lidí. Celé historické jádro Kutné Hory je zapsáno na seznamu UNESCO. Těžbu stříbra připomíná také hornický skanzen se štolou Prokop ve Stříbře, kam se dá sfárat a na vlastní kůži poznat, jak vypadala práce havířů.
Zvláštní kapitolou jsou místa, jejichž kuriozita je zároveň mementem. Pevnostní Terezín u Litoměřic byl založen roku 1780 jako vojenská pevnost dokonalého hvězdicového půdorysu; jeho Malá pevnost a připomínka ghetta dnes tvoří Památník Terezín a řadí ho mezi nejnavštěvovanější pietní místa v zemi. Do vzácné trojité kombinace památek UNESCO se řadí Třebíč na Vysočině: dochovaná židovská čtvrť i židovský hřbitov spolu s bazilikou svatého Prokopa tvoří ojedinělý celek v evropském měřítku, jde o jedinou židovskou památku zapsanou v UNESCO mimo území Izraele. Právě proto sem míří návštěvníci z celého světa, kteří chtějí vidět dochované ghetto s desítkami domů, synagogami i rituální lázní na jednom místě, takový celek se jinde v Evropě prakticky nezachoval.
Živé tradice a folklorní zápisy UNESCO
Některé kuriozity nejsou v kameni, ale v lidech. Slavnou Jízdu králů, zapsanou na reprezentativní seznam nehmotného dědictví UNESCO, uvidíte především ve slováckém Hluku, který je vedle renesanční tvrze proslulý právě touto obřadní jízdou s ozdobenými koňmi a chlapcem-králem se zašitými ústy. Tutéž tradici drží i sousední Kunovice. Folklor a lidové stavitelství spojuje Strážnice: koná se tu nejstarší mezinárodní folklorní festival v zemi a v zámeckém areálu funguje rozsáhlý skanzen lidových staveb, jeden z prvních svého druhu v Česku.
Kuriózní kombinaci hudby a historie nabízí Litomyšl: zdejší renesanční zámek se sgrafitovou výzdobou je zapsaný v UNESCO a zároveň jde o rodiště Bedřicha Smetany a dějiště operního festivalu Smetanova Litomyšl, který láká návštěvníky z celé Evropy. Za literární raritou zajeďte do Nymburka, města obepnutého středověkými cihlovými hradbami, které je rodištěm spisovatele Bohumila Hrabala a jeho pábitelských próz. A pokud sbíráte místa spjatá se slavnými jmény, Loket nad dramatickým meandrem Ohře vás zláká mohutným gotickým hradem i odkazem Johanna Wolfganga Goetha, který sem opakovaně a rád zajížděl.
Jazykové, muzejní a další zajímavosti
Nezvyklá muzea jsou samostatná disciplína. V Svitavách narazíte na Muzeum esperanta, tohoto umělého mezinárodního jazyka, a Svitavy jsou zároveň rodištěm Oskara Schindlera, jehož odkaz město připomíná. Loutkářskou tradici má pod palcem Chrudim se svým Muzeem loutkářských kultur, jedním z nejosobitějších muzeí v zemi, kde je uloženo přes tisíc loutek. A přírodovědně laděné kuriozity spravuje Přerov, kde vedle Muzea Komenského na zámku funguje i ornitologická stanice ORNIS s vlastní expozicí ptactva.
Geografickou kuriozitou první třídy je Jindřichův Hradec: prochází jím 15. poledník východní délky, tedy „poledník středoevropského času“, podle něhož se řídí naše hodiny. Ve městě to připomíná i speciálně vyznačená čára. Chcete-li rekordy pěkně pohromadě, zamiřte do Pelhřimova na Vysočině. Přezdívá se mu „město rekordů“ a tuhle značku bere vážně, historické jádro s dochovanými branami a Masarykovým náměstím je ideálním rámcem pro město, které si z kuriozit a rekordů udělalo hlavní téma i turistický magnet.
Některá města poznáte doslova po chuti nebo vůni. Kulinární kuriozitou proslulo Znojmo, jehož jméno nesou znojemské okurky, chráněné zeměpisné označení, a znojemská okurková sezona je tu regionální událostí; k tomu město nabízí rotundu svaté Kateřiny s unikátními freskami i zmíněné rozsáhlé podzemí. Světové jméno má chmelařský Žatec na Ohři, „město chmele“, jehož Chrám chmele a piva a dochovaná Pražská předměstí patří k památkám UNESCO, pivní kuriozita první velikosti, protože žatecký poloraný červeňák je pojem mezi sládky po celém světě. Léčivou minerálku a přírodní zvláštnost připomíná Bílinská kyselka z Bíliny ještě jednou z jiné strany: kyselka se stáčela už v 17. století a spolu se znělcovou horou Bořeň dělá z nenápadného severočeského města překvapivě bohatou zastávku pro sběratele kuriozit.
Kuriozity mají i tu praktickou stránku, že často vedou návštěvníky mimo hlavní turistické trasy, do menších měst, kam by se jinak nikdo nevydal. Právě to je na nich cenné: rozprostírají cestovní ruch po celé republice a dávají důvod zastavit se tam, kde by běžný průvodce jen mávl rukou. Ať už vás láká rekord, unikát, nebo jen dobrá historka, česká města jich nabízejí víc, než se na tak malou zemi zdá možné.
Časté otázky
Které české město má šikmou věž?
Nejznámější šikmou věž mají Domažlice, centrum Chodska, nad náměstím Míru výrazně vybočuje z osy. Vlastní nakloněnou stavbu má i Karviná, kde se kvůli poddolování terénu vychýlil a poklesl kostel svatého Petra z Alkantary.
Ve kterém městě přestěhovali celý kostel?
V Mostě. Kvůli postupu hnědouhelné těžby bylo staré město zbořeno, ale gotický děkanský kostel byl přesunut v celku o stovky metrů po kolejích, patří to k nejodvážnějším stavebním akcím v Evropě.
Kde se koná Jízda králů zapsaná v UNESCO?
Tuto živou lidovou tradici udržují především slovácká města Hluk a Kunovice na Uherskohradišťsku. V Hluku je spojena i s tamní renesanční tvrzí a patří na seznam nehmotného dědictví UNESCO.
Proč se Pelhřimovu říká město rekordů?
Pelhřimov v Kraji Vysočina si téma rekordů a kuriozit udělal svou značkou a je s ním trvale spjatý; historické jádro s branami a Masarykovým náměstím k tomu dodává atmosféru.
Kde v Česku najdu podzemní katakomby?
Slavné jezuitské katakomby jsou v Klatovech, jedny z nejdelších podzemních chodeb má Jihlava a rozsáhlé je i znojemské podzemí. Za kuriózní sakrální stavbou zamiřte do kostnice v Sedlci u Kutné Hory.
Které město má unikátní přírodní jezero?
Chomutov. Zdejší Kamencové jezero má vodu s rozpuštěným kamencem, takže je přirozeně dezinfikovaná, bez ryb i rostlin. Chomutov k tomu spravuje i největší zoopark v Česku.
Závěr
Kuriozity dělají z obyčejného výletu zážitek, na který se vzpomíná. Ať vás láká šikmá věž, přesunutý kostel, podzemní chodby, kamencové jezero nebo živá lidová tradice, česká města mají čím překvapit, a často se za jednou raritou skrývá celý příběh o tom, čím místo žilo. Kompletní rozcestník s odkazy na jednotlivé profily najdete v přehledu Česká města: přehled. Máte tip na kuriozitu, která by v seznamu neměla chybět, nebo připravujete cestu na míru? Ozvěte se nám přes kontakt.
