Nejbohatší Češi a jejich firmy

Aktualizováno: 30. srpna 2026

Nejbohatší Češi nejsou jen jména z každoročních žebříčků miliardářů, jsou to lidé, kteří po revoluci postavili firmy s dosahem daleko za hranice republiky. Od energetiky přes investiční skupiny a antivirové technologie až po loterie, strojírenství, potravinářství a nejnověji e-commerce. Tento přehled kurátorsky provází nejvýraznějšími podnikatelskými příběhy: kdo stojí za jakou značkou, v jakém oboru vydělal jmění a jak jeho firmy vypadají dnes. Zvláštní pozornost přitom věnujeme nové generaci bohatství, která vyrostla na internetovém obchodu, právě e-commerce dnes tvoří nejrychleji rostoucí patro českých žebříčků.

Nejde o úplný adresář, ale o výběr nejznámějších jmen seskupených podle oborů. U každého podnikatele i firmy najdete odkaz na podrobný profil. Kompletní přehled osobností nabízí rozcestník Osobnosti, souhrn firem pak stránka České firmy. Přehled zároveň ukazuje, že za velkými jmény často stojí celé rodinné skupiny a že hranice mezi osobním majetkem a firmou bývá tenká, proto propojujeme profily podnikatelů i jejich značek. Kde uvádíme pozici v žebříčku, opíráme se o zveřejněné pořadí (typicky Forbes) pro daný rok; přesná čísla majetku se meziročně mění, a proto je zmiňujeme jen tam, kde jsou doložitelná.

Energetika a průmysl

Tradiční ekonomickou páteří země zůstává výroba a energetika, a právě odsud pochází několik nejvýraznějších jmen českých žebříčků. Politicky nejsledovanějším podnikatelem je Andrej Babiš (* 1954), zakladatel holdingu Agrofert, který propojuje zemědělství, potravinářství a chemii; Babiš byl také ministrem financí a premiérem. Agrofert patří dlouhodobě k největším zaměstnavatelům v zemi a jeho postavení dobře ilustruje, jak se v Česku prolíná průmysl s politikou.

Energetika dala vzniknout hned několika miliardovým příběhům. Daniel Křetínský (* 1975) vybudoval skupinu EPH (Energetický a průmyslový holding), z níž se stal jeden z největších energetických hráčů ve střední Evropě s přesahem do médií, maloobchodu i sportu; podle žebříčku Forbes se dlouhodobě řadí mezi nejbohatší Čechy. Křetínský dnes patří k nejaktivnějším evropským investorům: kromě klasické energetiky vstoupil do maloobchodních řetězců, logistiky, fotbalu i mediálních domů, čímž ukázal, že energetický kapitál lze proměnit v pákový nástroj pro celý kontinent. Do stejné branže patří Pavel Tykač (* 1964), majitel skupiny Sev.en, která staví svůj byznys na uhelné energetice a postupně expanduje do zahraničních aktiv v Austrálii i USA; jeho příběh je učebnicovým příkladem toho, jak se z restrukturalizace klasické těžby dá vytěžit stabilní cash flow i v době energetické transformace. Loterijně-energetický konglomerát reprezentuje Karel Komárek (* 1969), jenž vybudoval skupinu KKCG: z původní Sazky vyrostl mezinárodní loterijní gigant Allwyn, ale zájmy skupiny sahají od energetiky přes IT až po investice. Právě u těchto tří jmen, Křetínský, Tykač, Komárek, je dobře vidět, že energetika v Česku nezůstala jen regionálním byznysem, ale stala se odrazovým můstkem k celoevropské expanzi.

V těžkém strojírenství vyniká Jitka Cechlová Komárková (* 1972), jež ovládá bohumínskou skupinu Bonatrans Group, výrobce železničních dvojkolí s celosvětovým odbytem. Strojírenský svět reprezentuje i Brano Group rodiny Juříčkových z Hradce nad Moravicí (automobilové komponenty, zámky, zdvihací technika) a textilní JUTA Jiřího Hlavatého ze Dvora Králové, výrobce technických textilií a fólií s historií od roku 1946. Ve stavebnictví dominuje rodinný koncern DEK Kutnarových se Stavebninami DEK a DEKTRADE, v logistice pak rodinná skupina HOPI Piškaninových. Souhrn největších výrobních a průmyslových subjektů nabízí rozcestník Největší české firmy.

Finance a investiční skupiny

Nejvyšší patra českých žebříčků dlouhodobě obývají investoři. Nejznámějším jménem zůstává Petr Kellner (1964 az 2021), zakladatel skupiny PPF a podle Forbesu opakovaně nejbohatší Čech, který tragicky zahynul při nehodě vrtulníku na Aljašce. Jeho odkaz nese dál PPF Group, největší česká investiční skupina rodiny Kellnerovy, jejíž historie sahá až do roku 1991 a jejíž portfolio zahrnovalo mimo jiné Home Credit či operátora O2. Dnes skupinu spravuje rodina a její aktiva se rozprostírají napříč financemi, telekomunikacemi, médii a nemovitostmi ve více než tuctu zemí.

Do stejné ligy patří realitní magnát Radovan Vítek (* 1971), zakladatel skupiny CPI Property Group a jeden z největších vlastníků nemovitostí ve střední Evropě. Významnou postavou financí je Jiří Šmejc (* 1971), dlouholetý spolupracovník Petra Kellnera a investor, který dnes stojí v čele skupiny navazující na aktivity kolem spotřebitelského financování a bankovnictví, příklad manažera, jenž se z pozice partnera velké skupiny propracoval mezi samostatné miliardáře. Ve financích působí také David Beran (* 1967), majitel nebankovní skupiny Profireal Group a značky Profi Credit. Mezi investičními domy nechybí ani brněnská skupina DRFG Davida Rusňáka, která od roku 2011 investuje do nemovitostí, telekomunikací, energetiky a financí.

Do technologicko-finančního světa patří i Karel Janeček (* 1973), matematik a zakladatel společnosti RSJ pro algoritmické obchodování s deriváty, dnes známý spíš díky volebnímu systému D21 a nadační činnosti. Společným rysem této skupiny je schopnost kupovat a prodávat celá odvětví, od bank přes operátory až po realitní portfolia, a přesouvat kapitál rychleji, než dokáže růst kterákoliv jednotlivá výrobní firma. Investiční skupiny navíc často působí přeshraničně: velká část jejich aktiv i výnosů leží mimo Česko, což je odlišuje od rodinných výrobních firem vázaných na domácí trh a zároveň to vysvětluje, proč právě investoři obsazují nejvyšší příčky žebříčků. Kompletní přehled jejich profilů i ovládaných firem propojujeme přes rozcestník České firmy.

E-commerce a internet: nová generace bohatství

Zatímco starší miliardáři zbohatli na privatizaci, energetice a financích, poslední dekáda vynesla zcela novou vrstvu podnikatelů, zakladatele internetových obchodů a technologických služeb. Symbolem českého internetu zůstává Ivo Lukačovič (* 1974), zakladatel a majitel vyhledávače Seznam, jedné z mála evropských služeb, která na domácím trhu dlouhodobě konkuruje globálním hráčům a zároveň provozuje rozsáhlý ekosystém e-mailu, map, zpráv a inzertních portálů.

Největší českou e-commerce značkou je Alza, jejíž spoluzakladatel Aleš Zavoral (* 1976) vybudoval z malého obchodu s elektronikou dominantního hráče středoevropského online prodeje. Rychlé potraviny přinesl na trh Tomáš Čupr (* 1982), zakladatel služby Rohlík a jeden z nejúspěšnějších českých internetových podnikatelů, jehož předchozí projekty Slevomat a DámeJídlo změnily celé segmenty. V kosmetice dobyl kontinent Michal Zámec se značkou Notino, dnes největším online prodejcem parfémů a kosmetiky v Evropě.

Nábytkový trh proměnil Ondřej Fryč (* 1979), investor a spoluzakladatel platformy Favi, agregátoru nábytku a bytového vybavení, který expandoval do řady evropských zemí; Fryč zároveň patří k nejaktivnějším českým investorům do startupů a přes svůj fond pomohl na svět celé řadě dalších projektů, čímž se stal jednou ze spojnic mezi zakladatelskou a investorskou generací. Herní průmysl reprezentuje Marek Španěl, zakladatel studia Bohemia Interactive, jehož série Arma a fenomén DayZ ukazují, že i vývoj her je plnohodnotnou exportní disciplínou s celosvětovou komunitou hráčů a stabilními tržbami nezávislými na domácím trhu. Do stejné generace patří Martin Moravec, podnikatel spojený s růstem českého online obchodu a digitálních služeb, který dobře ilustruje šíři nové vlny, ta už dávno nekončí u samotného prodeje zboží, ale zahrnuje i platformy, marketing a technologické zázemí e-commerce.

Tato vlna má společný rys: majetek nevznikl z hmotných aktiv, ale z technologie, dat a schopnosti škálovat službu přes hranice. Kompletní přehled těchto jmen shromažďuje rozcestník České e-commerce osobnosti a podrobněji je rozebírá sesterský přehled Čeští miliardáři z e-commerce. Souhrn samotných obchodů a webů najdete na stránce České weby a e-shopy.

Potraviny a maloobchod

Silné jsou i rodinné firmy v zemědělství, potravinářství a maloobchodu, obor, kde se tradiční výroba potkává s moderní distribucí. Drogistický řetězec Teta vyrostl v jednu z největších českých maloobchodních sítí a ukazuje, že i kamenný retail dokáže konkurovat nadnárodním hráčům. Zlínský Lukrom Červenkových obchoduje od roku 1991 s komoditami, krmivy a agrochemií, Linea Nivnice vyrábí džusy a sirupy značek HELLO a NIVNICE s tradicí sahající do roku 1946.

Crocodille Petra Cichoně vsadil na balené bagety, sendviče a wrapy pro celou střední Evropu a stal se z něj přední středoevropský výrobce chlazeného občerstvení. Pražský Auto Jarov Fojtíkových patří od roku 1993 k předním autorizovaným prodejcům a servisům automobilů. Většina těchto značek přitom zůstává v rukou zakladatelských rodin, což je pro českou ekonomiku charakteristický rys, na rozdíl od investičních skupin se tu majetek buduje pomalu, generaci po generaci, a jen zřídka mění vlastníka. Právě tato stabilita je zároveň silnou i slabou stránkou: rodinné firmy sázejí na dlouhodobé vztahy s odběrateli a odolávají výkyvům trhu, zároveň ale narážejí na otázku nástupnictví, která v příštích letech rozhodne o osudu řady tradičních značek. Maloobchod navíc čím dál silněji naráží na tlak e-commerce, kamenné řetězce jako Teta reagují budováním vlastních online kanálů a věrnostních programů, aby udržely krok s ryze internetovými hráči popsanými výše.

Technologie a bezpečnost

Tuzemská technologická scéna dala vzniknout hned několika globálním příběhům. Nejmezinárodnějším z nich je antivir Avast: spoluzakladatelé Pavel Baudiš (* 1960) a Eduard Kučera (* 1953) vybudovali z firmy ALWIL globální bezpečnostní značku, která po fúzi s americkým Nortonem tvoří dnešní skupinu Gen Digital, jeden z mála případů, kdy česká technologie ovládla světový trh a přinesla zakladatelům miliardové jmění.

Softwarová stopa je vidět i mezi dalšími firmami: IT skupina Unicorn Vladimíra Kováře vyvíjí od roku 1990 informační systémy a provozuje i vlastní Unicorn University, zatímco ostravský Shopsys Petra Svobody se specializuje na velké e-shopy na míru a vlastní open-source e-commerce platformu, spojnice mezi klasickým vývojem softwaru a boomem internetového obchodu. Do světa herních technologií a médií patří i skupina Synot Holding Valentových z Uherského Hradiště, kterou od roku 1991 buduje Ivo Valenta (* 1956): sázková kancelář SynotTip, herní technologie, IT i reality. V letech 2014 az 2020 byl Valenta také senátorem, což je další příklad častého prolínání byznysu a veřejné funkce. Technologický sektor přitom v Česku netvoří jen jednotlivé hvězdy, kolem Avastu, Seznamu a herních studií vyrostla celá generace inženýrů a manažerů, kteří dnes zakládají vlastní firmy a udržují zemi na mapě evropského softwarového průmyslu. Přehled těchto jmen shromažďuje rozcestník Čeští podnikatelé v IT.

Tradice, na kterou se navazuje

Žádný přehled českého podnikání se neobejde bez jména Tomáš Baťa (1876 az 1932), zakladatele obuvnické firmy a starosty Zlína, jehož systém řízení práce inspiruje manažery dodnes. Baťa zahynul při letecké havárii u Otrokovic, značka ale žije dál: dnešní Baťa vznikla už v roce 1894, vlastní ji rodina Baťových a sídlo skupiny je ve švýcarském Lausanne. Rozdíl mezi zakladatelem a mezinárodní značkou je přitom častým zdrojem nedorozumění, a připomínkou, že česká podnikatelská tradice má hlubší kořeny než jen porevoluční éru.

Nejbohatší Češi podle žebříčku Forbes: pořadí a odhad majetku

Následující přehled vychází z jediného zdroje, aby byla čísla srovnatelná: ze žebříčku 100 nejbohatších Čechů, který česká mutace časopisu Forbes zveřejnila v květnu 2025 jako už třináctý ročník. Souhrnný majetek celé stovky Forbes vyčíslil na 2,9 bilionu korun a spodní hranici pro vstup do žebříčku na 4,3 miliardy korun. Je nutné říct nahlas, co redakce sama opakuje v každém ročníku: jde o kvalifikovaný odhad třetí strany, ne o ověřený nebo někde zapsaný údaj. Skutečné jmění podnikatele nikdo veřejně nevykazuje a hodnotu firemního podílu určí až jeho prodej. Čísla proto berte jako řádovou orientaci k jaru 2025, nikoli jako fakt o něčím bankovním účtu.

Pořadí Jméno Hlavní firma nebo obor Odhad majetku (Forbes, žebříček 2025, mld. Kč)
1. Renáta Kellnerová s rodinou PPF, finance a telekomunikace 378
2. Daniel Křetínský EPH, energetika a média 284
3. Karel Komárek KKCG a Allwyn, loterie a energetika 262,5
4. Michal Strnad CSG, zbrojní průmysl 230,5
5. Pavel Tykač Sev.en AG, energetika a těžba 180,2
6. Radovan Vítek CPI Property Group, nemovitosti 120
7. Andrej Babiš Agrofert, chemie a zemědělství 81
8. Jaromír Tesař Energo-Pro, vodní energetika 59,1
9. Aleš Zavoral Alza, e-commerce 56,4
10. Pavel Baudiš Gen Digital (Avast), software 54,5
11. Tomáš Chrenek Agel a Moravia Steel, zdravotnictví a hutnictví 47,2
12. Marek Dospiva Penta, finance a reality 45
13. Jan Vild BTL, zdravotnická technika 40
14. Dušan Kunovský Central Group, developerství 37,5
15. Eduard Kučera Gen Digital (Avast), software 33,1
16. Zdeněk Cendra CDN77, internetová infrastruktura 32,1
17. Martin Drda s rodinou STV Group, muniční výroba 29,7
18. Jiří Šmejc Emma Alpha, finance a energetika 27,4
19. René Holeček Colt CZ Group, zbrojní průmysl 25,1
20. Ondřej Tomek Coober Fund, burzovní investice 24,9

Tabulka ukazuje dvě věci, které se v souvislém textu snadno ztratí. Zaprvé je špička žebříčku extrémně nerovnoměrná: první čtyři jména drží dohromady zhruba 1,15 bilionu korun, tedy asi dvě pětiny majetku celé stovky, a od pátého místa dolů klesají odhady velmi rychle. Zadruhé se do první dvacítky během jednoho roku prodral zbrojní průmysl hned třemi jmény, zatímco e-commerce, které se článek věnuje výše, je v ní zastoupené jediným zástupcem. Zakladatelé internetových obchodů jako Tomáš Čupr (odhad 16,2 miliardy korun, 33. místo) nebo Ivo Lukačovič (14,1 miliardy, 39. místo) se ve stejném ročníku pohybují ve čtvrté desítce.

Jak se odhady majetku počítají a proč se žebříčky navzájem liší

Žádný z těchto přehledů nemá přístup k bankovním výpisům. Forbes svůj postup popisuje jako kombinaci schůzek s majiteli, generálními a finančními řediteli, čtení výsledovek, srovnání s valuacemi obdobných firem v zahraničí, mapování proběhlých transakcí a konzultací s analytiky na oceňování podniků. Týdeník Euro, který vlastní žebříček nejbohatších Čechů a Slováků sestavuje od roku 2014, staví odhad na burzovní hodnotě, čistém zisku, provozním zisku EBITDA, zadluženosti, čisté hodnotě aktiv a dividendách vyplacených v minulosti. Hospodářské noviny vlastní žebříček nesestavují, o výsledcích Forbesu i Eura ale pravidelně referují, takže se obě pořadí potkávají ve stejném médiu a rozdíly mezi nimi bijí do očí.

Konkrétní příklad: v žebříčku Forbesu z května 2025 vede Renáta Kellnerová s rodinou (378 miliard korun) a Michal Strnad je čtvrtý s 230,5 miliardy. V žebříčku týdeníku Euro zveřejněném koncem srpna 2026 je první Strnad se 470 miliardami, druhý Daniel Křetínský se 432 miliardami a Kellnerová s rodinou je až třetí s 385 miliardami. Část rozdílu dělá čas, mezi oběma daty leží víc než rok a vstup akcií CSG na burzu. Euro k tomu samo dodává, že akcie CSG se po lednovém vstupu na trh vyšplhaly téměř k 800 korunám, koncem června spadly na 300 korun a teprve srpnové zotavení k zhruba 450 korunám vrátilo Strnada na první místo. Kdyby redakce uzavřela data v červnu, měl by žebříček jiného vítěze. Část rozdílu ale dělá i konstrukce: Euro řadí do jednoho seznamu Čechy a Slováky, takže se do jeho první desítky vejdou Patrik Tkáč, Jozef Tkáč nebo Ivan Jakabovič, kteří v českém Forbesu nefigurují vůbec. Souhrnná čísla se pak liší násobně: Forbes napočítal stovce nejbohatších 2,9 bilionu korun s hranicí vstupu 4,3 miliardy, Euro o rok a čtvrt později 4,069 bilionu s hranicí 7,3 miliardy.

Do odhadů se naopak nedostane řada věcí. Nezapočítává se soukromá spotřeba ani majetek, který nikde nefiguruje jako podíl ve firmě, protože hodnotu nemovitostí, sbírek nebo lodí redakce jen hrubě dopočítávají. Nezachytí se přesně dluh na úrovni holdingu, který skutečné čisté jmění může výrazně snížit. Rodiny se často počítají jako jeden celek, Forbes to u Kellnerových výslovně přiznává, protože dědička s dcerami o majetku rozhoduje společně. A převod aktiv do svěřenského fondu, jaký v únoru 2026 provedl s akciemi Agrofertu Andrej Babiš, mění právního vlastníka, ne ekonomický prospěch, takže ho žebříčky dál vedou u původní rodiny. Kdo chce místo odhadů pracovat s doložitelnými údaji, najde je ve výročních zprávách a v obchodním rejstříku, přehled samotných podnikatelských skupin nabízí rozcestník Čeští miliardáři podle oborů a souhrn firem stránka Největší české firmy.

Časté otázky

Kdo je nejbohatší Čech?

Podle žebříčku Forbes byl dlouhodobě nejbohatším Čechem Petr Kellner, zakladatel skupiny PPF, který zemřel v roce 2021. Jeho podnikatelský odkaz nadále spravuje rodina prostřednictvím skupiny PPF Group. Mezi nejvýše postavené v novějších ročnících se řadí i energetičtí podnikatelé jako Daniel Křetínský a Karel Komárek.

V jakých oborech vzniká v Česku největší majetek?

Nejvýraznější jmění vznikají v investicích a financích (PPF, CPI), v energetice a průmyslu (EPH, Sev.en, KKCG, Agrofert), v technologiích a bezpečnosti (Seznam, Avast) a stále silněji také v e-commerce, kde nová generace vybudovala značky jako Alza, Rohlík či Notino.

Kdo jsou nejbohatší lidé z e-commerce?

Novou generaci bohatství tvoří zakladatelé internetových obchodů: Aleš Zavoral (Alza), Tomáš Čupr (Rohlík), Michal Zámec (Notino), Ivo Lukačovič (Seznam) nebo Ondřej Fryč (Favi). Jejich majetek nevznikl z hmotných aktiv, ale ze škálovatelných online služeb. Podrobně je mapuje přehled Čeští miliardáři z e-commerce.

Jsou nejbohatší Češi zakladatelé, nebo dědicové?

Naprostá většina jmen v tomto přehledu jsou zakladatelé, kteří firmy vybudovali po roce 1989. Řada z nich dnes buduje rodinné skupiny, které postupně přecházejí na další generaci, zatímco e-commerce vlna je zatím téměř výhradně v rukou původních zakladatelů.

Jak souvisí Tomáš Baťa a dnešní značka Baťa?

Tomáš Baťa (1876 az 1932) byl zakladatel firmy, dnešní mezinárodní značku Baťa se sídlem v Lausanne ale vlastní rodina Baťových a její historie sahá až do roku 1894. Jde tedy o navazující, nikoliv totožný subjekt.

Kde najdu ověřené profily podnikatelů a jejich firem?

Podrobné profily osobností jsou dostupné přes rozcestník Osobnosti, souhrn firem najdete na stránkách České firmy a České weby a e-shopy. Každý profil obsahuje historii, obor činnosti a klíčová fakta.

Kolik majetku je potřeba na vstup mezi sto nejbohatších Čechů?

V žebříčku Forbesu zveřejněném v květnu 2025 byla spodní hranice pro zařazení do stovky odhad ve výši 4,3 miliardy korun, o rok dřív to byly rovné čtyři miliardy. Týdeník Euro, který do svého seznamu řadí Čechy i Slováky, posunul v srpnu 2026 hranici na 7,3 miliardy korun. Jde v obou případech o odhady redakcí, ne o ověřená čísla.

Kdo je nejbohatší Češka?

Podle žebříčku Forbesu z května 2025 je to Renáta Kellnerová s rodinou, vdova po zakladateli skupiny PPF Petru Kellnerovi, s odhadovaným jměním 378 miliard korun. Forbes majetek vede společně za matku a dcery, protože o něm rozhodují jako jeden celek. V žebříčku týdeníku Euro ze srpna 2026 je se 385 miliardami korun třetí, opět jako celá rodina.

Závěr

Nejbohatší Češi tvoří pestrou mozaiku oborů, od energetiky a financí přes kybernetickou bezpečnost a strojírenství až po rodinné potravinářské firmy a nejnovější vlnu internetových obchodníků. Spojuje je schopnost vybudovat značku s mezinárodním dosahem. Zatímco starší generace zbohatla na privatizaci a investicích, e-commerce dnes ukazuje, kudy povede další růst českého majetku. Kompletní přehled najdete v rozcestníku Osobnosti a mezi českými firmami. Chybí vám na webu konkrétní jméno nebo firma? Napište nám přes kontakt.


Související přehledy

Související články

Libor Výborný

Libor Výborný

Redaktor na volné noze s praxí z redakcí Prima Zoom a Novinky.cz. Za roky v médiích si zvykl ověřovat informace u zdroje a psát tak, aby text čtenáři opravdu posloužil. Pro czech-profile.cz se věnuje profilům firem, značek a webových projektů — dohledává, kdo za projektem stojí, čím se liší a co má doložené ve veřejných rejstřících.