Největší města Česka podle počtu obyvatel 2026
Aktualizováno: 25. září 2026
Největší města Česka podle počtu obyvatel tvoří páteř celé republiky, žije v nich zásadní část populace, soustřeďuje se sem průmysl, univerzity, kultura i doprava. Tenhle přehled provede žebříčkem od jediné milionové metropole přes moravskoslezská centra až po krajská města a lidnatá statutární sídla, která se často nevejdou do první desítky jen o pár tisíc obyvatel. Uváděné počty obyvatel vycházejí z dat Českého statistického úřadu k 1. lednu 2026; u velkých měst se pořadí i absolutní čísla rok od roku mírně mění, proto s nimi v textu pracujeme spíš jako s velikostními pásmy a přesné hodnoty najdete v tabulce níže.
Nejde o suchou tabulku, ale o kurátorský průvodce po tom, čím jsou největší česká města zajímavá a proč vůbec vyrostla do své velikosti. U každého najdete odkaz na jeho profil s historií, památkami a praktickými informacemi. Pokud vás zajímá i širší srovnání se všemi kraji, okresními centry i těmi nejmenšími sídly, začněte v našem hlavním rozcestníku Přehled českých měst. Tady se ale díváme čistě na velikost, a na to, co ji stojí za pozornost. Důležité je hned na začátku upozornit, že žebříček podle počtu obyvatel a seznam profilů, které dokážeme prolinkovat, nejsou totožné: některá velká krajská města zatím vlastní stránku v katalogu nemají, a tak je zmiňujeme jen textem.
Praha: jediná milionová metropole
Na vrcholu žebříčku stojí bez konkurence Praha, hlavní město České republiky a zároveň samostatný kraj. S přibližně 1,41 milionu obyvatel je zdaleka největším městem země, žije v ní řádově třikrát víc lidí než ve druhém Brně. Praha leží na Vltavě, pyšní se hned několika památkami UNESCO a je centrem státní správy, ekonomiky i turistiky. Její náskok je tak velký, že v evropském srovnání patří mezi středně velké metropole, zatímco v rámci Česka nemá obdoby.
Postavení Prahy neurčuje jen počet trvale hlášených obyvatel. Skutečná denní populace metropole je díky dojíždějícím za prací, studentům a turistům výrazně vyšší a s okolními středočeskými sídly tvoří rozsáhlou aglomeraci, která do statistiky samotného města nespadá. Právě proto se počet obyvatel Prahy dlouhodobě drží nad hranicí, ke které se ostatní města nedokážou ani přiblížit, rozdíl mezi prvním a druhým místem v žebříčku je nesrovnatelně větší než mezi kterýmikoli dalšími dvěma městy na seznamu.
Za pozornost stojí i to, jak se velikost města vlastně měří. Oficiální žebříčky vycházejí z počtu obyvatel s trvalým pobytem v administrativních hranicích města, které se u nás historicky měnily, řada dnešních velkoměst pohltila v průběhu 20. století sousední obce a rázem tak povyskočila v pořadí. U Prahy, Brna i Ostravy proto srovnáváme celky, které zahrnují i původně samostatná předměstí a vesnice. To je další důvod, proč k číslům přistupujeme jako k orientačním hodnotám a proč dává větší smysl mluvit o velikostních pásmech než o přesném pořadí na jednotlivých místech.
Velká moravskoslezská centra nad 250 tisíc
Druhé místo drží Brno, statutární město Jihomoravského kraje se zhruba 404 tisíci obyvateli. Je to univerzitní a veletržní metropole Moravy, kterou symbolizují hrad Špilberk, katedrála na Petrově i funkcionalistická vila Tugendhat. Brno je přirozeným protipólem Prahy, menší, ale s vlastní silnou identitou, justiční a vědeckou rolí a hustou studentskou populací. Sídlí zde Ústavní soud, Nejvyšší soud i řada výzkumných pracovišť, takže město dávno není jen průmyslovým centrem, ale i správním a akademickým těžištěm celé Moravy.
Třetí příčku obsazuje Ostrava, krajské město Moravskoslezského kraje s přibližně 281 tisíci obyvateli. Vyrostla na soutoku řek a na hornicko-hutnické tradici, jejímž dnešním symbolem jsou Dolní Vítkovice a festival Colours of Ostrava. Ačkoli těžba uhlí i výroba oceli dnes ustupují, zůstává Ostrava průmyslovým a dopravním centrem celého severovýchodu republiky a přirozeným jádrem husté aglomerace, která do statistik samotného města nespadá. Trojice Praha, Brno, Ostrava tak tvoří pomyslnou špičku, za kterou se pak řadí krajská města s výrazně menším počtem obyvatel.
Za touto trojicí následuje čtvrté největší město republiky, západočeská Plzeň. Ta zatím nemá v našem katalogu vlastní profil, a proto ji zmiňujeme jen textem, ale co do počtu obyvatel (kolem 188 tisíc) se řadí hned za Ostravu a předstihuje všechna krajská města, o kterých je řeč dál. Je to důležitá připomínka toho, že reálné pořadí největších měst se neshoduje se seznamem odkazů, které tu můžeme nabídnout.
Velká krajská města kolem sta tisíc
Za velkou čtyřkou následuje skupina krajských a statutárních měst, jejichž populace se pohybuje kolem sta tisíc. Patří sem Olomouc, metropole Hané na řece Moravě s asi 105 tisíci obyvateli, proslulá sloupem Nejsvětější Trojice v UNESCO a Univerzitou Palackého, druhou nejstarší univerzitou v zemi. Jen o kousek menší jsou jihočeské České Budějovice (kolem 97 tisíc) na soutoku Vltavy a Malše, město piva, koněspřežky a barokního náměstí Přemysla Otakara II.
Do stejného pásma patří i Hradec Králové (přibližně 94 tisíc), přezdívaný „salon republiky“ díky moderní urbanistice Josefa Gočára a Jana Kotěry, a sousední Pardubice (zhruba 93 tisíc), spojené s perníkem, Velkou pardubickou i chemickým průmyslem v Semtíně. Obě východočeská města dnes prakticky srůstají do jedné aglomerace a tvoří společné hospodářské zázemí na Labi.
Do tohoto populačního pásma patří ještě dvě velká krajská města, která zatím nemají v našem katalogu vlastní profil, a proto je zmiňujeme jen pro úplnost žebříčku: Liberec a Ústí nad Labem. K nim je vhodné přiřadit i moravský Zlín, baťovské město funkcionalismu, a severočeský Děčín na Labi, všechna se velikostí pohybují v pásmu zhruba padesáti až sto tisíc obyvatel, ale samostatnou stránku v katalogu zatím nemají. Reálný pořadový žebříček největších měst proto není totožný se seznamem profilů, které tu můžeme prolinkovat.
Města v pásmu 50 až 100 tisíc obyvatel
Hned za krajskými metropolemi stojí řada statutárních měst, která svou velikostí často předčí i některá krajská sídla. Na severní Moravě a ve Slezsku jsou to především Havířov, nejmladší české město vybudované v poválečné éře pro havíře a dodnes jedno z nejlidnatějších sídel bez statutu krajského města, dále hornická Karviná se zámkem Fryštát a lázněmi Darkov a průmyslový Frýdek-Místek v podhůří Beskyd, vzniklý spojením dvou historických měst na hranici Moravy a Slezska. Slezskou historii reprezentuje Opava, dávné hlavní město českého Slezska se Slezskou univerzitou a bohatou spolkovou tradicí.
V severozápadních Čechách patří k nejlidnatějším Most, proslulý hnědouhelnou těžbou a unikátním přesunem děkanského kostela o téměř kilometr, dále Chomutov s Kamencovým jezerem a jedním z největších zooparků v zemi a lázeňské Teplice s nejstaršími lázněmi ve střední Evropě. Ve středních Čechách je největším městem Kladno s hutnickou tradicí a hokejovými Rytíři, hned za ním pak automobilová Mladá Boleslav, sídlo Škoda Auto a jedno z ekonomicky nejsilnějších měst země vůbec.
Do stejného pásma spadají také hanácká krajská a okresní centra: krajská Jihlava na Vysočině, historické horní město s druhým největším náměstím v republice, hanácký Prostějov s oděvní tradicí a jménem Jiřího Wolkera, železniční uzel Přerov na Bečvě a světoznámé lázně Karlovy Vary s Vřídlem, filmovým festivalem a kolonádami. Tato města ukazují, že mimo velkou trojku rozhoduje o velikosti spíš průmyslová a krajská role než jediná dominanta.
Průmyslová aglomerace Ostravska a další statutární sídla
Zvláštní kapitolou žebříčku je hustě osídlené Ostravsko, kde na sebe navazuje celá řada průmyslových měst. Kromě samotné Ostravy sem patří ocelářský Třinec s jednou z největších hutí v zemi a hokejovou tradicí, hornická Orlová poznamenaná poddolováním i útlumem těžby a Bohumín, významný železniční uzel na hranici s Polskem. Tato souvislá aglomerace je po Praze nejhustěji zalidněným územím republiky, jednotlivá města sice ve statistice vystupují samostatně, dohromady však tvoří milionový urbanizovaný celek. Právě proto Ostravsko v žebříčcích jednotlivých měst působí menší, než jaká je jeho skutečná lidnatost: kdyby se počítalo jako jedno město, konkurovalo by svou populací Praze. Podobný efekt, byť v menším měřítku, platí i pro sousedství Hradce Králové a Pardubic nebo pro pás měst kolem Prahy.
Přehled uzavírá skupina dalších statutárních a okresních center rozesetých po celé zemi. Na jižní Moravě je to vinařské Znojmo s rozsáhlým podzemím a barokní architekturou nad řekou Dyjí. Na severní Moravě doplňuje řadu podhorský Šumperk na cestě do Jeseníků a valašský Vsetín, historickou a správní roli mají také Třebíč s židovskou čtvrtí a bazilikou v UNESCO či Česká Lípa na severu Čech. Charakteristické je, že mnoho z těchto sídel vyrostlo v 19. a 20. století kolem dolů, hutí či továren, a jejich dnešní počet obyvatel je proto výsledkem industrializace, nikoli středověkého významu. Právě tím se český žebříček liší od zemí, kde velikost měst určuje hlavně jejich dávný obchodní nebo církevní význam.
Když se na celý žebříček podíváme jako na celek, vykresluje se přehledná struktura osídlení. Nahoře stojí osamocená Praha, pod ní dvojice Brno a Ostrava, následovaná Plzní; pak přichází kompaktní skupina krajských měst kolem sta tisíc obyvatel a konečně široké pásmo statutárních a okresních sídel mezi padesáti a sto tisíci. Charakteristická je pro Česko relativně rovnoměrná síť středně velkých měst: na rozdíl od států s jedinou dominantní metropolí a pak už jen malými sídly má republika desítky měst, která mají vlastní úřady, nemocnice, střední i vysoké školy a průmysl. Právě díky této husté a vyvážené městské síti se dá o velikosti mluvit v pásmech, nikoli v ostrých hranicích.
Největší česká města podle počtu obyvatel
Následující přehled uvádí 25 největších měst České republiky seřazených podle počtu obyvatel; údaje platí k 1. lednu 2026 a pocházejí z Českého statistického úřadu (ČSÚ).
| Pořadí | Město | Kraj | Počet obyvatel k 1. 1. 2026 |
|---|---|---|---|
| 1 | Praha | Hlavní město Praha | 1 407 084 |
| 2 | Brno | Jihomoravský kraj | 404 296 |
| 3 | Ostrava | Moravskoslezský kraj | 280 853 |
| 4 | Plzeň | Plzeňský kraj | 187 863 |
| 5 | Liberec | Liberecký kraj | 108 214 |
| 6 | Olomouc | Olomoucký kraj | 105 297 |
| 7 | České Budějovice | Jihočeský kraj | 97 128 |
| 8 | Hradec Králové | Královéhradecký kraj | 93 534 |
| 9 | Pardubice | Pardubický kraj | 92 713 |
| 10 | Ústí nad Labem | Ústecký kraj | 90 035 |
| 11 | Zlín | Zlínský kraj | 74 917 |
| 12 | Kladno | Středočeský kraj | 69 728 |
| 13 | Havířov | Moravskoslezský kraj | 67 998 |
| 14 | Most | Ústecký kraj | 63 160 |
| 15 | Opava | Moravskoslezský kraj | 54 881 |
| 16 | Jihlava | Kraj Vysočina | 53 686 |
| 17 | Frýdek-Místek | Moravskoslezský kraj | 53 164 |
| 18 | Teplice | Ústecký kraj | 50 856 |
| 19 | Karlovy Vary | Karlovarský kraj | 48 788 |
| 20 | Karviná | Moravskoslezský kraj | 48 684 |
| 21 | Mladá Boleslav | Středočeský kraj | 47 874 |
| 22 | Chomutov | Ústecký kraj | 46 560 |
| 23 | Jablonec nad Nisou | Liberecký kraj | 46 206 |
| 24 | Děčín | Ústecký kraj | 46 003 |
| 25 | Prostějov | Olomoucký kraj | 43 236 |
Největší česká města podle rozlohy a hustoty zalidnění
Velikost města se nedá měřit jen počtem obyvatel. Druhým měřítkem je katastrální výměra, tedy plocha, kterou město administrativně zabírá, a z obou údajů dohromady vychází hustota zalidnění. Následující přehled řadí podle rozlohy dvacet velkých měst z první pětadvacítky podle počtu obyvatel. Výměry pocházejí z publikace Malý lexikon obcí České republiky 2025 Českého statistického úřadu, který je přebírá od Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, a platí ke 31. prosinci 2024. Počty obyvatel jsou podle ČSÚ k 1. lednu 2026. Hustota je dopočtena z těchto dvou hodnot a zaokrouhlena na celé obyvatele.
První čtyři příčky se s žebříčkem podle počtu obyvatel shodují, dál už se ale obě řady rozcházejí. Nejvýraznější případ je Děčín: se zhruba 46 tisíci obyvateli patří na okraj první pětadvacítky, rozlohou 117,7 km² je ale pátým největším městem v zemi. Na svém katastru má rozsáhlé lesní svahy Českého středohoří a Labských pískovců, takže jeho hustota 391 obyvatel na km² je z celé tabulky nejnižší, přibližně sedmkrát nižší než v Praze. Podobně jsou na tom Zlín, Jihlava a Opava, jejichž hranice zahrnují kopce a lesy nad vlastní zástavbou.
Opačný pól tvoří kompaktní města, která se do svých hranic musela vejít. České Budějovice mají 97 tisíc obyvatel na ploše 55,7 km², tedy zhruba poloviční proti Hradci Králové s velmi podobným počtem obyvatel, a jejich hustota 1 744 obyvatel na km² je téměř dvojnásobná. Kladno, které se v tabulce podle rozlohy propadlo až na dvacáté místo, je se 1 886 obyvateli na km² nejhustěji zalidněné ze všech dvaceti měst kromě Prahy. Právě proto je hustota zalidnění lepším vodítkem k tomu, jak město působí, než samotná plocha na mapě.
Jak se pořadí měnilo od roku 1980 a proč se čísla liší podle zdroje
Žebříček největších měst není ustálený, jen se posouvá pomalu. Podle databáze ČSÚ pro vybraná města měla Ostrava v roce 1991 zhruba 328 tisíc obyvatel, k 1. lednu 2026 klesla asi na 281 tisíc, tedy o víc než desetinu. Ještě prudší byl propad v hornických městech Karvinska: Karviná měla v roce 1980 kolem 80 tisíc obyvatel a k 1. lednu 2026 už jen zhruba 49 tisíc, Havířov ve stejném období klesl z asi 92 tisíc na 68 tisíc. V roce 1980 byl Havířov lidnatější než tehdejší Liberec i Ústí nad Labem, dnes je zhruba o 40 tisíc menší než Liberec. Praha naopak prošla obojím: v devadesátých letech ztratila zhruba 50 tisíc obyvatel a od roku 2001 zase asi 235 tisíc získala, hlavně přistěhováním.
Druhý zdroj rozdílů je metodický. ČSÚ počítá jako obyvatele všechny osoby s pobytem na území bez ohledu na státní občanství, tedy i cizince s dlouhodobým nebo trvalým pobytem. Ministerstvo vnitra vedle toho zveřejňuje z evidence obyvatel takzvaný informativní počet obyvatel, který u obcí uvádí jen občany České republiky. Rozdíl je u velkých měst zásadní: k 1. lednu 2026 evidovalo ministerstvo v Praze zhruba 1,13 milionu občanů ČR, zatímco ČSÚ ke stejnému datu vykazoval zhruba 1,41 milionu obyvatel. U Brna činí rozdíl asi 29 tisíc osob, u Karviné jen několik set. Když se tedy dvě čísla pro stejné město liší o desítky tisíc, obvykle nejde o chybu, ale o dvě různé definice.
Třetí věc, kterou tabulka podle rozlohy neukáže, je to, že největší katastr nemusí patřit velkému městu. Podle Malého lexikonu obcí 2025 je po Praze, Brnu a Ostravě čtvrtou nejrozlehlejší obcí v Česku město Ralsko na Českolipsku se 170 km², které má ale jen kolem 2 200 obyvatel: jeho území vzniklo z bývalého vojenského újezdu. Přes 127 km² má i Horní Planá na Šumavě s necelými 2 tisíci obyvatel. Ještě větší plochy zabírají vojenské újezdy Hradiště a Libavá, které obcemi vůbec nejsou a nemají trvalé obyvatele. Žebříček podle rozlohy proto dává smysl jen tehdy, když se předem řekne, z jaké skupiny sídel se vybírá.
Časté otázky
Které je největší město v Česku?
Jednoznačně největší je Praha, která měla k 1. lednu 2026 podle ČSÚ přibližně 1,41 milionu obyvatel. Následuje Brno (zhruba 404 tisíc) a Ostrava (přibližně 281 tisíc). Tato trojice tvoří výraznou špičku, za kterou se ostatní města řadí s velkým odstupem. Čtvrtá je pak západočeská Plzeň.
Proč v přehledu chybí odkaz na Plzeň, Liberec nebo Ústí nad Labem?
Jde o velká krajská města, která patří do první desítky žebříčku, ale zatím pro ně nemáme samostatný profil v katalogu. Uvádíme je proto jen pro úplnost pořadí, bez odkazu. Plzeň se přitom velikostí řadí hned za Ostravu, tedy na čtvrté místo v celé republice.
Jaká města mají kolem sta tisíc obyvatel?
Do pásma kolem sta tisíc patří Olomouc (asi 105 tisíc), České Budějovice (kolem 97 tisíc), Hradec Králové (přibližně 94 tisíc) a Pardubice (zhruba 93 tisíc). Jsou to krajská města s bohatou historií i vysokými školami, u nichž se přesné pořadí rok od roku mírně proměňuje.
Souhlasí pořadí největších měst s tímto výběrem profilů?
Ne úplně. Reálný žebříček podle počtu obyvatel obsahuje i města bez profilu (Plzeň, Liberec, Ústí nad Labem, Zlín, Děčín). Náš přehled proto ukazuje skutečné pořadí, ale prolinkovat dokáže jen ta města, která už mají v katalogu vlastní stránku.
Které je nejlidnatější město bez statutu krajského sídla?
Tradičně to bývá Havířov, poválečné hornické město na Ostravsku, které se počtem obyvatel řadí mezi největší města země, přestože není sídlem kraje. V pásmu padesáti až sto tisíc obyvatel ho doplňují například Kladno, Most, Karviná nebo Frýdek-Místek.
Odkud pocházejí uváděné počty obyvatel?
Počty obyvatel vycházejí z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) k 1. lednu 2026. V textu je uvádíme zaokrouhleně, přesné hodnoty najdete v tabulce 25 největších měst. Pořadí v pásmu kolem sta tisíc i níže se může rok od roku drobně měnit, protože sousední města v žebříčku často dělí jen stovky obyvatel.
Které české město má největší rozlohu?
Největší katastrální výměru má Praha, zhruba 496 km², následuje Brno s 230 km² a Ostrava s 214 km². Ze všech obcí v zemi je ale čtvrtou nejrozlehlejší město Ralsko na Českolipsku se 170 km², přestože v něm žije jen kolem 2 200 lidí. Výměry vycházejí z Malého lexikonu obcí ČR 2025, počet obyvatel je podle ČSÚ k 1. lednu 2026.
Které město má nejvyšší hustotu zalidnění?
Z velkých měst je nejhustěji zalidněná Praha, zhruba 2 840 obyvatel na kilometr čtvereční. Hned za ní jsou Teplice (asi 2 140) a Havířov (asi 2 120 obyvatel na km²), tedy víc než Brno nebo Ostrava. Rozhoduje totiž nejen počet obyvatel, ale i to, kolik lesů a polí město pojalo do svých hranic.
Závěr
Největší města Česka spojuje role center, ať už jde o milionovou Prahu, moravskou dvojici Brno a Ostrava, krajská města kolem sta tisíc obyvatel, nebo lidnatá statutární sídla severní Moravy a Čech. Velikost přitom neurčuje jen jedna dominanta, ale mix průmyslu, správy, škol a historie, a u řady měst i to, jak se v minulosti měnily jejich hranice a k jaké aglomeraci patří. Kompletní srovnání se všemi kraji, okresními centry i nejmenšími městy najdete v rozcestníku Přehled českých měst. Chybí vám v katalogu profil některého velkého města nebo chcete něco doplnit? Ozvěte se nám přes kontakt.
Související přehledy
