Nejvýše položená česká města
Aktualizováno: 31. srpna 2026
Nejvýše položené město v Česku si člověk nespojí s panelákovou nížinou, ale s horským sedlem, kde ráno voní chladný vzduch a večer se rozsvítí okna chalup nad hranicí lesa. Nadmořská výška určuje ráz sídla víc, než se zdá: delší zimy, kratší vegetační dobu, lyžařskou sezónu místo koupání a historii, kterou často psalo hornictví, sklářství nebo lázeňství. Tenhle přehled proto neřadí města podle počtu obyvatel, ale podle toho, jak vysoko leží nad mořem, a u každého ukazuje, jak výška proměnila jeho každodenní život.
Vybrali jsme nejvýraznější horská a vrchovinná města od hřebenů Krkonoš přes Českomoravskou vrchovinu až k podhůřím Krušných hor, Jeseníků a Beskyd. U měst, kde je nadmořská výška známá, jdeme sestupně od nejvyššího; ostatní řadíme podle pohoří, do jehož stínu patří. Kompletní rozcestník všech profilů najdete v našem přehledu českých měst.
Nejvýše položená města ČR
Když se řekne nejvyšší město republiky, málokdo trefí správnou odpověď napoprvé. Absolutní prvenství drží horské sídlo Boží Dar v Krušných horách, které leží přibližně v 1028 metrech nad mořem a je oficiálně nejvýše položeným městem střední Evropy. Hned za ním se řadí sousední Pernink a další krušnohorské a šumavské obce, které se ovšem statutem města pyšnit nemohou. Z těch, které mají vlastní profil v našem katalogu, sahá nejvýš Pec pod Sněžkou v Královéhradeckém kraji, malé horské město ležící zhruba v 769 metrech nad mořem přímo pod nejvyšší českou horou. Žije tu jen hrstka stálých obyvatel, o to víc sem míří návštěvníci: z Pece vede lanovka na Sněžku a město je klasickým výchozím bodem do nitra Krkonoš. Málokde jinde je souvislost nadmořské výšky a každodenního života tak hmatatelná, zima tu trvá dlouho a turistický rytmus určuje počasí na hřebenech.
Charakteristické je, že nejvyšší česká sídla nevznikala pro pohodlí, ale z nutnosti nebo z touhy po nerostném bohatství. Boží Dar i řada dalších horských měst povstaly z hornických revírů, kde se ve středověku dobývalo stříbro, cín nebo kobalt. Nadmořská výška, která dnes láká lyžaře a turisty, kdysi znamenala tvrdý život v mrazu a odloučení. Právě proto mají tato místa svébytnou atmosféru: kombinují drsnou horskou přírodu s dědictvím hornické a sklářské práce, jež se zapsala do podoby domů, kostelů i okolní krajiny.
Krkonoše a Jeseníky
Do nejvyšší ligy českých měst patří vedle Pece také Harrachov, horské město v Libereckém kraji na krkonošské straně. Proslavily ho skokanské můstky Čerťák, tradiční sklárna, Mumlavské vodopády a lyžování, tedy přesně ty aktivity, které dávají smysl jen ve vysoké poloze se spolehlivým sněhem. Bránu do celého pohoří pak tvoří Trutnov na řece Úpě, o poznání níž položené podhorské město, které funguje jako spádové centrum a nástupní stanice pro cestu nahoru. Kdo míří do Krkonoš vlakem nebo autem, prakticky vždy projede právě přes Trutnov, odkud se údolími stoupá k hřebenům.
Na severní Moravě a ve Slezsku vystupují do výšky Jeseníky a s nimi i okolní města. Bruntál leží v podhůří Jeseníků kolem 545 metrů nad mořem a je nejstarším institucionálním městem Česka se zámkem přímo v centru. Bránou do Jeseníků je Šumperk na řece Desné, přezdívaný „malá Vídeň“ pro secesní architekturu, k němuž se v podhůří přidává Zábřeh na Moravské Sázavě. Poblíž polských hranic drží výšku Krnov s vrchem Cvilín a proslulou varhanářskou tradicí Rieger-Kloss, jejíž nástroje zní v katedrálách po celém světě. Jeseníky přitom nabízejí i nejvýše položené lázně u nás, Karlovu Studánku, a horské středisko Praděd, které v zimě láká podobně jako krkonošské svahy.
V podhůří Orlických hor, jež plynule navazují na jesenickou oblast, najdeme také Rychnov nad Kněžnou s Kolowratským zámkem. Beskydskou stranu Moravskoslezského kraje zastupují průmyslová města, která leží sice níž, ale těsně pod hřebeny: železárenský Třinec na Olši, domov hokejových Ocelářů, a statutární Frýdek-Místek na Ostravici, spádové město pod beskydskými štíty. Odtud se otevírá cesta k Lysé hoře i k lázním v Karlově pod Pradědem.
Krušné hory
Severozápadní Čechy stoupají od hnědouhelné pánve prudce k hřebeni Krušných hor a řada měst se drží na jejich úpatí i přímo na náhorní plošině. Nejvýše mezi nimi sedí zmíněný Boží Dar a nedaleký Pernink, zatímco pod hřebenem se rozkládá věnec historických horních měst. Hornickou minulostí a zápisem do UNESCO se pyšní Krupka, horní město proslulé těžbou cínu na strmém úbočí hor. Nedaleko leží Jirkov se zámkem Červený Hrádek a statutární Chomutov s Kamencovým jezerem a největším zooparkem v zemi.
Do podhůří patří i Litvínov se zámkem Valdštejnů, Klášterec nad Ohří s muzeem porcelánu a lázněmi Evženie a Ostrov v Karlovarském kraji s piaristickým klášterem a poválečnou sorelou. O kus dál, pod čedičovou horou Bořeň, sídlí Bílina se známou minerální kyselkou, a k královským horním městům se řadí i Kadaň nad Ohří s malebným historickým jádrem a Katovou uličkou. Krušnohorské podhůří je učebnicovým příkladem, jak výškový rozdíl utváří krajinu i osídlení: dole pánev s doly a chemií, nahoře lesnaté hřebeny se zápisem UNESCO za hornickou krajinu Erzgebirge/Krušnohoří a na jejich úpatí věnec měst, která z obou světů žila.
Šumava a západní brány k horám
Na jihozápadě republiky se zvedá Šumava, nejrozsáhlejší lesní komplex střední Evropy, a s ním i řada podhorských měst. Přímo v horách leží sklářská Železná Ruda a horské obce Kvilda a Modrava, které patří k nejchladnějším místům Česka, Kvilda se pravidelně objevuje v teplotních rekordech jako český mrazový pól. Statut města tu ovšem drží spíš sídla na okraji pohoří. Bránu na Šumavu tvoří Klatovy ve výšce kolem 405 metrů, město Černé věže a jezuitských katakomb, odkud se stoupá k Železné Rudě i k šumavským jezerům. Renesanční Prachatice zase střežily solnou Zlatou stezku, jednu z nejvýznamnějších obchodních cest přes hory, po níž se do Čech vozila sůl z Pasova.
Vysokou polohu má i řada lázeňských měst při západní hranici. Mariánské Lázně, druhé nejznámější české lázně a součást zápisu UNESCO na seznam slavných evropských lázeňských měst, leží zhruba v 578 metrech nad mořem v lesnaté kotlině s minerálními prameny a Zpívající fontánou. Tichem, čistým vzduchem a chladnějším podnebím těží právě z nadmořské výšky, klima horské kotliny bylo od 19. století považováno za léčivé a přitahovalo evropskou smetánku i korunované hlavy.
Střecha vnitrozemí: Vysočina
Bez jediného velehoru drží vysoký průměr Kraj Vysočina, celá Českomoravská vrchovina je zvlněná plošina, kde i krajská a okresní města leží vysoko. Krajská Jihlava je bývalé hornické město stříbra s největším náměstím v zemi, katakombami a zoo; Humpolec u dálnice D1 leží přímo na hřbetu vrchoviny a nabízí hrad Orlík i pivovar Bernard. Přidává se Pelhřimov, „město rekordů“ v údolí Bělé s hradbami a branami, a Třebíč s památkami UNESCO, židovskou čtvrtí a bazilikou svatého Prokopa. K nim patří i sportovní Nové Město na Moravě, centrum běžeckého lyžování a biatlonu, jehož Vysočina Arena hostí světové poháry právě díky spolehlivému sněhu ve vyšší poloze.
Dohromady tvoří vnitrozemskou „střechu“ republiky, kde chlad a nadmořská výška patří ke koloritu stejně jako rybníky a lesy. Zajímavé je, že právě tady, ve vysoké poloze, vyrostla stříbrná hornická centra, dobývání rud a vyšší nadmořská výška jdou v českých dějinách často ruku v ruce. Vysočina tak spojuje dvě tváře výše položeného Česka: drsnější podnebí, které svědčí zimním sportům, a bohatou hornickou minulost, jež z chudých vrchovinných osad kdysi udělala prosperující města.
Život ve výšce
Co vlastně znamená žít nebo trávit dovolenou ve výše položeném městě? Především jiný kalendář. Zima přichází dřív a odchází později, sníh se drží týdny i měsíce a jarní taní odsouvá začátek vegetační doby. Zahrádkáři v horských městech sázejí opatrněji, sadaři počítají s pozdními mrazíky a doprava se řídí sněhovými zpravodajstvími. Na druhou stranu právě dlouhá zima živí celá odvětví: lyžařská střediska, půjčovny, horské chaty a servisy, které v nížině nemají obdobu.
Nadmořská výška ovlivňuje i zdraví a pohodu. Čistší, chladnější a řidší vzduch byl důvodem, proč vznikaly horské lázně a ozdravovny; klimatická léčba dýchacích cest se dodnes opírá o polohu měst jako Mariánské Lázně. Turisté oceňují nižší koncentraci alergenů, výhledy do krajiny a klid, který velká města v nížině nenabídnou. Ne náhodou se právě do hor jezdí „na vzduch“. Řada horských měst proto dodnes staví svou pověst na wellness, rekreaci a aktivním odpočinku po celý rok, nejen v lyžařské sezóně.
Svou roli hraje i dostupnost. Horská města často leží na konci údolí nebo pod sedlem, kam se stoupá serpentinami, a v zimě se spojení s okolím komplikuje. Železnice sem historicky přiváděly nejen lázeňské hosty a lyžaře, ale i suroviny a hotové výrobky ze skláren a hutí; některé horské tratě, jako ta do Harrachova nebo přes Krušné hory, patří dodnes k technickým i turistickým unikátům. Města v podhůří, Trutnov, Šumperk, Klatovy nebo Chomutov, proto vyrostla do role spádových center, kde se sbíhá doprava, obchod a služby pro celou horskou oblast. Kdo míří nahoru za rekreací, obvykle projede právě jimi a teprve odtud stoupá do vyšších poloh za sněhem a klidem.
Výška také formovala hospodářství a kulturu. Kde se nedařilo obilí, tam lidé hledali obživu v lese, u sklářských pecí, v dolech nebo v pohostinství pro poutníky a lázeňské hosty. Sklářství v Harrachově, hornictví v Krupce a Jihlavě, varhanářství v Krnově, lázeňství v Mariánských Lázních i obchod po Zlaté stezce přes Prachatice, to všechno jsou řemesla a tradice, které by v nížině nevznikly ve stejné podobě. Vysoko položená česká města proto nejsou jen body na mapě s vyšším číslem u nadmořské výšky. Jsou to místa, kde příroda diktovala pravidla a lidé se jim po staletí vynalézavě přizpůsobovali.
Časté otázky
Které je nejvýše položené město v Česku?
Nejvýše leží horské město Boží Dar v Krušných horách, přibližně v 1028 metrech nad mořem, což z něj činí nejvýše položené město střední Evropy. Z měst s vlastním profilem v našem katalogu sahá nejvýš Pec pod Sněžkou (asi 769 metrů) pod Sněžkou.
Proč je mezi horskými městy tolik sídel z Vysočiny?
Kraj Vysočina se rozkládá na Českomoravské vrchovině, což je souvislá vyvýšená plošina. I bez velehor tu proto leží vysoko celá řada měst, například Jihlava, Humpolec, Pelhřimov nebo Třebíč, a chladnějšímu podnebí odpovídají i zimní sportoviště v Novém Městě na Moravě.
Souvisí nadmořská výška s historií měst?
Často ano. Vysoko položená města spojuje hornictví (Krupka, Jihlava, Boží Dar), sklářství (Harrachov), lázeňství (Mariánské Lázně) nebo poloha na obchodních stezkách přes hory, jako byla Zlatá stezka střežená z Prachatic.
Jaká města jsou dobrou branou do hor?
Do Krkonoš se jezdí přes Trutnov a Pec pod Sněžkou, do Jeseníků přes Šumperk, Zábřeh a Bruntál, na Šumavu přes Klatovy a Prachatice a do Orlických hor přes Rychnov nad Kněžnou. Krušné hory jsou dostupné z Chomutova, Kadaně či Klášterce nad Ohří.
Které město je český mrazový pól?
Nejnižší teploty se v Česku pravidelně měří na Šumavě, zejména v obci Kvilda a na nedaleké Modravě, kde se v mrazových kotlinách v zimě běžně objevují extrémní minima. Statut města tu ovšem drží spíš sídla na okraji pohoří, například Klatovy.
Kde najdu profily všech těchto měst?
Každé zmíněné město má vlastní profil s historií, památkami a praktickými informacemi. Ucelený seznam nabízí náš přehled českých měst.
Závěr
Nadmořská výška z měst dělá jiný svět: delší zimy, lyžařskou sezónu, čistý vzduch a historii psanou horníky, skláři a lázeňskými hosty. Od Boží Dar a Pece pod Sněžkou přes vrchovinnou Jihlavu až k podhůřím Krušných hor a Jeseníků ukazuje tento výběr, že „nahoře“ leží v Česku pozoruhodně pestrá města. Pokračovat v objevování můžete v přehledu českých měst; pokud vám v seznamu chybí konkrétní horské město nebo chcete doplnit údaje, ozvěte se nám přes kontakt.
